Radůza a Plzeňská filharmonie
Radůza je poněkud „nepolapitelná“ interpretka. Její plzeňský koncert je jedním z mála, který se za poslední léta objevuje na televizní obrazovce. Radůzu navíc tentokrát můžeme vidět v doprovodu symfonického tělesa, které řídí dirigent Tomáš Brauner. Písničkářka Radůza patří dlouhodobě k nejosobitějším postavám domácí hudební scény. Je příznačné, že ji před lety objevila Zuzana Navarová, která je sama ikonickou postavou českého písničkářství. Radůza jako by v jistém smyslu kráčela v jejích stopách, nebo se alespoň svou objevitelkou nechala inspirovat. Její osobitá tvorba, kterou podává v sugestivní syrové interpretaci, si rychle našla řadu příznivců. V roce 2004 jí přinesla hned tři ocenění Anděl v kategoriích Zpěvačka a Objev roku a také ocenění v žánrové kategorii Folk. Na kontě má jedenáct autorských alb, hudbu k filmům a divadelním inscenacím i roli v Hřebejkově filmu Kráska v nesnázích. Bohatou historií a stálým důrazem na vysokou interpretační kvalitu svých uměleckých vystoupení přispívá Plzeňská filharmonie dlouhá desetiletí k propagaci města Plzně a řadí se tak po umělecké stránce mezi významná česká hudební tělesa. Kořeny historie předchůdců Plzeňské filharmonie sahají do poloviny 19. století, kdy se začaly objevovat snahy o ustavení prvního stálého symfonického orchestru v Plzni. Ale až v roce 1882, kdy je z popudu Hynka Pally založen Filharmonický spolek plzeňský, vzniká symfonické těleso trvalejší povahy, čítající přibližně padesátku hudebníků.
Režie:M. Nešlehová
ČR, 2016
