DVTV Extra
DVTV Extra od do
Kubrt: Konečně pořádný Mercedes Vito?
Konečně pořádný Mercedes Vito? Čtvrtá prohlídka na stejném místě jako první šrot. Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Brain We Are: Jiří Charvát
Jiří Charvát "Uprostřed člověka nikdo nebydlí" O Iluzi Já | Kauzálních Uzlech & Tkanivu Reality. Co když největší úleva nepřijde z toho, že se konečně „najdeš“, ale z toho, že uprostřed člověka možná nikdo pevný nesedí? S Jirkou Charvátem jdeme do míst, kde se filozofie potkává s nervovým systémem, vztahem k sobě i s každodenním stresem. Mluvíme o tom, proč je mysl evolučně nastavená víc na kočky než na borůvky, proč sama od sebe nehledá klid ani vděčnost, a jak se člověku uleví, když se přestane chápat jako izolovaný projekt, který musí mít všechno pod kontrolou. Druhá polovina rozhovoru jde hodně do života. Do rychlého dopaminu, falešných potřeb, prázdna, před kterým radši pořád něco chceme, i do vztahů v době, která nepřeje pomalosti, budování a opravdovosti. Je to díl o nepevnosti já, ale i o velmi praktické otázce, jak dnes žít méně křečovitě, méně vystrašeně a možná o něco pravdivěji.
Tino, Slovák na Záporožské frontě
„Zlaté toalety…, hej, já chodím na latrínu. Pro nás peníze nejsou, ale někdo si za ně užívá,“ říká Tino, který bojuje na Záporožské frontě. Přijel na Ukrajinu na návštěvu a zůstal bojovat. Dnes Slovák s moravskými kořeny Tino působí jako člen týmu dronařů, stará se v něm o munici. „Nepřišel jsem sem umřít, ale stát se může všechno. Na pozici se mi nedávno stalo, že vedle nás dopadl KAB. Kdyby vybuchl, už tenhle podcast nenatočíme,“ říká Tino a pokračuje: „Politiku nesleduju, ale zachytil jsem něco o zlatých toaletách. Já chodím na latrínu. Nejsem tu kvůli Zelenskému. Pro nás peníze nejsou, ale někdo si za ně užívá. Mně je líto chlapců, kteří z fronty nemohou odejít kdykoliv jako já. Chci jim pomáhat.
DVTV: Dobrovolně podstoupil vasektomii
Podstoupil vasektomii: Necítím potřebu mít děti, jsem šťastnější o samotě. Koncept plození potomků je nelogický. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí. Člověk, který tuto potřebu nemá, by rodinu mít neměl. Můžu po sobě zanechat lepší věci než další generaci,“ říká hudebník Vojtěch Libich, jeden z aktérů dokumentu České televize Dobrovolně neplodný, který podstoupil ve věku 34 let vasektomii. „Hned jak jsem vylezl z kliniky, cítil jsem se svobodnější. Nízkou porodnost jako problém nevnímám, v dohledné době bude větší problém přelidněnost,“ dodává.
DVTV: Jan Krajhanzl
Česko se otepluje. Bagatelizace veder je nepochopitelná. Klimatizace může být otázka přežití, říká environmentální psycholog. „Není běžné, aby teploty přesahovaly 35 stupňů. Počet tropických dní se ztrojnásobil. Neotepluje se jen klima, ale především Česká republika. Na vlastní kůži to cítíme. Někteří to chtějí bagatelizovat, protože se jim to hodí politicky do krámu,“ říká environmentální psycholog Jan Krajhanzl. „Je zajímavé, že informace a fakta o klimatu jsou dostupná, a přesto je řada lidí neakceptuje, protože neprojdou přes jejich osobní ideologický filtr. Co se nám nehodí do krámu, máme tendenci zpochybňovat a vytěsňovat,“ dodává.
Richard Valtr v HusTalku
Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.
