13. komnata Kristýny Frejové
Kristýna Frejová se narodila hereckým rodičům, Věře Galatíkové a Ladislavu Frejovi. Vyrůstala v Motole a s mladším bratrem prožívala dětství plné dobrodružství. Ráda sportovala a bývala nejvyšší ze třídy, proto brzy závodně hrála basketbal, plavala, rychle běhala a dobře skákala do dálky. Právě rychlý běh a vysportované tělo jí o mnoho let později zachránily život. Ve třetím ročníku na gymnáziu její matka začala učit na DAMU. Kristýna se brzy spřátelila s jejími studenty, herci, kteří ji brali na představení do Divadla v Řeznické a Rubínu. Kultovní představení Hodina mezi psem a vlkem Daniely Fišerové Kristýnu natolik oslovilo, že se rozhodla vydat se na dráhu herečky. Krátce před nástupem na DAMU však zažila brutální napadení, při němž jí šlo o život. Studium na DAMU ji bavilo a kromě studia si plnými doušky užívala velkoměstského života. Po absolutoriu vystřídala angažmá v pražských divadlech Divadlo Labyrint, Rokoko a Švandovo divadlo. V roce 2006 se jí narodila dcera Ráchel a o rok později zemřela její maminka. Smrt milované matky a rozchod s partnerem, otcem dcery, v ní vyvolal velkou existenční krizi. Z té jí pomohla až terapie tmou. Po ní přestala kouřit a pít, vyrovnala se s odchodem svých blízkých. Odpustila si, začala cvičit tai-chi, lézt po horolezecké stěně a potápět se. Po třinácti letech opustila stálé angažmá ve Švandově divadle a od té doby v divadlech hostuje. Nikdy však nezapomene na traumata, která zažila s napadeními útočníků. První se odehrálo o prázdninách po maturitě, když se po koncertu na Staroměstském náměstí rozhodla jít domů mimořádně sama. V uličce s tmavými průchody si uvědomila, že ji někdo sleduje. Když se otočila, dostala ránu pěstí do obličeje a na chvíli ztratila vědomí. Probrala se, když ji svalnatý útočník táhl za krk do průjezdu. Hned věděla, že jí jde o život. Z pudu sebezáchovy předstírala, že omdlela. Útočník povolil pevné sevření a Kristýně se podařilo mu utéct. Polonahá doběhla ke spoře osvětlené vinárně, kde ji zachránil číšník. Přivolaná policie útočníka nenašla a Kristýna se bála podat trestní oznámení, aby tisk nerozvířil kauzu kolem mediálně známé rodiny. Po útoku ji přepadaly intenzivní úzkosti. Strach, že se něco špatného stane jí nebo jejím blízkým, ji svíral mnoho let. Nedokázala se vyrovnat ani s velkou sílou, která jí zachránila život. V konkrétní situaci jí pomohla, ve vztazích s partnery se však jevila jako přítěž. Přispívala i ke všeobecnému dojmu mnohých, že Kristýna působí odtažitě a arogantně. Přesto jí rychlost a síla zachránily i při druhém přepadení, které zažila o tři roky později. I tentokrát se jí podařilo jen o vlásek uniknout útočníkovi. Proto si dodnes v interiérech všímá únikových východů a promýšlí způsoby sebezáchrany. K ostražitosti vychovává i svou dceru Ráchel, i když společně provozují adrenalinové sporty.
skryté titulky
