• DVTV Extra

    • DVTV Extra od do

      • Matej Ftáčnik v HusTalku

        Matej Ftáčnik: LGBT foundeři potřebují úspěšné vzory a Slovensko svůj talent. Slovenský startupový hegemon, který se z Bratislavy přesunul do Prahy, ale svou domovinu neopustil. Do dalšího HusTalku dorazil Matej Ftáčnik, spoluzakladatel VacuumLabs a člověk, stojící za inovačním centrem The Spot. V epizodě jsme se otevřeli Matejův odchod ze Slovenska, pocity, které cítí zakladatel, který prodá podíl ve své životní firmě. Dozvíš se, s jakými problémy se potýká Slovensko po stránce technologických firem, jak funguje gay komunita ve světovém byznysu a co Mateje naučil neslavný konec jeho ambiciózní americké banky Daylight.

      • Odkryto.cz: Epizoda 3

        Soud obsadili ozbrojenci a objevil se Krejčíř. Setkání s gangsterem po deseti letech. V exkluzivní premiéře uvidíte záběry ze setkání s Radovanem Krejčířem po 10 letech přímo v Jihoafrické republice. Nejstřeženější vězeň Jihoafrické republiky, gangster Radovan Krejčíř, se objevil u soudu a reportéři Odkryto.cz byli u toho. Jak dnes vypadá a jaký je jeho život za zdmi věznice v Pretorii? Jaké stopy po něm v Africe zůstaly? To vše se dozvíte v mimořádné epizodě přímo z JAR. Celou epizodu najdete na https://herohero.co/odkrytocz

      • LUTN: havraní vlas Sagvana Tofiho

        Památníček, Shakespeare a havraní vlas Sagvana Tofiho! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Čestmír Strakatý: Aňa Geislerová

        AŇA GEISLEROVÁ. Morální pochodně mezi námi, otcova křehkost a alkohol, svoboda jako to nejdůležitější. „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

      • Čestmír Strakatý: Bára Basiková

        BÁRA BASIKOVÁ. Pankáčství a pocit svobody, dětství a deprese, plíživé zlo i děti jako záchrana. „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Tereza Boučková

        Boučková: Vydírání strachem s komunismem skončilo, teď ale lidi omezují hypotéky. Děsí mě budoucnost. Veřejný život zhrubl. „Můj život byl jiný než většinový, rychle jsem se vyčlenila ze společnosti těch spíše mlčenlivých spoluobčanů a šla jsem cestou aktivního odporu proti režimu. V tomto směru si připadám trochu jinak než typický zástupce své generace. Já jsem se živila jako uklízečka, určitou dobu mi mezi mými vrstevníky bylo těžko,“ říká spisovatelka Tereza Boučková v dalším dílu série Generace. „Dnes to mají mladí lidé těžké zase v tom, že jsou neustále na příjmu a pořád se porovnávají na sociálních sítích. Naprosto chápu mladou generaci, že chce v práci cítit určitou smysluplnost a že si hlídá svoje limity, ty my jsme si nehlídali a možná to nebylo dobře,“ dodává. K otázce bydlení říká, že ne všichni měli příležitost po revoluci privatizovat majetek: „Já jsem žádný byt neprivatizovala, dlouho jsme žili čtyři generace v jednom bytě. Jsou i jiné možnosti bydlení, nemusí to být jen vlastnictví.“ Partnerem série Generace je Ipsos.

      • Matej Ftáčnik v HusTalku

        Matej Ftáčnik: LGBT foundeři potřebují úspěšné vzory a Slovensko svůj talent. Slovenský startupový hegemon, který se z Bratislavy přesunul do Prahy, ale svou domovinu neopustil. Do dalšího HusTalku dorazil Matej Ftáčnik, spoluzakladatel VacuumLabs a člověk, stojící za inovačním centrem The Spot. V epizodě jsme se otevřeli Matejův odchod ze Slovenska, pocity, které cítí zakladatel, který prodá podíl ve své životní firmě. Dozvíš se, s jakými problémy se potýká Slovensko po stránce technologických firem, jak funguje gay komunita ve světovém byznysu a co Mateje naučil neslavný konec jeho ambiciózní americké banky Daylight.

