• DVTV Extra

    • DVTV Extra od do

      • Richard Valtr v HusTalku

        Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.

      • Kubrt: Jak prodělat na Golfu dva miliony

        Jak prodělat na Golfu dva miliony | Octavie RS přestane jet. Nevíme proč! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!

      • LUTN: Seznamka pro hokejisty

        Seznamka pro hokejisty a Ferrari na baterku! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Čestmír Strakatý: Halina Pawlowská

        HALINA PAWLOWSKÁ. Plicní kolaps, ticho místo slov, smrt jako jednoduchá věc i láska na celý život. „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

      • Čestmír Strakatý: Karel Poborský

        KAREL POBORSKÝ. Zákeřná nemoc i nový život ve stínu, zákulisí fotbalu plné ega a politiky, mistrovství světa a hráči jako roboti. „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

      • DVTV: Markéta Vojtová

        Ženy za volantem dokážou zválcovat muže. Řidiči nenávidí autoškoly, jsou nebezpečné situace, při kterých vám nebije srdce, říká Vojtová. „V autoškole mám víc práce s řidiči kolem sebe než s vlastními žáky. Vybržďují nás, několikrát jsme byli nabouraní zezadu. V autě máte kolem sebe alespoň plechy, ale na motorce je to ouvej. Když jedete za žákem do křižovatky a vidíte, že mu někdo nedá přednost, tak nedýcháte. Jednou se nějaká řidička rozhodla jet na červenou a v cestě stála moje žákyně. Naštěstí to moji žáci vždycky vybrali,“ říká učitelka autoškoly Markéta Vojtová. „Sociální sítě mění přístup spíš k horšímu než k lepšími. Dnešním žákům schází selský rozum a logické uvažování. Když jsem začínala, bylo víc lidí, kteří se o to zajímali, a bylo míň těch, kteří netušili, která bije. A teď se ten poměr výrazně mění,“ dodává.

      • DVTV: Eva Kostolanská

        Politika v mojí volbě nehrála roli. Že jsem jen daňařka? Lidská práva se prolínají i daňovými věcmi, říká nová ombudsmanka Kostolanská. „Moje volba nebyla dopředu připravená, o jejím výsledku jsem se ostatně dozvěděla v bazénu, nečekala jsem to. Sama mám za to, že jsme jako pětice kandidátů byli skoro na stejné úrovni,” říká nově zvolená veřejná ochránkyně práv Eva Kostolanská. Poslanci ji vybrali jako vítězku, přestože od odborné hodnotící komise dostala nejméně hlasů. Odmítá také, že by jí do funkce pomohla ministryně financí Alena Schillerová. „Známe se léta, ale jen profesně, pak se naše cesty rozešly. Myslím si, že dobře doplním současný tým.”

      • Svět knihy: Čína

        Čína se opět probouzí, má velké ambice. Je pro nás hrozbou, sázka na ni jako na partnera selhala, říkají akademici. „Pro nás jako pro Českou republiku Čína jednoznačně hrozba je, sice naše úřední vládní dokumenty to tak rámovat nemusí, z mého pohledu neprozíravě, ale Čína je stát s největší kapacitou ničit i tvořit od rozpadu Sovětského svazu, může významně redefinovat, jakým způsobem západní společnosti fungují,“ říká Alexandr Romancov, jeden ze spoluautorů knihy Čína: Probuzení přišlo, v debatě DVTV na Světu knihy. „Česko je malý stát, bez EU může těžko snižovat svou závislost na Číně. Čína se v současné době probudila do mezinárodního systému a má dostatečný vliv, aby naplnila své mocenské ambice,“ doplňuje další spoluautor Michael Jarkovský. Dodávají, že hrozbou pro samotnou Čínu je však demografický vývoj. Momentálně je v Číně nadbytek asi 40 milionů mužů oproti ženám, dochází k únosům žen na venkově a jejich prodeji do otrockých manželství. Rozhovor vznikl na festivalu Svět knihy ve spolupráci s Albatros Media.

