• DVTV Extra

    • DVTV Extra od do

      • DVTV: Martin C. Putna

        Putna: Bublina myslitele Sedláčka splaskla, šéfem Knihovny Václava Havla se nikdy neměl stát. Je tu havlovský kult a je to špatně. „Na to být ředitelem Knihovny Václava Havla nemá Tomáš Sedláček intelektuálně ani pracovně. Je jedním z lidí, kteří využili toho, že v nějaké době byli blízko Václava Havla a použili všechny havlovské kruhy k tomu, aby se stali slavnými,” říká literární historik a někdejší šéf instituce Martin C. Putna. „Havel nebyl filozof a dělat z něj velkého myslitele je lež. Pokud Sedláček říká, že Havel filozof byl, tak asi takový jako sám Sedláček. Mnozí lidé se k Havlovi upínají, ale reálně ho neznají.”

      • DVTV: Jana Pazderová

        Kolik dětí musí zemřít, než systému dojde, že biologická rodina nemusí být nejlepší? Je to neštěstí, říká pracovnice OSPODu. „OSPOD neselhává, bojujeme, co to jde, ale systém nám hází klacky pod nohy. Na školeních na nás křičeli, že děti nesmíme odebírat. Jejich bezpečnost není na prvním místě. V rodinách jsem viděla leccos, půl roku mi rodič vyhrožoval, že mě zabije. Nemáme na nic právo, ale za všechno neseme zodpovědnost,“ říká Jana Pazderová, která 12 let působí na OSPODu. „Selhává stát, není to jen OSPOD. Když se uvolní pěstoun, s kolegyněmi se pohádáme. Mám deset dětí v ohrožení, ale místo jen pro jedno. Tu práci přesto miluji,“ dodává.

      • Gebrian: Americké označníky

        Americké označníky. Hrají důležitější roli než architektura samotná. Patří mezi specifika Ameriky. Označníky – cedule, které poutají pozornost a oznamují, jakou službu můžete od přilehlé budovy očekávat. Restaurace, motel, obchod, ubytování? Všechno hezky jasně hlásá označník.

      • Gebrian: Satelit uprostřed lesa

        Zásadní role stromů a lesů v obydlené oblasti. Adam Gebrian je zpět se svým pořadem Gebrian: PLUS/MINUS. Tentokrát ale z Ameriky, ze Severní Karolíny, kde momentálně pobývá. Dnešní díl je z prostředí Adamova nynějšího domova, z malého satelitu uprostřed lesů. Podívejte se, jak důležitou roli v takovém místě hrají stromy. Bez nich by to zkrátka dost dobře nešlo.

      • Petra Going Places - Sardinie, den 7.

        S obytnou dodávkou na Sardinii. Celý den jsem trávila v městečku Bosa, zašla jsem na kávu, na oběd a na nákup do místního supermarketu. Vrásky mi dělá předpověď počasí, kvůli které budu muset pozměnit plány.

      • Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole

        Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole. Nepochopila, do jakého pořadu jde, takže po 20 letech sedla do auta s manuální převodovkou. Influencerka Agáta Hanychová je dalším hostem série Celebrity v autoškole. Přiznala, že se v autě zvládne celá nalíčit, sdělila svůj názor na blondýny za volantem, vysvětlila, proč tankuje vždycky jen za 500 korun a učitele Pavla Greinera chtěla Agáta za drzost vykopnout ze dveří.

      • Brain We Are: 284

        284: Psychologie Sebehodnoty | Vliv na Duševní Zdraví & Evidence based praktiky pro její kultivaci. "Mozek není reportér. Je to prediktor. A pokud máš nízkou sebehodnotu, predikuješ realitu, která ti ji potvrzuje." V téhle hutné a vědecky podložené epizodě rozplétáme klíčový pilíř duševního zdraví: sebehodnotu. Následně se vrhneme do intervencí a cvičení, které mají evidenci jako KBT, sebe-soucit orientovaný přístup a terapie přijetí a závazku (Acceptance and commitment therapy). Co znamená, když se cítíš málo hodnotný? Jak se to projevuje ve vztazích, v práci, ve zdraví, v mozku? A jak se tahle vnitřní mapa vůbec tvoří – a dá se změnit? V podcastu se Vojta a Kryštof noří do neurověd, psychologie, vývojových konceptů trvalé emoce, i praktických intervencí, které pomáhají. Proč je sebehodnota aktivní proces, ne daná konstanta Co ukazují studie: nízká sebehodnota predikuje úzkosti, deprese i zdravotní problémy Jak funguje defaultní síť mozku a jak ovlivňuje tvoji identitu Jak pracovat se vnitřním kritikem a přepisovat vnitřní příběhy Proč je důležitý vztah ke svému budoucímu já a jak ho kultivovat A hlavně: konkrétní intervence a techniky, které můžeš zkusit hned