      • Odkryto.cz: Epizoda 3

        Soud obsadili ozbrojenci a objevil se Krejčíř. Setkání s gangsterem po deseti letech. V exkluzivní premiéře uvidíte záběry ze setkání s Radovanem Krejčířem po 10 letech přímo v Jihoafrické republice. Nejstřeženější vězeň Jihoafrické republiky, gangster Radovan Krejčíř, se objevil u soudu a reportéři Odkryto.cz byli u toho. Jak dnes vypadá a jaký je jeho život za zdmi věznice v Pretorii? Jaké stopy po něm v Africe zůstaly? To vše se dozvíte v mimořádné epizodě přímo z JAR. Celou epizodu najdete na https://herohero.co/odkrytocz

      • LUTN: havraní vlas Sagvana Tofiho

        Památníček, Shakespeare a havraní vlas Sagvana Tofiho! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru

      • Máš na míň: #018 Jak přibrat

        Máš na míň #018 JAK PŘIBRAT, KDYŽ TO NEJDE? Funkční návod pro hubené!

      • Čestmír Strakatý: Aňa Geislerová

        AŇA GEISLEROVÁ. Morální pochodně mezi námi, otcova křehkost a alkohol, svoboda jako to nejdůležitější. „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

      • Čestmír Strakatý: Bára Basiková

        BÁRA BASIKOVÁ. Pankáčství a pocit svobody, dětství a deprese, plíživé zlo i děti jako záchrana. „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Tereza Boučková

        Boučková: Vydírání strachem s komunismem skončilo, teď ale lidi omezují hypotéky. Děsí mě budoucnost. Veřejný život zhrubl. „Můj život byl jiný než většinový, rychle jsem se vyčlenila ze společnosti těch spíše mlčenlivých spoluobčanů a šla jsem cestou aktivního odporu proti režimu. V tomto směru si připadám trochu jinak než typický zástupce své generace. Já jsem se živila jako uklízečka, určitou dobu mi mezi mými vrstevníky bylo těžko,“ říká spisovatelka Tereza Boučková v dalším dílu série Generace. „Dnes to mají mladí lidé těžké zase v tom, že jsou neustále na příjmu a pořád se porovnávají na sociálních sítích. Naprosto chápu mladou generaci, že chce v práci cítit určitou smysluplnost a že si hlídá svoje limity, ty my jsme si nehlídali a možná to nebylo dobře,“ dodává. K otázce bydlení říká, že ne všichni měli příležitost po revoluci privatizovat majetek: „Já jsem žádný byt neprivatizovala, dlouho jsme žili čtyři generace v jednom bytě. Jsou i jiné možnosti bydlení, nemusí to být jen vlastnictví.“ Partnerem série Generace je Ipsos.

      • Matej Ftáčnik v HusTalku

        Matej Ftáčnik: LGBT foundeři potřebují úspěšné vzory a Slovensko svůj talent. Slovenský startupový hegemon, který se z Bratislavy přesunul do Prahy, ale svou domovinu neopustil. Do dalšího HusTalku dorazil Matej Ftáčnik, spoluzakladatel VacuumLabs a člověk, stojící za inovačním centrem The Spot. V epizodě jsme se otevřeli Matejův odchod ze Slovenska, pocity, které cítí zakladatel, který prodá podíl ve své životní firmě. Dozvíš se, s jakými problémy se potýká Slovensko po stránce technologických firem, jak funguje gay komunita ve světovém byznysu a co Mateje naučil neslavný konec jeho ambiciózní americké banky Daylight.

