DVTV Extra
DVTV Extra od do
Kecy a politika 256
Kecy a politika 256: Babiš s Ficem obnovují Československo. Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie. Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit. Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře. Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko? Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?
DVTV: Miroslav Kalousek
Kalousek: Letíme do zdi a náraz bude zatraceně bolet. Prezident by měl u rozpočtu vztyčit prst. Babiš to v koalici válcuje. „Fialova vláda se dopouštěla velmi kreativního účetnictví a švindlů, ale alespoň se snažila předstírat, že chce zákon dodržet. Ta Babišova pravidla zcela ignoruje. Rozumný pilot, který letí do skály, bere za knipl a začíná zatáčku vybírat, aby ji vybral pozvolně a nikomu v letadle nenapadaly kufry na hlavu. A my tohle riziko dobrovolně podstupujeme naprosto neodpovědně,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Myslím, že pan Okamura složení mandátu Šichtařové uvítal, protože se zbavil zcela nevypočitatelného individuálního subjektu. Vsadil bych se, že koalice 4 roky vydrží, nevydání ke stíhání nebyl hlavní tmel,“ dodává.
Čestmír Strakatý: Libor Bouček
LIBOR BOUČEK. Reality show jménem politika, proč výkřiky vítězí, síla rodiny a obdiv k ženám. „Je to jedna velká reality show,“ říká moderátor Libor Bouček o době, ve které se podle něj politika i veřejný prostor zjednodušily na souboj „dobra a zla“, výkřiků a rychlých emocí. Přesto odmítá představu, že právě teď rozhodujeme o samotné existenci společnosti. „Myslím, že reálně nejsme ve fázi, kdy jde o všechno. Když se lidem vnukne pocit, že jde o všechno, tak se mohou chovat iracionálně,“ říká a varuje před chaosem, emocemi a polarizací, jejichž výsledkem je podle něj konflikt oslabující celé společenství. Připomíná také, že si Evropa ve srovnání s jinými částmi světa stále drží dobrou pozici a že místo paniky bychom měli spíš říct „stop“ a přemýšlet, jakými kroky můžeme přispět k naší budoucnosti. Bouček také mluví o tom, že má potřebu držet si odstup a zůstávat spíš pozorovatelem než hlasitým komentátorem. „Můžu mít jakýkoliv názor, ale pak si odpovídám, že na to nikdo není zvědavý,“ vysvětluje a zároveň připouští, že takový postoj může působit jako zbabělost. Velká část rozhovoru je ale také o moderátorově práci, která ho dlouhodobě definuje a o které říká, že mu přináší osobní radost. Mluví o pořadu Máme rádi Česko, který má lidi především spojovat i o soutěžním napětí Na lovu, kde jako lovec nese riziko veřejné porážky a musí znovu a znovu potvrzovat vlastní vědomosti. „Každá porážka mě strašně mrzí,“ přiznává otevřeně. Do úvah o době i práci silně vstupuje rodina. „Ve chvíli, kdy máš děti, tak v každém kroku už jde o všechno,“ říká Bouček a popisuje únavu, každodenní chaos i radost, která proměňuje měřítka důležitosti. Otevřeně mluví také o tom, jak zásadní roli v tom všem hraje jeho žena a proč si podle něj ženy zaslouží obrovský obdiv za péči, kterou často nesou v mnohem větší míře. Co dnes znamená zůstat veřejně neutrální? Co Boučka na světě televizní zábavy nejvíc baví? Proč dnešní společnost nejvíce odměňuje výkřiky? A kde hledat jistotu - ve vědomostech, úspěchu nebo v rodině, která všechno přepisuje? Poslechněte si celý rozhovor.
DVTV: Národní sommelierka
Národní sommelierka: Alkohol musím mít pod kontrolou. Otevřít láhev po jídle je český zvyk a odklon od zodpovědného pití. „Víno je živý organismus, cestou od vinaře na stůl ho může potkat spousta nehod. Sommelier musí odhalit všechny vady nebo nečistoty. Pijeme na chuť, ne množství, devadesát procent vína musíme vyplivnout, jinak potom už nic nepoznáme. Nesmí nás ale u toho vidět klient,“ říká národní sommelierka Klára Kollárová. „Není pravda, že naprostý laik nepozná kvalitu. Naopak dokáže kolikrát intuitivně poznat, které víno je lepší. Nikomu neříkáme, aby lil víno po lahvích. Jeho účel je pití k jídlu. Otevřít lahev po jídle je možná český zvyk, který nás odklání od zodpovědného pití,“ dodává.
Daniel Kotula: Náklady na život v Praze
Kolik stojí život v Praze: Měsíční výdaje jedné rodiny. Nájem či splátka hypotéky, potraviny, doprava, sem tam nějaká ta káva venku nebo koníčky… Kolik peněz člověk potřebuje pro spokojený život v Praze? A je v Praze opravdu blaze, nebo spíš draze? To se dozvíte ve videu.
Daniel Kotula: Vltavská filharmonie
Vltavská filharmonie za 11,65 miliardy: Předražený luxus, nebo zlatý důl pro Prahu? Potřebuje Praha nové sídlo filharmonie, když nemá dostavěný okruh? Jak najde město v rozpočtu astronomickou částku na stánek vážné hudby, když v něm jinak obrací každou korunu? A má filharmonie vůbec smysl? Na vše důležité okolo tohoto projektu jsme se zaměřili v tomto videu.
TECH GUYS: 2026 v technologiích?
Jaký bude rok 2026 v technologiích? Naše předpovědi, odhady a tajná přání. Jak napovídá už název, dnešní díl TECH GUYS bude hodně o budoucnosti. Co přinese rok 2026? Dočkáme se skládacího iPhonu? České Siri? Nebo snad vystřízlivění z AI? Příjemný poslech :)
Za Hranicí: Cestovatel o TONZE
Cestovatel o TONZE: Je to nejlepší destinace na potápění se s velrybami. Nikdy nebyla kolonizovaná. Hostem dnešního dílu pořadu Za Hranicí byl Martin Menčík, který dlouhodobě pobýval na ostrově Tonga. Jak je možné, že Tonga nikdy nebyla kolonizována a je jediným královstvím v Pacifiku? Jak často lze na Tonze vidět keporkaky? Proč má tongánská abeceda jen 16 písmen? Jak se tradičně připravuje jídlo v podzemní jámě? Jaká pravidla platí pro rituální pití kavy? A jak se na Tonze tetuje velrybí kostí? Co znamená Tongan way a jak se vlastně Martin na Tongu dostal?