Odkryto.cz: Epizoda 1
Exministr Blažek obviněný v bitcoinové kauze. Co k tomu vedlo a co detektivové ještě neodhalili? Nejznámější česká investigativní novinářka Zdislava Pokorná v podcastu Odkryto.cz popisuje zákulisí bitcoinové kauzy, kterou odhalila, a také svůj pohled na případ Dozimetr. Kam by podle ní měli detektivové nyní zaměřit svou pozornost? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Odkryto.cz, pouze na HeroHero.co/Odkrytocz
Čestmír Strakatý: Petr Koubský
PETR KOUBSKÝ. Slepá a bezmocná Evropa, svět jako sci-fi, AI v rukou mocných i teplota, při které tají ideologie. „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.
Čestmír Strakatý: Daniel Kortus
DANIEL KORTUS. Selhání klimatického alarmismu, lži politiků a fosilních firem, slepé uličky vědy a „houbičky“ na oxid uhličitý. „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.
LUTN: Krávy prdí!
Krávy prdí, turisté lezou do fontán a Vespy míří k Balatonu! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
DVTV: Dominika na cestě
Sama procestovala Arábii na motorce: Byla jsem za exota, zírali na mě i 10 minut, říká Dominika na cestě. „Byla obrovská výhoda, že jsem tam byla sama jako žena na motorce. Byla jsem prostě cizí exot, na kterého byli všichni hrozně zvědaví. Kde jsem zastavila, začali se se mnou bavit a za tři minuty jsem byla u někoho doma,“ říká cestovatelka Dominika Gawliczková, která sama projela Arábii na motorce. „Do poslední chvíle jsem asi úplně nevěděla, do čeho jdu. Hned druhý den jsem se dostala na ženskou party oslav příchodu Ramadánu, kde se divoce tančilo. To pro mě byl v Saúdské Arábii šok,“ dodává.
DVTV: Jan Krajhanzl
Česko se otepluje. Bagatelizace veder je nepochopitelná. Klimatizace může být otázka přežití, říká environmentální psycholog. „Není běžné, aby teploty přesahovaly 35 stupňů. Počet tropických dní se ztrojnásobil. Neotepluje se jen klima, ale především Česká republika. Na vlastní kůži to cítíme. Někteří to chtějí bagatelizovat, protože se jim to hodí politicky do krámu,“ říká environmentální psycholog Jan Krajhanzl. „Je zajímavé, že informace a fakta o klimatu jsou dostupná, a přesto je řada lidí neakceptuje, protože neprojdou přes jejich osobní ideologický filtr. Co se nám nehodí do krámu, máme tendenci zpochybňovat a vytěsňovat,“ dodává.
Richard Valtr v HusTalku
Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.
Odkryto.cz: Epizoda 1
Exministr Blažek obviněný v bitcoinové kauze. Co k tomu vedlo a co detektivové ještě neodhalili? Nejznámější česká investigativní novinářka Zdislava Pokorná v podcastu Odkryto.cz popisuje zákulisí bitcoinové kauzy, kterou odhalila, a také svůj pohled na případ Dozimetr. Kam by podle ní měli detektivové nyní zaměřit svou pozornost? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Odkryto.cz, pouze na HeroHero.co/Odkrytocz
Čestmír Strakatý: Petr Koubský
PETR KOUBSKÝ. Slepá a bezmocná Evropa, svět jako sci-fi, AI v rukou mocných i teplota, při které tají ideologie. „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.
Čestmír Strakatý: Daniel Kortus
DANIEL KORTUS. Selhání klimatického alarmismu, lži politiků a fosilních firem, slepé uličky vědy a „houbičky“ na oxid uhličitý. „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.
LUTN: Krávy prdí!
Krávy prdí, turisté lezou do fontán a Vespy míří k Balatonu! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
DVTV: Dominika na cestě
Sama procestovala Arábii na motorce: Byla jsem za exota, zírali na mě i 10 minut, říká Dominika na cestě. „Byla obrovská výhoda, že jsem tam byla sama jako žena na motorce. Byla jsem prostě cizí exot, na kterého byli všichni hrozně zvědaví. Kde jsem zastavila, začali se se mnou bavit a za tři minuty jsem byla u někoho doma,“ říká cestovatelka Dominika Gawliczková, která sama projela Arábii na motorce. „Do poslední chvíle jsem asi úplně nevěděla, do čeho jdu. Hned druhý den jsem se dostala na ženskou party oslav příchodu Ramadánu, kde se divoce tančilo. To pro mě byl v Saúdské Arábii šok,“ dodává.