      • Odkryto.cz: Epizoda 3

        Soud obsadili ozbrojenci a objevil se Krejčíř. Setkání s gangsterem po deseti letech. V exkluzivní premiéře uvidíte záběry ze setkání s Radovanem Krejčířem po 10 letech přímo v Jihoafrické republice. Nejstřeženější vězeň Jihoafrické republiky, gangster Radovan Krejčíř, se objevil u soudu a reportéři Odkryto.cz byli u toho. Jak dnes vypadá a jaký je jeho život za zdmi věznice v Pretorii? Jaké stopy po něm v Africe zůstaly? To vše se dozvíte v mimořádné epizodě přímo z JAR. Celou epizodu najdete na https://herohero.co/odkrytocz

      • Čestmír Strakatý: Aňa Geislerová

        AŇA GEISLEROVÁ. Morální pochodně mezi námi, otcova křehkost a alkohol, svoboda jako to nejdůležitější. „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

      • Čestmír Strakatý: Bára Basiková

        BÁRA BASIKOVÁ. Pankáčství a pocit svobody, dětství a deprese, plíživé zlo i děti jako záchrana. „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

      • Neurazitelný podcast Kristina Höschlová

        Lékařka Kristina Höschlová: Každý z nás se může uzdravovat rychleji, dobré zdraví už máte v sobě! Jaké emoce nás chrání proti onemocněním? Proč nemusíme jíst ani žít dokonale? Proč musíme uzdravení našemu tělu nejdřív dovolit? Co můžeme udělat pro své zdraví teď hned? A když má někdo rakovinu, může si za to? Nejen to objevíte ve 149. díle Neurazitelného podcastu! Kristina Höschlová je urgentní lékařka a spisovatelka.

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Tereza Boučková

        Boučková: Vydírání strachem s komunismem skončilo, teď ale lidi omezují hypotéky. Děsí mě budoucnost. Veřejný život zhrubl. „Můj život byl jiný než většinový, rychle jsem se vyčlenila ze společnosti těch spíše mlčenlivých spoluobčanů a šla jsem cestou aktivního odporu proti režimu. V tomto směru si připadám trochu jinak než typický zástupce své generace. Já jsem se živila jako uklízečka, určitou dobu mi mezi mými vrstevníky bylo těžko,“ říká spisovatelka Tereza Boučková v dalším dílu série Generace. „Dnes to mají mladí lidé těžké zase v tom, že jsou neustále na příjmu a pořád se porovnávají na sociálních sítích. Naprosto chápu mladou generaci, že chce v práci cítit určitou smysluplnost a že si hlídá svoje limity, ty my jsme si nehlídali a možná to nebylo dobře,“ dodává. K otázce bydlení říká, že ne všichni měli příležitost po revoluci privatizovat majetek: „Já jsem žádný byt neprivatizovala, dlouho jsme žili čtyři generace v jednom bytě. Jsou i jiné možnosti bydlení, nemusí to být jen vlastnictví.“ Partnerem série Generace je Ipsos.

      • Matej Ftáčnik v HusTalku

        Matej Ftáčnik: LGBT foundeři potřebují úspěšné vzory a Slovensko svůj talent. Slovenský startupový hegemon, který se z Bratislavy přesunul do Prahy, ale svou domovinu neopustil. Do dalšího HusTalku dorazil Matej Ftáčnik, spoluzakladatel VacuumLabs a člověk, stojící za inovačním centrem The Spot. V epizodě jsme se otevřeli Matejův odchod ze Slovenska, pocity, které cítí zakladatel, který prodá podíl ve své životní firmě. Dozvíš se, s jakými problémy se potýká Slovensko po stránce technologických firem, jak funguje gay komunita ve světovém byznysu a co Mateje naučil neslavný konec jeho ambiciózní americké banky Daylight.

