Na cestě po jižní Etiopii
Ačkoliv je jednou z nejchudších zemí na světě, její přírodní krásy jsou bohaté a kultura sofistikovaná. Naše cesta nás zavede k jezeru Abaya, které je součástí jezer Velkého afrického příkopu. Voda tohoto jezera je charakteristická červenohnědou barvou, která je výsledkem zvýšených koncentrací suspendovaných sedimentů. Jezero je domovem velké populace krokodýlů a s jezerem Chamo je spojená úžinou s poetickým názvem Boží most. Návštěva kmene Mursi v národním parku Mago bývala kdysi poměrně riskantním počinem díky bojovné povaze těchto domorodců. Dnes jsou tito kočovníci živící se pastevectvím a zemědělstvím přeci jen o dost přístupnější. Vzory skarifikace na těle mužů kmene Mursi jsou totožné s vyřezávanými znaky na jejich dobytku. Je tak jasné, komu který kus patří. Zajímavostí jejich žen jsou zase velké labrety (hliněné nebo dřevěné talířky) vložené do spodního rtu. Když je dívce kolem patnácti let, jsou jí vyraženy dva až čtyři dolní řezáky, matka jí rozřízne kůži pod spodním rtem a do vzniklého otvoru vloží dřevěnou zátku. Když se rána zahojí, dívka si do rtu postupně vkládá větší a větší talířek. Čím větší talířek žena má, tím je pro muže atraktivnější a její hodnota (přepočtena na dobytek) tedy vyšší. V Etiopii začíná skutečně zelená Afrika. A tak cestu z Jinky do Arba Minch lemují pralesy, pastviny, terasovitá políčka a velká jezera afrického rífu. Například kráterové jezero Ara-Shetan-Maar leží v nadmořské výšce 2040 m na jižním konci sopečného pole Butajiri-Silti a má průměr zhruba 500 m. Název doslova znamená "Satanovo jezero" a jak už bývá v Etiopii zvykem, váže se k němu pověst. Podle ní jezero vytvořil zlý kouzelník, který zde bojoval proti rolníkům. Když byl nakonec smrtelně zraněn, z posledních sil vrazil kopí do země a vykřikl: „Toto bude ďáblův domov“, načež se země pod ním zhroutila, pohltila ho a otvor se zalil vodou. Etiopie se pyšní celou řadou míst zapsaných na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedním z nich jsou i megalitické stély u obce Tiya, které bez povšimnutí míjí většina turistů, směřujících z Addis na jih. Vztyčené stély, zobrazující většinou meče a stromy, pocházejí pravděpodobně z 11. století a sloužily dost možná jako náhrobky.
skryté titulky