      • Richard Valtr v HusTalku

        Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.

      • Kubrt: Jak prodělat na Golfu dva miliony

        Jak prodělat na Golfu dva miliony | Octavie RS přestane jet. Nevíme proč! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!

      • LUTN: Seznamka pro hokejisty

        Seznamka pro hokejisty a Ferrari na baterku! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Čestmír Strakatý: Halina Pawlowská

        HALINA PAWLOWSKÁ. Plicní kolaps, ticho místo slov, smrt jako jednoduchá věc i láska na celý život. „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

      • Čestmír Strakatý: Karel Poborský

        KAREL POBORSKÝ. Zákeřná nemoc i nový život ve stínu, zákulisí fotbalu plné ega a politiky, mistrovství světa a hráči jako roboti. „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

      • DVTV: Markéta Vojtová

        Ženy za volantem dokážou zválcovat muže. Řidiči nenávidí autoškoly, jsou nebezpečné situace, při kterých vám nebije srdce, říká Vojtová. „V autoškole mám víc práce s řidiči kolem sebe než s vlastními žáky. Vybržďují nás, několikrát jsme byli nabouraní zezadu. V autě máte kolem sebe alespoň plechy, ale na motorce je to ouvej. Když jedete za žákem do křižovatky a vidíte, že mu někdo nedá přednost, tak nedýcháte. Jednou se nějaká řidička rozhodla jet na červenou a v cestě stála moje žákyně. Naštěstí to moji žáci vždycky vybrali,“ říká učitelka autoškoly Markéta Vojtová. „Sociální sítě mění přístup spíš k horšímu než k lepšími. Dnešním žákům schází selský rozum a logické uvažování. Když jsem začínala, bylo víc lidí, kteří se o to zajímali, a bylo míň těch, kteří netušili, která bije. A teď se ten poměr výrazně mění,“ dodává.

      • DVTV: Eva Kostolanská

        Politika v mojí volbě nehrála roli. Že jsem jen daňařka? Lidská práva se prolínají i daňovými věcmi, říká nová ombudsmanka Kostolanská. „Moje volba nebyla dopředu připravená, o jejím výsledku jsem se ostatně dozvěděla v bazénu, nečekala jsem to. Sama mám za to, že jsme jako pětice kandidátů byli skoro na stejné úrovni,” říká nově zvolená veřejná ochránkyně práv Eva Kostolanská. Poslanci ji vybrali jako vítězku, přestože od odborné hodnotící komise dostala nejméně hlasů. Odmítá také, že by jí do funkce pomohla ministryně financí Alena Schillerová. „Známe se léta, ale jen profesně, pak se naše cesty rozešly. Myslím si, že dobře doplním současný tým.”

      • Svět knihy: Čína

        Čína se opět probouzí, má velké ambice. Je pro nás hrozbou, sázka na ni jako na partnera selhala, říkají akademici. „Pro nás jako pro Českou republiku Čína jednoznačně hrozba je, sice naše úřední vládní dokumenty to tak rámovat nemusí, z mého pohledu neprozíravě, ale Čína je stát s největší kapacitou ničit i tvořit od rozpadu Sovětského svazu, může významně redefinovat, jakým způsobem západní společnosti fungují,“ říká Alexandr Romancov, jeden ze spoluautorů knihy Čína: Probuzení přišlo, v debatě DVTV na Světu knihy. „Česko je malý stát, bez EU může těžko snižovat svou závislost na Číně. Čína se v současné době probudila do mezinárodního systému a má dostatečný vliv, aby naplnila své mocenské ambice,“ doplňuje další spoluautor Michael Jarkovský. Dodávají, že hrozbou pro samotnou Čínu je však demografický vývoj. Momentálně je v Číně nadbytek asi 40 milionů mužů oproti ženám, dochází k únosům žen na venkově a jejich prodeji do otrockých manželství. Rozhovor vznikl na festivalu Svět knihy ve spolupráci s Albatros Media.