      • SPECIÁL Petr Bartoň

        SPECIÁL Petr Bartoň: Dluhy vlády vedou ke stagnaci. S Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční společnosti Natland, jsme mluvili o lidové ekonomii dnešních politiků, která je pro mě něco jako lidová demokracie. Není ani lidová a není to ani ekonomie. Řešili jsme, proč si lidé myslí, že když vláda zastropuje nějaké ceny, dokáže vytvořit peníze z ničeho. Přitom jakékoliv zastropování cen jenom přenáší povinnost zaplatit rozdíl v ceně na naše potomky. Proč politici nechápou, že vytváření dalších a dalších dluhů zdražuje úvěry soukromému sektoru a ve výsledku vede ke snižování objemu investic, a to v důsledku ke stagnaci? Co by na dnešní chování politiků řekl Adam Smith a v jak velkém šoku by byl z velikosti dnešních státních aparátů? Dnešní díl je relativně dlouhý a já jsem se moc nedostal ke slovu, takže se dá říct, že je to ekonomický speciál.

      • Ženy v hlubinách Donbasu

        Ženy v hlubinách Donbasu: když muži odešli do války, sfáraly do dolů. V hloubce 265 metrů pod zemí, nedaleko frontové linie v Donbasu, se odehrává jiná bitva než ta na povrchu. V uhelných dolech ukrajinské společnosti DTEK, kterou vlastní oligarcha Rinat Achmetov, dnes vedle mužů pracují i ženy – protože stovky horníků odešly bojovat a mnozí se už nevrátili. Reportérky sfáraly do jednoho z dolů za ženami, které tu každý den bojují bitvu o světlo a teplo.

      • Neurazitelný podcast - Jiří Horáček

        Neurazitelný podcast - Jiří Horáček rozhovor. Bez čeho náš mozek neumí být šťastný? Proč se nám s přibývajícím věkem zkracují dny? Jak stres rozpojuje neurony v našem mozku? Proč je polovina našich denních myšlenek negativní? Jaký jednoduchý test našeho mozku lidé obvykle vydrží tak 15 vteřin? Proč psychické poruchy přibývají rychleji, než je to reálně možné? A jakými dvěma způsoby můžeme najít smysl života? Psychiatr, neurolog a neurovědec Jiří Horáček přijal pozvání do 124. dílu Neurazitelného podcastu.

      • Máš na míň: #25 Q&As

        Máš na míň: #25 Q&As. Odpovídáme na vaše dotazy vol. 1

      • Mashup: Josef Klíma & Josef Trojan

        Mashup: Josef Klíma & Josef Trojan. Kriminálníky si romantizujeme. U Kajínka jsme se to snažili srazit a ukázat, jaký je to zločinec, ale ženské mu do vězení posílaly napečené cukroví. V USA je dodnes záhada, kdo zabil prezidenta Kennedyho, u nás kdo zabil zločince Františka Mrázka, to je takové symptomatické, říká Josef Klíma. Zkušený novinář a mladý herec mají společnou nejen lásku k fotbalu a práci na filmu Šarlatán, ale také třeba to, že jsou oba introverti. V Mashupu se dozvíte, jak Josef Klíma odděluje psaní fikce od reportáží nebo jak Josef Trojan přistupuje ke ztvárnění skutečných postav. Oponoval Josef Trojan slavné režisérce Agnieszce Holland? Musí být oba ve svých profesích rebely? Obléknou si šálu Baníku, nebo je to horší než manželská nevěra? Proč se Josef Klíma nakonec nestal muzikantem? A proč nemá klid ani na nuda pláži? Tento díl byl natočen v rámci Podcastového maratonu v DK Poklad v Ostravě v dubnu 2023.

      • Opravdové zločiny: Nicole Lovell

        Nicole Lovell. Nicole Lovell a jak nebezpečné jsou sociální sítě?

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Tomáš Sedláček

        Sedláček: Zaměstnanci na mě psali žalovací dopisy. Každý si myslí, že má na Václava Havla řidičák. Knihovna v ohrožení není. „Jako manažer jsem byl dobrý. Jestli zaměstnanci nechtějí, nevadí, seženu si jiné. Budu raději, když tam těch lidí bude méně, ale budou té vizi věřit, pracovat na ní a nebudou si psát, kdy jsem chodil a nechodil do kanceláře,” říká ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček k odchodu části sponzorů i celého týmu zaměstnanců. „Chtěl jsem vyrvat Havla pražské kavárně a vrátit ho Čechům a světu. Že se na tom tým nechce podílet, mě mrzí. Peněz na přežití máme dost a mnoho nových potenciálních zájemců taky.”

      • DVTV: Jana Pazderová

        Kolik dětí musí zemřít, než systému dojde, že biologická rodina nemusí být nejlepší? Je to neštěstí, říká pracovnice OSPODu. „OSPOD neselhává, bojujeme, co to jde, ale systém nám hází klacky pod nohy. Na školeních na nás křičeli, že děti nesmíme odebírat. Jejich bezpečnost není na prvním místě. V rodinách jsem viděla leccos, půl roku mi rodič vyhrožoval, že mě zabije. Nemáme na nic právo, ale za všechno neseme zodpovědnost,“ říká Jana Pazderová, která 12 let působí na OSPODu. „Selhává stát, není to jen OSPOD. Když se uvolní pěstoun, s kolegyněmi se pohádáme. Mám deset dětí v ohrožení, ale místo jen pro jedno. Tu práci přesto miluji,“ dodává.

