DVTV Extra
DVTV Extra od do
DVTV: Horolezec důchodce
75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.
DVTV: Martin Sedlák
Větrníky rozhodně nemají stát všude, větší podíl obnovitelných zdrojů ale potřebujeme. Infrazvuk zdraví nepoškozuje, říká Sedlák. „Stále doufám, že v Česku větrné elektrárny vzniknou, i když nejsem tak optimistický jako před dvěma lety, než tahle vřava na sociálních sítích vznikla. Potřebujeme je kvůli energetické bezpečnosti i větší konkurenceschopnosti,” říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. „Neexistují prokázané zdravotní dopady infrazvuku, které by ukazovaly, že vede k poškozování zdraví. Musíme více pracovat na vysvětlování jednotlivých souvislostí, vliv Ruska na debatu je velmi znatelný.”
LUTN: Divoké historky
LUTN: Divoké historky a Brno na obzoru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
Kubrt: Vítejte v policejním Crafteru!
Majáky svítí, my panikaříme. Vítejte v policejním Crafteru! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
LUTN: český Tom Cruise bez letadla
Šampaňské z Brna, zeď nářků a český Tom Cruise bez letadla! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
Čestmír Strakatý: Jakub Kalenský
JAKUB KALENSKÝ. Užiteční idioti Ruska a informačně negramotný Turek, humor jako zbraň proti dezinformacím. „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.
Čestmír Strakatý: David Grudl
DAVID GRUDL. AI psychóza, agenti v počítači, bezpečnostní průšvih a vypuštěný džin. „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.
DVTV: Naomi Adachi
Japonci se rychle opijí, proto tak často leží uprostřed ulic Tokia. S city se nesvěřují, moje česká půlka je tam smutná, říká Adachi. „Pokud pracujete ve firmě, tak váš šéf může zavelet, že se jde večer pít. A všichni musí jít. Opilé lidi na ulici nikdo neokrade, často leží s otevřeným notebookem a s telefonem v ruce,” líčí moderátorka a influencerka Naomi Adachi, která je po otci poloviční Japonka. „Je neslušné na někoho civět nebo se na člověka jen usmát. Narušujete tím jeho osobní prostor. Když jste tam chvilku, je to komfortní, ale po nějaké době to začne být depresivní. Japoncům chybí schopnost improvizovat a Čechům zase organizovanost.”
LUTN: český Tom Cruise bez letadla
Šampaňské z Brna, zeď nářků a český Tom Cruise bez letadla! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
Čestmír Strakatý: Jakub Kalenský
JAKUB KALENSKÝ. Užiteční idioti Ruska a informačně negramotný Turek, humor jako zbraň proti dezinformacím. „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.
Čestmír Strakatý: David Grudl
DAVID GRUDL. AI psychóza, agenti v počítači, bezpečnostní průšvih a vypuštěný džin. „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.
DVTV: Naomi Adachi
Japonci se rychle opijí, proto tak často leží uprostřed ulic Tokia. S city se nesvěřují, moje česká půlka je tam smutná, říká Adachi. „Pokud pracujete ve firmě, tak váš šéf může zavelet, že se jde večer pít. A všichni musí jít. Opilé lidi na ulici nikdo neokrade, často leží s otevřeným notebookem a s telefonem v ruce,” líčí moderátorka a influencerka Naomi Adachi, která je po otci poloviční Japonka. „Je neslušné na někoho civět nebo se na člověka jen usmát. Narušujete tím jeho osobní prostor. Když jste tam chvilku, je to komfortní, ale po nějaké době to začne být depresivní. Japoncům chybí schopnost improvizovat a Čechům zase organizovanost.”
DVTV: Martin Sedlák
Větrníky rozhodně nemají stát všude, větší podíl obnovitelných zdrojů ale potřebujeme. Infrazvuk zdraví nepoškozuje, říká Sedlák. „Stále doufám, že v Česku větrné elektrárny vzniknou, i když nejsem tak optimistický jako před dvěma lety, než tahle vřava na sociálních sítích vznikla. Potřebujeme je kvůli energetické bezpečnosti i větší konkurenceschopnosti,” říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. „Neexistují prokázané zdravotní dopady infrazvuku, které by ukazovaly, že vede k poškozování zdraví. Musíme více pracovat na vysvětlování jednotlivých souvislostí, vliv Ruska na debatu je velmi znatelný.”