      • Odkryto.cz: Epizoda 3

        Soud obsadili ozbrojenci a objevil se Krejčíř. Setkání s gangsterem po deseti letech. V exkluzivní premiéře uvidíte záběry ze setkání s Radovanem Krejčířem po 10 letech přímo v Jihoafrické republice. Nejstřeženější vězeň Jihoafrické republiky, gangster Radovan Krejčíř, se objevil u soudu a reportéři Odkryto.cz byli u toho. Jak dnes vypadá a jaký je jeho život za zdmi věznice v Pretorii? Jaké stopy po něm v Africe zůstaly? To vše se dozvíte v mimořádné epizodě přímo z JAR. Celou epizodu najdete na https://herohero.co/odkrytocz

      • Čestmír Strakatý: Aňa Geislerová

        AŇA GEISLEROVÁ. Morální pochodně mezi námi, otcova křehkost a alkohol, svoboda jako to nejdůležitější. „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

      • Čestmír Strakatý: Bára Basiková

        BÁRA BASIKOVÁ. Pankáčství a pocit svobody, dětství a deprese, plíživé zlo i děti jako záchrana. „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

      • Brain We Are: Integrita a rozhodnutí

        Integrita a Erotická rozhodnutí | Svět si naši pozornost bere dřív, než stihneme potkat sami sebe... Nejtěžší dnes možná není vydržet tempo. Nejtěžší je neztratit při tom kontakt s tím, co je v nás ještě živé. Tenhle díl je o chvílích, které na venek skoro nejsou vidět, ale uvnitř rozhodují všechno. O tom, jestli znovu zareaguješ podle starého scénáře, nebo se o pár milimetrů vychýlíš. Zůstaneš déle. Řekneš pravdivější větu. Odmítneš něco, co tě vysává. Uděláš malé rozhodnutí, které má v sobě víc života než efektivity. Právě tam se často láme směr celého života. Zároveň je to rozhovor o světě, který si naši pozornost bere dřív, než se stihneme potkat sami se sebou. O algoritmech, podvědomí, dopaminu i o tom, proč dnes nestačí být výkonný. Potřebujeme znovu získat autoritu nad vlastním životem. Učit se ekologii energie. Rozlišovat, co nás rozšiřuje a co nás pomalu zavírá. A možná si znovu položit tu nejdůležitější otázku: co je ve mně ještě opravdu živé a co už jenom reaguje. Parťák dílu: Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠ pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠Macromo:⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zadej kod "BWA" pro slevu! Minutáž: 00:00 Úvod - dnešní neplánovaný zbytkáček 01:52 Bolest ve snu a reakce fyzického těla 02:41 Sny jako nástroj pro projekci budoucnosti 05:02 Ve kterém roce života jsme podle dat nejšťastnější? 09:11 Směňování klidu mysli za peníze a status 10:15 Zjednodušování života a základní stavební kostičky 17:13 Integrita podle Marthy Beck a potlačování pocitů 19:16 Proč lžeme sami sobě a zůstáváme v prázdných konverzacích 23:22 Ekologie energie a naše schopnost tvořit si možnosti 25:09 Algoritmus života a jak vyklouznout z opakujících se cyklů 29:04 Fenomén TikToku a optimalizace feedu v reálném čase 33:49 Lindy efekt a naše závislost na zvolené cestě 35:44 Proč vlastně dodnes používáme neefektivní QWERTY klávesnici Přechod do VIP - Věda jako proces a umění tázání se vesmíru - Hromadění experimentů a budování vědeckého konsenzu - Jak placebo a vnitřní příběhy formují naši mysl i přesvědčení - Viktor Frankl, hyperintence a paradoxní záměr neuspět - Trénink uvolňování mysli a cvičení Filipa Duška s pěstí - Somatic experiencing a důležitost sebelaskavosti při pouštění kontroly - Začátečnická mysl a zjištění, že bažení dokáže odejít samo - Posvátno a fascinující myšlenka o potkávání prázdných nádob - Proč chrámy, vysoké stropy a velké prostory generují více vhledů

      • DVTV: Horolezec důchodce

        75letý lezec: Když příliš odpočíváte, umíráte. Tělo dokáže hrozně moc, trénuju od rána. Někdo musí naštvat mladší kolegy. „Někdo ty mladší kolegy musí naštvat, jinak by zpychli. Je třeba jim ukázat, že i stařec ještě něco může vylézt. Ti, co si připadají příliš staří, předbíhají dobu. Okruh lidí kolem mě je čím dál mladší a já z nich saju energii. Až na to přijdou, tak mi dají do držky,“ říká s humorem Jan „Gusta“ Havel. Zdolává skalní stěny, za svůj domov označuje dodávku a pravidelně sdílí vysmátá selfie na sociálních sítích. A je mu přes 75 let. „Staroba zlobí, ale umím se s tím poprat. Tělo dokáže hrozně moc, jen je mu třeba pomoct, hlava musí dát impuls. Trénuju už od rána. Příští rok pojedu pod Ama Dablam do Nepálu. Byl jsem tam dvakrát, tak mám ještě třetí pokus,“ dodává.