DVTV: Jan Krajhanzl
Česko se otepluje. Bagatelizace veder je nepochopitelná. Klimatizace může být otázka přežití, říká environmentální psycholog. „Není běžné, aby teploty přesahovaly 35 stupňů. Počet tropických dní se ztrojnásobil. Neotepluje se jen klima, ale především Česká republika. Na vlastní kůži to cítíme. Někteří to chtějí bagatelizovat, protože se jim to hodí politicky do krámu,“ říká environmentální psycholog Jan Krajhanzl. „Je zajímavé, že informace a fakta o klimatu jsou dostupná, a přesto je řada lidí neakceptuje, protože neprojdou přes jejich osobní ideologický filtr. Co se nám nehodí do krámu, máme tendenci zpochybňovat a vytěsňovat,“ dodává.
Richard Valtr v HusTalku
Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.
Odkryto.cz: Epizoda 1
Exministr Blažek obviněný v bitcoinové kauze. Co k tomu vedlo a co detektivové ještě neodhalili? Nejznámější česká investigativní novinářka Zdislava Pokorná v podcastu Odkryto.cz popisuje zákulisí bitcoinové kauzy, kterou odhalila, a také svůj pohled na případ Dozimetr. Kam by podle ní měli detektivové nyní zaměřit svou pozornost? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Odkryto.cz, pouze na HeroHero.co/Odkrytocz
Čestmír Strakatý: Petr Koubský
PETR KOUBSKÝ. Slepá a bezmocná Evropa, svět jako sci-fi, AI v rukou mocných i teplota, při které tají ideologie. „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.
Čestmír Strakatý: Daniel Kortus
DANIEL KORTUS. Selhání klimatického alarmismu, lži politiků a fosilních firem, slepé uličky vědy a „houbičky“ na oxid uhličitý. „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.
Kubrt: Konečně pořádný Mercedes Vito?
Konečně pořádný Mercedes Vito? Čtvrtá prohlídka na stejném místě jako první šrot. Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
DVTV: Dominika na cestě
Sama procestovala Arábii na motorce: Byla jsem za exota, zírali na mě i 10 minut, říká Dominika na cestě. „Byla obrovská výhoda, že jsem tam byla sama jako žena na motorce. Byla jsem prostě cizí exot, na kterého byli všichni hrozně zvědaví. Kde jsem zastavila, začali se se mnou bavit a za tři minuty jsem byla u někoho doma,“ říká cestovatelka Dominika Gawliczková, která sama projela Arábii na motorce. „Do poslední chvíle jsem asi úplně nevěděla, do čeho jdu. Hned druhý den jsem se dostala na ženskou party oslav příchodu Ramadánu, kde se divoce tančilo. To pro mě byl v Saúdské Arábii šok,“ dodává.
DVTV: Jan Krajhanzl
Česko se otepluje. Bagatelizace veder je nepochopitelná. Klimatizace může být otázka přežití, říká environmentální psycholog. „Není běžné, aby teploty přesahovaly 35 stupňů. Počet tropických dní se ztrojnásobil. Neotepluje se jen klima, ale především Česká republika. Na vlastní kůži to cítíme. Někteří to chtějí bagatelizovat, protože se jim to hodí politicky do krámu,“ říká environmentální psycholog Jan Krajhanzl. „Je zajímavé, že informace a fakta o klimatu jsou dostupná, a přesto je řada lidí neakceptuje, protože neprojdou přes jejich osobní ideologický filtr. Co se nám nehodí do krámu, máme tendenci zpochybňovat a vytěsňovat,“ dodává.
