• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Na druhé straně kopců

        Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko.

      • Ženou z boží vůle

        Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat?

      • Hannah Arendt

        Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí".

      • Černá vdova

        Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).

      • Hannah Arendt

        Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí".

      • Černá vdova

        Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:10

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:10

      • Špekoun

        Hořká komedie o klukovi, který hledá mužský vzor. A způsob, jak zapadnout, i když mu pěkných pár kilo přebývá. Kevinovi je dvanáct, vyrůstá s matkou a dvěma sestrami. Váží 101 kilo. Akvagymnastika nezabírá. Nezabírají ani setkání s vrstevnicí Alicí, která se ze všeho nejvíc touží zabít. A když se od Kevina odvrátí i jediný přítel Moukoumbi, zdá se, že jeho život bude už jen plný ústrků a posměšků. Pak se ale objeví mužský vzor. Výrostek Patrick pracuje v bezpečnostní agentuře, má ostrého psa a spoustu historek o tom, jak sloužil u speciálních jednotek. A i když Kevinovi neřekne jinak než Špekoun, alespoň z něj hodlá vychovat elitního vojáka. Vyhraje Kevin válku se samotou a obezitou?

      • Schneider vs. Bax

        Nájemný vrah Schneider dostává zakázku přesně v den svých narozenin. Jeho cílem je spisovatel Ramon Bax. Začíná festival lstí, absurdních náhod, špatných načasování a draze vykoupených omylů. Nájemný vrah Schneider dostává zakázku přesně v den svých narozenin. Jeho cílem je spisovatel Ramon Bax. Po ujištění, že bude z akce zpět ještě před polednem a stihne pomoci manželce s oslavou, Schneider přijímá. Začíná tak festival lstí, bizarních náhod, špatných načasování a draze vykoupených omylů. Warmerdamova temná komedie v duchu škodolibých filmů bratrů Coenových je brilantním stylistickým cvičením, které podvrací thrillerový žánr způsobem, jaký se hned tak nevidí.

      • Jimmyho tančírna

        Před vypuknutím Irské občanské války otevřel oddaný a odvážný aktivista Jimmy Gralton na irském venkově taneční sál, kde se lidé mohli vzdělávat, bavit, diskutovat, sportovat a hlavně tancovat. Popularita Jimmyho tančírny rostla a postupně se stala místem revolučních myšlenek, rozvíjení talentů, svobody a splněných snů. Její volnomyšlenkářská reputace však upoutala pozornost státu a církve, což přinutilo Jimmyho utéct ze země a proslavenou tančírnu zavřít. Po deseti letech neustálého cestování se Jimmy vrací do rodného Irska, kde se však znovu střetává s chudobou, omezováním osobní svobody i kultury. S podporou své první lásky se rozhodne svou slavnou tančírnu znovu otevřít a opět dát lidem naději snít. Bez ohledu na to, co to může způsobit.

      • Abrakadabra

        Hlavní hrdinka Carmen je matkou náctileté dcery a ženou v domácnosti. Její manžel Carlos pracuje na stavbě, má rád pivo a je zarytým fanouškem fotbalu. Pár je pozván na svatbu, kde Carlos svým obhroublým chováním způsobí ostudu. Během večera je na programu vystoupení kouzelníka a hypnotizéra Pepeho. Carlos si ho veřejně dobírá tak moc, že ho Pepe vyzve na pódium. Během seance se však omylem do Carlosova těla dostane zbloudilý duch jiného muže a bláznivá španělská komedie může začít

      • Sbohem Berthe

        Armand Lebrecq kdysi snil o tom, že bude kouzelníkem. Stal se z něho ale lékárník. Svoji ženu má stále rád, ale klidně by ji opustil kvůli energické Alex. Má to udělat nebo ne? Jednoho dne se však Armand dozví, že zemřela jeho babička Berthe. Cítí se trochu provinile, v poslední době se ji totiž moc nevěnoval. O to víc se zapojí do organizování jejího pohřbu. Neobratně, jak jinak.

      • Sladké sny

        Citlivé drama o vztahu syna a matky, které se rozprostírá na ploše čtyřiceti let. Příběh tajemství schovaného čtyřicet let v obálce. Příběh dítěte, které se stane dospělým a čelí největší myslitelné bolesti – ztrátě matky. Co ho ale zraňuje více: strach ze smrti, nebo strach ze života? Strhující drama renomovaného Marca Bellocchia se zabývá jedním z nejcitlivějších témat italské kinematografie, vztahem s matkou.

      • Hlavu vzhůru

        Sociální drama o tom, jaké je to dospívat na hraně zákona a neztrácet naději. Malony (Rob Paradot) se pohybuje na hraně od svých šesti let. Výbušný, vzdorovitý kluk z problémové rodiny se pravidelně dostává do křížku se zákonem a přivádí k zoufalství soudkyni Florence (Catherine Deneuve) i sociálního pracovníka Yanna (Benoît Magimel), kteří usilovně hledají cestu, jak mladého delikventa uchránit před vlastním temperamentem i vězením. Navzdory všem pokusům se ale Malony zdá být ztraceným případem, pro kterého nemá sociální systém jinou alternativu než trest.

      • Hannah Arendt

        Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí".

      • Hlavu vzhůru

        Sociální drama o tom, jaké je to dospívat na hraně zákona a neztrácet naději. Malony (Rob Paradot) se pohybuje na hraně od svých šesti let. Výbušný, vzdorovitý kluk z problémové rodiny se pravidelně dostává do křížku se zákonem a přivádí k zoufalství soudkyni Florence (Catherine Deneuve) i sociálního pracovníka Yanna (Benoît Magimel), kteří usilovně hledají cestu, jak mladého delikventa uchránit před vlastním temperamentem i vězením. Navzdory všem pokusům se ale Malony zdá být ztraceným případem, pro kterého nemá sociální systém jinou alternativu než trest.