Krušné domovy

ČT 2

Krušné hory oplývají kovovými rudami a léčivými prameny, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Pásmo Krušných hor bylo dlouhou dobu osídleno jen sporadicky. Pouze okrajově jej zasáhl rozmach zemědělství ve 13. století a do 15. století nebylo příliš rozšířeno ani hornictví. S vyobrazením pásma Krušných hor se setkáváme již na nejstarších mapách Evropy. Jejich nynější název vznikl pravděpodobně až v 16. století, kdy se poprvé setkáváme v kronice Petra Albina s označením Erzgebirge, tedy Krušné Hory. V té době rod Šliků ovládal těžbu stříbra a zdejší mincovnu. Jejich panství čítalo mimo již výše zmíněných držav i Sokolov, Jindřichovice, Karlovy Vary, Hroznětín a mnohé další. To činilo ze Šliků jeden z nejbohatších rodů v Čechách. Ve dvacátých letech 16. století se stal všeobecně uznávaným platidlem tehdejšího mezinárodního obchodu Jáchymovský stříbrný tolar, ražený na jáchymovském hradě Freudenstein. Z Jáchymova se stalo bohaté město, které se výstavností blížilo Praze a slávou zastínilo i Kutnou Horu. Vítanou záminkou k perzekuci významných krušnohorských rodů byla prohraná šmalkaldská válka, při které se Šlikové i Pluhové z Rabštejna přidali na stranu protihabsburské koalice. Císař Ferdinand I. dal roku 1547 konfiskovat jejich majetky. V západní části Krušných hor se ujala výroba hudebních nástrojů, především v Lubech a Kraslicích. Zde také byla v první polovině 19. století vynalezena foukací harmonika. K rozvoji hornictví došlo díky objevu smolince, který se zprvu využíval ve sklářství. Po objevu radioaktivity Francouzem Becquerelem nejprve Maria Sklodowska popsala prvek polonium a později manželé Curiovi izolovali radium, právě z jáchymovského smolince. Téměř až do vypuknutí I. světové války měl Jáchymov monopol v získávání tohoto prvku. K proměně struktury osídlení došlo hlavně v období II. světové války a poválečného uspořádání střední Evropy. Horalům změnil život technický pokrok a komunistická diktatura, zmizela řada vesnic. Změny se dotkly krušnohorských dominant: Klínovce, Jáchymova a Božího Daru. Půl století poválečných proměn krajiny, jejího obyvatelstva i životních podmínek v Krušnohoří se ve svém dokumentu pokusil zaznamenat režisér Zdeněk Jiráský.

Režie:Z. Jiráský

2009, skryté titulky