Patálie: ROZCHODY Z ROZUMU
Proč se rozcházíme? Rozchody tu (bohužel) byly, jsou a budou. V dnešní epizodě jsme si posvítily na ty, které přišly z rozumu – zkrátka a jednoduše situace, kdy se lidi mají rádi, ale z různých důvodů spolu nedokážou žít.
Jirka Král - Celebrity v autoškole
Jirka Král - Celebrity v autoškole. Dalším hostem pořadu Celebrity v autoškole je bývalý youtuber Jirka Král. Ten už 18 let neřídil manuál, proto má obavy, zda se vůbec zvládne rozjet. To se mu sice povede, ale schválně počítejte, kolikrát mu to chcípne. Jirka se označuje za typického řidiče BMW, který nadává, spěchá a ne vždy bliká. Když ale veze děti, jeho styl jízdy je úplně jiný.
luciemin: Tohle mě mohlo stát start
TOHLE MĚ MOHLO STÁT START! BOJ SE SACHARIDY A VÁHOU. Den D se blíží a nervozita roste! V tomto vlogu vám ukážu nejen to, jak vypadaly moje poslední dny před Mistrovstvím Evropy ve vzpírání, ale taky to, co musí řešit téměř každý vzpěrač - NAVÁŽENÍ DO VÁHOVÉ KATEGORIE. Co vše jsem pro to mohla udělat? A bylo to těsné?
DVTV: David Prachař
Prachař: Hodně remcáme, ale málo riskujeme, měli bychom myslet na obranu. Kluci by se možná měli naučit zacházet se zbraní. (06.03.2026) „Možná by měli kluci chodit na nějaké pětiměsíční cvičení a naučit se zacházet se zbraní. Hodně tady remcáme a nadáváme, ale málo riskujeme,“ říká herec David Prachař, který se zapojil do protestů Milionu chvilek pro demokracii. „Je úkolem občanů občas zvednout prst a upozornit na věci, které se nám nelíbí. Je to občanská povinnost. mohou, že Andrej Babiš vyhrál volby, ale vidím ve vládě rozpor. V Evropské unii se na nás můžou dívat jako na zemi, která dělá zbytečné problémy,“ dodává.
DVTV: Václav Knapp
V osmnácti zkoumá AI na Berkeley: Chci stavět umělá centra mozku. Na frajera si nehraju, musím se nutit jít spát. (07.03.2026) „Na základní škole jsem měl špatnou tendenci, chtěl jsem ukázat, že ty věci vím, takže jsem se pořád hlásil, občas vyrušoval. Dnes se nesnažím moc vyskakovat a hrát si na frajera, mám svoji linii. Napsal jsem 100 e-mailů výzkumníkům v Evropě a Americe. 90 % neodpovědělo, ale ten jeden nebo dva, kteří se ozvali zpátky, mi otevřeli cestu,“ říká student Václav Knapp. Na základní škole sledoval online vysokoškolské přednášky, od sedmnácti spolupracuje na výzkumu AI s univerzitou v Berkeley. „Chci se věnovat budování umělých center mozku. Když to postavíme, tak to plně pochopíme. Pokud se v systému najednou objeví vědomí, dokážeme jít po jednotlivých krocích zpět a říct, co tam nastalo. A jak se to mohlo stát člověku z evolučního pohledu,“ dodává.
DVTV: Martin Fendrych
Okamura není po Moravcově odchodu vítěz, Okamura je Babišova onuce. Konec OVM je pro televizi strašná rána, říká Fendrych. (09.03.2026) „Smyslem Tomia Okamury není, aby říkal v televizi pravdu. Je to ale pekelným hnutím osudu člověk, který se stal předsedou sněmovny, tak to nakonec dopadlo tak, že ho do Otázek Václava Moravce pozvali. A výsledek byl naprosto ničemný,” míní komentátor Martin Fendrych. „Nepřítelem veřejnoprávních médií není Václav Moravec, ale sociální sítě, ze kterých lidé získávají tuny dezinformací. Člověk se nemůže divit, že ČT čelí takovým atakům, když minulá vláda neudělala nic s obsazením televizních rad. Sklízíme teď ovoce za premiéra Fialu.”
DVTV: Radek Brunner
Vyhrál Spartathlon a v padesáti uběhl za den 271 kilometrů: Jde o to, jak moc si připustíte bolest, hlava je mocná, říká Brunner. „Asi jsem zmoudřel v tréninku a začal jsem víc poslouchat tělo. A taky jsem tomu letos opravdu věřil. Člověk to musí chtít vnitřně a být o tom přesvědčený,” říká amatérský běžec Radek Brunner, který na desátý pokus vyhrál legendární závod Spartathlon na 246 kilometrů a nedlouho poté si vylepšil osobní rekord na MS v běhu na 24 hodin. „Běhat budu i bez závodění, je to pro mě nejlepší sport. Našel jsem pohyb, který mi docela jde, daří se mi v tom a snažím se na nějaký výsledek natrénovat, ale když nepřijde, tak to není konec světa. Druhý den prostě půjdu zase do práce.”
DVTV: Lenka Helena Koenigsmark
Lidé z generace Z nejsou sněhové vločky. Hledají smysl života o 30 let dřív než my. Neříct si o pomoc není přednost, říká Keonigsmark. (09.03.2026) „Dokážeme všechno, co muži, o tom nepochybuju. Ale jsou určité věci, co můžou dělat oni, a jsou věci, které můžeme dělat my. Nepotřebuju ukazovat svou hodnotu tím, že všechno utáhnu,” říká Lenka Helena Koenigsmark, bývalá manažerka Mattelu či Lega, která vydala knihu Budujte svou odolnost. Deset let pečuje o těžce postiženého syna. „Zhroutí se vám svět, začnete hledat diagnózu, ale po pár měsících si řeknete - já na to kašlu. Pojďme život žít a dělat to nejlepší, co můžeme. Je dobré přiznat si, čeho se bojíme. Já toho, až tu nebudu. Až zemřu, zůstane tu nemocné dítě a já musím udělat maximum pro to, aby o něj bylo postaráno.”
Kecy a politika 256
Kecy a politika 256: Babiš s Ficem obnovují Československo. Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie. Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit. Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře. Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko? Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?
DVTV: Miroslav Kalousek
Kalousek: Letíme do zdi a náraz bude zatraceně bolet. Prezident by měl u rozpočtu vztyčit prst. Babiš to v koalici válcuje. „Fialova vláda se dopouštěla velmi kreativního účetnictví a švindlů, ale alespoň se snažila předstírat, že chce zákon dodržet. Ta Babišova pravidla zcela ignoruje. Rozumný pilot, který letí do skály, bere za knipl a začíná zatáčku vybírat, aby ji vybral pozvolně a nikomu v letadle nenapadaly kufry na hlavu. A my tohle riziko dobrovolně podstupujeme naprosto neodpovědně,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Myslím, že pan Okamura složení mandátu Šichtařové uvítal, protože se zbavil zcela nevypočitatelného individuálního subjektu. Vsadil bych se, že koalice 4 roky vydrží, nevydání ke stíhání nebyl hlavní tmel,“ dodává.
