ČT 24
ČT 24 od do
Branky, body, vteřiny
Pravidelné zpravodajství s nejčerstvějšími událostmi ze světa domácího i zahraničního sportu. Informace a reportáže o nejžhavějších sportovních podnicích doma i ve světě.
Fokus Václava Moravce
Měsíčník Fokus Václava Moravce vysílá ČT24 od počátku roku 2015. Silné nadčasové téma, unikátní prostory a hosté, kterým stojí za to naslouchat, to je Fokus VM. Přímý přenos dvouhodinové diskuse doplňují vždy dokumentární reportáže či statistická data. Fokus VM připravují kreativní producentka Andrea Majstorovičová, režisér Mojmír Kučera, moderátor Václav Moravec, vedoucí produkce Helena Veselá, dramaturg Aleš Gongol, reportérka Marta Pilařová, vedoucí dramaturgyně Hana Andělová a mnozí další, bez jejichž pomoci by se pořad neobešel.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Náš Karel IV.
Pravděpodobně nejznámější památkou na dobu Karla IV. je Karlův most. Ve čtrnáctém století u nás vnikly dvě stavby tohoto charakteru: most v Roudnici nad Labem a právě Karlův most, kterému se až do 19. století říkalo Kamenný či Pražský most. Přestože roudnický most zničili za třicetileté války Švédové, odborníci oba mosty často porovnávají podle dochovaných materiálů a dokumentů co do jejich technické vyspělosti i odolnosti. Předmětem tohoto srovnávání je zejména založení pilířů a klenba mostních oblouků.
Náš Karel IV.
Ve čtvrtém vydání historické série Náš Karel IV. se zaměříme na duchovní život a víru největšího z českých panovníků. Ukážeme vám i památky, které hovoří o hluboké víře Karla IV. - katedrálu, staroslavný klášter a vznosný hrad
Zprávy ve 23
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Zašlapané projekty
Nevítaný odkaz ševcovské dynastie. Dokument ČR (2009). Baťa - jméno, vize a inspirace, jež se komunistům nehodily. Dokument z cyklu o unikátních nápadech, projektech a objevech, které za minulého režimu nesměly spatřit světlo světa. Připravili M. Švihálek a J. Novák
Vytrženo z metropole
Život v naší metropoli byl a je velmi pestrý. Česká televize vás v pravidelném pořadu nechá nahlédnout do historie různých aktivit Pražanů i návštěvníků naší stověžaté metropole.
Tajemství pražských dvorků
Praha má spoustu zákoutí, která zůstávají pro většinu smrtelníků dodnes neobjevena. Pořad České televize se pokouší tuto mezeru zaplnit a ukáže vám Prahu z jiné stránky.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Stopy, fakta, tajemství
Ztracený poklad. Dokument ČR. Kam zmizely symboly Karlovy univerzity? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Most dvou řek
Stádlecký most – unikátní, poslední řetězový most v Evropě, postavený v empírovém slohu u obce Podolsko na silnici mezi Pískem a Táborem v letech 1847–1848 stavitelem Vojtěchem Lannou z Českých Budějovic podle plánů Ing. Schnircha a Ing. Gassnera. Na svém původním místě stával 113 let až do roku 1960. Toto jediné dochované dílo českého stavitele mostů Bedřicha Schnircha, tento řetězový most, byl v roce 1960 před napuštěním Orlické přehrady demontován a opět postaven nedaleko obce Stádlec nad řekou Lužnicí, kde byl znovu zprovozněn v roce 1975. Bylo nutné přenést 2 000 kamenných a 1 100 ocelových částí. V roce 1959 byl vyhlášen národní technickou památkou…
Kde se vzaly betlémy?
Dokument (2003). K atmosféře Vánoc neodmyslitelně patří betlém, od prostých papírových podob betlémských postav přes nejrůznější ztvárnění dřevěných či modelovaných figurek až po živé znázornění události narození Ježíše Krista. Kdy a kde má tato tradice své počátky? Navštivme společně italské Greccio, kde této tradici položil základy sv. František.