      • Turistika beze stop: Přímělkov

        Historická perla i gastro zážitek: „Jsme národ svíčkové, málokdo ji ale dělá doma, od toho jsou hospody,“ říkají majitelé Kolničky. V dalším díle cestovatelského pořadu Turistika beze stop zavítá Daniela Drtinová na Vysočinu, konkrétně na Jihlavsko. Kromě zříceniny hradu Rokštejn navštívila i restauraci Kolnička. „Nejvíc nám jdou klasické české polévky a omáčky, snažíme se co nejvíc věcí vytěžit tady z místa, je to takové klišé, každý říká „vaříme regionálně a sezónně“, ale my na té vesnici máme tu výhody, že uděláme 10 kroků a jsme na louce nebo v lese, kde roste bez, lípa, šeřík a je triviální záležitost z toho udělat například sirup. Karma v gastru funguje na 100 %, co vy lidem dáte, to vám vrátí zpátky,“ říkají manželé Dalibor a Petra Špejtkovi z restaurace Kolnička v Lukách nad Jihlavou. Naše trasa nás zavedla i na historický skvost Vysočiny - hrad Rokštejn. Je to jeden z nejprozkoumanějších hradů ve střední Evropě, probíhá tam totiž archeologický výzkum. „Našli jsme tu kostru novorozence i 200 hracích kostek z fáze valdštejnské, měli bojovou družinu - rádi hráli v kostky a pili alkohol, byl to tradiční nešvar,“ Jana Mazáčková, vedoucí archeologického výzkumu na Rokštejně z Masarykovy univerzity. Informace o trase: Vzdálenost: 10 km Kraj: Kraj Vysočina Výškový profil: ↑ 128 m, ↓ 116 m nevhodné pro kočárky a vozíčkáře Hlavní lákadla: Zřícenina hradu Rokštejn, Restaurace Kolnička, Muzeum autíček Odkaz na trasu: https://mapy.com/s/munulogugu Na trase můžete zkusit najít ukrytou kešku pod GC kódem: GCB77PZ - název: plazi Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě. #komercnispoluprace #turistikabezestop

      • Gebrian: Americké označníky

        Americké označníky. Hrají důležitější roli než architektura samotná. Patří mezi specifika Ameriky. Označníky – cedule, které poutají pozornost a oznamují, jakou službu můžete od přilehlé budovy očekávat. Restaurace, motel, obchod, ubytování? Všechno hezky jasně hlásá označník.

      • Gebrian: Satelit uprostřed lesa

        Zásadní role stromů a lesů v obydlené oblasti. Adam Gebrian je zpět se svým pořadem Gebrian: PLUS/MINUS. Tentokrát ale z Ameriky, ze Severní Karolíny, kde momentálně pobývá. Dnešní díl je z prostředí Adamova nynějšího domova, z malého satelitu uprostřed lesů. Podívejte se, jak důležitou roli v takovém místě hrají stromy. Bez nich by to zkrátka dost dobře nešlo.

      • Petra Going Places - Sardinie, den 7.

        S obytnou dodávkou na Sardinii. Celý den jsem trávila v městečku Bosa, zašla jsem na kávu, na oběd a na nákup do místního supermarketu. Vrásky mi dělá předpověď počasí, kvůli které budu muset pozměnit plány.

      • Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole

        Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole. Nepochopila, do jakého pořadu jde, takže po 20 letech sedla do auta s manuální převodovkou. Influencerka Agáta Hanychová je dalším hostem série Celebrity v autoškole. Přiznala, že se v autě zvládne celá nalíčit, sdělila svůj názor na blondýny za volantem, vysvětlila, proč tankuje vždycky jen za 500 korun a učitele Pavla Greinera chtěla Agáta za drzost vykopnout ze dveří.

      • Brain We Are: 284

        284: Psychologie Sebehodnoty | Vliv na Duševní Zdraví & Evidence based praktiky pro její kultivaci. "Mozek není reportér. Je to prediktor. A pokud máš nízkou sebehodnotu, predikuješ realitu, která ti ji potvrzuje." V téhle hutné a vědecky podložené epizodě rozplétáme klíčový pilíř duševního zdraví: sebehodnotu. Následně se vrhneme do intervencí a cvičení, které mají evidenci jako KBT, sebe-soucit orientovaný přístup a terapie přijetí a závazku (Acceptance and commitment therapy). Co znamená, když se cítíš málo hodnotný? Jak se to projevuje ve vztazích, v práci, ve zdraví, v mozku? A jak se tahle vnitřní mapa vůbec tvoří – a dá se změnit? V podcastu se Vojta a Kryštof noří do neurověd, psychologie, vývojových konceptů trvalé emoce, i praktických intervencí, které pomáhají. Proč je sebehodnota aktivní proces, ne daná konstanta Co ukazují studie: nízká sebehodnota predikuje úzkosti, deprese i zdravotní problémy Jak funguje defaultní síť mozku a jak ovlivňuje tvoji identitu Jak pracovat se vnitřním kritikem a přepisovat vnitřní příběhy Proč je důležitý vztah ke svému budoucímu já a jak ho kultivovat A hlavně: konkrétní intervence a techniky, které můžeš zkusit hned