Čestmír Strakatý: Libor Bouček
LIBOR BOUČEK. Reality show jménem politika, proč výkřiky vítězí, síla rodiny a obdiv k ženám. „Je to jedna velká reality show,“ říká moderátor Libor Bouček o době, ve které se podle něj politika i veřejný prostor zjednodušily na souboj „dobra a zla“, výkřiků a rychlých emocí. Přesto odmítá představu, že právě teď rozhodujeme o samotné existenci společnosti. „Myslím, že reálně nejsme ve fázi, kdy jde o všechno. Když se lidem vnukne pocit, že jde o všechno, tak se mohou chovat iracionálně,“ říká a varuje před chaosem, emocemi a polarizací, jejichž výsledkem je podle něj konflikt oslabující celé společenství. Připomíná také, že si Evropa ve srovnání s jinými částmi světa stále drží dobrou pozici a že místo paniky bychom měli spíš říct „stop“ a přemýšlet, jakými kroky můžeme přispět k naší budoucnosti. Bouček také mluví o tom, že má potřebu držet si odstup a zůstávat spíš pozorovatelem než hlasitým komentátorem. „Můžu mít jakýkoliv názor, ale pak si odpovídám, že na to nikdo není zvědavý,“ vysvětluje a zároveň připouští, že takový postoj může působit jako zbabělost. Velká část rozhovoru je ale také o moderátorově práci, která ho dlouhodobě definuje a o které říká, že mu přináší osobní radost. Mluví o pořadu Máme rádi Česko, který má lidi především spojovat i o soutěžním napětí Na lovu, kde jako lovec nese riziko veřejné porážky a musí znovu a znovu potvrzovat vlastní vědomosti. „Každá porážka mě strašně mrzí,“ přiznává otevřeně. Do úvah o době i práci silně vstupuje rodina. „Ve chvíli, kdy máš děti, tak v každém kroku už jde o všechno,“ říká Bouček a popisuje únavu, každodenní chaos i radost, která proměňuje měřítka důležitosti. Otevřeně mluví také o tom, jak zásadní roli v tom všem hraje jeho žena a proč si podle něj ženy zaslouží obrovský obdiv za péči, kterou často nesou v mnohem větší míře. Co dnes znamená zůstat veřejně neutrální? Co Boučka na světě televizní zábavy nejvíc baví? Proč dnešní společnost nejvíce odměňuje výkřiky? A kde hledat jistotu - ve vědomostech, úspěchu nebo v rodině, která všechno přepisuje? Poslechněte si celý rozhovor.
Gebrian: Raleigh z autobusu
Americké město Raleigh bez příkras. Dnes se můžete podívat na záběry městečka Raleigh natočené z autobusu. Bez příkras a bez komentáře. Můžete tak nasát atmosféru amerického města, kde Adam Gebrian s rodinou půl roku pobýval a přinášel z něj a z cest po okolí všemožné postřehy.
Gebrian: Voda ve veřejném prostoru
Dramatická proměna bývalé továrny na tabák – místo k práci, bydlení i odpočinku. American Tobacco Company – jedna z největších amerických továren na tabák vznikla na konci 19. století, od druhé poloviny 20. století začal areál chátrat, až zůstal úplně opuštěný. Začátkem 21. století byl prohlášen za historickou památku. Část areálu už je předělaná tak, aby se v něm dalo pracovat a aby nabízel základní služby, vše se tu chystá ale i na transformaci pro bydlení. Zůstaly zde některé krásné původní prvky, své významné místo tu má říčka, která teče celým areálem – dramaticky tak mění celou atmosféru veřejného prostoru. A ten úžasný zvuk vody? Nedocenitelný!
DVTV: Josef Hála
První český šampion v boxu bez rukavic: Stahuju zápasy do šílenství, jdu tam padnout. Je to sport spíš na důchod, říká Hála. „Box bez rukavic byl jasná volba. Většinou stáhnu zápas do nějakého šílenství, že ten boj je divočejší. Důležitější než rány rozdávat, je umění rány přijímat. Je to dost nebezpečné, proto říkám, že je to sport spíš na důchod,“ říká Josef Hála, který vybojoval evropský titul ve střední váze Bare Knuckle Fighting Championship v Římě. „Po zápase necítí člověk nic, bolest přichází až pár dní po. Dřív příprava vypadala tak, že jsem v práci vrtal studny, s kolegou jsme dojeli do bufetu, tam jsem si dal kachnu k snídani a jelo se dál. Teď už mám profesionálnější přístup,“ dodává.
DVTV: Andrea Štefáčková
V ambiciózní rodině může dítě v deseti vyhořet. Dva kroužky denně, to je úplně špatně. Nuda se podceňuje, říká Štefáčková. „Znám šestileté děti, které mají každý den něco, kolikrát i dva kroužky. Mají kvůli tomu přetíženou nervovou soustavu. Děti se musí naučit jen tak si hrát, dětská hra je rozvíjí,” říká psychoterapeutka Andrea Štefáčková ve velkém rozhovoru o nadaných dětech, kterým pomáhá. „O děti s poruchami pečujeme, ale na ty nadané není systém připravený. Mohou pak v životě selhávat a trpět. Měla jsem několik studentů s IQ 140, kteří skončili na učňáku. Často je s nadáním spojená hypersenzitivita nebo problém zapadnout do kolektivu či komunikovat s dospělými, kteří takové děti považují za drzé a rebelující.”
