Náš venkov
Jak se změnil pohled lidí na psy za ploty venkovských stavení? Režie P. Burian Dokument o životě psů na současné vesnici. Změnil se za posledních dvacet let pohled lidí na psy za ploty venkovských stavení? Zacházíme s nimi jinak než dříve? Dokument připomíná, jak se v předchozích dobách přistupovalo k venkovským psům a srovnává to se současnými trendy v přístupu ke zvířatům vůbec. Pes u venkovského stavení býval hlavně hlídačem, který neměl přístup do domu, byl připoután řetězem k boudě a krmili ho zbytky od stolu. Když dosloužil, sedlák ho za vesnicí utratil. Dnes nás civilizace dohání ke změně pohledu na psí život. Vznikají spolky na ochranu venkovských psů, které hodnotí, zda v podobných případech nejde náhodou o týrání a kladou důraz na socializaci psů už od štěněte, výcvik a poslušnost. Podle platných norem by měl mít pes svůj kotec a možnost pravidelně se dostat mezi ostatní psy. Výběr plemena, s nímž je počítáno k venkovskému stavení, by měl být promyšlený a se zvířetem nakládáno podle pravidel. Pes už nemusí být nutně jenom hlídač, ale také kamarád při sportu, nebo dlouhých procházkách. V dokumentu se objevuje Liga na ochranu zvířat, odborníci na kynologii, mladí trenéři agility, ale také starosta Budiměřic, který se snaží hlídat, aby psi na jeho vesnici žili pohodlným životem, byli pravidelně očkováni, a na jakýkoli podnět o možném týrání reaguje okamžitě a s velkou důsledností. Stará se o osvětu mezi místními a jednou za čas věnuje celý den očkování místních psů. Nechává ho vyhlásit místním rozhlasem a osobně potom hlídá, jestli se majitelé psů dostaví. Když nepřijdou, ukládá pokuty. Kromě něj se v dokumentu objevuje i veterinář a místní lidé se svými psy. Dozvídáme se, jak se o své psy starají a jaký mají názor na nové trendy v jejich výchově.
Režie:P. Burian
skryté titulky