      • SPECIÁL Petr Bartoň

        SPECIÁL Petr Bartoň: Dluhy vlády vedou ke stagnaci. S Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční společnosti Natland, jsme mluvili o lidové ekonomii dnešních politiků, která je pro mě něco jako lidová demokracie. Není ani lidová a není to ani ekonomie. Řešili jsme, proč si lidé myslí, že když vláda zastropuje nějaké ceny, dokáže vytvořit peníze z ničeho. Přitom jakékoliv zastropování cen jenom přenáší povinnost zaplatit rozdíl v ceně na naše potomky. Proč politici nechápou, že vytváření dalších a dalších dluhů zdražuje úvěry soukromému sektoru a ve výsledku vede ke snižování objemu investic, a to v důsledku ke stagnaci? Co by na dnešní chování politiků řekl Adam Smith a v jak velkém šoku by byl z velikosti dnešních státních aparátů? Dnešní díl je relativně dlouhý a já jsem se moc nedostal ke slovu, takže se dá říct, že je to ekonomický speciál.

      • Ženy v hlubinách Donbasu

        Ženy v hlubinách Donbasu: když muži odešli do války, sfáraly do dolů. V hloubce 265 metrů pod zemí, nedaleko frontové linie v Donbasu, se odehrává jiná bitva než ta na povrchu. V uhelných dolech ukrajinské společnosti DTEK, kterou vlastní oligarcha Rinat Achmetov, dnes vedle mužů pracují i ženy – protože stovky horníků odešly bojovat a mnozí se už nevrátili. Reportérky sfáraly do jednoho z dolů za ženami, které tu každý den bojují bitvu o světlo a teplo.

      • Máš na míň: #25 Q&As

        Máš na míň: #25 Q&As. Odpovídáme na vaše dotazy vol. 1

      • Mashup: Josef Klíma & Josef Trojan

        Mashup: Josef Klíma & Josef Trojan. Kriminálníky si romantizujeme. U Kajínka jsme se to snažili srazit a ukázat, jaký je to zločinec, ale ženské mu do vězení posílaly napečené cukroví. V USA je dodnes záhada, kdo zabil prezidenta Kennedyho, u nás kdo zabil zločince Františka Mrázka, to je takové symptomatické, říká Josef Klíma. Zkušený novinář a mladý herec mají společnou nejen lásku k fotbalu a práci na filmu Šarlatán, ale také třeba to, že jsou oba introverti. V Mashupu se dozvíte, jak Josef Klíma odděluje psaní fikce od reportáží nebo jak Josef Trojan přistupuje ke ztvárnění skutečných postav. Oponoval Josef Trojan slavné režisérce Agnieszce Holland? Musí být oba ve svých profesích rebely? Obléknou si šálu Baníku, nebo je to horší než manželská nevěra? Proč se Josef Klíma nakonec nestal muzikantem? A proč nemá klid ani na nuda pláži? Tento díl byl natočen v rámci Podcastového maratonu v DK Poklad v Ostravě v dubnu 2023.

      • Opravdové zločiny: Nicole Lovell

        Nicole Lovell. Nicole Lovell a jak nebezpečné jsou sociální sítě?

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Jana Pazderová

        Kolik dětí musí zemřít, než systému dojde, že biologická rodina nemusí být nejlepší? Je to neštěstí, říká pracovnice OSPODu. „OSPOD neselhává, bojujeme, co to jde, ale systém nám hází klacky pod nohy. Na školeních na nás křičeli, že děti nesmíme odebírat. Jejich bezpečnost není na prvním místě. V rodinách jsem viděla leccos, půl roku mi rodič vyhrožoval, že mě zabije. Nemáme na nic právo, ale za všechno neseme zodpovědnost,“ říká Jana Pazderová, která 12 let působí na OSPODu. „Selhává stát, není to jen OSPOD. Když se uvolní pěstoun, s kolegyněmi se pohádáme. Mám deset dětí v ohrožení, ale místo jen pro jedno. Tu práci přesto miluji,“ dodává.