Kubrt: Vítejte v policejním Crafteru!
Majáky svítí, my panikaříme. Vítejte v policejním Crafteru! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Čestmír Strakatý: Jakub Kalenský
JAKUB KALENSKÝ. Užiteční idioti Ruska a informačně negramotný Turek, humor jako zbraň proti dezinformacím. „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.
Čestmír Strakatý: David Grudl
DAVID GRUDL. AI psychóza, agenti v počítači, bezpečnostní průšvih a vypuštěný džin. „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.
DVTV: Naomi Adachi
Japonci se rychle opijí, proto tak často leží uprostřed ulic Tokia. S city se nesvěřují, moje česká půlka je tam smutná, říká Adachi. „Pokud pracujete ve firmě, tak váš šéf může zavelet, že se jde večer pít. A všichni musí jít. Opilé lidi na ulici nikdo neokrade, často leží s otevřeným notebookem a s telefonem v ruce,” líčí moderátorka a influencerka Naomi Adachi, která je po otci poloviční Japonka. „Je neslušné na někoho civět nebo se na člověka jen usmát. Narušujete tím jeho osobní prostor. Když jste tam chvilku, je to komfortní, ale po nějaké době to začne být depresivní. Japoncům chybí schopnost improvizovat a Čechům zase organizovanost.”
DVTV: Martin Sedlák
Větrníky rozhodně nemají stát všude, větší podíl obnovitelných zdrojů ale potřebujeme. Infrazvuk zdraví nepoškozuje, říká Sedlák. „Stále doufám, že v Česku větrné elektrárny vzniknou, i když nejsem tak optimistický jako před dvěma lety, než tahle vřava na sociálních sítích vznikla. Potřebujeme je kvůli energetické bezpečnosti i větší konkurenceschopnosti,” říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. „Neexistují prokázané zdravotní dopady infrazvuku, které by ukazovaly, že vede k poškozování zdraví. Musíme více pracovat na vysvětlování jednotlivých souvislostí, vliv Ruska na debatu je velmi znatelný.”
LUTN: nesmrtelná Bohdalka
Adamky, nesmrtelná Bohdalka a japonský záchod! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
Kubrt: Vítejte v policejním Crafteru!
Majáky svítí, my panikaříme. Vítejte v policejním Crafteru! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Čestmír Strakatý: Jakub Kalenský
JAKUB KALENSKÝ. Užiteční idioti Ruska a informačně negramotný Turek, humor jako zbraň proti dezinformacím. „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.
Čestmír Strakatý: David Grudl
DAVID GRUDL. AI psychóza, agenti v počítači, bezpečnostní průšvih a vypuštěný džin. „Za mě to byla druhá revoluce,“ říká programátor a popularizátor umělé inteligence David Grudl o chvíli, kdy se AI modely naučily nejen odpovídat, ale i „přemýšlet“. Dnes podle něj přichází další zlom: AI agenti, kteří už nejsou jen chatbotem v prohlížeči, ale programem v počítači, který může pracovat se soubory, maily nebo kalendářem. Popisuje, proč u lidí sleduje až „AI psychózu“, kdy najednou zjišťují, co všechno si dokážou udělat sami - a často tak ani nechtějí chodit spát. Nadšení ale okamžitě brzdí varováním. „Důvěra podle mě není dobré slovo. Člověk musí být extrémně opatrný,“ říká a dodává, že se umělá inteligence pořád může „splašit“. AI agent může být podle Grudla nesmírně užitečný, ale právě tím, že má přístup k počítači, souborům nebo e-mailu, se podle něj otevírá i nový bezpečnostní problém - hrozí totiž útoky, při nichž se škodlivá instrukce může schovat třeba v mailu. Grudl tak upozorňuje, že pokud agent „chytne vira“, může být průšvih mnohem vážnější než u starého EXE souboru. Přesto popularizátor umělé inteligence zůstává optimista. Nevěří, že AI nutně vezme všem práci, spíš podle něj změní to, co považujeme za možné. „Džin byl vypuštěn,“ říká k debatě, zda je umělá inteligence jen bublina. I kdyby podle něj některé firmy zkrachovaly, technologie už tu zůstane. A lidem, kteří AI odmítají, vzkazuje, že je to podobné, jako když dneska někdo odmítne používat počítač. Proč jsou AI agenti podle Grudla největší posun od nástupu chatbotů? Kde je hranice mezi užitečným nástrojem a bezpečnostním rizikem? A proč věří, že grafik, programátor ani další profese nemusí zmizet, jen dostanou „inteligentní kladivo“? I to se dozvíte v rozhovoru.
