Sexuální revoluce: Znovuobjevování lásky (2/2)
Také sexualita a její pojímání utváří naši společnost. Historické mezníky ve vývoji názorů a chování přináší francouzský dvoudílný dokument Na přelomu 60. a 70. let dostávalo právo na rozkoš stále širší politický rozměr. Pacifismus a hédonismus hnutí hippies vyjadřovaly touhu mladých lidí žít na okraji společnosti, v níž nenacházeli své místo pro život. V západním Berlíně založili socialističtí studenti Komunu 1, anarchistické a principiálně anti-autoritářské společenství, které se stalo modelem alternativního života i v jiných evropských zemích. Mělo dva základní pilíře – volnou lásku a zpochybnění principů fungování rodiny. "Milovat se znamená dělat revoluci", „užívat si života bez zábran“ – to byla hesla, která skandovali vzbouření studenti v Evropě. Mnoho z nich se inspirovalo učením rakouského psychoanalytika Wilhelma Reicha. Jeho teorie sexuální revoluce, publikovaná v roce 1936 a znovu objevená v roce 1968, spojovala psychoanalýzu s marxismem. A jak nahlížela na sexualitu další politická a společenská hnutí? A kam se vývoj posunul?
Fr., skryté titulky
Uvidíte v TV
Sexuální revoluce: Právo na rozkoš (1/2)
Sexuální revoluce: Právo na rozkoš (1/2)
Sexuální revoluce: Znovuobjevování lásky (2/2)