      • DVTV: Internet přebírá výchovu dětí

        Internet přebírá výchovu dětí: Porno vidí v šesti letech, hrají si na Hitlera v Robloxu. Babiš z toho byl v šoku, říká expert. Ukázali premiérovi, co dělají české děti na internetu: „Pod lavicí na dvě vteřiny nahrajete spolužačku a uděláte video, kde bude mít sex se třemi chlapy a mluvit svým hlasem. V online hrách se imitují orgie a kouření cracku. V robloxu si děti hrají na Rudolfa Hesse, který po obědě chodí postřílet pár Židů,” varuje lektor Českého telekomunikačního úřadu Jaroslav Doležal. „Ve whatsappových komunitách posílají dětem podezřelí dospělí emotikony penisů. Dáváme dětem sociální sítě strašně brzo, digitální džungle je 700krát nebezpečnější než skutečný svět. Když to rodiče vidí, jsou jako opaření,” dodává.

      • Martin Dejdar - Celebrity v autoškole

        Martin Dejdar - Celebrity v autoškole. Do auta nastoupil jako četník Cruchot, testovou otázku pro žáky autoškol zodpověděl jako spratek Bart Simpson, za volantem ale byl sám za sebe. 59letý herec Martin Dejdar to rozjel v dalším díle show Celebrity v autoškole!

      • Dr. Evžen - host Miloslav Šindelář

        Dr. Evžen - Obezita je nemoc - Superpotraviny. Nový díl podcastu Dr. Evžen nese název Superpotraviny – co opravdu funguje a co je jen mýtus? Hostem je nutriční terapeut a odborník na dlouhověkost Miloslav Šindelář, se kterým se podíváme na to, které potraviny mají skutečně prokazatelné účinky na zdraví a dlouhověkost, jaké superpotraviny by rozhodně neměly chybět v jídelníčku a co je naopak jen marketingový mýtus bez reálného přínosu.

      • Cesty Čínou: Býval som s Tibeťanmi

        TOTO ČÍŇANIA NEVEDIA. Býval som s Tibeťanmi, čo som videl? Navštívil som tibetských nomádov, ktorí mi rozpovedali svoj príbeh. Príbeh Zharanggaxiho, najmladšieho z rodiny, bol výnimočne smutný a zároveň zaujímavý. Je toto realita všetkých mladých Tibeťanov?

      • NEMALÉ - S01E25 - Wheelchair rugby

        NEMALÉ - S01E25 - Wheelchair rugby. 25. díl podcastu Nemalé se opět přesouvá do oblasti parasportu. Tentokrát je hostem Jiří Pleško, kapitán reprezentace Wheelchair rugby. O tomto sportu dovede s nadhledem vyprávět a tak vás seznámí s historií, současností, českými úspěchy i se systémem bodování a se hrou jako takovou. A také s tím, co znamená, když před sportovní halou uslyšíte zevnitř nárazy kov na kov.