Buď dobrá: Marta z Bachelora
Marta z Bachelora: Šla jsem do toho all in, věřím, že se tam dá najít láska. Chceme tam to drama. Marta Somyk - jedna ze soutěžících v nové řadě Bachelor Česko v novém díle podcastu Buď dobrá nejen o tom, proč se přihlásila, ale i o feminismu, dynamice v ženském kolektivu, ale i třeba i o botoxu! Dá se v reality show najít láska? Proč je podle ní důležitá hlavně autenticita? A jak funguje ženský kolektiv, který je účelově poštváván proti sobě? A proč nám botox nezachrání život? (Fakt ne, Marti? :))
Čestmír Strakatý: Kryštof Stupka
KRYŠTOF STUPKA. Výhružka smrtí a zklamání ze systému, když policie přestane pomáhat a chránit, reflexe vlastního aktivismu. „Měl jsem pocit, že jsem vyšetřovaný já a ne člověk, který napsal nenávistný komentář,“ říká právník a aktivista Kryštof Stupka o případu, se kterým se obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Ještě před pár lety přitom věřil, že když se člověk v Česku obrátí na policii, dostane ochranu. „Byl jsem přesvědčený, že žiju v zemi, kde je bezpečno. A když se něco pokazí, můžu jít na policii a tam řeknou: uděláme nejvíc pro to, abychom zabránili, že vám někdo uškodí,“ popisuje Stupka, jak se postupně tahle představa rozplynula. Začalo to po teroristickém útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě v roce 2022. Pod jeho tweet o chystané pietě tehdy někdo napsal komentář přející smrt gayům a naznačil, že útok měl být ještě rozsáhlejší. Stupka podal trestní oznámení, přičemž následoval výslech, ze kterého měl aktivista pocit, jako by byl viníkem on sám a nikoli člověk, v jehož výrocích policie spatřovala provinění v podobě podpory terorismu. Musel obhajovat, jak ho čin mohl zasáhnout, ale později zjistil, že ve spise skončily jeho soukromé e-maily i výpisy z bankovního účtu - včetně adresy rodičů a míst, kam chodí. A že tyto informace dostal i obviněný. „Obrátil jsem se na policii, protože jsem očekával ochranu a ne to, že mě vlastně ještě vystaví nebezpečí,“ popisuje, že by šlo teoreticky informace ve spise zneužít. Zásadní pro něj nebylo, jak případ skončí, ale jakým způsobem s ním stát zacházel. Dnes už podle svých slov neřeší jednotlivý nenávistný komentář. Jde mu o to, aby se změnilo postavení obětí v trestním řízení - i proto vítá, že se bude Evropský soud zabývat věcí přednostně. „Může z toho být precedent a lze tím nastavit chápání lidských práv,“ popisuje prváník a aktivista. Stupka ale zároveň otevřeně mluví o proměně vlastního aktivismu v době, kdy si od něj dával kvůli celému případu pauzu. Přiznává, že byl v některých věcech „hodně woke“, někdy tlačil na „perfekcionalitu“ jazyka i postojů a že se tím trochu ztratil celý cíl jeho snah. Zpětně také vnímá, že v prostředí kulturních válek se často řešily „blbosti, které někoho nezajímají, akorát lidi naštvou“, místo věcí, které lidem opravdu mohou pomoci. Co se podle něj musí změnit, aby se znovu dalo věřit, že stát skutečně „pomáhá a chrání“? Obává se, že se útok v Bratislavě může opakovat a proč tomu napomáhají sociální sítě? A jak být dnes aktivistou, který opravdu pomáhá? Poslechněte si celý rozhovor.
Tuna Versus: Kauza KFC 7. díl
Fakta z KFC: Salmonela, bakterie a další prošlé maso! Nová alarmující zjištění české hygienické správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. A to všechno z doby, kdy už celá kauza otřásá veřejností. A také exkluzivní informace, jaké kroky směrem ke státním orgánům činí vedení AmRestu, který u nás síť KFC provozuje.
DVTV: Tadeáš Šíma
10 tisíc kilometrů na kole Afrikou: Bolest jsem si zakázal. Svět tam hoří. Teprve mi dochází, co jsem zažil, říká Šíma. „Potřeboval jsem sobecky sám pro sebe vidět levharty nebo gorily. Chtěl tu část Afriky prožít. Jsem vděčný za tu krásu, ale i za špatné zkušenosti. Některé zážitky mě ještě doženou,” říká cestovatel Tadeáš Šíma, který cestoval na kole z Kapského města až do Rwandy. „Před tím jsem dva roky na kole neseděl. Trénovat jsem nestihl, tak to bylo trochu na punk. Řekl bych, že jsem hodně praštěný,” dodává.
DVTV: Markéta Klimtová
Devět let ve srílanském vězení: Ptala jsem se, jestli mě zastřelí, nebo pověsí. Začalo to touhou po dítěti, kokain byl k tomu jen klíč. „Nikdy to ze svých rukou neumyju, mám to pořád v sobě a je mi to líto. Ty roky mi změnily život a já jsem za to vděčná. Lidé, kteří mi pomohli, jsou pro mě hnací motor, abych už neudělala žádnou chybu a oni se nemuseli stydět za to, že mi pomohli,” říká protagonistka podcastu Motýl za katrem Markéta Klimtová. Na Srí Lance ji chytili při pašování více než pěti kilogramů kokainu, za což původně dostala tři doživotní tresty. „Nemohla jsem mít vlastní dítě a zamotala se s člověkem, který měl roční dceru a nabídl mi společný život. Byla jsem chycena v síti pašeráků a z toho už se špatně vystupuje, i když jsem věděla, že je všechno špatně. Byla jsem nesmírně naivní.”
Mashup: Jan Révai & Ondřej Kundra
Mashup: Jan Révai & Ondřej Kundra. Investigativní novinář Ondřej Kundra a herec Jan Révai v Michaelově Mashupu o hledání pravdy, tlaku, maskování… a ruských tajných službách. Jan Révai v seriálu Moloch hrál novináře – a jeho předlohou byl právě Ondřej Kundra. Jak blízko má investigativní žurnalistika k detektivní práci? A kdy se z pátrání po pravdě stává osobní riziko? V Mashupu zazní: „Má práce je spojena s tlakem. V souvislosti s ruským vlivem a špionáží se o mě zajímaly ruské tajné služby.“ Je investigativní novinář detektiv? A používá Ondřej Kundra metodu Colombo? Jak se Jan Révai dostal k tanci a proč je „věčným studentem své profese“? Co znamená být urputný v hledání pravdy – a kdy to bolí? Michaelův Mashup. Dva hosté. Jeden moderátor. Bez konfliktu. S inspirací. A otázkami, které nejdou obejít. Natočeno v Divadle NoD 7.12.2025.
Dr. Evžen: Host Dita Pichlerová
Obezita je nemoc - Moderní léčba obezity. Moderní léčba obezity, zkušenosti z bariatrické chirurgie a účinnost farmakoterapie obezity – to jsou hlavní témata nového dílu podcastu Dr. Evžen. Dozvíte se také, co znamená pojem dietně naivní pacient a jaké jsou současné přístupy k léčbě této chronické nemoci. Tentokrát s MUDr. Ditou Pichlerovou, Ph.D., vedoucí lékařkou Centra pro léčbu obezity FN Motol.
DVTV: Zavádí Babiš ruské pořádky?