Richard Valtr v HusTalku
Richard Valtr: Chci, aby lidi byli pyšní na Mews jako českou firmu. Založil nejhodnotnější český scaleup Mews s valuací 2,5 miliardy dolarů. Richard Valtr vymyslel cloudový systém pro správu hotelů, který využívá přes 12 tisíc hotelů po celém světě. S Honzou probírá, jak se staví český jednorožec, proč je pyšný na své kořeny nebo proč chce, aby jeho zaměstnanci byli bohatí.
Odkryto.cz: Epizoda 1
Exministr Blažek obviněný v bitcoinové kauze. Co k tomu vedlo a co detektivové ještě neodhalili? Nejznámější česká investigativní novinářka Zdislava Pokorná v podcastu Odkryto.cz popisuje zákulisí bitcoinové kauzy, kterou odhalila, a také svůj pohled na případ Dozimetr. Kam by podle ní měli detektivové nyní zaměřit svou pozornost? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Odkryto.cz, pouze na HeroHero.co/Odkrytocz
Čestmír Strakatý: Petr Koubský
PETR KOUBSKÝ. Slepá a bezmocná Evropa, svět jako sci-fi, AI v rukou mocných i teplota, při které tají ideologie. „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.
Čestmír Strakatý: Daniel Kortus
DANIEL KORTUS. Selhání klimatického alarmismu, lži politiků a fosilních firem, slepé uličky vědy a „houbičky“ na oxid uhličitý. „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.
Kubrt: Konečně pořádný Mercedes Vito?
Konečně pořádný Mercedes Vito? Čtvrtá prohlídka na stejném místě jako první šrot. Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
DVTV: Dominika na cestě
Sama procestovala Arábii na motorce: Byla jsem za exota, zírali na mě i 10 minut, říká Dominika na cestě. „Byla obrovská výhoda, že jsem tam byla sama jako žena na motorce. Byla jsem prostě cizí exot, na kterého byli všichni hrozně zvědaví. Kde jsem zastavila, začali se se mnou bavit a za tři minuty jsem byla u někoho doma,“ říká cestovatelka Dominika Gawliczková, která sama projela Arábii na motorce. „Do poslední chvíle jsem asi úplně nevěděla, do čeho jdu. Hned druhý den jsem se dostala na ženskou party oslav příchodu Ramadánu, kde se divoce tančilo. To pro mě byl v Saúdské Arábii šok,“ dodává.
DVTV: Vojtěch Hlavenka
Od 14 podniká: Mladá generace odvádí neskutečnou práci. Dostupné bydlení je oxymoron, někteří nemají ani na nájem. (26.07.2026) „Mladá generace ví, že dostupné bydlení je planý slib. Jsme od toho tak strašně daleko, že už na to ani neslyší. Politici je neberou vážně a neznají nouzi, měli by jezdit za nimi a vidět, jak někteří musí žít do 30 u rodičů, protože se nemůžou přestěhovat. Žákům přibližuju politiku jako Netflix seriál, který mohou žít a ovlivňovat,“ říká Vojtěch Hlavenka. Od patnácti se věnuje projektům zaměřeným na občanskou angažovanost, od čtrnácti podniká a ve třiadvaceti letech vede start-up Elonga. „Držet celý život work-life balance mi nedává smysl. Úspěch nepřijde bez práce. Kdyby táta nebyl klíčový investor, měl bych začátky násobně těžší. Ale netaháme osobní vztah do podnikání, kdyby to byznysově nefungovalo, nechal by mě padnout,“ dodává.
Ten Smlsal: Rozdíly v balených vodách
Ten Smlsal: Stočí vodu z kohoutku a zabalí ji! Nenechte se zmást při nákupu. Pitná. Pramenitá. Minerální. Kojenecká. Léčivá. Stolní. Kdo se v tom má vyznat? Vy! Po zhlédnutí tohoto videa budete vědět, jaký je v balených vodách rozdíl, pro koho jsou určené a mimo jiné i to, zda se opravdu nesmí pořád pít minerálky.
GLP-1 poradna: Přiberu zpátky?