      • Richard Valtr v HusTalku

        Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.

      • Kubrt: Jak prodělat na Golfu dva miliony

        Jak prodělat na Golfu dva miliony | Octavie RS přestane jet. Nevíme proč! Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!

      • Čestmír Strakatý: Halina Pawlowská

        HALINA PAWLOWSKÁ. Plicní kolaps, ticho místo slov, smrt jako jednoduchá věc i láska na celý život. „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

      • Čestmír Strakatý: Karel Poborský

        KAREL POBORSKÝ. Zákeřná nemoc i nový život ve stínu, zákulisí fotbalu plné ega a politiky, mistrovství světa a hráči jako roboti. „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

      • DVTV: Markéta Vojtová

        Ženy za volantem dokážou zválcovat muže. Řidiči nenávidí autoškoly, jsou nebezpečné situace, při kterých vám nebije srdce, říká Vojtová. „V autoškole mám víc práce s řidiči kolem sebe než s vlastními žáky. Vybržďují nás, několikrát jsme byli nabouraní zezadu. V autě máte kolem sebe alespoň plechy, ale na motorce je to ouvej. Když jedete za žákem do křižovatky a vidíte, že mu někdo nedá přednost, tak nedýcháte. Jednou se nějaká řidička rozhodla jet na červenou a v cestě stála moje žákyně. Naštěstí to moji žáci vždycky vybrali,“ říká učitelka autoškoly Markéta Vojtová. „Sociální sítě mění přístup spíš k horšímu než k lepšími. Dnešním žákům schází selský rozum a logické uvažování. Když jsem začínala, bylo víc lidí, kteří se o to zajímali, a bylo míň těch, kteří netušili, která bije. A teď se ten poměr výrazně mění,“ dodává.

      • DVTV: Eva Kostolanská

        Politika v mojí volbě nehrála roli. Že jsem jen daňařka? Lidská práva se prolínají i daňovými věcmi, říká nová ombudsmanka Kostolanská. (12.06.2026) „Moje volba nebyla dopředu připravená, o jejím výsledku jsem se ostatně dozvěděla v bazénu, nečekala jsem to. Sama mám za to, že jsme jako pětice kandidátů byli skoro na stejné úrovni,” říká nově zvolená veřejná ochránkyně práv Eva Kostolanská. Poslanci ji vybrali jako vítězku, přestože od odborné hodnotící komise dostala nejméně hlasů. Odmítá také, že by jí do funkce pomohla ministryně financí Alena Schillerová. „Známe se léta, ale jen profesně, pak se naše cesty rozešly. Myslím si, že dobře doplním současný tým.”

      • Svět knihy: Čína

        Čína se opět probouzí, má velké ambice. Je pro nás hrozbou, sázka na ni jako na partnera selhala, říkají akademici. „Pro nás jako pro Českou republiku Čína jednoznačně hrozba je, sice naše úřední vládní dokumenty to tak rámovat nemusí, z mého pohledu neprozíravě, ale Čína je stát s největší kapacitou ničit i tvořit od rozpadu Sovětského svazu, může významně redefinovat, jakým způsobem západní společnosti fungují,“ říká Alexandr Romancov, jeden ze spoluautorů knihy Čína: Probuzení přišlo, v debatě DVTV na Světu knihy. „Česko je malý stát, bez EU může těžko snižovat svou závislost na Číně. Čína se v současné době probudila do mezinárodního systému a má dostatečný vliv, aby naplnila své mocenské ambice,“ doplňuje další spoluautor Michael Jarkovský. Dodávají, že hrozbou pro samotnou Čínu je však demografický vývoj. Momentálně je v Číně nadbytek asi 40 milionů mužů oproti ženám, dochází k únosům žen na venkově a jejich prodeji do otrockých manželství. Rozhovor vznikl na festivalu Svět knihy ve spolupráci s Albatros Media.

      • Richard Valtr v HusTalku

        Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.