DVTV: Naomi Adachi
Japonci se rychle opijí, proto tak často leží uprostřed ulic Tokia. S city se nesvěřují, moje česká půlka je tam smutná, říká Adachi. „Pokud pracujete ve firmě, tak váš šéf může zavelet, že se jde večer pít. A všichni musí jít. Opilé lidi na ulici nikdo neokrade, často leží s otevřeným notebookem a s telefonem v ruce,” líčí moderátorka a influencerka Naomi Adachi, která je po otci poloviční Japonka. „Je neslušné na někoho civět nebo se na člověka jen usmát. Narušujete tím jeho osobní prostor. Když jste tam chvilku, je to komfortní, ale po nějaké době to začne být depresivní. Japoncům chybí schopnost improvizovat a Čechům zase organizovanost.”
DVTV: Filip Scherf
Rusové vidí, že válka může bolet. Putin je v největších problémech za dobu své vlády a uvnitř režimu roste paranoia, říká Scherf. „K vítězství se Rusko rozhodně nepřibližuje, naopak doslova ztrácí půdu pod nohama. A čím déle válka trvá, tím více jí Rusové rozumí a tím více chtějí, aby skončila. Začínají jim vadit ty nesmyslné lidské ztráty a ekonomická situace,” říká analytik a výzkumník University of St Andrews Filip Scherf. „Putin žije v neuvěřitelně neprostupné bublině, která má jedno velké negativum - nedostanou se do ní všechny informace z vnějšího světa. Proto je velmi těžké odhadnout, na základě čeho se Putin rozhoduje a co udělá.”
Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole
Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole. Nepochopila, do jakého pořadu jde, takže po 20 letech sedla do auta s manuální převodovkou. Influencerka Agáta Hanychová je dalším hostem série Celebrity v autoškole. Přiznala, že se v autě zvládne celá nalíčit, sdělila svůj názor na blondýny za volantem, vysvětlila, proč tankuje vždycky jen za 500 korun a učitele Pavla Greinera chtěla Agáta za drzost vykopnout ze dveří.
Patálie: KETCHUP #5
KETCHUP | Stojí Japonsko za navštívení? Lia vypráví o cestě do Japonska, Naty o press tripech v Berlíně. Zkrátka a jednoduše Ketchup tak, jak ho máte rádi.
U Kulatého stolu: Jiří Hynek
Loupež století: Kam zmizelo 500 milionů? Vémola ve vězení a návrat Krejčíře? Jiří Hynek je investigativní novinář, který se dlouhodobě věnuje korupci, ruskému vlivu, organizovanému zločinu a největším českým kriminálním kauzám. V rozhovoru jsme probrali útěk Františka Procházky po loupeži století, teorii o jeho životě v Karibiku, nejhledanější české zločince, Viktora Koženého na Bahamách, Borise Vostrého v Belize, zákulisí pátrání lovců lebek, operace kolem Radovana Krejčíře na Seychelách a v Jihoafrické republice, jeho kontakty, peníze, pokusy o útěk, vztahy s podsvětím, vraždu Františka Mrázka, kauzu Setuza, možný návrat Krejčíře do Česka, jeho současný život ve vězení, ale také aktuální kauzu kolem Karlose Vémoly, šifrovanou komunikaci zločinců, falešné lékařské zprávy a to, jak si lidé z podsvětí zajišťují krytí, vliv a beztrestnost.
