Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Mladý Ahmed
Drama Belg./Fr. (2019). Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska. (82 min)
Rebelky
Komedie Fr. (2019). Sandra, bývalá miss Nord-Pas-de-Calais, nemá práci ani vzdělání. Vrací se bydlet k matce a jediná práce, kterou sežene, je u pásu v místní rybí konzervárně. To by ještě šlo, kdyby nemusela odrážet neodbytné návrhy svého nadřízeného. Když nešťastnou náhodou způsobí jeho smrt, začne se roztáčet řetězec tragikomických událostí… Nehodě jsou totiž přítomny dvě další dvě Sandřiny kolegyně, a když se chystají zavolat pomoc, najdou ve skříňce mrtvého tašku plnou peněz. Co mají udělat s tělem, a co s penězi…? (84 min)
Kniha obrazů
Dokument Švýc./Fr. (2018). Godardova fragmentární novinka je filmovým esejem nápadně prodchnutým bezmála hororovou atmosférou. Najdeme v ní většinu trademarků jeho pozdní tvorby: záměrně rozbíjené náčrty souvislostí, odkazy k sebereflexivitě média filmu i nekompromisní modifikace obrazu a zvuku. Snímek, v němž se mísí zpravodajské titulky, malby, často digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i brutální youtubová propaganda ISIS, poukazuje především na odcizení a makroagrese současného světa. Dílo, které nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění, je zároveň důkazem, že náš „obtížný současník“ Jean-Luc Godard stále věří v nezastupitelnou roli kinematografie. (85 min)
Deset kánoí
Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)
Kniha obrazů
Dokument Švýc./Fr. (2018). Godardova fragmentární novinka je filmovým esejem nápadně prodchnutým bezmála hororovou atmosférou. Najdeme v ní většinu trademarků jeho pozdní tvorby: záměrně rozbíjené náčrty souvislostí, odkazy k sebereflexivitě média filmu i nekompromisní modifikace obrazu a zvuku. Snímek, v němž se mísí zpravodajské titulky, malby, často digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i brutální youtubová propaganda ISIS, poukazuje především na odcizení a makroagrese současného světa. Dílo, které nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění, je zároveň důkazem, že náš „obtížný současník“ Jean-Luc Godard stále věří v nezastupitelnou roli kinematografie. (85 min)
Deset kánoí
Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)
Deset kánoí
Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)
Western
Drama Bulh./N/Rak. (2017). Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci. (116 min)
Téměř chlap
Komedie Nor. (2012). Pětatřicátník Erik se plánuje usadit v novém bytě se svou těhotnou přítelkyní a najít si novou práci. Henrik má ale dost dětinské kamarády, se kterými nechce přerušit kontakt. Je Henrik připravený zříct se nezodpovědných radovánek a vyrůst z chlapce v muže? (75 min)
Mladý Ahmed
Drama Belg./Fr. (2019). Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska. (82 min)
Rebelky
Komedie Fr. (2019). Sandra, bývalá miss Nord-Pas-de-Calais, nemá práci ani vzdělání. Vrací se bydlet k matce a jediná práce, kterou sežene, je u pásu v místní rybí konzervárně. To by ještě šlo, kdyby nemusela odrážet neodbytné návrhy svého nadřízeného. Když nešťastnou náhodou způsobí jeho smrt, začne se roztáčet řetězec tragikomických událostí… Nehodě jsou totiž přítomny dvě další dvě Sandřiny kolegyně, a když se chystají zavolat pomoc, najdou ve skříňce mrtvého tašku plnou peněz. Co mají udělat s tělem, a co s penězi…? (84 min)
Greta
Dokument Švéd. (2020). Příběh dospívající aktivistky Grety Thunbergové je vyprávěn prostřednictvím působivých, dosud nevídaných záběrů. Počínaje školní stávkou jednoho člověka pro klima před Švédským Parlamentem, režisér Grossman sleduje Gretu – stydlivou školačku s Aspergerovým syndromem – v jejím vzestupu k výjimečnosti a jejím podněcování povědomí o globálního dopadu tím, že podněcuje školní stávky po celém světě. Film vrcholí úžasnou větrnou cestou přes Atlantský oceán, aby promluvila na summitu OSN. (98 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Hodný syn
Drama Fin. (2011). Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější. (84 min)
Utoya, 22. července
Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)
Hodný syn
Drama Fin. (2011). Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější. (84 min)
Utoya, 22. července
Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)