• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Kousek nebe

        Ačkoli Marco pochází z nížin, je to statný chlapík. Nyní pracuje jako pomocník u horského farmáře Aloise v odlehlé švýcarské alpské vesnici a dokonce i u stolu štamgastů v místním hostinci se lidé pomalu učí oceňovat tohoto člověka, který si objednává pouze ledový čaj. Anna je místní vesnická dívka, která má z předchozího vztahu dceru Julii. Někteří pochybují, zda tento nový vztah bude fungovat – nikoli však Marco nebo Anna. Vezmou se. Jejich láska je něžná a krásná. Sice ji nedokážou plně pochopit, ale vyjadřují ji prostými slovy. Důvěra mezi nimi roste a jejich něha přetrvává. Štěstí, které cítí při každém doteku, překonává jen teplo, které je cítit při pohlazení krávy. Ale brzy se stává, že Marco stále častěji ztrácí kontrolu nad svými impulsy... Lidstvo a příroda se ve filmu Michaela Kocha jedinečným způsobem prolínají. Jeho dílo, poháněné kongeniální normálností neprofesionálního hereckého obsazení, sleduje rytmus ročních období s klidnou přesvědčivostí, která je navzdory okolnostem prosta hysterie – i když tělo i duše jsou plné napětí.

      • Svatý pavouk

        Novinářka sestupuje do temného podsvětí íránského posvátného města Mašhad, kde vyšetřuje sériové vraždy sexuálních pracovnic takzvaným „Pavoučím zabijákem“, který věří, že zbavuje ulice od hříšníků. V noci řádí v Mašhadu sériový vrah, který láká oběti do své sítě. Zabíjí ženy, prostitutky. Zatímco policie zločiny ignoruje, Rahim, novinářka z Teheránu, bloudí temnými čtvrtěmi svatého města a hledá pravdu. Holy Spider je natočen podle skutečné události, přičemž název filmu odkazuje na přezdívku sériového vraha. V roce 2001 Saeed Hanaei zabil ve městě Mašhad šestnáct prostitutek, protože je považoval za „nečisté“. Jeho soudní proces vyvolal v Íránu velký rozruch, a to nejen kvůli hrůznosti toho, co se stalo, ale také proto, že některá média a konzervativní skupiny z něj udělaly hrdinu.

      • Posedlost

        Kněz má za úkol rozhodnout o umístění nového kostela pro místní hornickou společnost. Má stát na starém sámském pohřebišti. Poté, co jsou jejich pozůstatky odklizeny, mrtví ožívají a pronásledují osadníky. Zatímco na kontinentu se šíří epidemie španělské chřipky, kněz a jeho syn se vrací z misie na Madagaskaru domů k rodině na norský venkov. Kněz dostal za úkol rozhodnout o umístění nového kostelu pro místní hornickou společnost. Mají jej postavit na starém laponském pohřebišti. Když se kněz rozhodne nechat vykopat a odklidit lidské pozůstatky, mrtví ožívají a pronásledují osadníky. I když se příběh odehrává na začátku 20. století, jeho poselství je mrazivě aktuální. Jeho východiskem je totiž epidemie španělské chřipky, na jejímž pozadí film odhaluje temnotu lidské povahy pod nezvladatelným tlakem. Uznávaný režisér-samouk Henrik Martin Dahlsbakken má za sebou působivou kolekci celovečerních thrillerů, přičemž tentokrát se ponořil do do vod hororového dramatu. Jeho celovečerní debut Návrat domů (2015) byl oficiálním norským kandidátem na Oscara.

      • Svatý pavouk

        Novinářka sestupuje do temného podsvětí íránského posvátného města Mašhad, kde vyšetřuje sériové vraždy sexuálních pracovnic takzvaným „Pavoučím zabijákem“, který věří, že zbavuje ulice od hříšníků. V noci řádí v Mašhadu sériový vrah, který láká oběti do své sítě. Zabíjí ženy, prostitutky. Zatímco policie zločiny ignoruje, Rahim, novinářka z Teheránu, bloudí temnými čtvrtěmi svatého města a hledá pravdu. Holy Spider je natočen podle skutečné události, přičemž název filmu odkazuje na přezdívku sériového vraha. V roce 2001 Saeed Hanaei zabil ve městě Mašhad šestnáct prostitutek, protože je považoval za „nečisté“. Jeho soudní proces vyvolal v Íránu velký rozruch, a to nejen kvůli hrůznosti toho, co se stalo, ale také proto, že některá média a konzervativní skupiny z něj udělaly hrdinu.