      • Turistika beze stop: Přímělkov

        Historická perla i gastro zážitek: „Jsme národ svíčkové, málokdo ji ale dělá doma, od toho jsou hospody,“ říkají majitelé Kolničky. V dalším díle cestovatelského pořadu Turistika beze stop zavítá Daniela Drtinová na Vysočinu, konkrétně na Jihlavsko. Kromě zříceniny hradu Rokštejn navštívila i restauraci Kolnička. „Nejvíc nám jdou klasické české polévky a omáčky, snažíme se co nejvíc věcí vytěžit tady z místa, je to takové klišé, každý říká „vaříme regionálně a sezónně“, ale my na té vesnici máme tu výhody, že uděláme 10 kroků a jsme na louce nebo v lese, kde roste bez, lípa, šeřík a je triviální záležitost z toho udělat například sirup. Karma v gastru funguje na 100 %, co vy lidem dáte, to vám vrátí zpátky,“ říkají manželé Dalibor a Petra Špejtkovi z restaurace Kolnička v Lukách nad Jihlavou. Naše trasa nás zavedla i na historický skvost Vysočiny - hrad Rokštejn. Je to jeden z nejprozkoumanějších hradů ve střední Evropě, probíhá tam totiž archeologický výzkum. „Našli jsme tu kostru novorozence i 200 hracích kostek z fáze valdštejnské, měli bojovou družinu - rádi hráli v kostky a pili alkohol, byl to tradiční nešvar,“ Jana Mazáčková, vedoucí archeologického výzkumu na Rokštejně z Masarykovy univerzity. Informace o trase: Vzdálenost: 10 km Kraj: Kraj Vysočina Výškový profil: ↑ 128 m, ↓ 116 m nevhodné pro kočárky a vozíčkáře Hlavní lákadla: Zřícenina hradu Rokštejn, Restaurace Kolnička, Muzeum autíček Odkaz na trasu: https://mapy.com/s/munulogugu Na trase můžete zkusit najít ukrytou kešku pod GC kódem: GCB77PZ - název: plazi Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě. #komercnispoluprace #turistikabezestop

      • Gebrian: Americké označníky

        Americké označníky. Hrají důležitější roli než architektura samotná. Patří mezi specifika Ameriky. Označníky – cedule, které poutají pozornost a oznamují, jakou službu můžete od přilehlé budovy očekávat. Restaurace, motel, obchod, ubytování? Všechno hezky jasně hlásá označník.

      • Gebrian: Satelit uprostřed lesa

        Zásadní role stromů a lesů v obydlené oblasti. Adam Gebrian je zpět se svým pořadem Gebrian: PLUS/MINUS. Tentokrát ale z Ameriky, ze Severní Karolíny, kde momentálně pobývá. Dnešní díl je z prostředí Adamova nynějšího domova, z malého satelitu uprostřed lesů. Podívejte se, jak důležitou roli v takovém místě hrají stromy. Bez nich by to zkrátka dost dobře nešlo.

      • Petra Going Places - Sardinie, den 7.

        S obytnou dodávkou na Sardinii. Celý den jsem trávila v městečku Bosa, zašla jsem na kávu, na oběd a na nákup do místního supermarketu. Vrásky mi dělá předpověď počasí, kvůli které budu muset pozměnit plány.

      • Turistika beze stop: Ivančice

        Martin na Moravě: Jak se dělá bio víno, odkaz Alfonse Muchy a v čem je kouzlo kláštera Rosa Coeli? Další trasa ze seriálu Turistika beze stop vede z jihomoravských Ivančic do Dolních Kounic. Nesmí tak chybět návštěva vinic a vinařství. „U nás to začíná vinohradem tak, že se snažíme, aby z vinice byl co nejzajímavější hrozen, nehnojíme, nepoužíváme žádnou chemii, když se snažíte dělat něco BIO, tak se snažíte přírodu hlavně pochopit a nestát jí v cestě,“ říká Jiří Šebela, zakladatel vinařství Dva duby z Dolních Kounic. Cílem naší cesty je pak dávný ženský klášter Rosa Coeli - neboli Růže nebes, kde probíhá archeologický výzkum. „Pod klášterem máme zakonzervovaný pěkný kus historie. Dokážeme nalézt klíč, který nám umožní podívat se do minulosti, tady až do konce 12. století. Objevíme tu vždy něco nového a pokud má člověk chuť na poznání, tak je to adrenalin,“ tvrdí Marek Peška, archeolog a ředitel společnosti Archaia Brno. Informace o trase: Vzdálenost: 12,3 km (jedním směrem) Kraj: Jihomoravský kraj Výškový profil:  ↑ 224 m ↓ 238 m nevhodné pro kočárky a vozíčkáře Hlavní lákadla: Rozhledna Alfonse Muchy, vinice, klášter Rosa Coeli, Restaurace a hotel Kounický dvůr Odkaz na trasu: https://mapy.com/s/mosurutabo Na trase můžete zkusit najít ukrytou kešku pod GC kódem: GCB77PQ - název: ptáci Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě. #komercnispoluprace #turistikabezestop

      • TH TEST: Rockrider Feel 900S

        Kolo na traily z Decathlonu: Test Rockrider Feel 900S. Kola z Decathlonu budí pozornost pro svůj poměr ceny a výbavy, a to zejména u vyloženě levných kol. Teď jsem ale otestoval kolo z Decathlonu, které stojí 71 990 Kč. Jedná se o model Rockrider Feel 900S a je to celoodpružené karbonové kolo na traily.