Čestmír Strakatý: Martin Myšička
MARTIN MYŠIČKA. Potřeba vítězit, boj v politice a nemožná diskuze, past analytické mysli a herecké ego. „Srdce kultivuje mysl a mysl pomáhá srdci,“ říká herec Martin Myšička, když mluví o tom, jak se v něm celý život potkává analytické myšlení, herectví, intuice i potřeba něco skutečně dělat. Vystudoval fyziku, pak DAMU, dlouhé roky je spojený s Dejvickým divadlem a přiznává, že v sobě od začátku nese napětí mezi analytickou myslí a potřebou být na jevišti svobodný. „Dojít k té spolupráci je takové moje celoživotní výzva,“ říká. Mluví o herectví, závisti, známých rolích i o tom, že herec je pořád trochu závislý na tom, jestli se někomu hodí. „Když takhle mi něco uteklo, zpětně se na to podívám, tak se mi otevřel čas a prostor na jiné věci,“ říká k profesním příležitostem, které nepřišly. Zároveň odmítá jednoduché poměřování. Podle něj je rozdíl mezi tím chtít být nejlepší a chtít být výborný. „Když bude primární hodnota být nejlepší, tak to může být jenom jeden. Ovšem když budu chtít být výborný, tak můžeme být výborní všichni,“ říká. Myšička se v rozhovoru dostává i k politice, veřejné debatě a tomu, proč mu vadí, že lidé často nechtějí hledat řešení, ale vyhrát. „Všichni chtějí zvítězit, ale nechtějí najít to nejlepší řešení,“ říká a dodává, že podobné mechanismy vidí nejen u politiků, ale i v běžných vztazích. Zajímá ho eristická dialektika, manipulativní debatní triky i to, jak snadno se místo skutečné diskuze objeví nálepky, urážky a snaha protivníka porazit. „Slovo je čin,“ říká k tomu, že svoboda projevu podle něj neznamená říkat cokoli bez odpovědnosti. V debatě se vrací i k veřejnoprávním médiím, demokracii a otázce, proč se ve společnosti tak málo hledá průnik. „Proč nejsou pořady typu pojďme najít klidné řešení? Nebo co nás spojuje?“ ptá se. Myšička mluví i o meditacích, holotropním dýchání, ale i o umělé inteligenci. Vnímá ji jako mocný nástroj, ale zároveň jako něco, co neumí ochutnat jablko ani prožít okamžik. Právě AI podle něj může lidem připomenout, že člověk není jen soubor informací. „Být člověk je ještě něco jiného,“ dodává. Co je podle něj nenahraditelné? Proč bude živé setkání možná čím dál vzácnější? A dá se o mužství, ženství, politice i duchovních otázkách mluvit bez nálepek a potřeby zvítězit? Pusťte si celý rozhovor.
Kecy a politika 266
Kecy a politika 266: Svatá válka se sudetskými Němci. Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně. V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase. Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců. Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.
Neurazitelny podcast - Pavel Moric
Neurazitelny podcast - Pavel Moric rozhovor. Jak byste žili, kdybyste se míň báli? Co je první krok ke spokojenému životu? Čím v sobě zaručeně umlčíte píseň štěstí? Proč umí být pochvala tak nepříjemná? Jak objevíte neprozkoumané části sebe sama? Proč vám chce svět namluvit, že jste slabí? Která drobná změna vám přinese obrovskou úlevu? A proč byste se měli stát spirituálním úchylákem? Motivační kouč, speaker a sedminásobný mistr ČR v karate Pavel Moric přijal pozvání do 122. dílu Neurazitelného podcastu.
DVTV: Kateřina Švagrová
Ryba mě táhla několik desítek metrů pod hladinou. Vlasec prasknul, jinak bych nepřežila. Rybaření je adrenalin, říká Švagrová. (04.04.2026) „Ryby, které vám utečou, si pamatujete celý život. Opadnou hormony a cítíte zklamání. Každá ryba má pro mě hodnotu, všechny pouštím. Rybářství mi vzalo rodinný život, který bych už možná měla, ale prokousat se z malého města na úplnou špičku nebylo jednoduché,“ říká sportovní rybářka Kateřina Švagrová. „Lososa bych si nikdy nekoupila. Vymírá kvůli farmám, je to přírodní katastrofa. Ryby tam strašně trpí a pak utíkají do volných vod, kde se mísí s divokými rybami a předávají jim nemoci a bakterie,“ dodává.
DVTV: Filip Scherf
Rusové vidí, že válka může bolet. Putin je v největších problémech za dobu své vlády a uvnitř režimu roste paranoia, říká Scherf. „K vítězství se Rusko rozhodně nepřibližuje, naopak doslova ztrácí půdu pod nohama. A čím déle válka trvá, tím více jí Rusové rozumí a tím více chtějí, aby skončila. Začínají jim vadit ty nesmyslné lidské ztráty a ekonomická situace,” říká analytik a výzkumník University of St Andrews Filip Scherf. „Putin žije v neuvěřitelně neprostupné bublině, která má jedno velké negativum - nedostanou se do ní všechny informace z vnějšího světa. Proto je velmi těžké odhadnout, na základě čeho se Putin rozhoduje a co udělá.”
Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole
Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole. Nepochopila, do jakého pořadu jde, takže po 20 letech sedla do auta s manuální převodovkou. Influencerka Agáta Hanychová je dalším hostem série Celebrity v autoškole. Přiznala, že se v autě zvládne celá nalíčit, sdělila svůj názor na blondýny za volantem, vysvětlila, proč tankuje vždycky jen za 500 korun a učitele Pavla Greinera chtěla Agáta za drzost vykopnout ze dveří.
U Kulatého stolu: Jiří Hynek
Loupež století: Kam zmizelo 500 milionů? Vémola ve vězení a návrat Krejčíře? Jiří Hynek je investigativní novinář, který se dlouhodobě věnuje korupci, ruskému vlivu, organizovanému zločinu a největším českým kriminálním kauzám. V rozhovoru jsme probrali útěk Františka Procházky po loupeži století, teorii o jeho životě v Karibiku, nejhledanější české zločince, Viktora Koženého na Bahamách, Borise Vostrého v Belize, zákulisí pátrání lovců lebek, operace kolem Radovana Krejčíře na Seychelách a v Jihoafrické republice, jeho kontakty, peníze, pokusy o útěk, vztahy s podsvětím, vraždu Františka Mrázka, kauzu Setuza, možný návrat Krejčíře do Česka, jeho současný život ve vězení, ale také aktuální kauzu kolem Karlose Vémoly, šifrovanou komunikaci zločinců, falešné lékařské zprávy a to, jak si lidé z podsvětí zajišťují krytí, vliv a beztrestnost.
Čestmír Strakatý: Martin Myšička
MARTIN MYŠIČKA. Potřeba vítězit, boj v politice a nemožná diskuze, past analytické mysli a herecké ego. „Srdce kultivuje mysl a mysl pomáhá srdci,“ říká herec Martin Myšička, když mluví o tom, jak se v něm celý život potkává analytické myšlení, herectví, intuice i potřeba něco skutečně dělat. Vystudoval fyziku, pak DAMU, dlouhé roky je spojený s Dejvickým divadlem a přiznává, že v sobě od začátku nese napětí mezi analytickou myslí a potřebou být na jevišti svobodný. „Dojít k té spolupráci je takové moje celoživotní výzva,“ říká. Mluví o herectví, závisti, známých rolích i o tom, že herec je pořád trochu závislý na tom, jestli se někomu hodí. „Když takhle mi něco uteklo, zpětně se na to podívám, tak se mi otevřel čas a prostor na jiné věci,“ říká k profesním příležitostem, které nepřišly. Zároveň odmítá jednoduché poměřování. Podle něj je rozdíl mezi tím chtít být nejlepší a chtít být výborný. „Když bude primární hodnota být nejlepší, tak to může být jenom jeden. Ovšem když budu chtít být výborný, tak můžeme být výborní všichni,“ říká. Myšička se v rozhovoru dostává i k politice, veřejné debatě a tomu, proč mu vadí, že lidé často nechtějí hledat řešení, ale vyhrát. „Všichni chtějí zvítězit, ale nechtějí najít to nejlepší řešení,“ říká a dodává, že podobné mechanismy vidí nejen u politiků, ale i v běžných vztazích. Zajímá ho eristická dialektika, manipulativní debatní triky i to, jak snadno se místo skutečné diskuze objeví nálepky, urážky a snaha protivníka porazit. „Slovo je čin,“ říká k tomu, že svoboda projevu podle něj neznamená říkat cokoli bez odpovědnosti. V debatě se vrací i k veřejnoprávním médiím, demokracii a otázce, proč se ve společnosti tak málo hledá průnik. „Proč nejsou pořady typu pojďme najít klidné řešení? Nebo co nás spojuje?“ ptá se. Myšička mluví i o meditacích, holotropním dýchání, ale i o umělé inteligenci. Vnímá ji jako mocný nástroj, ale zároveň jako něco, co neumí ochutnat jablko ani prožít okamžik. Právě AI podle něj může lidem připomenout, že člověk není jen soubor informací. „Být člověk je ještě něco jiného,“ dodává. Co je podle něj nenahraditelné? Proč bude živé setkání možná čím dál vzácnější? A dá se o mužství, ženství, politice i duchovních otázkách mluvit bez nálepek a potřeby zvítězit? Pusťte si celý rozhovor.
