• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Blízko

        Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.

      • Divoch

        V zoufalé snaze překonat krizi středního věku Martin utekl ze společnosti, aby žil v lese. Obstaral si luk a výstroj jeskynního muže, ale pravdou je, že přežívá jen tak tak. Jednoho dne narazí na Musu, drogového dealera, který je zraněný a na útěku. V naději, že uniknou mnoha problémům, se excentrické duo vydává na hektickou jízdu napříč fjordy. Pronásledován místní policií, rozzuřeným Vikingem, násilníky a – v neposlední řadě – svou rodinou!

      • Hudba

        Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.

      • Všechno bude v pohodě

        Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.

      • Hudba

        Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.

      • Všechno bude v pohodě

        Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:25

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:25

      • Tralala

        Čtyřicátník Tralala se živí jako pouliční zpěvák v Paříži. Jednoho večera potká mladou ženu, která mu zanechá jen jeden jediný odkaz před tím, než zmizí: „Hlavně nebuďte sám sebou.“ Zdálo se mu to? Opouští Paříž a nakonec najde v Lurdech tu, do které již byl zamilovaný. Ona si jej však nepamatuje. Ale jedna šedesátnice plná života poznává v Tralalovi svého syna Pata, který zmizel před dvaceti lety ve Spojených státech. Tralala se rozhodne převzít úlohu syna. Objeví novou rodinu a v sobě najde génia, kterého nikdy neměl.

      • Hudba

        Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.

      • Na Vánoce přijedu domů

        "Světová hvězda Simon se vrací domů do Švédska oslavit Vánoce. V malé komunitě, ve které vyrůstal, jeho bratr Anders pořádá každoroční vánoční koncert a Simon se nechal přesvědčit, aby se zúčastnil. Anders, který vždy žil ve stínu svého bratra, z toho není úplně nadšený. Simon to naopak bere v klidu, dokud neožijí staré vzpomínky a on je konfrontován s pohřbenými rodinnými tajemstvími."

      • Brankář

        Brankář přináší dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu…

      • Ztracené Iluze

        Lucien je mladý neznámý básník, žijící ve Francii 19. století, který do svého bytí vkládá velké naděje a ambice. Opouští rodinnou tiskárnu v kraji, z něhož pochází, aby zkusil najít štěstí v Paříži po boku své patronky. V tomto úžasném městě se brzy ocitá vydaný napospas vlastnímu osudu a postupně objevuje zákulisí světa zisku a přetvářky. Lidskou komedii, ve které je možné vše koupit či prodat: literární věhlas i tištěná média, politiku i city, pověst i duši. Lucien bude milovat, bude trpět a vystřízliví ze svých iluzí. Film je adaptací slavného románu Honoré de Balzaca.

      • Kolize

        Film Kolize, inspirovaný skutečnými událostmi, vypráví příběh manželského páru Lea a Olivie, kteří se po tragické a náhlé ztrátě jejich sedmnáctiletého syna Gustava potýkají s nesnesitelnou krizí. Zatímco manželé procházejí hořkým rozvodem, jejich devítiletá dcera Liv se stává poslíčkem mezi matkou a otcem.

      • Král králů

        Největší příběh všech dob. Král králů je volná adaptace života Ježíše Krista od Cecila B. DeMille. Zobrazuje poslední týdny Krista až do jeho ukřižování. Poté, co Ježíš vyhnal démony z Marie Magdaleny a vzkřísil Lazara, vchází do Jeruzaléma, kde Jidáš chystá svou zradu, aby ho vydal farizeům. Po poslední večeři jde Ježíš do Getsemanské zahrady, je zajat, souzen Pilátem Pontským a ukřižován. V souladu s předpověďmi Písma, je pohřben a po třech dnech vstává z mrtvých... Král králů je největší příběh, který byl kdy vyprávěn, navíc tak, jak to dokázal jedině Cecil B. DeMille. DeMillovi, který měl k dispozici jeden z největších rozpočtů v historii Hollywoodu, se v roce 1927 podařilo ze života a umučení Krista udělat jeden z největších trháků éry němého filmu. Film Král králů s biblickými texty, tisícovkou herců a výjimečnými filmovými triky velkého šoumena je při vší své velkoleposti nesmírně citlivý – evangelium a technikolorový epos v jednom.

      • Více

        Německý student Stefan, který si konečně může odpočinout od učení, přicestuje stopem do Paříže. Tam potkává volnomyšlenkářskou Američanku Estelle, kterou následuje až na Ibizu. Mladý pár se záhy ocitá v temné a melancholické spirále závislosti na heroinu. První film režiséra Barbeta Schroedera se soundtrackem od kapely Pink Floyd. Stefan je mladý student, ztracený sám v sobě, který prahne po dobrodružství. Na své cestě autostopem se nechává vést sluncem a dostává se z Německa až do Paříže, kde potkává mladou, přelétavou Američanku Estelle, která jej zasvětí do světa drog. Pár mladých milenců, vyhledávající stále silnější pocity a prožitky, odcestuje na Ibizu, kde se oddávají svým nebezpečným vášním. Stávají se zajatci své lásky, drogové závislosti a také Estellina dávného přítele — zdá se, že jejich příběh nemůže mít jiné než tragické vyústění…

      • Král králů

        Největší příběh všech dob. Král králů je volná adaptace života Ježíše Krista od Cecila B. DeMille. Zobrazuje poslední týdny Krista až do jeho ukřižování. Poté, co Ježíš vyhnal démony z Marie Magdaleny a vzkřísil Lazara, vchází do Jeruzaléma, kde Jidáš chystá svou zradu, aby ho vydal farizeům. Po poslední večeři jde Ježíš do Getsemanské zahrady, je zajat, souzen Pilátem Pontským a ukřižován. V souladu s předpověďmi Písma, je pohřben a po třech dnech vstává z mrtvých... Král králů je největší příběh, který byl kdy vyprávěn, navíc tak, jak to dokázal jedině Cecil B. DeMille. DeMillovi, který měl k dispozici jeden z největších rozpočtů v historii Hollywoodu, se v roce 1927 podařilo ze života a umučení Krista udělat jeden z největších trháků éry němého filmu. Film Král králů s biblickými texty, tisícovkou herců a výjimečnými filmovými triky velkého šoumena je při vší své velkoleposti nesmírně citlivý – evangelium a technikolorový epos v jednom.