
Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Na druhé straně kopců
Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko.
Řezníci
Svend a Bjarne pracují v malém dánském městečku jako řezníci. Každý den musejí poslouchat urážky od svého šéfa, až se nakonec rozhodnou pro založení vlastního malého krámku. Začátky podnikáni jsou značně bezútěšné, příliš se jim nedaří, několik náhod jim ale pomůže k získání velké zakázky. Od té doby je jim štěstěna nakloněna a obchody se pomalu hýbají k lepšímu. Pak ale Bjarne přichází se šíleným nápadem, jenž se týká jeho bratra, který je po vážné autonehodě dlouhodobě v komatu. Slogan filmu " Na chuť lidského masa nikdy nezapomenete", napoví, o co že to půjde
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Řezníci
Svend a Bjarne pracují v malém dánském městečku jako řezníci. Každý den musejí poslouchat urážky od svého šéfa, až se nakonec rozhodnou pro založení vlastního malého krámku. Začátky podnikáni jsou značně bezútěšné, příliš se jim nedaří, několik náhod jim ale pomůže k získání velké zakázky. Od té doby je jim štěstěna nakloněna a obchody se pomalu hýbají k lepšímu. Pak ale Bjarne přichází se šíleným nápadem, jenž se týká jeho bratra, který je po vážné autonehodě dlouhodobě v komatu. Slogan filmu " Na chuť lidského masa nikdy nezapomenete", napoví, o co že to půjde
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:35
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:35
Smrt v Sarajevu
Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století.
Ženou z boží vůle
Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat?
Černá vdova
Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).
Schneider vs. Bax
Nájemný vrah Schneider dostává zakázku přesně v den svých narozenin. Jeho cílem je spisovatel Ramon Bax. Začíná festival lstí, absurdních náhod, špatných načasování a draze vykoupených omylů. Nájemný vrah Schneider dostává zakázku přesně v den svých narozenin. Jeho cílem je spisovatel Ramon Bax. Po ujištění, že bude z akce zpět ještě před polednem a stihne pomoci manželce s oslavou, Schneider přijímá. Začíná tak festival lstí, bizarních náhod, špatných načasování a draze vykoupených omylů. Warmerdamova temná komedie v duchu škodolibých filmů bratrů Coenových je brilantním stylistickým cvičením, které podvrací thrillerový žánr způsobem, jaký se hned tak nevidí.
Jimmyho tančírna
Před vypuknutím Irské občanské války otevřel oddaný a odvážný aktivista Jimmy Gralton na irském venkově taneční sál, kde se lidé mohli vzdělávat, bavit, diskutovat, sportovat a hlavně tancovat. Popularita Jimmyho tančírny rostla a postupně se stala místem revolučních myšlenek, rozvíjení talentů, svobody a splněných snů. Její volnomyšlenkářská reputace však upoutala pozornost státu a církve, což přinutilo Jimmyho utéct ze země a proslavenou tančírnu zavřít. Po deseti letech neustálého cestování se Jimmy vrací do rodného Irska, kde se však znovu střetává s chudobou, omezováním osobní svobody i kultury. S podporou své první lásky se rozhodne svou slavnou tančírnu znovu otevřít a opět dát lidem naději snít. Bez ohledu na to, co to může způsobit.
Abrakadabra
Hlavní hrdinka Carmen je matkou náctileté dcery a ženou v domácnosti. Její manžel Carlos pracuje na stavbě, má rád pivo a je zarytým fanouškem fotbalu. Pár je pozván na svatbu, kde Carlos svým obhroublým chováním způsobí ostudu. Během večera je na programu vystoupení kouzelníka a hypnotizéra Pepeho. Carlos si ho veřejně dobírá tak moc, že ho Pepe vyzve na pódium. Během seance se však omylem do Carlosova těla dostane zbloudilý duch jiného muže a bláznivá španělská komedie může začít
Sbohem Berthe
Armand Lebrecq kdysi snil o tom, že bude kouzelníkem. Stal se z něho ale lékárník. Svoji ženu má stále rád, ale klidně by ji opustil kvůli energické Alex. Má to udělat nebo ne? Jednoho dne se však Armand dozví, že zemřela jeho babička Berthe. Cítí se trochu provinile, v poslední době se ji totiž moc nevěnoval. O to víc se zapojí do organizování jejího pohřbu. Neobratně, jak jinak.
Sladké sny
Citlivé drama o vztahu syna a matky, které se rozprostírá na ploše čtyřiceti let. Příběh tajemství schovaného čtyřicet let v obálce. Příběh dítěte, které se stane dospělým a čelí největší myslitelné bolesti – ztrátě matky. Co ho ale zraňuje více: strach ze smrti, nebo strach ze života? Strhující drama renomovaného Marca Bellocchia se zabývá jedním z nejcitlivějších témat italské kinematografie, vztahem s matkou.
Sbohem Berthe
Armand Lebrecq kdysi snil o tom, že bude kouzelníkem. Stal se z něho ale lékárník. Svoji ženu má stále rád, ale klidně by ji opustil kvůli energické Alex. Má to udělat nebo ne? Jednoho dne se však Armand dozví, že zemřela jeho babička Berthe. Cítí se trochu provinile, v poslední době se ji totiž moc nevěnoval. O to víc se zapojí do organizování jejího pohřbu. Neobratně, jak jinak.
Sladké sny
Citlivé drama o vztahu syna a matky, které se rozprostírá na ploše čtyřiceti let. Příběh tajemství schovaného čtyřicet let v obálce. Příběh dítěte, které se stane dospělým a čelí největší myslitelné bolesti – ztrátě matky. Co ho ale zraňuje více: strach ze smrti, nebo strach ze života? Strhující drama renomovaného Marca Bellocchia se zabývá jedním z nejcitlivějších témat italské kinematografie, vztahem s matkou.