Stopy, fakta, tajemství
Polárníci ze Zlatého návrší. Dokument ČR (2012). Kdo byli tajemní muži z krkonošské boudy? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Vzkaz Jaromíra Hniličky
Dokument (2011). Kompozice Jaromíra Hniličky pomáhaly v 60. letech vytvořit národní specifičnost československých jazzových souborů v zahraničí. Do povědomí pamětníků se zapsal nejen jako nejdéle účinkující člen Orchestru Gustava Broma a vynikající trumpetista, ale také aranžér, skladatel a vynálezce vlastního hudebního nástroje – hnilofonu.
Když čerti nosí štěstí
Dokument (2007). Když se řekne slovo Vánoce, většina lidí si představí významné křesťanské svátky, ale také čas obdarovávání. Tento zvyk má mnohaletou tradici, ale má také mnoho tváří a i v prostoru Evropy se tyto obyčeje liší. A to velmi výrazně. Není to dáno pouze historií v konkrétních oblastech a různými křesťanskými kořeny. Vánoce se prostě v každé části Evropy prožívají jinak. A tak je zcela přirozené, že v severních oblastech přináší dárky svatá Lucie a nebo že na pravoslavném východě prožívají lidé Vánoce až téměř o měsíc později….
Retro
Někomu se po minulosti neustále stýská, někdo si jen rád vzpomene na doby svého dětství nebo mládí. POřad České televize se zabývá zajímavými fenomény doby nedávno minulé.
Kaple - duše rodů
Proměny našich hradů a zámků z pohledu historie, architektury a duchovního života šlechty. Cyklus České televize nás provede naší pestrou historií, která se rozhodně má čím pochlubit.
Stopy, fakta, tajemství
Ztracený poklad. Dokument ČR. Kam zmizely symboly Karlovy univerzity? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Most dvou řek
Stádlecký most – unikátní, poslední řetězový most v Evropě, postavený v empírovém slohu u obce Podolsko na silnici mezi Pískem a Táborem v letech 1847–1848 stavitelem Vojtěchem Lannou z Českých Budějovic podle plánů Ing. Schnircha a Ing. Gassnera. Na svém původním místě stával 113 let až do roku 1960. Toto jediné dochované dílo českého stavitele mostů Bedřicha Schnircha, tento řetězový most, byl v roce 1960 před napuštěním Orlické přehrady demontován a opět postaven nedaleko obce Stádlec nad řekou Lužnicí, kde byl znovu zprovozněn v roce 1975. Bylo nutné přenést 2 000 kamenných a 1 100 ocelových částí. V roce 1959 byl vyhlášen národní technickou památkou…
Archiv ČT24
Česká televize má za svých více než šedesát let existence (když počítáme i období Československé televize) vskutku bohatý archiv, ze kterého je schopna vybrat zajímavé šoty k mnoha zvoleným tématům.
Kde se vzaly betlémy?
Dokument (2003). K atmosféře Vánoc neodmyslitelně patří betlém, od prostých papírových podob betlémských postav přes nejrůznější ztvárnění dřevěných či modelovaných figurek až po živé znázornění události narození Ježíše Krista. Kdy a kde má tato tradice své počátky? Navštivme společně italské Greccio, kde této tradici položil základy sv. František.
Příběhy z Afriky
Život ugandských školaček z programu Adopce na dálku Arcidiecézní charity Praha a osudy dětí unesených povstalci během dlouholetého konfliktu na severu Ugandy v dokumentu z cyklu Příběhy z Afriky.
Vzkaz Jaromíra Hniličky
Dokument (2011). Kompozice Jaromíra Hniličky pomáhaly v 60. letech vytvořit národní specifičnost československých jazzových souborů v zahraničí. Do povědomí pamětníků se zapsal nejen jako nejdéle účinkující člen Orchestru Gustava Broma a vynikající trumpetista, ale také aranžér, skladatel a vynálezce vlastního hudebního nástroje – hnilofonu.