      • Čestmír Strakatý: Halina Pawlowská

        HALINA PAWLOWSKÁ. Plicní kolaps, ticho místo slov, smrt jako jednoduchá věc i láska na celý život. „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

      • Čestmír Strakatý: Karel Poborský

        KAREL POBORSKÝ. Zákeřná nemoc i nový život ve stínu, zákulisí fotbalu plné ega a politiky, mistrovství světa a hráči jako roboti. „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

      • DVTV: Markéta Vojtová

        Ženy za volantem dokážou zválcovat muže. Řidiči nenávidí autoškoly, jsou nebezpečné situace, při kterých vám nebije srdce, říká Vojtová. „V autoškole mám víc práce s řidiči kolem sebe než s vlastními žáky. Vybržďují nás, několikrát jsme byli nabouraní zezadu. V autě máte kolem sebe alespoň plechy, ale na motorce je to ouvej. Když jedete za žákem do křižovatky a vidíte, že mu někdo nedá přednost, tak nedýcháte. Jednou se nějaká řidička rozhodla jet na červenou a v cestě stála moje žákyně. Naštěstí to moji žáci vždycky vybrali,“ říká učitelka autoškoly Markéta Vojtová. „Sociální sítě mění přístup spíš k horšímu než k lepšími. Dnešním žákům schází selský rozum a logické uvažování. Když jsem začínala, bylo víc lidí, kteří se o to zajímali, a bylo míň těch, kteří netušili, která bije. A teď se ten poměr výrazně mění,“ dodává.

      • DVTV: Konec povinné angličtiny prvňáků

        Konec povinné angličtiny prvňáků? Říkala jsem si, že to snad není pravda. Když chcete učit dobře, je to systému navzdory. „Když nedokážeme všem dětem zaručit angličtinu od první třídy, posilujeme nerovnosti. Důvody mi přijdou slabé. Pokud to na neurčito odložíme, tak by mě zajímal plán, jak učitele připravíme a kdy tu angličtinu učit začneme. A to se nikde neříká,“ říká ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová ke zrušení povinné angličtiny od první třídy. „Jsem trochu unavená z volnosti, co školy mají. Volnost totiž někdy kryje nedostatečnou podporu. Rezignujeme na rozvoj učitelů, finanční situace je tristní, pokud chcete učit dobře, tak je to spíš systému navzdory. Když stát nedokáže zatraktivnit učitelskou profesi, dělá medvědí službu celému školství,“ dodává.

      • DVTV: Rozárie Haškovcová

        Motoristům jde o rozklad agendy životního prostředí. Téma klimatické krize nezmizí výrokem, že skončila, říká Haškovcová. „Data mluví jasně. K planetě se jako lidstvo nechováme dobře. Chci dát lidem do rukou nástroje, co s tím mohou dělat. Ne, aby to byla malá blbost jako sesbírání odpadků a tím se to vyřeší. Ale vyloženě pojďme volit, pojďme podepsat petici, aby se tady něco změnilo,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Motoristé nepřišli na Ministerstvo životního prostředí s vizí, spíš tam jde o rozklad agendy samotné. Kritizují klimatické šílenství a říkají, že chtějí chránit přírodu, ale nevidím nic, co by pro to dělali,“ dodává.

      • Ten Smlsal - V zákulisí během muzikálu

        Ten Smlsal - V zákulisí během muzikálu. Zatímco diváci v sále sledují muzikál Biograf Láska, to opravdové drama se odehrává tam, kam nikdo z nich nevidí – v zákulisí! Vydali jsme se do Divadla Kalich, abychom detailně zmapovali, co všechno obnáší chod živého představení. Jak se řeší nečekaná zranění během tanečního čísla? Kdo musí nahánět chybějící herce? Míša Tomešová a další účinkující nám ukázali, jak vypadají hektické rychlopřevleky, krizové situace i to, jak se herci baví a co řeší o pauzách, když zrovna nestojí na jevišti.