      • U Kulatého stolu: Jan Špaček

        Jan Špaček: Chtěl jsem přespat u Kajínka a utéct. Šel by do Love Islandu? Jan Špaček je youtuber, bývalý politický komentátor a autor projektu Fabulace, který si dal za cíl stát se do roku 2030 největším influencerem v Česku. V rozhovoru jsme probrali jeho novou životní misi, proč za svého soupeře považoval Dominika Feriho a proč už ho nechce zmiňovat, jak vnímá slávu, závislost na sociálních sítích a honbu za čísly, proč na půl roku zmizel z veřejného prostoru, co zjistil během své pauzy od internetu a proč se nakonec musel vrátit. Řešili jsme také reality show jako Survivor, Love Island, Bachelor nebo Zrádci, jeho bizarní nápad s Jiřím Kajínkem, fenomén influencerů, moc sociálních sítí nad našimi životy, autenticitu Sugar Denny, zákulisí tvorby obsahu, tlak na neustálou pozornost publika i to, proč si myslí, že mnoho slavných lidí je současně na vrcholu i na úplném dně. Došlo i na Clash of the Stars, ochranu zvířat, život na nečisto, influencer marketing, politiku, slavné osobnosti, bodyguarda, vlastní ambice i otázku, jestli je cesta za popularitou skutečně cestou ke štěstí.

      • Koťákův EasyCast - Opravdové zločiny

        Podcast Opravdové zločiny - Bára a Lucka tak jak je neznáte! #EasyCast #Kotak. Easy Cast s Jakubem Koťákem Kotkem a dvojicí z podcastu Opravdové zločiny – Bárou a Luckou. O přežití v hororu, zombie apokalypse, jódlování, sebeobraně i výběru hráčů do fotbalového týmu. Zločiny nechaly tentokrát stranou a ukázaly svou vtipnou, šílenou i temnou stránku. Nepředvídatelné, zábavné a bez podprdy.

      • Kecy a politika: Jindřich Vobořil

        SPECIÁL Jindřich Vobořil: Politiku Babiše ovládá policie. Jak se stalo, že se Andrej Babiš stal džihádistou proti závislostní politice budované třicet let? Řídí jeho kroky Tünde Bartha, nebo mnohem víc generál Frydrych? Uvědomuje si Babiš, že ho Frydrych manipuluje, a hrozí nám návrat heroinové epidemie? Je za celou kampaní lobby výrobců alkoholu nebo Big Pharma? Proč nikdo neřeší masivní nárůst prodeje nelegálního tabáku, ale řeší kratom? Proč Frydrych vyvolává hysterii kolem kratomu, který nikoho nezabil, ale neřeší alkohol a chemické drogy, které zabíjejí? Proč Babiš demontuje český systém protidrogové politiky, který od nás přebírá i administrativa Donalda Trumpa? Čeká nás cesta k opravdové epidemii tvrdých drog, pokud Frydrych prosadí své vidění světa? Mnoho otázek jsme si položili, ale skoro žádná neměla příliš pozitivní odpověď.

      • Opravdové zločiny: Amy Mullis

        Amy Mullis. 391 - Amy Mullis. Kdo zabil Amy?

      • Opravdové zločiny: Tamla Horsford

        Tamla Horsford. 392 - Tamla Horsford. Tamla šla na party k sousedům a už se nevrátila domů.

      • DVTV Generace: Mileniálové

        Miléniálové jsou pod tlakem, podepisuje se na nich rychlá doba. Nechtějí děti vychovávat tak, jak byli vychováváni oni, říká Malik. „Pro generaci mileniálů je typická otázka financí, řeší rodinu, bydlení a vlastní kariéru a z dat vyplývá, že jsou pod největším ekonomickým tlakem, jdou pragmaticky po ceně,“ říká senior analytička Ipsosu Radka Malik. Patří také k velmi vyčerpané generaci, skloubit to vše, je pro ně náročné, podepisuje se na nich rychlá doba. Jejich rodiny jsou liberálnější, změna režimu se na nich podepsala i tak, že nechtějí vychovávat své děti tak, jak byli vychováváni oni a zařazují např. alternativní vzdělávání. Pořád tam ale trvá ta typická role ženy, to je pro nás v Čechách určující, když to srovnáme s daty ze zahraničí, tak Češi jsou v genderových rolích obecně velmi konzervativní,“ dodává. Partnerem série Generace je Ipsos.