Vytrženo z metropole
Život v naší metropoli byl a je velmi pestrý. Česká televize vás v pravidelném pořadu nechá nahlédnout do historie různých aktivit Pražanů i návštěvníků naší stověžaté metropole.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Most dvou řek
Stádlecký most – unikátní, poslední řetězový most v Evropě, postavený v empírovém slohu u obce Podolsko na silnici mezi Pískem a Táborem v letech 1847–1848 stavitelem Vojtěchem Lannou z Českých Budějovic podle plánů Ing. Schnircha a Ing. Gassnera. Na svém původním místě stával 113 let až do roku 1960. Toto jediné dochované dílo českého stavitele mostů Bedřicha Schnircha, tento řetězový most, byl v roce 1960 před napuštěním Orlické přehrady demontován a opět postaven nedaleko obce Stádlec nad řekou Lužnicí, kde byl znovu zprovozněn v roce 1975. Bylo nutné přenést 2 000 kamenných a 1 100 ocelových částí. V roce 1959 byl vyhlášen národní technickou památkou…
Dami
Dokument Michala Kubala o pěti dnech, které změnily jeden život. Příběh dvouleté etiopské dívky, které operace očí vrátila zrak i budoucnost. Premiérový dokument České televize.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Stopy, fakta, tajemství
Ztracený poklad. Dokument ČR. Kam zmizely symboly Karlovy univerzity? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Vzkaz Zdeňka Sternberga
Sternbergové patří k nejstarším a nejvýznamnějším šlechtickým rodům u nás. Adam ze Sternberga byl v 17. století nejvyšším královským purkrabím, z rodu Sternbergů byla i první manželka Jiřího z Poděbrad, Kašpar Maria ze Sternberga společně s bratrancem Františkem Josefem patřili k důležitým osobnostem českého národního obrození.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Historie.cs
Publicistický cyklus o významných okamžicích československých a českých moderních dějin po roce 1918. Pořad vyrábí Redakce aktuální publicistiky zpravodajství ČT. Vedoucím projektu je zkušený dramaturg Čestmír Franěk, který připravuje pořad ve spolupráci s dramaturgy A. V. Polednem a Tomášem Brzobohatým.
Zprávy v 10
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Kaple - duše rodů
Proměny našich hradů a zámků z pohledu historie, architektury a duchovního života šlechty. Cyklus České televize nás provede naší pestrou historií, která se rozhodně má čím pochlubit.
Retro
Někomu se po minulosti neustále stýská, někdo si jen rád vzpomene na doby svého dětství nebo mládí. POřad České televize se zabývá zajímavými fenomény doby nedávno minulé.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Tajemství Věstonických venuší
Dokument (2013). Má věstonická Venuše vlastní sestru? U příležitosti devadesátého výročí nalezení slavné věstonické Venuše si znovu pokládáme tuto dosud nezodpovězenou otázku, která na přelomu 20. a 30. let minulého století vedla k jednomu z největších národních archeologických sporů. Podaří se jej konečně rozsoudit? Soška Venuše – obecně označovaná jako věstonická, nalezená v roce 1925 profesorem Karlem Absolonem v katastru obce Dolní Věstonice, je světoznámým archeologickým artefaktem. V meziválečném období se jí však svou popularitou téměř vyrovnala další ženská soška, která měla pocházet tentokrát ze sousedních Horních Věstonic. Spor o její pravost, který se rozhořel mezi profesorem Karlem Absolonem, který figurku považoval za padělek a tehdejšími zastánci její pravosti, zdaleka přesáhl hranice Československa a vyvolal dokonce několik soudních sporů. Nakonec soška zmizela – pravděpodobně byla prodána do Německa. Relativně nedávno po její existenci začal pátrat docent Karel Valoch, erudovaný archeolog, pamětník a prostřednictvím svého švagra Františka Čupíka zasvěcený účastník někdejšího sporu. V roce 2014 se k němu, vyzbrojen dvěma novinovými články a především patřičným nadšením a drzostí, přidává dokumentarista Karel Špalek. Existuje šance, že se mu jako naprostému archeologickému amatérovi podaří vyřešit tento téměř devadesát let starý spor a tím jednu z největších afér moderní československé archeologie? Vydejte se spolu s ním na dobrodružné, téměř detektivní pátrání, při němž odhalíme tajemství, která skrývaly nejen přední osobnosti současné české archeologické scény – docent Martin Oliva a nedávno zesnulý docent Karel Valoch, ale také osobnosti historické, jako legendární profesor Karel Absolon, amatérský archeolog František Čupík, údajný nálezce sošky Franz Müllender a mnozí další. Do hry se zapojí nečekaná setkání s pamětníky, objevy dávno zapomenutých soudních spisů, pamětí i soukromých korespondencí. Pravdivost zásadních tvrzení obou znesvářených protistran, nalezených v soudních spisech, ověříme i rekonstrukcemi dobových experimentů. Karel Špalek je autor řady dokumentů, odvysílaných především v cyklech České televize Folklorika, Vzkaz, Rodinné křižovatky. Archeologickou tematikou se zabýval již dříve v dokumentech Malovaná epopej (období Moravské malované keramiky) a Báječní muži moravských Venuší (životní osudy objevitelů pravěkých sošek – J. Palliardi, F. Vildomec a K. Absolon).