      • Posedlost

        Kněz má za úkol rozhodnout o umístění nového kostela pro místní hornickou společnost. Má stát na starém sámském pohřebišti. Poté, co jsou jejich pozůstatky odklizeny, mrtví ožívají a pronásledují osadníky. Zatímco na kontinentu se šíří epidemie španělské chřipky, kněz a jeho syn se vrací z misie na Madagaskaru domů k rodině na norský venkov. Kněz dostal za úkol rozhodnout o umístění nového kostelu pro místní hornickou společnost. Mají jej postavit na starém laponském pohřebišti. Když se kněz rozhodne nechat vykopat a odklidit lidské pozůstatky, mrtví ožívají a pronásledují osadníky. I když se příběh odehrává na začátku 20. století, jeho poselství je mrazivě aktuální. Jeho východiskem je totiž epidemie španělské chřipky, na jejímž pozadí film odhaluje temnotu lidské povahy pod nezvladatelným tlakem. Uznávaný režisér-samouk Henrik Martin Dahlsbakken má za sebou působivou kolekci celovečerních thrillerů, přičemž tentokrát se ponořil do do vod hororového dramatu. Jeho celovečerní debut Návrat domů (2015) byl oficiálním norským kandidátem na Oscara.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:15

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:15

      • Hrdina nikoho

        Clermont-Ferrand, střední Francie. Pětatřicetiletý Médéric se zamiluje do vdané prostitutky Isadory ve středním věku. Když se centrum města stane terčem teroristického útoku, mladý bezdomovec Selim se skryje u něj v bytě, což u okolí vyvolá značnou podezřívavost. Náklonnost k Selimovi a city k Isadoře zničehonic promění Médéricův život v jeden velký chaos… Zpráva o teroristickém útoku ve francouzském městě Clermont-Ferrand zastihne Isadoru a Médérica v posteli. Médéric, sympatický, nenápadný muž okolo třicítky, je do starší vdané prostitutky Isadory bezhlavě zamilovaný. Útok jejich vztah v Hotelu de France náhle ukončí. V městě vládne zmatek, během něhož se objevuje Selim. Mladý bezdomovec arabského původu dostane od Médérica přístřeší a peníze. Ten však začne mít podezření, že Sélim by do útoku mohl být zapletený a zavolá policii. Mezitím se objeví Isadorin manžel a jeho žárlivost začíná roztáčet živý, místy bouřlivý kolotoč postav. Film Alaina Guiraudieho je ve svém vyprávění o nemožné lásce, paranoie společnosti a sousedské solidaritě zčásti vážný, zčásti vtipný a satirický. Nenuceně otevírá i témata obrazu těla, stárnutí, náboženství a sexuální orientace. Čím víc jednotlivců vstupuje do hry, tím nepředvídatelnější a překvapivější se stává děj. A přestože chvílemi příběh působí až absurdně, ke svým neobvyklým postavám se chová láskyplně.

      • Goliáš

        Pro sedmnáctiletého Kimmieho přichází dospělost až příliš rychle. Jeho otec nastupuje do vězení, aby si odpykal trest, a od syna se očekává, že naváže na jeho kriminální činnost. Kimmie ale není na něco podobného připravený. Drama zasazené do neutěšeného průmyslového města kdesi ve Švédsku je zneklidňujícím obrazem společenských proměn země i rozpadu tradičních patriarchálních struktur.

      • Chronic

        Pozorovatelské drama o muži, pro kterého je umírání denním chlebem. Pro Davida (Tim Roth) není smrt ničím děsivým a tabuizovaným. Pracuje jako paliativní ošetřovatel těch, kteří na ni čekají – často jako na vysvobození z nesmírného utrpení. Klidný, uzavřený, ale velmi soucitný muž usnadňuje umírajícím poslední dny života s něhou a pozorností, která z pohledu nezaujatého pozorovatele vyvolává otázky. Co Davida tolik přitahuje na blízkosti smrti? Jaké trauma z minulosti ho sužuje? A není jeho vztah s klienty těsný až příliš?

      • Věž. Jasný den

        Mula žije s rodinou na vesnici. Těsně před svatým přijímáním její dcery se objevuje Mulina sestra Kaja. Kaja je biologickou matkou dívky, ale před šesti lety bezestopy zmizela. Rodina věří ve smíření, ale Mula se obává, že si Kaja přišla vzít dceru zpátky. Mezitím se odehraje série zvláštních metafyzických událostí a Kajina přítomnost vyvolává v lidech proměny. Mulin strach se stupňuje, chce se setry zbavit. Ale Kaja přišla z nějakého důvodu.