      • DVTV: Internet přebírá výchovu dětí

        Internet přebírá výchovu dětí: Porno vidí v šesti letech, hrají si na Hitlera v Robloxu. Babiš z toho byl v šoku, říká expert. Ukázali premiérovi, co dělají české děti na internetu: „Pod lavicí na dvě vteřiny nahrajete spolužačku a uděláte video, kde bude mít sex se třemi chlapy a mluvit svým hlasem. V online hrách se imitují orgie a kouření cracku. V robloxu si děti hrají na Rudolfa Hesse, který po obědě chodí postřílet pár Židů,” varuje lektor Českého telekomunikačního úřadu Jaroslav Doležal. „Ve whatsappových komunitách posílají dětem podezřelí dospělí emotikony penisů. Dáváme dětem sociální sítě strašně brzo, digitální džungle je 700krát nebezpečnější než skutečný svět. Když to rodiče vidí, jsou jako opaření,” dodává.

      • Martin Dejdar - Celebrity v autoškole

        Martin Dejdar - Celebrity v autoškole. Do auta nastoupil jako četník Cruchot, testovou otázku pro žáky autoškol zodpověděl jako spratek Bart Simpson, za volantem ale byl sám za sebe. 59letý herec Martin Dejdar to rozjel v dalším díle show Celebrity v autoškole!

      • Cesty Čínou: Býval som s Tibeťanmi

        TOTO ČÍŇANIA NEVEDIA. Býval som s Tibeťanmi, čo som videl? Navštívil som tibetských nomádov, ktorí mi rozpovedali svoj príbeh. Príbeh Zharanggaxiho, najmladšieho z rodiny, bol výnimočne smutný a zároveň zaujímavý. Je toto realita všetkých mladých Tibeťanov?

      • Dr. Evžen - host Miloslav Šindelář

        Dr. Evžen - Obezita je nemoc - Superpotraviny. Nový díl podcastu Dr. Evžen nese název Superpotraviny – co opravdu funguje a co je jen mýtus? Hostem je nutriční terapeut a odborník na dlouhověkost Miloslav Šindelář, se kterým se podíváme na to, které potraviny mají skutečně prokazatelné účinky na zdraví a dlouhověkost, jaké superpotraviny by rozhodně neměly chybět v jídelníčku a co je naopak jen marketingový mýtus bez reálného přínosu.

      • NEMALÉ - S01E25 - Wheelchair rugby

        NEMALÉ - S01E25 - Wheelchair rugby. 25. díl podcastu Nemalé se opět přesouvá do oblasti parasportu. Tentokrát je hostem Jiří Pleško, kapitán reprezentace Wheelchair rugby. O tomto sportu dovede s nadhledem vyprávět a tak vás seznámí s historií, současností, českými úspěchy i se systémem bodování a se hrou jako takovou. A také s tím, co znamená, když před sportovní halou uslyšíte zevnitř nárazy kov na kov.

      • U Kulatého stolu: Jan Špaček

        Jan Špaček: Chtěl jsem přespat u Kajínka a utéct. Šel by do Love Islandu? Jan Špaček je youtuber, bývalý politický komentátor a autor projektu Fabulace, který si dal za cíl stát se do roku 2030 největším influencerem v Česku. V rozhovoru jsme probrali jeho novou životní misi, proč za svého soupeře považoval Dominika Feriho a proč už ho nechce zmiňovat, jak vnímá slávu, závislost na sociálních sítích a honbu za čísly, proč na půl roku zmizel z veřejného prostoru, co zjistil během své pauzy od internetu a proč se nakonec musel vrátit. Řešili jsme také reality show jako Survivor, Love Island, Bachelor nebo Zrádci, jeho bizarní nápad s Jiřím Kajínkem, fenomén influencerů, moc sociálních sítí nad našimi životy, autenticitu Sugar Denny, zákulisí tvorby obsahu, tlak na neustálou pozornost publika i to, proč si myslí, že mnoho slavných lidí je současně na vrcholu i na úplném dně. Došlo i na Clash of the Stars, ochranu zvířat, život na nečisto, influencer marketing, politiku, slavné osobnosti, bodyguarda, vlastní ambice i otázku, jestli je cesta za popularitou skutečně cestou ke štěstí.