Živý bič (2/2)

Ve druhé části filmu Živý bič se pozornost od Evy Hlavajové (E. Vašáryová), která se kvůli fyzické i psychické zbědovanosti a společenské zahanbenosti utopila v řece, přesouvá nyní na jejího muže Adama Hlavaje (Š. Kvietik), který byl před několika lety odveden na vojnu. Ten se nyní rozhodne zběhnout a vrátit se za svou milovanou Evou stůj co stůj. Při svém návratu se však dozvídá o její tragické smrti. Vzhledem k jeho dezerci je pak nucen se ukrývat v horách před vojáky, kteří po něm všude pátrají. Místní obecní slouha Jano Kúrňava jej však udá a je vzápětí dopaden. Jano si ale uvědomí, jakou chybu učinil, a nakonec sám Adamovi pomůže z vězení utéct. Navíc mu prozradí, že Evu zneuctil notář Okolický (M. Huba), jehož dítě Eva porodila. Adam je tak pevně rozhodnut vyřídit si účty s notářem. Situace ve vsi ale zašla tak daleko, že se proti němu, celkové bídě a útlaku vrchnosti hodlají postavit i všichni ostatní. Včetně vracejících se mužů z války... Sociálně kritické a protiválečné drama o dopadech první světové války na prostý slovenský lid bylo natočeno v roce 1966 podle stejnojmenné předlohy slovenského spisovatele Milo Urbana z roku 1927. Režisérem filmu byl slovenský začínající režisér Martin Ťapák, který k tématice slovenského folklóru měl více než blízko. Sám z oblasti Oravy pocházel a také byl profesionálním tanečníkem a choreografem, jenž se zaměřoval na lidové tance. Do tohoto dvojdílného snímku zasadil prvky jemu vlastní – lyričnost, baladičnost a důraz na každodenní život a lidové tradice oravské vesnice. Což je patrné i v mnoha jeho filmech jako např. Balada o Vojtovej Marině (1964) nebo v další adaptaci díla Milo Urbana Krutá ľúbosť (1978).

Režie:M. Ťapák

Hrají:E. Vašáryová, M. Huba, Š. Kvietik, V. Strnisková, J. Majerčík, B. Križan

SR, 1966, skryté titulky