GLP-1 poradna: Přiberu po vysazení léků znovu? Odpovídá obezitolog Ivan Černý. Jedna z nejčastějších otázek kolem GLP-1 léků zní jednoduše: Přiberu po jejich vysazení znovu? V nové epizodě GLP-1 poradny odpovídá obezitolog MUDr. Ivan Černý na otázky, které řeší tisíce pacientů. Co se děje po vysazení GLP-1 agonistů Dá se váha dlouhodobě udržet? Proč někteří lidé přiberou zpět a jiní ne A jakou roli hraje pohyb, svalová hmota a nastavení hlavy Praktický a srozumitelný pohled na téma, které zajímá každého, kdo léčbu zvažuje nebo ji právě podstupuje. Jako předplatitelé se můžete ptát přímo v komentářích na podcast.drevzen.cz
GLP-1 poradna: Co dělat s úzkostmi?
GLP-1 poradna EXTRA: Píchám si injekce na hubnutí a pociťuji úzkosti. Co s tím? Přichází po lécích na hubnutí úzkosti, změny nálad nebo psychické potíže? Dr. Evžen natáčí přímo z odborného kongresu v Chicagu a odpovídá na otázku naší předplatitelky, které dnes řeší stále více pacientů užívajících GLP-1 léky. Mohou injekce na hubnutí ovlivnit psychiku? Kdy je potřeba zpozornět a řešit změnu léčby?
Cesty Čínou: Postavenie žien v Číně
Čínske a NAŠE ženy čo predbehli svoju dobu. Aké majú postavenie ženy v čínskej spoločnosti? A ako to bolo v histórii?
Nemalé - S01E27 - Umělecké plavání
Nemalé - S01E27 - Umělecké plavání. 27. díl podcastu o sportech, které zaslouží pozornost se ponoříme do bazénu a tři minuty budeme bez dechu. Tři minuty totiž trvá soutěžní sestava. Řeč bude o Akvabelách a tedy vlastně o Uměleckém plavání. Alžběta Lukášová (Dufková), čtyřnásobná účastnice olympijských her vás provede krásami tohoto elegantního sportu. Ale pozor, také jednoho z nejnáročnějších sportů.
DVTV: Michelle Losekoot
Kdyby zítra nebyly sociální sítě, byla by apokalypsa. Vyděsilo mě, že jsem ztratila schopnost číst romány, říká Losekoot. „Knihy mají silného soupeře. Kdyby zítra přestaly existovat sociální sítě, nejdřív by byla asi apokalypsa a řešili bychom spoustu jiných problémů, teprve až by se to zklidnilo, tak bychom se vrátili ke čtení. Každý den na nás útočí tolik vjemů, že si pak sednout ke knížce a hodinu číst je pro mnoho lidí kapacitně nemožné,“ říká Michelle Losekoot, lektorka a autorka, která založila čtenářský klub Načteno, jenž má už 3 tisíce členů a stále roste. „Každý měsíc čteme jeden román 20. století, pak o něm diskutujeme. Myslela jsem, že číst staré klasiky se mnou bude chtít jen pár stejně vyšinutých přátel,“ směje se. „Před pár lety jsem zjistila, že jsem ztratila schopnost číst a soustředit se. Četla jsem jeden odstavec stále dokola. Dost mě to vyděsilo a musela jsem hodně trénovat, abych se opět naučila beletristické knihy číst,“ dodává.
U Kulatého stolu - Aleš Svoboda
Astronaut Svoboda: První Čech na vesmírné stanici. Co když se nepůjde vrátit? Aleš Svoboda je český stíhací pilot a astronaut, kterého by měla čekat mise na Mezinárodní vesmírnou stanici. V rozhovoru jsme probrali přípravu na přibližně dvoutýdenní let do vesmíru, start rakety Falcon 9, cestu a dokování Crew Dragonu k ISS, rozdělení rolí mezi velitele, pilota a specialisty mise, třináct českých vědeckých a technologických projektů i to, co si může astronaut vzít s sebou v osobní krabici. Mluvili jsme také o každodenním životě na stanici, jídle, cvičení, focení Země, komunikaci s rodinou, technickém stavu ISS, únicích vzduchu z ruského segmentu, čínské orbitální stanici, budoucích komerčních stanicích, riziku prodloužení mise, zdravotních a psychologických testech astronautů, militarizaci vesmíru, významu GPS, satelitů a Starlinku pro armádu i o tom, proč by nás vyřazení vesmírné infrastruktury udělalo napůl slepými, hluchými a zmatenými.