      • Hejlík: Olie / GastroSapa #11

        Tohle Bún Chá na Sapě určitě neznáte! Bún chả je jedno z nejznámějších vietnamských jídel. Olie, skvělý fotograf, který mimochodem dělá i marketing pražské ZOO, mě vzal na jeho oblíbené místo, které je na Sapě nové, ale zároveň navazuje historicky na místo, kde se na Sapě dělalo vůbec první Bún chả. Uvidíte, jak se tento pokrm má správně připravovat, a opravdu tohle místo doporučujeme, protože ho tu najdete vždy čerstvě připravené na grilu. Mimochodem, s Oliem si poslechněte i další díl podcast Vietcast, který dělá Thuy z Vietfoodfriends. Tohle je pátý díl druhé série GastroSapy, po šesti vietnamských ženách, mě na své oblíbené jídlo na Sapě vzalo šest vietnamských mužů. Tonhle není Gastromapa, tohle je GastroSapa. Pokud vás to baví, děkuju za sdílení. Natočit jsem to mohl jen díky vaší podpoře na forendors.cz/lukashejlik. Budu moc rád, když se přidáte. Nyní z toho vyvíjím celkem čtyři různé projekty (Podcastová žranice, Gastrosapa, Příběhy z gastra a nový pořad o cenotvorbě).

      • Josef Holub: Škvarkové pagáče

        Škvarkové pagáče | Josef Holub. Škvarkové pagáče: mouka hladká 300g, droždí 26g, škvarky 150g, zakysaná smetana 150g, mléko na kvásek 50g, sůl 1 lžička, cukr 0,5 lžičky a vajíčko na potření (péct při 180 stupních 15 až 20 minut)

      • Daniel Kotula: Příjmy v Praze

        Jak bydlí Pražané: Od nejbohatších k nejchudším. Které pražské čtvrti lákají k životu ty nejbohatší, a kde naopak žijí lidé s nejnižšími příjmy? Do kterých lokalit to táhne mladé lidi a jak kupují čeští milionáři v hlavním městě vily, aby se o tom nikdo nedozvěděl? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídáme ve videu.

      • Máš na míň: #25 Q&As

        Máš na míň: #25 Q&As. Odpovídáme na vaše dotazy vol. 1

      • Brain We Are: 284

        284: Psychologie Sebehodnoty | Vliv na Duševní Zdraví & Evidence based praktiky pro její kultivaci. "Mozek není reportér. Je to prediktor. A pokud máš nízkou sebehodnotu, predikuješ realitu, která ti ji potvrzuje." V téhle hutné a vědecky podložené epizodě rozplétáme klíčový pilíř duševního zdraví: sebehodnotu. Následně se vrhneme do intervencí a cvičení, které mají evidenci jako KBT, sebe-soucit orientovaný přístup a terapie přijetí a závazku (Acceptance and commitment therapy). Co znamená, když se cítíš málo hodnotný? Jak se to projevuje ve vztazích, v práci, ve zdraví, v mozku? A jak se tahle vnitřní mapa vůbec tvoří – a dá se změnit? V podcastu se Vojta a Kryštof noří do neurověd, psychologie, vývojových konceptů trvalé emoce, i praktických intervencí, které pomáhají. Proč je sebehodnota aktivní proces, ne daná konstanta Co ukazují studie: nízká sebehodnota predikuje úzkosti, deprese i zdravotní problémy Jak funguje defaultní síť mozku a jak ovlivňuje tvoji identitu Jak pracovat se vnitřním kritikem a přepisovat vnitřní příběhy Proč je důležitý vztah ke svému budoucímu já a jak ho kultivovat A hlavně: konkrétní intervence a techniky, které můžeš zkusit hned

      • Mashup: Josef Klíma & Josef Trojan

        Mashup: Josef Klíma & Josef Trojan. Kriminálníky si romantizujeme. U Kajínka jsme se to snažili srazit a ukázat, jaký je to zločinec, ale ženské mu do vězení posílaly napečené cukroví. V USA je dodnes záhada, kdo zabil prezidenta Kennedyho, u nás kdo zabil zločince Františka Mrázka, to je takové symptomatické, říká Josef Klíma. Zkušený novinář a mladý herec mají společnou nejen lásku k fotbalu a práci na filmu Šarlatán, ale také třeba to, že jsou oba introverti. V Mashupu se dozvíte, jak Josef Klíma odděluje psaní fikce od reportáží nebo jak Josef Trojan přistupuje ke ztvárnění skutečných postav. Oponoval Josef Trojan slavné režisérce Agnieszce Holland? Musí být oba ve svých profesích rebely? Obléknou si šálu Baníku, nebo je to horší než manželská nevěra? Proč se Josef Klíma nakonec nestal muzikantem? A proč nemá klid ani na nuda pláži? Tento díl byl natočen v rámci Podcastového maratonu v DK Poklad v Ostravě v dubnu 2023.

      • SPECIÁL Petr Bartoň

        SPECIÁL Petr Bartoň: Dluhy vlády vedou ke stagnaci. S Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční společnosti Natland, jsme mluvili o lidové ekonomii dnešních politiků, která je pro mě něco jako lidová demokracie. Není ani lidová a není to ani ekonomie. Řešili jsme, proč si lidé myslí, že když vláda zastropuje nějaké ceny, dokáže vytvořit peníze z ničeho. Přitom jakékoliv zastropování cen jenom přenáší povinnost zaplatit rozdíl v ceně na naše potomky. Proč politici nechápou, že vytváření dalších a dalších dluhů zdražuje úvěry soukromému sektoru a ve výsledku vede ke snižování objemu investic, a to v důsledku ke stagnaci? Co by na dnešní chování politiků řekl Adam Smith a v jak velkém šoku by byl z velikosti dnešních státních aparátů? Dnešní díl je relativně dlouhý a já jsem se moc nedostal ke slovu, takže se dá říct, že je to ekonomický speciál.