      • Dr. Evžen: Radim hubne 1. díl

        Kuchař Radim hubne (1. díl): Start životní změny! Má 115 kg, miluje sladké. Pomohou léky na hubnutí? Celý život pracuje s jídlem. A sám přiznává, že miluje sladké. Teď ale přichází zásadní rozhodnutí. Začíná jeho proměna – pod dohledem odborníků a s pomocí léků na hubnutí. Ostravský kuchař Radim Svačina se vydává s doktorem Evženem na cestu za svým novým já. V prvním díle nové série sledujeme úplný začátek cesty. Tohle je start dlouhodobého seriálu, ve kterém budeme Radima sledovat bez příkras – s úspěchy i krizemi. Celý díl sledujte v předplatném na www.drevzen.cz

      • Cesty Čínou: Dosť bolo Šanghaja!

        Cesty Čínou: SŤAHUJEME SA na čínsky vidiek. DOSŤ bolo Šanghaja! Tentokrát sme sa už naozaj odsťahovali zo Šanghaja. Ušli sme na čínsku dedinu. Ako tu vyzerá život?

      • DVTV: Stojednička – Lucie Kubovičová

        STOJEDNIČKA: Tuhle práci neměl Klempíř vůbec brát. Na rušení poplatků měla jít vláda s pokorou, ne se sekerou, říká Kubovičová. „Celá příprava změny financování je katastrofální. Jestli to vláda chtěla udělat, protože to voličům slíbila, má na to právo. Ale jinak! Zároveň bych očekávala od České televize a Českého rozhlasu nějakou protinabídku, třeba ochotu ke kontrole ze strany NKÚ,” říká v nové epizodě Stojedničky komentátorka Lucie Kubovičová. Jaké možnosti otevírá Andreji Babišovi chystaná novela týkající se střetu zájmů? Kdo má šanci na podzim ovládnout Prahu? A jakou roli hraje v hnutí ANO místopředseda sněmovny Patrik Nacher?

      • U Kulatého stolu: Josef Kraus

        Bezpečnostní expert: Amerika začíná prohrávat. Írán drží Trumpa pod krkem. Josef Kraus je bezpečnostní expert a analytik z Masarykovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě specializuje na Blízký východ, Írán, terorismus a geopolitické konflikty. V rozhovoru jsme probrali aktuální válku mezi Íránem a Spojenými státy, proč Írán podle něj není před kolapsem, jak funguje íránský režim a proč přežil i likvidaci nejvyšších představitelů, uzavření Hormuzského průlivu a jeho dopady na celý svět, hrozbu ekonomické krize a zdražování v Evropě, roli Donalda Trumpa, Ruska a Číny v konfliktu, zákulisí diplomatických jednání, proč Evropa nechce být zatažena do války, jestli může dojít k rozpadu NATO, proč Írán používá jaderný program jako vyjednávací kartu, jak funguje propaganda režimu i proč se část obyvatel semkla za státem navzdory odporu vůči režimu. Řešili jsme také útoky na Dubaj, možné dopady na Evropu, roli Pákistánu a Saúdské Arábie i to, kdo na celé válce podle Josefa Krause skutečně vydělává.

