Folk factory
Už na konci devadesátých let zaujala křehká dívka s kytarou mnohé posluchače na folkových festivalech. Z klasického dívčího folku však začala Martina postupně vplouvat do šansonových, bluesových a jazzových fúzí. Její kompozice jsou stále průzračné, ale zbavené pubertální naivity. Martinino poslední album Holobyt z roku 2016 patří k největším hudebním událostem na české scéně bez ohledu na žánry. Může za to i skvěle sehrané trio, tj. kytarista Patrik Henel (zároveň častý spoluautor hudby), kontrabasista Radek Polívka a bubeník Petr Chlouba, kteří citlivě dotvářejí atmosféry Martininých niterných světů. Martina ve svých textech popisuje vnitřní stavy dospělé ženy, zároveň se ovšem neutápí v nesrozumitelných metaforických sděleních. Její texty mají vždy v sobě náznak situace či obrazu. Je to dáno i druhým Martininým talentem: kromě hudby se věnuje také výtvarnému umění a je pozoruhodné, jak spolu Martininy postřehy souvisí v textech i na plátně. Od prvních taktů živého nahrávání pohltí televizní diváky soustředěná, citlivá a láskyplná atmosféra.