      • Leonora addio

        Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.

      • Chlapec z nebe

        První škoní den po letních prázdninách se velký imám zhroutí a umírá před zraky svých studentů na prestižní univerzitě v Káhiře. Začíná nelítostný boj o vliv na obsazení jeho místa. Adamovi, synovi rybáře, je nabídnuto nejvyšší privilegium studovat na univerzitě Al-Azhar v Káhiře, v mocenském centru sunnitského islámu. Krátce po jeho příjezdu do Káhiry náhle umírá nejvyšší náboženský představitel univerzity, Velký imám, a Adam se brzy stává figurkou v nelítostném boji o moc mezi egyptskou náboženskou a politickou elitou. Po analýze egyptské revoluce ve filmu The Nile Hilton Incident z roku 2017 debutoval Tarik Saleh na festivalu v Cannes v soutěži snímkem Boy From Heaven. Film se inspiroval knihou Umberta Eca Jméno růže, ale diváky zavede na univerzitu Al-Azhar v Káhiře, kde smrt Velkého imáma může změnit mocenskou dynamiku země.

      • Všechny mé dopisy spal

        Příběh o tom, jak vášeň, žárlivost a hněv ovlivňují 70 let vztahu, v němž se propojuje několik generací. Milostný vztah, který vzplane v tomto vášnivém dramatu, má nečekané následky. Podmanivý příběh, založený na skutečných událostech, propojuje tři časové linie a ukazuje vlny vášně, žárlivosti a hněvu, vznikající v mezilidských vztazích a zasahujících celé generace. Ústřední postavou je Karin Stolpe, jež na svých bedrech nese celou šířku příběhu, odehrávajícího se ve 30. letech 20. století. Film zobrazuje její složitý vztah s manželem Svenem Stolpem a vášnivý milostný vztah s Olofem Lagercrantzem. Jak její rozhodnutí ovlivní budoucí generace? Film vznikl na motivy úspěšného stejnojmenného románu Alexe Schulmanna Všechny moje dopisy spalte (Bränn alla mina brev) v režii mezinárodně uznávaného režiséra Björna Rungeho (Žena, 2017). Na půdorysu vášnivého dramatu, přesahujícího generace, se setkávají mezinárodní hvězdy Bill Skarsgard (To, 2017 a To Kapitola 2, 2019), Asta Kamma August (Dohoda, 2021). Hvězdnému obsazení odpovídají hlavní postavy Sven, Karin a Olof. Mezi herci se rovněž objeví Sverrir Gudnason (Borg vs. McEnroe, 2017) a Sonja Richter (Den, kdy jsme umřeli, 2020).

      • Poslední střih

        V opuštěné budově se rozpadá natáčení nízkorozpočtového zombie hororu. Protivný režisér svým nepříjemným chováním tlačí herce a štáb na pokraj sil, když odhalí svůj plán, jak vnést do projektu energii a vzrušení: oživit skutečnou, prastarou zombie kletbu. Ve zběsilém jednorázovém záběru, kde létají části těl a tekutiny, bojují herci s nemrtvými a se svým režisérem o život, až film dospěje k šokujícímu závěru a začnou běžet titulky... je to ale celý příběh? Oscarový scenárista a režisér Michel Hazanavicius předkládá jeden z nejinovativnějších, nejradostnějších a nejzábavnějších milostných dopisů filmu a filmařině, jaký kdy uvidíte. Adaptace kultovního japonského kasovního trháku One Cut of The Dead od Chinichiro Uedy.

      • Takové to léto

        Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.

      • Poslední střih

        V opuštěné budově se rozpadá natáčení nízkorozpočtového zombie hororu. Protivný režisér svým nepříjemným chováním tlačí herce a štáb na pokraj sil, když odhalí svůj plán, jak vnést do projektu energii a vzrušení: oživit skutečnou, prastarou zombie kletbu. Ve zběsilém jednorázovém záběru, kde létají části těl a tekutiny, bojují herci s nemrtvými a se svým režisérem o život, až film dospěje k šokujícímu závěru a začnou běžet titulky... je to ale celý příběh? Oscarový scenárista a režisér Michel Hazanavicius předkládá jeden z nejinovativnějších, nejradostnějších a nejzábavnějších milostných dopisů filmu a filmařině, jaký kdy uvidíte. Adaptace kultovního japonského kasovního trháku One Cut of The Dead od Chinichiro Uedy.