Zákon proti neziskovkám? Navrhli ho popletové, chce prosadit šmírování lidí. Vztahuje se i na univerzity a firmy, říká Urban. „Obávám se, že ANO se rozhodlo hodit nevládky přes palubu, aby jim fungovala koalice. Pokud se Rajchl odvolává na americký zákon, je to lež, papouškují ruskou propagandu,“ říká Tomáš Urban z Člověka v tísni k připravovanému zákonu, který podle zjištění Seznam Zpráv zavede povinný registr organizací financovaných ze zahraničí. Při nesplnění povinnosti by hrozily pokuty i zrušení organizace. „Navrhli to popletové, chtějí silou prosadit šmírování. V současné podobě se zákon vztahuje nejen na nevládní organizace, ale i univerzity, firmy. Samo o sobě to vypadá hrozně nevinně, ale ruský zákon se taky tvářil, že je o transparentnosti, a postupně se změnil v klacek na nepohodlné organizace,“ dodává.
DVTV: Saša Uhlová
Uhlová: Kdyby uprchlíci odešli, Babišovy podniky se zhroutí. Češi berou místa ukrajinským dětem na středních školách, ne naopak. „Andrej Babiš zaměstnává řadu Ukrajinců a uvědomuje si, že kdyby odešli, tak se mu to zhroutí. Nemyslím, že budou velké kroky proti uprchlíkům. Bývalé vládě vyčítám, že tlačila okamžitě na ekonomickou aktivitu těchto lidí a neumožnila jim se povinně učit rok intenzivně česky. Teď by většina z nich nebrala míň než medián a pracovali by blíž své kvalifikaci,“ říká novinářka Saša Uhlová. V knize „V pasti české pomoci“ mapuje integraci válečných uprchlíků. „Přišli Ukrajinci a najednou se Čechům zdálo, že jim berou místa na středních školách, což čísla vůbec neukazují. Naopak, Češi berou místa ukrajinským dětem na středních školách. Uprchlíkům, kteří nemohou pracovat, bychom měli pomoct. Nevybrali si, že v jejich zemi je válka a museli odejít,“ dodává.
Gebrian: Raleigh z autobusu
Americké město Raleigh bez příkras. Dnes se můžete podívat na záběry městečka Raleigh natočené z autobusu. Bez příkras a bez komentáře. Můžete tak nasát atmosféru amerického města, kde Adam Gebrian s rodinou půl roku pobýval a přinášel z něj a z cest po okolí všemožné postřehy.
Gebrian: Voda ve veřejném prostoru
Dramatická proměna bývalé továrny na tabák – místo k práci, bydlení i odpočinku. American Tobacco Company – jedna z největších amerických továren na tabák vznikla na konci 19. století, od druhé poloviny 20. století začal areál chátrat, až zůstal úplně opuštěný. Začátkem 21. století byl prohlášen za historickou památku. Část areálu už je předělaná tak, aby se v něm dalo pracovat a aby nabízel základní služby, vše se tu chystá ale i na transformaci pro bydlení. Zůstaly zde některé krásné původní prvky, své významné místo tu má říčka, která teče celým areálem – dramaticky tak mění celou atmosféru veřejného prostoru. A ten úžasný zvuk vody? Nedocenitelný!
DVTV: Josef Hála
První český šampion v boxu bez rukavic: Stahuju zápasy do šílenství, jdu tam padnout. Je to sport spíš na důchod, říká Hála. „Box bez rukavic byl jasná volba. Většinou stáhnu zápas do nějakého šílenství, že ten boj je divočejší. Důležitější než rány rozdávat, je umění rány přijímat. Je to dost nebezpečné, proto říkám, že je to sport spíš na důchod,“ říká Josef Hála, který vybojoval evropský titul ve střední váze Bare Knuckle Fighting Championship v Římě. „Po zápase necítí člověk nic, bolest přichází až pár dní po. Dřív příprava vypadala tak, že jsem v práci vrtal studny, s kolegou jsme dojeli do bufetu, tam jsem si dal kachnu k snídani a jelo se dál. Teď už mám profesionálnější přístup,“ dodává.
DVTV: Andrea Štefáčková
V ambiciózní rodině může dítě v deseti vyhořet. Dva kroužky denně, to je úplně špatně. Nuda se podceňuje, říká Štefáčková. „Znám šestileté děti, které mají každý den něco, kolikrát i dva kroužky. Mají kvůli tomu přetíženou nervovou soustavu. Děti se musí naučit jen tak si hrát, dětská hra je rozvíjí,” říká psychoterapeutka Andrea Štefáčková ve velkém rozhovoru o nadaných dětech, kterým pomáhá. „O děti s poruchami pečujeme, ale na ty nadané není systém připravený. Mohou pak v životě selhávat a trpět. Měla jsem několik studentů s IQ 140, kteří skončili na učňáku. Často je s nadáním spojená hypersenzitivita nebo problém zapadnout do kolektivu či komunikovat s dospělými, kteří takové děti považují za drzé a rebelující.”