Zprávy ve 12
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Archiv ČT24
Česká televize má za svých více než šedesát let existence (když počítáme i období Československé televize) vskutku bohatý archiv, ze kterého je schopna vybrat zajímavé šoty k mnoha zvoleným tématům.
Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana
Každým rokem promlouvá prezident České republiky k našim občanům a rekapituluje uplynulý rok. Dříve promlouvali naši prezidenti na Nový rok, v poslední době na 2. svátek vánoční.
Vzkaz Petra Skoumala
Český hudebník, dramaturg, napsal hudbu k večerníčkům Maxipes Fík, Bob a Bobek, A je to... Z politických důvodů byly jeho hry zakázány. Úzce spolupracoval s Janem Vodňanským. Připravili: D. Macháček, P. Skála a Z. Kňourek
Kaple - duše rodů
Proměny našich hradů a zámků z pohledu historie, architektury a duchovního života šlechty. Cyklus České televize nás provede naší pestrou historií, která se rozhodně má čím pochlubit.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Stopy, fakta, tajemství
Mystérium pražského orloje. Dokument (2013). Jaká poselství ukrývá geniální staroměstský hodinový stroj? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy
Básník Jan Zahradníček, uvláčený komunistickou totalitou, je dnes široké veřejnosti téměř neznámý. Do knihoven a učebnic české literatury se vrátil až po roce 1989.
Příběhy z Afriky
Boj se smrtelnou epidemií v cyklu ČT Příběhy z Afriky. Strasti rodin v Namibii, které jsou postižené virem HIV, a sirotků v Etiopii, kterým rodiče zemřeli na AIDS, v dokumentu ČT.
Zprávy v 16
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Objektiv - svět v pohybu
Netradiční vydání oblíbeného cestovatelského magazínu. Reportáže z nejrůznějších koutů světa plus rozhovory s cestovateli. Svět je plný překvapení. Díky magazínu zahraničních zajímavostí se i vy můžete podívat do blízkých i vzdálených koutů naší zeměkoule a udělat si o nich vlastní úsudek.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Tasice, huť Jakuba skláře
Cestu k bráně postindustriálního světa jako by lemovaly převážně jen obtížně čitelné, nesnadno pochopitelné až bizarní pozůstatky staveb a technických zařízení. Zákon spotřebního světa káže zbavit se všeho, co stojí mezi spotřebitelem a ziskem, a pokud není stavba honosně budovaná pro lesk dalších generací, nezůstává důvod jejího zachování někde na prahu nesmyslnosti.
Vzkaz Miloše Štědroně
ČR (2011). Portrét předního českého hudebního vědce, vysokoškolského pedagoga a autora divadelní a filmové hudby, který je držitelem Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Připravili K. Fuksa a K. Zalabáková
Vytrženo z metropole
Život v naší metropoli byl a je velmi pestrý. Česká televize vás v pravidelném pořadu nechá nahlédnout do historie různých aktivit Pražanů i návštěvníků naší stověžaté metropole.
Předpověď počasí
Počasí patří k nejoblíbenějším diskuzním tématům. Chcete-li být v obraze, sledujte pravidelné zpravodajství o počasí v naší republice dnes s výhleden na příští dny.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Retro
Někomu se po minulosti neustále stýská, někdo si jen rád vzpomene na doby svého dětství nebo mládí. POřad České televize se zabývá zajímavými fenomény doby nedávno minulé.