Kecy a politika 266
Kecy a politika 266: Svatá válka se sudetskými Němci. Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně. V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase. Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců. Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.
Neurazitelny podcast - Pavel Moric
Neurazitelny podcast - Pavel Moric rozhovor. Jak byste žili, kdybyste se míň báli? Co je první krok ke spokojenému životu? Čím v sobě zaručeně umlčíte píseň štěstí? Proč umí být pochvala tak nepříjemná? Jak objevíte neprozkoumané části sebe sama? Proč vám chce svět namluvit, že jste slabí? Která drobná změna vám přinese obrovskou úlevu? A proč byste se měli stát spirituálním úchylákem? Motivační kouč, speaker a sedminásobný mistr ČR v karate Pavel Moric přijal pozvání do 122. dílu Neurazitelného podcastu.
DVTV: Kateřina Švagrová
Ryba mě táhla několik desítek metrů pod hladinou. Vlasec prasknul, jinak bych nepřežila. Rybaření je adrenalin, říká Švagrová. (04.04.2026) „Ryby, které vám utečou, si pamatujete celý život. Opadnou hormony a cítíte zklamání. Každá ryba má pro mě hodnotu, všechny pouštím. Rybářství mi vzalo rodinný život, který bych už možná měla, ale prokousat se z malého města na úplnou špičku nebylo jednoduché,“ říká sportovní rybářka Kateřina Švagrová. „Lososa bych si nikdy nekoupila. Vymírá kvůli farmám, je to přírodní katastrofa. Ryby tam strašně trpí a pak utíkají do volných vod, kde se mísí s divokými rybami a předávají jim nemoci a bakterie,“ dodává.
DVTV: Filip Scherf
Rusové vidí, že válka může bolet. Putin je v největších problémech za dobu své vlády a uvnitř režimu roste paranoia, říká Scherf. „K vítězství se Rusko rozhodně nepřibližuje, naopak doslova ztrácí půdu pod nohama. A čím déle válka trvá, tím více jí Rusové rozumí a tím více chtějí, aby skončila. Začínají jim vadit ty nesmyslné lidské ztráty a ekonomická situace,” říká analytik a výzkumník University of St Andrews Filip Scherf. „Putin žije v neuvěřitelně neprostupné bublině, která má jedno velké negativum - nedostanou se do ní všechny informace z vnějšího světa. Proto je velmi těžké odhadnout, na základě čeho se Putin rozhoduje a co udělá.”
Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole
Agáta Hanychová - Celebrity v autoškole. Nepochopila, do jakého pořadu jde, takže po 20 letech sedla do auta s manuální převodovkou. Influencerka Agáta Hanychová je dalším hostem série Celebrity v autoškole. Přiznala, že se v autě zvládne celá nalíčit, sdělila svůj názor na blondýny za volantem, vysvětlila, proč tankuje vždycky jen za 500 korun a učitele Pavla Greinera chtěla Agáta za drzost vykopnout ze dveří.
Patálie: KETCHUP #5
KETCHUP | Stojí Japonsko za navštívení? Lia vypráví o cestě do Japonska, Naty o press tripech v Berlíně. Zkrátka a jednoduše Ketchup tak, jak ho máte rádi.
Brain We Are: 285
285: KubovaEnglish - Mindset | Jak se učit lépe & Změnit Svůj Život | Jazyk, Lekce, Strategie. S nejúspěšnějším učitelem angličtiny Jakubem Čáslavou – známým jako Kubova English (High agency boy) – se pouštíme do hluboké konverzace o mindsetu, motivaci, pokusu dělat věci jinak, a taky o tom, co to znamená vydržet, když se úspěch dostaví až za roky. Jak se měníš, když se změní jazyk, ve kterém myslíš? Epizoda o tom, jak vize potřebuje rozvrat, jak neúspěch pomáhá třídit hodnoty, a jak se z člověka, co “učil angličtinu”, stal člověk, který učí ostatní učit se – sebe.