      • Ženy v hlubinách Donbasu

        Ženy v hlubinách Donbasu: když muži odešli do války, sfáraly do dolů. V hloubce 265 metrů pod zemí, nedaleko frontové linie v Donbasu, se odehrává jiná bitva než ta na povrchu. V uhelných dolech ukrajinské společnosti DTEK, kterou vlastní oligarcha Rinat Achmetov, dnes vedle mužů pracují i ženy – protože stovky horníků odešly bojovat a mnozí se už nevrátili. Reportérky sfáraly do jednoho z dolů za ženami, které tu každý den bojují bitvu o světlo a teplo.

      • Neurazitelný podcast - Jiří Horáček

        Neurazitelný podcast - Jiří Horáček rozhovor. Bez čeho náš mozek neumí být šťastný? Proč se nám s přibývajícím věkem zkracují dny? Jak stres rozpojuje neurony v našem mozku? Proč je polovina našich denních myšlenek negativní? Jaký jednoduchý test našeho mozku lidé obvykle vydrží tak 15 vteřin? Proč psychické poruchy přibývají rychleji, než je to reálně možné? A jakými dvěma způsoby můžeme najít smysl života? Psychiatr, neurolog a neurovědec Jiří Horáček přijal pozvání do 124. dílu Neurazitelného podcastu.

      • Turistika beze stop: Ivančice

        Martin na Moravě: Jak se dělá bio víno, odkaz Alfonse Muchy a v čem je kouzlo kláštera Rosa Coeli? Další trasa ze seriálu Turistika beze stop vede z jihomoravských Ivančic do Dolních Kounic. Nesmí tak chybět návštěva vinic a vinařství. „U nás to začíná vinohradem tak, že se snažíme, aby z vinice byl co nejzajímavější hrozen, nehnojíme, nepoužíváme žádnou chemii, když se snažíte dělat něco BIO, tak se snažíte přírodu hlavně pochopit a nestát jí v cestě,“ říká Jiří Šebela, zakladatel vinařství Dva duby z Dolních Kounic. Cílem naší cesty je pak dávný ženský klášter Rosa Coeli - neboli Růže nebes, kde probíhá archeologický výzkum. „Pod klášterem máme zakonzervovaný pěkný kus historie. Dokážeme nalézt klíč, který nám umožní podívat se do minulosti, tady až do konce 12. století. Objevíme tu vždy něco nového a pokud má člověk chuť na poznání, tak je to adrenalin,“ tvrdí Marek Peška, archeolog a ředitel společnosti Archaia Brno. Informace o trase: Vzdálenost: 12,3 km (jedním směrem) Kraj: Jihomoravský kraj Výškový profil:  ↑ 224 m ↓ 238 m nevhodné pro kočárky a vozíčkáře Hlavní lákadla: Rozhledna Alfonse Muchy, vinice, klášter Rosa Coeli, Restaurace a hotel Kounický dvůr Odkaz na trasu: https://mapy.com/s/mosurutabo Na trase můžete zkusit najít ukrytou kešku pod GC kódem: GCB77PQ - název: ptáci Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě. #komercnispoluprace #turistikabezestop

      • TH TEST: Rockrider Feel 900S

        Kolo na traily z Decathlonu: Test Rockrider Feel 900S. Kola z Decathlonu budí pozornost pro svůj poměr ceny a výbavy, a to zejména u vyloženě levných kol. Teď jsem ale otestoval kolo z Decathlonu, které stojí 71 990 Kč. Jedná se o model Rockrider Feel 900S a je to celoodpružené karbonové kolo na traily.

      • Hejlík: Olie / GastroSapa #11

        Tohle Bún Chá na Sapě určitě neznáte! Bún chả je jedno z nejznámějších vietnamských jídel. Olie, skvělý fotograf, který mimochodem dělá i marketing pražské ZOO, mě vzal na jeho oblíbené místo, které je na Sapě nové, ale zároveň navazuje historicky na místo, kde se na Sapě dělalo vůbec první Bún chả. Uvidíte, jak se tento pokrm má správně připravovat, a opravdu tohle místo doporučujeme, protože ho tu najdete vždy čerstvě připravené na grilu. Mimochodem, s Oliem si poslechněte i další díl podcast Vietcast, který dělá Thuy z Vietfoodfriends. Tohle je pátý díl druhé série GastroSapy, po šesti vietnamských ženách, mě na své oblíbené jídlo na Sapě vzalo šest vietnamských mužů. Tonhle není Gastromapa, tohle je GastroSapa. Pokud vás to baví, děkuju za sdílení. Natočit jsem to mohl jen díky vaší podpoře na forendors.cz/lukashejlik. Budu moc rád, když se přidáte. Nyní z toho vyvíjím celkem čtyři různé projekty (Podcastová žranice, Gastrosapa, Příběhy z gastra a nový pořad o cenotvorbě).

