Úsměvy Josefa Škvoreckého
Josef Škvorecký patřil bez nadsázky k nejoblíbenějším, nejčtenějším a také k nejlepším spisovatelům, které jsme kdy měli. To dobře věděli i filmaři, kteří řadu jeho románů a povídek převedli na plátno. Vzpomeňme například filmy jako Zločin v dívčí škole, Zločin v šantánu, Farářův konec, Flirt se slečnou Stříbrnou či Farářův konec. Řada jeho stěžejních děl se však na plátna nakonec nedostala, i vzhledem k politické situaci. Ta způsobila, že po roce 1968 Škvorecký přesídlil do Toronta a několik filmů, které byly v pookupačním mezidobí dotočeny, mohl poprvé zhlédnout až po dvaceti letech. S Jaromírem Hanzlíkem si osobně připomenul své příspěvky do oblasti filmu a televize a jejich příjemný rozhovor doprovodily půvabné ukázky z adaptací jeho děl. Připomeňme si jejich osobitým humorem a svůdnými rytmy swingu pozoruhodnou osobnost naší literatury
Režie:P. Vantuch
1998, skryté titulky
