Šumné stopy
V premiérové řadě cyklu nás provede žasnoucí architekt David Vávra podivuhodnými osudy našich krajanů architektů a stavitelů a jejich dílem, tentokrát po Austrálii a Novém Zélandu. Režie R. Lipus Na Nový Zéland připluli naši krajané na konci června roku 1863 po čtyřech měsících plavby, aby tak definitivně opustili Rakousko-Uherskou monarchii i císaře. Čekal na ně maorský náčelník a palmová chýše. Nový a nepředstavitelně složitý začátek je zocelil a dal sílu přežít, bojovat i tvořit. A tak se dnes žasnoucí architekt může směle rozhlédnout kupříkladu za dílem Gotfrieda Lindauera, původně zahradníka, později akademického malíře, který, aby se vyhnul vojně, nastoupil na parník mířící směrem Nový Zéland. Dnes má Lindauer čestné místo ve zdejším Národním muzeu, neboť jeho dílo se stalo nedílnou součástí novozélandské kultury. Podobně je tomu v případě keramického díla Mirka Smíška, který se stal zcela prvním nezávislým keramikem na Novém Zélandě. Za svoji práci obdržel v roce 1990 titul Důstojník řádu Britského impéria a v roce 2011 získal od české vlády cenu Gratias Agit za propagaci České republiky v cizině. Další pocty se mu dostalo ve chvíli, kdy byl vyzván, aby vytvořil asi sedm set kameninových předmětů pro filmovou trilogii Pán prstenů.
Režie:R. Lipus
skryté titulky