Jirka vysvětluje věci: Alergie
Jak fungují alergie. Proč možná stojíme na prahu epidemie alergií, jak vlastně tahle zvláštní reakce imunitního systému funguje, a jak alergie ovlivňuje klimatická změna?
U Kulatého stolu: Jiří Hynek
Loupež století: Kam zmizelo 500 milionů? Vémola ve vězení a návrat Krejčíře? Jiří Hynek je investigativní novinář, který se dlouhodobě věnuje korupci, ruskému vlivu, organizovanému zločinu a největším českým kriminálním kauzám. V rozhovoru jsme probrali útěk Františka Procházky po loupeži století, teorii o jeho životě v Karibiku, nejhledanější české zločince, Viktora Koženého na Bahamách, Borise Vostrého v Belize, zákulisí pátrání lovců lebek, operace kolem Radovana Krejčíře na Seychelách a v Jihoafrické republice, jeho kontakty, peníze, pokusy o útěk, vztahy s podsvětím, vraždu Františka Mrázka, kauzu Setuza, možný návrat Krejčíře do Česka, jeho současný život ve vězení, ale také aktuální kauzu kolem Karlose Vémoly, šifrovanou komunikaci zločinců, falešné lékařské zprávy a to, jak si lidé z podsvětí zajišťují krytí, vliv a beztrestnost.
Čestmír Strakatý: Martin Myšička
MARTIN MYŠIČKA. Potřeba vítězit, boj v politice a nemožná diskuze, past analytické mysli a herecké ego. „Srdce kultivuje mysl a mysl pomáhá srdci,“ říká herec Martin Myšička, když mluví o tom, jak se v něm celý život potkává analytické myšlení, herectví, intuice i potřeba něco skutečně dělat. Vystudoval fyziku, pak DAMU, dlouhé roky je spojený s Dejvickým divadlem a přiznává, že v sobě od začátku nese napětí mezi analytickou myslí a potřebou být na jevišti svobodný. „Dojít k té spolupráci je takové moje celoživotní výzva,“ říká. Mluví o herectví, závisti, známých rolích i o tom, že herec je pořád trochu závislý na tom, jestli se někomu hodí. „Když takhle mi něco uteklo, zpětně se na to podívám, tak se mi otevřel čas a prostor na jiné věci,“ říká k profesním příležitostem, které nepřišly. Zároveň odmítá jednoduché poměřování. Podle něj je rozdíl mezi tím chtít být nejlepší a chtít být výborný. „Když bude primární hodnota být nejlepší, tak to může být jenom jeden. Ovšem když budu chtít být výborný, tak můžeme být výborní všichni,“ říká. Myšička se v rozhovoru dostává i k politice, veřejné debatě a tomu, proč mu vadí, že lidé často nechtějí hledat řešení, ale vyhrát. „Všichni chtějí zvítězit, ale nechtějí najít to nejlepší řešení,“ říká a dodává, že podobné mechanismy vidí nejen u politiků, ale i v běžných vztazích. Zajímá ho eristická dialektika, manipulativní debatní triky i to, jak snadno se místo skutečné diskuze objeví nálepky, urážky a snaha protivníka porazit. „Slovo je čin,“ říká k tomu, že svoboda projevu podle něj neznamená říkat cokoli bez odpovědnosti. V debatě se vrací i k veřejnoprávním médiím, demokracii a otázce, proč se ve společnosti tak málo hledá průnik. „Proč nejsou pořady typu pojďme najít klidné řešení? Nebo co nás spojuje?“ ptá se. Myšička mluví i o meditacích, holotropním dýchání, ale i o umělé inteligenci. Vnímá ji jako mocný nástroj, ale zároveň jako něco, co neumí ochutnat jablko ani prožít okamžik. Právě AI podle něj může lidem připomenout, že člověk není jen soubor informací. „Být člověk je ještě něco jiného,“ dodává. Co je podle něj nenahraditelné? Proč bude živé setkání možná čím dál vzácnější? A dá se o mužství, ženství, politice i duchovních otázkách mluvit bez nálepek a potřeby zvítězit? Pusťte si celý rozhovor.
Kecy a politika 266
Kecy a politika 266: Svatá válka se sudetskými Němci. Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně. V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase. Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců. Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.