To je opera
Třebaže bohémský život pod chladným šedým nebem pařížské Latinské čtvrti nevěstí žádný přepych a blahobyt, přesto básník Rudolf a křehká švadlenka Mimi naleznou lásku, radost i zoufalství uprostřed krutého světa peněz a zábavy. To je stručný obsah slavné opery o čtyřech dějstvích Giacoma Pucciniho, která se objevila ve skladatelově katalogu čtvrtá v pořadí. Za více než sto dvacet let své existence se stala nejpopulárnějším italským zpěvoherním dílem po Verdiho Aidě. Není bez zajímavosti, že původně na literární předloze Henryho Murgera nechtěl skladatel vůbec pracovat a vznik díla provázela četná tvůrčí muka i jistá autorova nerozhodnost. Puccini v té době pracoval na opeře Vlčice podle povídky Giovanniho Vergy, ale od tohoto záměru ho zviklala Blandine von Büllowová, dcera Cosimy Wagnerové, s níž se setkal na lodi při plavbě přes oceán. V Bohémě nalezl Puccini odraz svých vlastních mladických bojů při studiu na milánské konzervatoři, ale náladu mu pokazil jeho kolega Ruggero Leoncavallo, autor slavných Komediantů, který tvrdil, že má v tomto případě přednost při výběru námětu. Leoncavallova verze Bohémy vznikla přibližně ve stejné době, měla však premiéru o 15 měsíců později v Benátkách. Jednoznačný úspěch Pucciniho partitury a tudíž i přednost v diváckém zájmu lze spatřovat především v poetické kvalitě díla. Pucciniho Bohéma měla světovou premiéru pod taktovkou Artura Toscaniniho v Turínu 1. února 1896.
skryté titulky