Koťák Live: Martin Hranáč
Martin Hranáč: Po VyVolených o mně nikdo neměl zájem. Martin Hranáč mluví o VyVolených, rychlém konci tehdejší slávy, práci v gastronomii, vyprodané show i humoru postaveném na vlastních pádech.
SPECIÁL Ondřej Krutílek
SPECIÁL Ondřej Krutílek: Odmítám šmírování mailů. Ve speciálu Kecy a politika se tentokrát zabýváme fungováním evropských institucí, hlavně Evropského parlamentu. S europoslancem Ondřejem Krutílkem probíráme řadu norem z poslední doby, včetně okolností přijetí šmírovací výjimky známé jako Chat Control 1, formálně zavedené jako obrana před dětskou pornografií. Na toto téma říká: „Skutečné pachatele mají hledat policisté a stíhat soudy. Ne algoritmy, které preventivně kontrolují komunikaci všech občanů. Bezpečnost nesmí znamenat, že se každý z nás automaticky stane podezřelým.“ Probíráme i další témata: Proč jsou před zimou evropské zásobníky plynu téměř prázdné? Jak daleko je Andrej Babiš se svým slibem zastropování povolenek ve výši 36 eur? Předežene ekonomicky Evropa svět svými certifikáty a regulacemi? Jak došlo k tomu, že Krutílek a další poslanci zmírnili normu Euro 7, a tím oddálili zánik aut se spalovacími motory? A proč pan europoslanec tak miluje undergroundovou skupinu DG 307?
Opravdové zločiny: Melissa Witt
Melissa Witt. 358 - Melissa Witt. Kam zmizela Melissa?
DVTV: Lukáš Krása
Odnáší zvířata z velkochovů: Jsem zachránce, ne zloděj. Život je víc než zákon. Viděl jsem věci, které si lidi neumí ani představit. (04.06.2026) „Nežijeme v pravěku. Nemusíme ročně zabít sto miliard zvířat, abychom se najedli. Živočišná lobby je ale tak velká, že nad tím lidi nepřemýšlejí, protože jsou tak vychovaní,” říká Lukáš Krása, který s tým spolupracovníků vniká do velkochovů, odnáší z nich slepice, kachny nebo prasata a předává je na dožití prověřeným zájemcům. „Z definice je to určitě krádež, ale já nepovažuju zvířata za majetek. A pokud je výsledkem porušení zákona to, že někomu zachráním život, tak nemám důvod takový zákon dodržovat. Stojí mě to celé spoustu peněz, volného času i mentálního zdraví.”
DVTV: Vojtěch Hlavenka
Od 14 podniká: Mladá generace odvádí neskutečnou práci. Dostupné bydlení je oxymoron, někteří nemají ani na nájem. (26.07.2026) „Mladá generace ví, že dostupné bydlení je planý slib. Jsme od toho tak strašně daleko, že už na to ani neslyší. Politici je neberou vážně a neznají nouzi, měli by jezdit za nimi a vidět, jak někteří musí žít do 30 u rodičů, protože se nemůžou přestěhovat. Žákům přibližuju politiku jako Netflix seriál, který mohou žít a ovlivňovat,“ říká Vojtěch Hlavenka. Od patnácti se věnuje projektům zaměřeným na občanskou angažovanost, od čtrnácti podniká a ve třiadvaceti letech vede start-up Elonga. „Držet celý život work-life balance mi nedává smysl. Úspěch nepřijde bez práce. Kdyby táta nebyl klíčový investor, měl bych začátky násobně těžší. Ale netaháme osobní vztah do podnikání, kdyby to byznysově nefungovalo, nechal by mě padnout,“ dodává.