Buď dobrá: Marta z Bachelora
Marta z Bachelora: Šla jsem do toho all in, věřím, že se tam dá najít láska. Chceme tam to drama. Marta Somyk - jedna ze soutěžících v nové řadě Bachelor Česko v novém díle podcastu Buď dobrá nejen o tom, proč se přihlásila, ale i o feminismu, dynamice v ženském kolektivu, ale i třeba i o botoxu! Dá se v reality show najít láska? Proč je podle ní důležitá hlavně autenticita? A jak funguje ženský kolektiv, který je účelově poštváván proti sobě? A proč nám botox nezachrání život? (Fakt ne, Marti? :))
Čestmír Strakatý: Kryštof Stupka
KRYŠTOF STUPKA. Výhružka smrtí a zklamání ze systému, když policie přestane pomáhat a chránit, reflexe vlastního aktivismu. „Měl jsem pocit, že jsem vyšetřovaný já a ne člověk, který napsal nenávistný komentář,“ říká právník a aktivista Kryštof Stupka o případu, se kterým se obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Ještě před pár lety přitom věřil, že když se člověk v Česku obrátí na policii, dostane ochranu. „Byl jsem přesvědčený, že žiju v zemi, kde je bezpečno. A když se něco pokazí, můžu jít na policii a tam řeknou: uděláme nejvíc pro to, abychom zabránili, že vám někdo uškodí,“ popisuje Stupka, jak se postupně tahle představa rozplynula. Začalo to po teroristickém útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě v roce 2022. Pod jeho tweet o chystané pietě tehdy někdo napsal komentář přející smrt gayům a naznačil, že útok měl být ještě rozsáhlejší. Stupka podal trestní oznámení, přičemž následoval výslech, ze kterého měl aktivista pocit, jako by byl viníkem on sám a nikoli člověk, v jehož výrocích policie spatřovala provinění v podobě podpory terorismu. Musel obhajovat, jak ho čin mohl zasáhnout, ale později zjistil, že ve spise skončily jeho soukromé e-maily i výpisy z bankovního účtu - včetně adresy rodičů a míst, kam chodí. A že tyto informace dostal i obviněný. „Obrátil jsem se na policii, protože jsem očekával ochranu a ne to, že mě vlastně ještě vystaví nebezpečí,“ popisuje, že by šlo teoreticky informace ve spise zneužít. Zásadní pro něj nebylo, jak případ skončí, ale jakým způsobem s ním stát zacházel. Dnes už podle svých slov neřeší jednotlivý nenávistný komentář. Jde mu o to, aby se změnilo postavení obětí v trestním řízení - i proto vítá, že se bude Evropský soud zabývat věcí přednostně. „Může z toho být precedent a lze tím nastavit chápání lidských práv,“ popisuje prváník a aktivista. Stupka ale zároveň otevřeně mluví o proměně vlastního aktivismu v době, kdy si od něj dával kvůli celému případu pauzu. Přiznává, že byl v některých věcech „hodně woke“, někdy tlačil na „perfekcionalitu“ jazyka i postojů a že se tím trochu ztratil celý cíl jeho snah. Zpětně také vnímá, že v prostředí kulturních válek se často řešily „blbosti, které někoho nezajímají, akorát lidi naštvou“, místo věcí, které lidem opravdu mohou pomoci. Co se podle něj musí změnit, aby se znovu dalo věřit, že stát skutečně „pomáhá a chrání“? Obává se, že se útok v Bratislavě může opakovat a proč tomu napomáhají sociální sítě? A jak být dnes aktivistou, který opravdu pomáhá? Poslechněte si celý rozhovor.
Tuna Versus: Kauza KFC 7. díl
Fakta z KFC: Salmonela, bakterie a další prošlé maso! Nová alarmující zjištění české hygienické správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. A to všechno z doby, kdy už celá kauza otřásá veřejností. A také exkluzivní informace, jaké kroky směrem ke státním orgánům činí vedení AmRestu, který u nás síť KFC provozuje.
DVTV: Tadeáš Šíma
10 tisíc kilometrů na kole Afrikou: Bolest jsem si zakázal. Svět tam hoří. Teprve mi dochází, co jsem zažil, říká Šíma. „Potřeboval jsem sobecky sám pro sebe vidět levharty nebo gorily. Chtěl tu část Afriky prožít. Jsem vděčný za tu krásu, ale i za špatné zkušenosti. Některé zážitky mě ještě doženou,” říká cestovatel Tadeáš Šíma, který cestoval na kole z Kapského města až do Rwandy. „Před tím jsem dva roky na kole neseděl. Trénovat jsem nestihl, tak to bylo trochu na punk. Řekl bych, že jsem hodně praštěný,” dodává.
DVTV: Markéta Klimtová
Devět let ve srílanském vězení: Ptala jsem se, jestli mě zastřelí, nebo pověsí. Začalo to touhou po dítěti, kokain byl k tomu jen klíč. „Nikdy to ze svých rukou neumyju, mám to pořád v sobě a je mi to líto. Ty roky mi změnily život a já jsem za to vděčná. Lidé, kteří mi pomohli, jsou pro mě hnací motor, abych už neudělala žádnou chybu a oni se nemuseli stydět za to, že mi pomohli,” říká protagonistka podcastu Motýl za katrem Markéta Klimtová. Na Srí Lance ji chytili při pašování více než pěti kilogramů kokainu, za což původně dostala tři doživotní tresty. „Nemohla jsem mít vlastní dítě a zamotala se s člověkem, který měl roční dceru a nabídl mi společný život. Byla jsem chycena v síti pašeráků a z toho už se špatně vystupuje, i když jsem věděla, že je všechno špatně. Byla jsem nesmírně naivní.”
Mashup: Jan Révai & Ondřej Kundra
Mashup: Jan Révai & Ondřej Kundra. Investigativní novinář Ondřej Kundra a herec Jan Révai v Michaelově Mashupu o hledání pravdy, tlaku, maskování… a ruských tajných službách. Jan Révai v seriálu Moloch hrál novináře – a jeho předlohou byl právě Ondřej Kundra. Jak blízko má investigativní žurnalistika k detektivní práci? A kdy se z pátrání po pravdě stává osobní riziko? V Mashupu zazní: „Má práce je spojena s tlakem. V souvislosti s ruským vlivem a špionáží se o mě zajímaly ruské tajné služby.“ Je investigativní novinář detektiv? A používá Ondřej Kundra metodu Colombo? Jak se Jan Révai dostal k tanci a proč je „věčným studentem své profese“? Co znamená být urputný v hledání pravdy – a kdy to bolí? Michaelův Mashup. Dva hosté. Jeden moderátor. Bez konfliktu. S inspirací. A otázkami, které nejdou obejít. Natočeno v Divadle NoD 7.12.2025.
Dr. Evžen: Host Dita Pichlerová
Obezita je nemoc - Moderní léčba obezity. Moderní léčba obezity, zkušenosti z bariatrické chirurgie a účinnost farmakoterapie obezity – to jsou hlavní témata nového dílu podcastu Dr. Evžen. Dozvíte se také, co znamená pojem dietně naivní pacient a jaké jsou současné přístupy k léčbě této chronické nemoci. Tentokrát s MUDr. Ditou Pichlerovou, Ph.D., vedoucí lékařkou Centra pro léčbu obezity FN Motol.
DVTV: Zavádí Babiš ruské pořádky?
Zákon proti neziskovkám? Navrhli ho popletové, chce prosadit šmírování lidí. Vztahuje se i na univerzity a firmy, říká Urban. „Obávám se, že ANO se rozhodlo hodit nevládky přes palubu, aby jim fungovala koalice. Pokud se Rajchl odvolává na americký zákon, je to lež, papouškují ruskou propagandu,“ říká Tomáš Urban z Člověka v tísni k připravovanému zákonu, který podle zjištění Seznam Zpráv zavede povinný registr organizací financovaných ze zahraničí. Při nesplnění povinnosti by hrozily pokuty i zrušení organizace. „Navrhli to popletové, chtějí silou prosadit šmírování. V současné podobě se zákon vztahuje nejen na nevládní organizace, ale i univerzity, firmy. Samo o sobě to vypadá hrozně nevinně, ale ruský zákon se taky tvářil, že je o transparentnosti, a postupně se změnil v klacek na nepohodlné organizace,“ dodává.