      • Čestmír Strakatý: Dana Batulková

        DANA BATULKOVÁ. Královna StarDance a neviditelná generace žen, vyhořelý dům, život po rozpadu rodiny i cesta k harmonii. „Mám dny, kdy se mi třeba vůbec nechce mluvit,“ říká herečka Dana Batulková o tom, že ani po letech na jevišti nemá jistotu, v jaké náladě přijde. Herectví přitom nikdy neplánovala. „To je úplný omyl. Opravdu,“ říká o cestě na DAMU a vzpomíná, že jako introvertní dítě z Koloděj chtěla původně studovat angličtinu. Na škole podle svých slov zažívala totální psychický i fyzický kolaps a musela se naučit fungovat mezi lidmi. „Já bych před lety v životě nepřišla,“ říká k tomu, že dnes zvládá i velké rozhovory. Mluví i o StarDance, kterou vyhrála v padesáti. „Jsem vlastně jediná stará královna StarDance,“ směje se a přiznává, že tehdy tanečníkovi říkala: „Mě nikdo nepošle hlas, koho zajímám.“ Jenže nakonec se stala, jak sama říká, „vyslancem starší generace“ a žen ve věku, kdy mnohdy už viditelné nejsou. V rozhovoru se vrací i k tomu, co se stane, když děti odejdou z domova. „A teď co?“ popisuje prázdno, které sama zažila a dodává, že člověk musí mít sílu život znovu vzít do rukou. O mateřství mluví bez idealizace. „Nikdy jsem úplně neměla vyhraněný mateřský pud,“ říká a dodává, že vztah s dětmi brala spíš jako otevřený a rovnocenný. Otevřeně mluví také o rozpadu rodiny, bulváru a bolesti po rozchodu a dodává, že nejhorší pro děti je dívat se na nešťastnou mámu a nešťastného tátu. Připouští ale, že i těžké věci se do člověka ukládají a mohou přinést nadhled. „Je to někdy trnitá cesta,“ říká. Batulková mluví také o Comebacku, roli v novém filmu Po večerce, o detektivkách, penězích v kultuře i o tom, proč by nejradši měla monarchii. A přestože říká, že velké bláznivé plány už nemá, pořád má pocit, že člověk se vyvíjí až do konce. „Tohle je cesta na furt,“ dodává. Proč se herečka, která se celý život považuje za introvertku, ocitla v profesi, kterou nikdy dělat nechtěla? Co jí dala StarDance a proč pro ni bylo důležité porazit pocit neviditelnosti? Jak se dá po rozpadu rodiny znovu postavit život? A proč dnes nejvíc touží po obyčejné harmonii? I to se dozvíte v rozhovoru.

      • Neurazitelný podcast - Jan Černý

        Jan Černý - Neprůstřelná imunita? Proč je nemytí se nejlepší cesta k pevnému zdraví? Proč někdo onemocní hned a jiný nikdy? O co by tě tělo prosilo, kdyby mohlo? Proč bakterie nesnáší, když pláčeš? A co všechno patří mezi 6 oblíbených způsobů, jak dát imunitě na frak? Nejen to objevíte ve 151. díle Neurazitelného podcastu. PODÍVEJTE SE NA CELOU PŘEDNÁŠKU (2H 01MIN) BEZ REKLAM ZDE: https://herohero.co/neurazitelny Jan Černý je biolog a imunolog.

      • Kecy a politika 269

        Kecy a politika 269: Radikální otočky Andreje Babiše. Šest měsíců po nástupu nové vlády je jasné jedno: Babišova vláda z let 2017–2021 bude odlišná od té současné. Andrej Babiš ročník 2026 se odpojil od toho z první vlády a provádí radikální otočku. Projevem může být centralizace moci, kterou dovedl k absolutní dokonalosti tím, že nezapojuje špičkové politiky hnutí ANO do rozhodování a všechno ovládá malý okruh lidí kolem Thunde Barthy, Michaely Pobořilové a Anety Zicklerové. Ani ministři nemají jistotu, protože premiér Babiš má tým poradců, kteří spolurozhodují o resortní politice. Vytváří tak model ÚV KSČ, kdy ministři byli politicky podřízeni politickým tajemníkům. Nejradikálnější je obrat v protidrogové politice, který je tak překotný a nepochopitelný, že to zavdává pochybnosti, co bylo jeho důvodem. Nový je také Babišův přístup k médiím, který je založen na dobrých vztazích s vlastníky médií a zároveň doplněn brutálním útokem na všechny, kteří nechtějí spolupracovat. Otázkou je: podvolí se majitel Seznamu Ivo Lukačovič a udělá ze svých médií krotké psíky?

