To je opera
Abychom správně pochopili tento skvost italského operního verismu, strávíme tuto epizodu ve skutečném cirkuse a staneme se součástí artistického týmu. Scénář a režie Ramon Gener Ruggero Leoncavallo složil za svého života asi dvacet oper a operet, ale žádné z jeho jiných děl mu nepřineslo takový úspěch jako Komedianti. Skutečně, pokud má italská opera přelomu 19. a 20. století nějaký kultovní obraz, pak by to byl tenorista Enrico Caruso v Caniově tragickém bílém klaunském kostýmu. Leoncavallo složil text i hudbu ke Komediantům za pět měsíců. Údajně ho inspirovala událost z jeho mládí. Žárlivý herec zabil svou manželku po představení a Leoncavallův otec byl soudcem v kriminálním procesu. Jak uvádí průvodce cyklu To je opera Ramon Gener: „Komedianti ztělesňují jižanskou vášeň, která je kombinací hrdosti, hněvu, násilí a zoufalství. V této atmosféře se jednající postavy dostávají na zvláštní životní cesty, z nichž není úniku". Tonio, Beppe, Canio a jeho žena Nedda jsou potulní komedianti. Odpoledne před představením se Canio dozví od Tonia, že Nedda se zapletla se Silviem, místním chlapíkem, který s ní chce téhož večera uprchnout. Během představení se Canio sžívá s komedií, jednoaktovou fraškou o nevěře a žárlivosti, a různými zásahy do děje se snaží Neddu přinutit, aby prozradila jméno svého milence. Avšak její pohrdání a smích diváků, kteří vše pokládají za součást hry, rozběsní Cania natolik, že vytáhne nůž a přímo na jevišti Neddu probodne. Silvio, který sedí v publiku, jí běží na pomoc a sám padne za oběť Caniově dýce.
Režie:R. Gener
skryté titulky