DVTV: Saša Uhlová
Uhlová: Kdyby uprchlíci odešli, Babišovy podniky se zhroutí. Češi berou místa ukrajinským dětem na středních školách, ne naopak. „Andrej Babiš zaměstnává řadu Ukrajinců a uvědomuje si, že kdyby odešli, tak se mu to zhroutí. Nemyslím, že budou velké kroky proti uprchlíkům. Bývalé vládě vyčítám, že tlačila okamžitě na ekonomickou aktivitu těchto lidí a neumožnila jim se povinně učit rok intenzivně česky. Teď by většina z nich nebrala míň než medián a pracovali by blíž své kvalifikaci,“ říká novinářka Saša Uhlová. V knize „V pasti české pomoci“ mapuje integraci válečných uprchlíků. „Přišli Ukrajinci a najednou se Čechům zdálo, že jim berou místa na středních školách, což čísla vůbec neukazují. Naopak, Češi berou místa ukrajinským dětem na středních školách. Uprchlíkům, kteří nemohou pracovat, bychom měli pomoct. Nevybrali si, že v jejich zemi je válka a museli odejít,“ dodává.
Gebrian: Raleigh z autobusu
Americké město Raleigh bez příkras. Dnes se můžete podívat na záběry městečka Raleigh natočené z autobusu. Bez příkras a bez komentáře. Můžete tak nasát atmosféru amerického města, kde Adam Gebrian s rodinou půl roku pobýval a přinášel z něj a z cest po okolí všemožné postřehy.
Gebrian: Voda ve veřejném prostoru
Dramatická proměna bývalé továrny na tabák – místo k práci, bydlení i odpočinku. American Tobacco Company – jedna z největších amerických továren na tabák vznikla na konci 19. století, od druhé poloviny 20. století začal areál chátrat, až zůstal úplně opuštěný. Začátkem 21. století byl prohlášen za historickou památku. Část areálu už je předělaná tak, aby se v něm dalo pracovat a aby nabízel základní služby, vše se tu chystá ale i na transformaci pro bydlení. Zůstaly zde některé krásné původní prvky, své významné místo tu má říčka, která teče celým areálem – dramaticky tak mění celou atmosféru veřejného prostoru. A ten úžasný zvuk vody? Nedocenitelný!
DVTV: Josef Hála
První český šampion v boxu bez rukavic: Stahuju zápasy do šílenství, jdu tam padnout. Je to sport spíš na důchod, říká Hála. „Box bez rukavic byl jasná volba. Většinou stáhnu zápas do nějakého šílenství, že ten boj je divočejší. Důležitější než rány rozdávat, je umění rány přijímat. Je to dost nebezpečné, proto říkám, že je to sport spíš na důchod,“ říká Josef Hála, který vybojoval evropský titul ve střední váze Bare Knuckle Fighting Championship v Římě. „Po zápase necítí člověk nic, bolest přichází až pár dní po. Dřív příprava vypadala tak, že jsem v práci vrtal studny, s kolegou jsme dojeli do bufetu, tam jsem si dal kachnu k snídani a jelo se dál. Teď už mám profesionálnější přístup,“ dodává.
DVTV: Andrea Štefáčková
V ambiciózní rodině může dítě v deseti vyhořet. Dva kroužky denně, to je úplně špatně. Nuda se podceňuje, říká Štefáčková. „Znám šestileté děti, které mají každý den něco, kolikrát i dva kroužky. Mají kvůli tomu přetíženou nervovou soustavu. Děti se musí naučit jen tak si hrát, dětská hra je rozvíjí,” říká psychoterapeutka Andrea Štefáčková ve velkém rozhovoru o nadaných dětech, kterým pomáhá. „O děti s poruchami pečujeme, ale na ty nadané není systém připravený. Mohou pak v životě selhávat a trpět. Měla jsem několik studentů s IQ 140, kteří skončili na učňáku. Často je s nadáním spojená hypersenzitivita nebo problém zapadnout do kolektivu či komunikovat s dospělými, kteří takové děti považují za drzé a rebelující.”
Buď dobrá: Marta z Bachelora
Marta z Bachelora: Šla jsem do toho all in, věřím, že se tam dá najít láska. Chceme tam to drama. Marta Somyk - jedna ze soutěžících v nové řadě Bachelor Česko v novém díle podcastu Buď dobrá nejen o tom, proč se přihlásila, ale i o feminismu, dynamice v ženském kolektivu, ale i třeba i o botoxu! Dá se v reality show najít láska? Proč je podle ní důležitá hlavně autenticita? A jak funguje ženský kolektiv, který je účelově poštváván proti sobě? A proč nám botox nezachrání život? (Fakt ne, Marti? :))
Čestmír Strakatý: Kryštof Stupka
KRYŠTOF STUPKA. Výhružka smrtí a zklamání ze systému, když policie přestane pomáhat a chránit, reflexe vlastního aktivismu. „Měl jsem pocit, že jsem vyšetřovaný já a ne člověk, který napsal nenávistný komentář,“ říká právník a aktivista Kryštof Stupka o případu, se kterým se obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Ještě před pár lety přitom věřil, že když se člověk v Česku obrátí na policii, dostane ochranu. „Byl jsem přesvědčený, že žiju v zemi, kde je bezpečno. A když se něco pokazí, můžu jít na policii a tam řeknou: uděláme nejvíc pro to, abychom zabránili, že vám někdo uškodí,“ popisuje Stupka, jak se postupně tahle představa rozplynula. Začalo to po teroristickém útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě v roce 2022. Pod jeho tweet o chystané pietě tehdy někdo napsal komentář přející smrt gayům a naznačil, že útok měl být ještě rozsáhlejší. Stupka podal trestní oznámení, přičemž následoval výslech, ze kterého měl aktivista pocit, jako by byl viníkem on sám a nikoli člověk, v jehož výrocích policie spatřovala provinění v podobě podpory terorismu. Musel obhajovat, jak ho čin mohl zasáhnout, ale později zjistil, že ve spise skončily jeho soukromé e-maily i výpisy z bankovního účtu - včetně adresy rodičů a míst, kam chodí. A že tyto informace dostal i obviněný. „Obrátil jsem se na policii, protože jsem očekával ochranu a ne to, že mě vlastně ještě vystaví nebezpečí,“ popisuje, že by šlo teoreticky informace ve spise zneužít. Zásadní pro něj nebylo, jak případ skončí, ale jakým způsobem s ním stát zacházel. Dnes už podle svých slov neřeší jednotlivý nenávistný komentář. Jde mu o to, aby se změnilo postavení obětí v trestním řízení - i proto vítá, že se bude Evropský soud zabývat věcí přednostně. „Může z toho být precedent a lze tím nastavit chápání lidských práv,“ popisuje prváník a aktivista. Stupka ale zároveň otevřeně mluví o proměně vlastního aktivismu v době, kdy si od něj dával kvůli celému případu pauzu. Přiznává, že byl v některých věcech „hodně woke“, někdy tlačil na „perfekcionalitu“ jazyka i postojů a že se tím trochu ztratil celý cíl jeho snah. Zpětně také vnímá, že v prostředí kulturních válek se často řešily „blbosti, které někoho nezajímají, akorát lidi naštvou“, místo věcí, které lidem opravdu mohou pomoci. Co se podle něj musí změnit, aby se znovu dalo věřit, že stát skutečně „pomáhá a chrání“? Obává se, že se útok v Bratislavě může opakovat a proč tomu napomáhají sociální sítě? A jak být dnes aktivistou, který opravdu pomáhá? Poslechněte si celý rozhovor.