Události za okamžik a počasí
Aktuální informace o počasí. Přehled nejdůležitějších témat, která budou za okamžik rozebírána v hlavním zpravodajském pořadu České televize a aktuální informace o počasí.
Události
Hlavní večerní zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a všechno nejpodstatnější ze zahraničí
Sněhové zpravodajství
Každé zimní období nám Česká televize poskytuje pravidelně podrobné zpravodajství o stavu sněhové pokrývky na našich horách. Dozvíte se i o podmínkách v největších evropských lyžařských střediscích.
Branky, body, vteřiny
Pravidelné zpravodajství s nejčerstvějšími událostmi ze světa domácího i zahraničního sportu. Informace a reportáže o nejžhavějších sportovních podnicích doma i ve světě.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Historie.cs
Publicistický cyklus o významných okamžicích československých a českých moderních dějin po roce 1918. Pořad vyrábí Redakce aktuální publicistiky zpravodajství ČT. Vedoucím projektu je zkušený dramaturg Čestmír Franěk, který připravuje pořad ve spolupráci s dramaturgy A. V. Polednem a Tomášem Brzobohatým.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Náš Karel IV.
Karel čtvrtý utrpěl ve svém životě řadu zranění – to nejtěžší se mu podařilo úspěšně utajit až do druhé poloviny dvacátého století. Předtím se jen tušilo, že na podzim roku 1350 vážně onemocněl a to patrně v důsledku nárazu při rytířském turnaji, které rád – ovšem inkognito – vyhledával. Ale zásluhou profesora Emanuela Vlčka a jeho spolupracovníků můžeme přesně popsat, co zranění Karlovi způsobilo, a jak ho po zbytek života osudově poznamenalo. Vedle následků zranění trpěl v druhé půlce života Karel čtvrtý bolestivou dnou. Nemocí, která byla pro panovníky z rodu Přemyslovců a Lucemburků typická. Dopomáhali si k ní způsobem stravování a taky popíjením vína. Víno se u nás pěstovalo samozřejmě už před Karlem, ale zkušenosti z Francie a Itálie i tehdejší příznivé klima jej inspirovaly natolik, že svedl souboj o novou podobu zdejšího vinařství a tím i chuť vína. Karlovu památku neopěvovali v minulosti pouze básníci, ale také se o ni sváděly národnostní souboje. Německo – české nepokoje doprovázely pražské oslavy jeho úmrtí v roce 1878. O sto let později se rozhodl komunistický režim využít jeho výročí k upevnění své normalizační legitimity. A tak uspořádal velkolepou výstavu, do které spojil nespojitelné. Zahrnul do ní i slovenské dějiny, i naše napojení na východ, a návštěvníci se dokonce mohli ve Vladislavském sále obdivovat Československo-sovětské smlouvě o okupaci země. A navíc: těm na Západě měla výstava rázně vzkázat, že Karel je hlavně a prostě náš! Tak uvidíme, co přinesou ty letošní výstavy na počest největšího Čecha, které právě v těchto dnech začínají.
Náš Karel IV.
Manželé spolu ale začali žít až v červnu 1334, kdy Blanka se svým dvorem dorazila do Prahy. Podle kronik se naučila česky i německy a mezi poddanými byla oblíbená. To samé se ale nedalo říct o Beatrix Bourbonské, manželce Karlova otce, krále Jana Lucemburského. Ta přijela do Prahy dva roky po Blance – a obě si od prvního setkání do oka rozhodně nepadly. Necelý rok po Blančině smrti se Karel znovu oženil. Druhé manželství už postavil na ryze pragmatických základech. Sňatkem s Annou Falckou se mu totiž podařilo rozbít nepřátelskou wittelbašskou koalici. Jejím čelným představitelem byl Annin otec, rýnský falckrabě Rudolf. A tím, že přešel na Karlovu stranu, koalice zanikla a nebezpečí války pominulo. Jako bonus navíc získal Karel důležité území Horní Falce. Poslední manželka Karla IV., Alžběta Pomořanská, byla o 30 let mladší než on. Narodila se v období korunovace Karlovy první ženy, Blanky z Valois, českou královnou. Není bez zajímavosti, že Alžběta byla vnučkou polského krále Kazimíra Velikého, který byl o pouhé čtyři roky starší než Karel IV. Ten získal svatbou, kromě mladičké manželky, do budoucna i trvalou přízeň polského krále.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Archiv ČT24
Česká televize má za svých více než šedesát let existence (když počítáme i období Československé televize) vskutku bohatý archiv, ze kterého je schopna vybrat zajímavé šoty k mnoha zvoleným tématům.
Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy
Básník Jan Zahradníček, uvláčený komunistickou totalitou, je dnes široké veřejnosti téměř neznámý. Do knihoven a učebnic české literatury se vrátil až po roce 1989.
Zprávy ve 23
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Zašlapané projekty
Tunel na Jadran. Dokument ČR (2009). Karel Žlábek málem splnil sen Čechů o vlastním moři. Dokument z cyklu o unikátních nápadech, projektech a objevech, které za minulého režimu nesměly spatřit světlo světa. Připravili J. Skalický a J. Procházka
Vytrženo z metropole
Život v naší metropoli byl a je velmi pestrý. Česká televize vás v pravidelném pořadu nechá nahlédnout do historie různých aktivit Pražanů i návštěvníků naší stověžaté metropole.
Tajemství pražských dvorků
Praha má spoustu zákoutí, která zůstávají pro většinu smrtelníků dodnes neobjevena. Pořad České televize se pokouší tuto mezeru zaplnit a ukáže vám Prahu z jiné stránky.
Zprávy
Pravidelné zpravodajství vás seznámí s nejčerstvějšími událostmi posledních okamžiků. Aktuality z domácí politické scény, kulturní novinky a případně i přímé zpravodajství.
Svatá Helena, Štědrý den
Vánoce v českých vesnicích v Banátu si zachovaly své kouzlo. Ovazují se stromky, dává se na přilepšenou dobytku, zdobí se stromeček. Na Štědrý večer se chodí do kostela, kde děti zpívají koledy a předvádějí hry o narození Ježíška. Na Boží hod všude zavládne klid a ticho, sotva však uhodí půlnoc, vyrážejí skupinky koledníků vinšovat po vesnici. Na Silvestra se v Gerniku v kulturním domě koná velká lidová oslava. Hraje živá kapela složená z místních muzikantů a tancuje se až do rána. V tomto vydání Folkloriky bychom rádi zachytili alespoň něco z vánoční sváteční atmosféry, která v českých vesnicích v Banátu panuje. Vzhledem k tomu, že tento svět mizí doslova před očima, je to jedna z posledních možností jak zachytit místní zvyky a tradice ve své ryzí podobě.
Tajemství Věstonických venuší
Dokument (2013). Má věstonická Venuše vlastní sestru? U příležitosti devadesátého výročí nalezení slavné věstonické Venuše si znovu pokládáme tuto dosud nezodpovězenou otázku, která na přelomu 20. a 30. let minulého století vedla k jednomu z největších národních archeologických sporů. Podaří se jej konečně rozsoudit? Soška Venuše – obecně označovaná jako věstonická, nalezená v roce 1925 profesorem Karlem Absolonem v katastru obce Dolní Věstonice, je světoznámým archeologickým artefaktem. V meziválečném období se jí však svou popularitou téměř vyrovnala další ženská soška, která měla pocházet tentokrát ze sousedních Horních Věstonic. Spor o její pravost, který se rozhořel mezi profesorem Karlem Absolonem, který figurku považoval za padělek a tehdejšími zastánci její pravosti, zdaleka přesáhl hranice Československa a vyvolal dokonce několik soudních sporů. Nakonec soška zmizela – pravděpodobně byla prodána do Německa. Relativně nedávno po její existenci začal pátrat docent Karel Valoch, erudovaný archeolog, pamětník a prostřednictvím svého švagra Františka Čupíka zasvěcený účastník někdejšího sporu. V roce 2014 se k němu, vyzbrojen dvěma novinovými články a především patřičným nadšením a drzostí, přidává dokumentarista Karel Špalek. Existuje šance, že se mu jako naprostému archeologickému amatérovi podaří vyřešit tento téměř devadesát let starý spor a tím jednu z největších afér moderní československé archeologie? Vydejte se spolu s ním