      • Josef Holub: Škvarkové pagáče

        Škvarkové pagáče | Josef Holub. Škvarkové pagáče: mouka hladká 300g, droždí 26g, škvarky 150g, zakysaná smetana 150g, mléko na kvásek 50g, sůl 1 lžička, cukr 0,5 lžičky a vajíčko na potření (péct při 180 stupních 15 až 20 minut)

      • Daniel Kotula: Příjmy v Praze

        Jak bydlí Pražané: Od nejbohatších k nejchudším. Které pražské čtvrti lákají k životu ty nejbohatší, a kde naopak žijí lidé s nejnižšími příjmy? Do kterých lokalit to táhne mladé lidi a jak kupují čeští milionáři v hlavním městě vily, aby se o tom nikdo nedozvěděl? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídáme ve videu.

      • Máš na míň: #25 Q&As

        Máš na míň: #25 Q&As. Odpovídáme na vaše dotazy vol. 1

      • U Kulatého stolu: Martin Dlouhý

        Parašutista Martin Dlouhý: Seskok padákem je lepší než sex. Nejnebezpečnější je srážka s blbcem. Martin Dlouhý je parašutista, který má za sebou již téměř 10 000 seskoků. S Martinem jsme v rozhovoru probírali bezpečnost skoků s padákem, případ zamotaného padáku do ocasu letadla, začátky se skákáním, práci se strachem, nejnebezpečnější seskok, automatické vystřelení záložního padáku, wingsuit flying i smrt během volného pádu.

      • Neurazitelný podcast - Jiří Horáček

        Neurazitelný podcast - Jiří Horáček rozhovor. Bez čeho náš mozek neumí být šťastný? Proč se nám s přibývajícím věkem zkracují dny? Jak stres rozpojuje neurony v našem mozku? Proč je polovina našich denních myšlenek negativní? Jaký jednoduchý test našeho mozku lidé obvykle vydrží tak 15 vteřin? Proč psychické poruchy přibývají rychleji, než je to reálně možné? A jakými dvěma způsoby můžeme najít smysl života? Psychiatr, neurolog a neurovědec Jiří Horáček přijal pozvání do 124. dílu Neurazitelného podcastu.

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Martin Sedlák

        Větrníky rozhodně nemají stát všude, větší podíl obnovitelných zdrojů ale potřebujeme. Infrazvuk zdraví nepoškozuje, říká Sedlák. „Stále doufám, že v Česku větrné elektrárny vzniknou, i když nejsem tak optimistický jako před dvěma lety, než tahle vřava na sociálních sítích vznikla. Potřebujeme je kvůli energetické bezpečnosti i větší konkurenceschopnosti,” říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. „Neexistují prokázané zdravotní dopady infrazvuku, které by ukazovaly, že vede k poškozování zdraví. Musíme více pracovat na vysvětlování jednotlivých souvislostí, vliv Ruska na debatu je velmi znatelný.”

      • LUTN: Divoké historky

        LUTN: Divoké historky a Brno na obzoru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Kubrt: Vítejte v policejním Crafteru!

        Majáky svítí, my panikaříme. Vítejte v policejním Crafteru! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!

      • LUTN: český Tom Cruise bez letadla

        Šampaňské z Brna, zeď nářků a český Tom Cruise bez letadla! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Čestmír Strakatý: Jakub Kalenský

        JAKUB KALENSKÝ. Užiteční idioti Ruska a informačně negramotný Turek, humor jako zbraň proti dezinformacím. „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.

      • Čestmír Strakatý: David Grudl

        DAVID GRUDL. AI psychóza, agenti v počítači, bezpečnostní průšvih a vypuštěný džin. „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.

      • DVTV: Naomi Adachi

        Japonci se rychle opijí, proto tak často leží uprostřed ulic Tokia. S city se nesvěřují, moje česká půlka je tam smutná, říká Adachi. „Pokud pracujete ve firmě, tak váš šéf může zavelet, že se jde večer pít. A všichni musí jít. Opilé lidi na ulici nikdo neokrade, často leží s otevřeným notebookem a s telefonem v ruce,” líčí moderátorka a influencerka Naomi Adachi, která je po otci poloviční Japonka. „Je neslušné na někoho civět nebo se na člověka jen usmát. Narušujete tím jeho osobní prostor. Když jste tam chvilku, je to komfortní, ale po nějaké době to začne být depresivní. Japoncům chybí schopnost improvizovat a Čechům zase organizovanost.”

      • LUTN: český Tom Cruise bez letadla

        Šampaňské z Brna, zeď nářků a český Tom Cruise bez letadla! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Čestmír Strakatý: Jakub Kalenský

        JAKUB KALENSKÝ. Užiteční idioti Ruska a informačně negramotný Turek, humor jako zbraň proti dezinformacím. „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.

      • Čestmír Strakatý: David Grudl

        DAVID GRUDL. AI psychóza, agenti v počítači, bezpečnostní průšvih a vypuštěný džin. „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.