Česká loutka (2/7)
Období první Československé republiky až do vypuknutí druhé světové války je právem nazýváno zlatým věkem českého loutkářství. Tzv. rodinné divadlo zažívá pod heslem "Loutkové divadlo do každé řádné české rodiny" zažívá neuvěřitelný rozkvět. Loutkové divadlo se hrálo v každé sokolovně, orlovně, tělocvičně dělnických jednot, dokonce i na farách. to si vyžádalo mohutnou sériovou produkci loutek a kulis. Předlohami se staly kresby národního malíře Mikoláše Alše a některé marionety Matěje Kopeckého. České loutkářství se ale dostává i do kontaktu se světem – v roce 1929 je v Praze založena mezinároní loutkářská unie UNIMA. Svět loutek se stane i prostorem pro avantgardní experimenty, zajímají se o něj umělci jako Josef Váchal, Josef Kroha nebo Ladislav Sutnar. Ale především vzniknou dvě modernistické loutky, dadaističtí klauni Spejbl a Hurvínek, které díky mistrovství svého stvořitele Josefa Skupy zlidoví.
Režie:P. Jirásek
skryté titulky