na dobrodružné, téměř detektivní pátrání, při němž odhalíme tajemství, která skrývaly nejen přední osobnosti současné české archeologické scény – docent Martin Oliva a nedávno zesnulý docent Karel Valoch, ale také osobnosti historické, jako legendární profesor Karel Absolon, amatérský archeolog František Čupík, údajný nálezce sošky Franz Müllender a mnozí další. Do hry se zapojí nečekaná setkání s pamětníky, objevy dávno zapomenutých soudních spisů, pamětí i soukromých korespondencí. Pravdivost zásadních tvrzení obou znesvářených protistran, nalezených v soudních spisech, ověříme i rekonstrukcemi dobových experimentů. Karel Špalek je autor řady dokumentů, odvysílaných především v cyklech České televize Folklorika, Vzkaz, Rodinné křižovatky. Archeologickou tematikou se zabýval již dříve v dokumentech Malovaná epopej (období Moravské malované keramiky) a Báječní muži moravských Venuší (životní osudy objevitelů pravěkých sošek – J. Palliardi, F. Vildomec a K. Absolon).
Tasice, huť Jakuba skláře
Cestu k bráně postindustriálního světa jako by lemovaly převážně jen obtížně čitelné, nesnadno pochopitelné až bizarní pozůstatky staveb a technických zařízení. Zákon spotřebního světa káže zbavit se všeho, co stojí mezi spotřebitelem a ziskem, a pokud není stavba honosně budovaná pro lesk dalších generací, nezůstává důvod jejího zachování někde na prahu nesmyslnosti.
Stopy, fakta, tajemství
Mystérium pražského orloje. Dokument (2013). Jaká poselství ukrývá geniální staroměstský hodinový stroj? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Vzkaz Miloše Štědroně
ČR (2011). Portrét předního českého hudebního vědce, vysokoškolského pedagoga a autora divadelní a filmové hudby, který je držitelem Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Připravili K. Fuksa a K. Zalabáková
Zašlapané projekty
Tunel na Jadran. Dokument ČR (2009). Karel Žlábek málem splnil sen Čechů o vlastním moři. Dokument z cyklu o unikátních nápadech, projektech a objevech, které za minulého režimu nesměly spatřit světlo světa. Připravili J. Skalický a J. Procházka
Stopy, fakta, tajemství
Ztracený poklad. Dokument ČR. Kam zmizely symboly Karlovy univerzity? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech.
Svatá Helena, Štědrý den
Vánoce v českých vesnicích v Banátu si zachovaly své kouzlo. Ovazují se stromky, dává se na přilepšenou dobytku, zdobí se stromeček. Na Štědrý večer se chodí do kostela, kde děti zpívají koledy a předvádějí hry o narození Ježíška. Na Boží hod všude zavládne klid a ticho, sotva však uhodí půlnoc, vyrážejí skupinky koledníků vinšovat po vesnici. Na Silvestra se v Gerniku v kulturním domě koná velká lidová oslava. Hraje živá kapela složená z místních muzikantů a tancuje se až do rána. V tomto vydání Folkloriky bychom rádi zachytili alespoň něco z vánoční sváteční atmosféry, která v českých vesnicích v Banátu panuje. Vzhledem k tomu, že tento svět mizí doslova před očima, je to jedna z posledních možností jak zachytit místní zvyky a tradice ve své ryzí podobě.
Tasice, huť Jakuba skláře
Cestu k bráně postindustriálního světa jako by lemovaly převážně jen obtížně čitelné, nesnadno pochopitelné až bizarní pozůstatky staveb a technických zařízení. Zákon spotřebního světa káže zbavit se všeho, co stojí mezi spotřebitelem a ziskem, a pokud není stavba honosně budovaná pro lesk dalších generací, nezůstává důvod jejího zachování někde na prahu nesmyslnosti.