Ten Smlsal: Rozdíly v balených vodách
Ten Smlsal: Stočí vodu z kohoutku a zabalí ji! Nenechte se zmást při nákupu. Pitná. Pramenitá. Minerální. Kojenecká. Léčivá. Stolní. Kdo se v tom má vyznat? Vy! Po zhlédnutí tohoto videa budete vědět, jaký je v balených vodách rozdíl, pro koho jsou určené a mimo jiné i to, zda se opravdu nesmí pořád pít minerálky.
GLP-1 poradna: Přiberu zpátky?
GLP-1 poradna: Přiberu po vysazení léků znovu? Odpovídá obezitolog Ivan Černý. Jedna z nejčastějších otázek kolem GLP-1 léků zní jednoduše: Přiberu po jejich vysazení znovu? V nové epizodě GLP-1 poradny odpovídá obezitolog MUDr. Ivan Černý na otázky, které řeší tisíce pacientů. Co se děje po vysazení GLP-1 agonistů Dá se váha dlouhodobě udržet? Proč někteří lidé přiberou zpět a jiní ne A jakou roli hraje pohyb, svalová hmota a nastavení hlavy Praktický a srozumitelný pohled na téma, které zajímá každého, kdo léčbu zvažuje nebo ji právě podstupuje. Jako předplatitelé se můžete ptát přímo v komentářích na podcast.drevzen.cz
GLP-1 poradna: Co dělat s úzkostmi?
GLP-1 poradna EXTRA: Píchám si injekce na hubnutí a pociťuji úzkosti. Co s tím? Přichází po lécích na hubnutí úzkosti, změny nálad nebo psychické potíže? Dr. Evžen natáčí přímo z odborného kongresu v Chicagu a odpovídá na otázku naší předplatitelky, které dnes řeší stále více pacientů užívajících GLP-1 léky. Mohou injekce na hubnutí ovlivnit psychiku? Kdy je potřeba zpozornět a řešit změnu léčby?
Cesty Čínou: Postavenie žien v Číně
Čínske a NAŠE ženy čo predbehli svoju dobu. Aké majú postavenie ženy v čínskej spoločnosti? A ako to bolo v histórii?
Nemalé - S01E27 - Umělecké plavání
Nemalé - S01E27 - Umělecké plavání. 27. díl podcastu o sportech, které zaslouží pozornost se ponoříme do bazénu a tři minuty budeme bez dechu. Tři minuty totiž trvá soutěžní sestava. Řeč bude o Akvabelách a tedy vlastně o Uměleckém plavání. Alžběta Lukášová (Dufková), čtyřnásobná účastnice olympijských her vás provede krásami tohoto elegantního sportu. Ale pozor, také jednoho z nejnáročnějších sportů.
DVTV: Michelle Losekoot
Kdyby zítra nebyly sociální sítě, byla by apokalypsa. Vyděsilo mě, že jsem ztratila schopnost číst romány, říká Losekoot. (29.07.2026) „Knihy mají silného soupeře. Kdyby zítra přestaly existovat sociální sítě, nejdřív by byla asi apokalypsa a řešili bychom spoustu jiných problémů, teprve až by se to zklidnilo, tak bychom se vrátili ke čtení. Každý den na nás útočí tolik vjemů, že si pak sednout ke knížce a hodinu číst je pro mnoho lidí kapacitně nemožné,“ říká Michelle Losekoot, lektorka a autorka, která založila čtenářský klub Načteno, jenž má už 3 tisíce členů a stále roste. „Každý měsíc čteme jeden román 20. století, pak o něm diskutujeme. Myslela jsem, že číst staré klasiky se mnou bude chtít jen pár stejně vyšinutých přátel,“ směje se. „Před pár lety jsem zjistila, že jsem ztratila schopnost číst a soustředit se. Četla jsem jeden odstavec stále dokola. Dost mě to vyděsilo a musela jsem hodně trénovat, abych se opět naučila beletristické knihy číst,“ dodává.