      • DVTV: Barbora Bírová

        Investování do bydlení je výhodnější než zlato. Vytváří to třecí plochy. Potřebujeme jiné zdanění prázdných bytů, říká Bírová. „Potřebujeme veřejnou výstavbu, která bude řízena státem, a změnit přístup k daním. Nemyslím prázdný byt pro vnoučata, ale není správné mít desítky až stovky prázdných bytů jako investici, protože se to vyplatí, když tu máme 161 tisíc lidí v bytové nouzi,“ říká ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. „Téměř polovina rodin s dětmi, které žijí v nájemním bydlení, čelí tlaku, že spadnou do chudoby. Dostupnost bydlení výrazně ovlivňuje i porodnost, kterou máme nejnižší v historii. Čtyřčlenná rodina nemůže bydlet ve čtyřicetimetrovém bytě,“ dodává.

      • DVTV: Konec povinné angličtiny prvňáků

        Konec povinné angličtiny prvňáků? Říkala jsem si, že to snad není pravda. Když chcete učit dobře, je to systému navzdory. „Když nedokážeme všem dětem zaručit angličtinu od první třídy, posilujeme nerovnosti. Důvody mi přijdou slabé. Pokud to na neurčito odložíme, tak by mě zajímal plán, jak učitele připravíme a kdy tu angličtinu učit začneme. A to se nikde neříká,“ říká ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová ke zrušení povinné angličtiny od první třídy. „Jsem trochu unavená z volnosti, co školy mají. Volnost totiž někdy kryje nedostatečnou podporu. Rezignujeme na rozvoj učitelů, finanční situace je tristní, pokud chcete učit dobře, tak je to spíš systému navzdory. Když stát nedokáže zatraktivnit učitelskou profesi, dělá medvědí službu celému školství,“ dodává.

      • DVTV: Rozárie Haškovcová

        Motoristům jde o rozklad agendy životního prostředí. Téma klimatické krize nezmizí výrokem, že skončila, říká Haškovcová. „Data mluví jasně. K planetě se jako lidstvo nechováme dobře. Chci dát lidem do rukou nástroje, co s tím mohou dělat. Ne, aby to byla malá blbost jako sesbírání odpadků a tím se to vyřeší. Ale vyloženě pojďme volit, pojďme podepsat petici, aby se tady něco změnilo,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Motoristé nepřišli na Ministerstvo životního prostředí s vizí, spíš tam jde o rozklad agendy samotné. Kritizují klimatické šílenství a říkají, že chtějí chránit přírodu, ale nevidím nic, co by pro to dělali,“ dodává.

      • Ten Smlsal - V zákulisí během muzikálu

        Ten Smlsal - V zákulisí během muzikálu. Zatímco diváci v sále sledují muzikál Biograf Láska, to opravdové drama se odehrává tam, kam nikdo z nich nevidí – v zákulisí! Vydali jsme se do Divadla Kalich, abychom detailně zmapovali, co všechno obnáší chod živého představení. Jak se řeší nečekaná zranění během tanečního čísla? Kdo musí nahánět chybějící herce? Míša Tomešová a další účinkující nám ukázali, jak vypadají hektické rychlopřevleky, krizové situace i to, jak se herci baví a co řeší o pauzách, když zrovna nestojí na jevišti.

      • Dr. Evžen: Radim hubne 1. díl

        Kuchař Radim hubne (1. díl): Start životní změny! Má 115 kg, miluje sladké. Pomohou léky na hubnutí? Celý život pracuje s jídlem. A sám přiznává, že miluje sladké. Teď ale přichází zásadní rozhodnutí. Začíná jeho proměna – pod dohledem odborníků a s pomocí léků na hubnutí. Ostravský kuchař Radim Svačina se vydává s doktorem Evženem na cestu za svým novým já. V prvním díle nové série sledujeme úplný začátek cesty. Tohle je start dlouhodobého seriálu, ve kterém budeme Radima sledovat bez příkras – s úspěchy i krizemi. Celý díl sledujte v předplatném na www.drevzen.cz