Tuna Versus: Kauza KFC 7. díl
Fakta z KFC: Salmonela, bakterie a další prošlé maso! Nová alarmující zjištění české hygienické správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. A to všechno z doby, kdy už celá kauza otřásá veřejností. A také exkluzivní informace, jaké kroky směrem ke státním orgánům činí vedení AmRestu, který u nás síť KFC provozuje.
DVTV: Tadeáš Šíma
10 tisíc kilometrů na kole Afrikou: Bolest jsem si zakázal. Svět tam hoří. Teprve mi dochází, co jsem zažil, říká Šíma. „Potřeboval jsem sobecky sám pro sebe vidět levharty nebo gorily. Chtěl tu část Afriky prožít. Jsem vděčný za tu krásu, ale i za špatné zkušenosti. Některé zážitky mě ještě doženou,” říká cestovatel Tadeáš Šíma, který cestoval na kole z Kapského města až do Rwandy. „Před tím jsem dva roky na kole neseděl. Trénovat jsem nestihl, tak to bylo trochu na punk. Řekl bych, že jsem hodně praštěný,” dodává.
DVTV: Markéta Klimtová
Devět let ve srílanském vězení: Ptala jsem se, jestli mě zastřelí, nebo pověsí. Začalo to touhou po dítěti, kokain byl k tomu jen klíč. „Nikdy to ze svých rukou neumyju, mám to pořád v sobě a je mi to líto. Ty roky mi změnily život a já jsem za to vděčná. Lidé, kteří mi pomohli, jsou pro mě hnací motor, abych už neudělala žádnou chybu a oni se nemuseli stydět za to, že mi pomohli,” říká protagonistka podcastu Motýl za katrem Markéta Klimtová. Na Srí Lance ji chytili při pašování více než pěti kilogramů kokainu, za což původně dostala tři doživotní tresty. „Nemohla jsem mít vlastní dítě a zamotala se s člověkem, který měl roční dceru a nabídl mi společný život. Byla jsem chycena v síti pašeráků a z toho už se špatně vystupuje, i když jsem věděla, že je všechno špatně. Byla jsem nesmírně naivní.”
DVTV: Život na výletní lodi
Práce na obří výletní lodi? Může to být peklo, nemáte žádné volno. Je to plovoucí resort, ale při bouři všude cítíte zvratky, říká Habrová. (08.03.2026) „Je to zkušenost k nezaplacení. V covidu jsem potřebovala radikální změnu, tak jsem zaletěla do Londýna, kde na jednom místě 25 loďařských společností nabíralo lidi. Měla jsem vidinu růstu a za tou jsem si šla,” líčí Kristýna Habrová, která se teď na třetí největší výletní lodi světa Utopia of the Seas podílí coby potápěčka na velké vodní show. „Ne všichni to tam dávají, není to pro každého. Musíte dokázat, že jste dobrá v tom, co děláte. Loď má 350 metrů, 19 pater, desítky restaurací, tři divadla i tobogány přes šest palub, jsou tam neomezené možnosti. Návštěvníci jsou hlavně z vyšší střední třídy.”
DVTV: Karolína Skučková o světě cirkusu
Pronikla mezi světské: Cirkus byl pět let mým životem, je to řehole. Cirkus Humberto je romantická smyšlenka, říká Skučková. „Jsou opatrní a mezi cirkusy je nevraživost. Šla jsem za nimi s čistým zájmem a slušným chováním a to zafungovalo. Když vás poznají, jsou velmi pohostinní, přibrala jsem za tu dobu osm kilo, protože se moc neptají, jestli máte hlad,” směje se Karolína Skučková, autorka knihy To je cirkus! Při její přípravě mluvila se stovkami lidí a vyzkoušela si celou řadu profesí. „Jsou neustále na nohou a v procesu, takže jsem třeba měla do oblečení zastrčený diktafon a během rozhovoru kydala velbloudí hnůj. První se mi otevřela mladší generace, která už se nedrží zuby nehty tradice a expanduje do kabaretů nebo nového cirkusu.”
DVTV: Influencer Lukáš Fritscher
INFLUENCEŘI BEZ FILTRU: Bojím se, že nás spousta lidí bere jako jediný zdroj informací. Chybí mediální gramotnost, říká Lukefry. „Snažím se otevírat důležitá společenská témata včetně voleb a baví mě to, ale tíha zodpovědnosti za to, že je to pro mnohé mladé lidi jediná cesta k informacím, je velká,” říká youtuber Lukáš Fritscher alias Lukefry v dalším ze série rozhovorů s tuzemskými influencery. DVTV oslovila tvůrce, kteří mají skrze sociální sítě velký vliv na děti a mladé lidi. „Je to jako s televizí – i v ní najdete spoustu dobrých pořadů a pak například reality shows. Hromadě influencerů je úplně jedno, co propagují, a vůbec se nad tím nedokážou zamyslet. Ale jsou tu i lidé, kteří tomu přidanou hodnotu dávají.”
DVTV: Jan Moláček
Moláček: Moravec porušil princip novinařiny. Okamurovi umožnil vyhýbat se několik let kritickým otázkám a ještě to líčit jako křivdu. „Politici si nemají co vynucovat své pozvání do jednotlivých pořadů České televize a radní nemají překračovat své kompetence, v tom s Václavem Moravcem souhlasím. Nemůže to ale být důvod k tomu takové politiky navěky bojkotovat,” míní reportér ČT Jan Moláček. „Prvotní příčinou bylo špatné rozhodnutí Václava Moravce a neschopnost nahlédnout, že to je chyba a napravit ji. Nemám žádný důvod si myslet, že by nezávislá práce v ČT nebyla možná. Neustupuju žádným politickým tlakům, ale tu situaci prostě vidím jinak než on.”