DVTV Extra
DVTV Extra od do
HusTalk: Zdravko Krstanov
Zdravko Krstanov: Hlášku „Na Česko dobrý“ nesnáším. Chci být palivo českého sebevědomí. Ve 28 letech převzal český Forbes a jak říká, stále má hlad po tom zjistit, kdo v Česku sedí na opravdu velkých penězích. Do nového HusTalku dorazil Zdravko Krstanov, šéfredaktor, který se vlastně za novináře ani moc nepovažuje, ale český byznys má v zmapovaný od garážových startupů až po miliardáře. Jak se člověk prokouše od svých prvních textů až na samotný vrchol mediální scény? Proč je podle něj důležité budovat si sociální kapitál? A co mají společného velcí hráči jako Křetínský, Tkáč nebo Strnad? Na to vše dostaneš v téhle epizodě odpověď.
Kubrt: Koupil luxusní auto na dálku
Koupil luxusní auto na dálku, ale lhali mu! Našli jsme chyby. Bude se vracet? Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
Čestmír Strakatý: Eva a Tereza Ryvoli
EVA A TEREZA RYVOLI. Opuštěný Sebastian, vlčí hlad a život s těžkou nemocí, dvě mámy jako „exponát“ a naděje na léčbu. „Teď ho víc zajímají vláčky než jídlo. Ale my víme, že to tak prostě nebude vždycky,“ říká Tereza Ryvoli o tříapůlletém Sebastianovi. Dnes je hravý, divoký a společenský kluk, běhá a na první pohled by na něm jeho nemoc možná nikdo nepoznal. Narodil se ale s Prader-Williho syndromem, vzácným genetickým onemocněním, které mimo jiné způsobuje svalovou slabost, zpomalený metabolismus a především poruchu pocitu sytosti. Člověk nemá jen chuť na jídlo, popisuje Eva Ryvoli, ale může prožívat hlad jako absolutní potřebu. U Sebastiana zatím nemoc naplno nepropukla, první náznaky už ale jeho mámy vidí. Jídlo dokáže během chvíle spořádat, dopíjí cizí sklenice a během krátkého zaváhání sní několik hrstí třešní i s peckami. To, co je dnes někdy ještě úsměvné, může za pár let zásadně určovat život celé rodiny. Sebastianův příběh začal tím, že ho biologičtí rodiče po zjištění diagnózy nechali v nemocnici. Eva tam tehdy pracovala a pamatuje si ho jako „hadrovou panenku“ - téměř se nehýbal a nikdo zpočátku nevěděl, co mu je. Když byl později převezen do dětského centra, nedokázala na něj přestat myslet. S partnerkou Terezou ho začaly navštěvovat a nakonec se rozhodly vzít si ho do pěstounské péče. Předcházely tomu pochybnosti, zda péči o nemocné dítě zvládnou psychicky, fyzicky i finančně. Po jeho příchodu domů se Sebastianem čtyřikrát denně cvičily Vojtovu metodu, absolvovaly rehabilitace i další terapie. Přestože původní odhady počítaly s tím, že začne chodit kolem čtyř let, rozchodil se ještě před druhými narozeninami. Teď se ale pravidla postupně obracejí. „Tak jsme vyhráli, zvládli jsme to, teď tady nám běhá po světě super kluk. A někde vzadu máte to, že se teď pravidla úplně změní,“ popisuje Tereza paradox nemoci. Z dítěte, které bylo potřeba intenzivně krmit, aby zesílilo, se může stát člověk, kterému bude nutné přístup k jídlu celý život omezovat. S nemocí se mohou pojit i psychické problémy, poruchy chování nebo sociální izolace. Naději proto Eva a Tereza Ryvoli vkládají do českého výzkumu a vývoje léčby. „Milujeme ho, dáváme mu pocit domova, pocit bezpečí, ale my na to sami nestačíme, aby mu pak opravdu bylo lépe,“ říká Eva. Na vývoj léčby pro lidi s PWS se snaží prostřednictvím sbírky získat 22 milionů korun. Přispět je možné na Donio. Eva a Tereza mluví i o tom, jaké je vychovávat dítě jako dvě ženy a proč musely před některými lidmi dokazovat, že jsou „normální“. Jedna sociální pracovnice jim dokonce rozmlouvala, aby si Sebastiana braly, protože jsou příliš aktivní a nemocné dítě je bude brzdit. Eva dnes říká, že debata o stejných rodičovských právech jí připadá absurdní: kritikům by doporučila podívat se, jak žijí děti, které rodinu nemají. Jak se žije s vědomím, že nejtěžší fáze nemoci vašeho dítěte možná teprve přijde? Co udělá permanentní boj o jídlo s dítětem i celou rodinou? Jaké předsudky musely dvě mámy překonat, aby mohly dát opuštěnému dítěti domov? A může český výzkum změnit Sebastianovu budoucnost? Poslechněte si celý rozhovor.
KETCHUP | Proč nás Slovinsko neohromilo?
KETCHUP | Proč nás Slovinsko neohromilo? Stejně jako loni jsme vyrazily s děvčátky pod stan, tentokrát do Slovinska. O tom, jak jsme ho vnímali se dozvíte v dnešní epizodě.
LUTN: Seznamka pro hokejisty
Seznamka pro hokejisty a Ferrari na baterku! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
DVTV: Rozárie Haškovcová
Motoristům jde o rozklad agendy životního prostředí. Téma klimatické krize nezmizí výrokem, že skončila, říká Haškovcová. „Data mluví jasně. K planetě se jako lidstvo nechováme dobře. Chci dát lidem do rukou nástroje, co s tím mohou dělat. Ne, aby to byla malá blbost jako sesbírání odpadků a tím se to vyřeší. Ale vyloženě pojďme volit, pojďme podepsat petici, aby se tady něco změnilo,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Motoristé nepřišli na Ministerstvo životního prostředí s vizí, spíš tam jde o rozklad agendy samotné. Kritizují klimatické šílenství a říkají, že chtějí chránit přírodu, ale nevidím nic, co by pro to dělali,“ dodává.
DVTV: Vojtěch Pšenák
Pšenák: Nevím, zda mě Macinka poznal, ale že jde do pasti, nevěděl. Uznal, že to byl povedený trolling. Nemá být ministr ničeho. „Myslím, že Petr Macinka na mě nezanevřel. Uznal, že to byl povedený trolling, ale pořád tvrdí, že mě v tom studiu poznal. Nedokážu s jistotou říct, jestli lže. A je to vedlejší. Nejzávažnější mi přijde, že nevěděl, že jde do pasti. Poznat mě až ve chvíli vstupu do studia je na ministra pozdě,“ říká Vojtěch Pšenák z Detektivní party, která se vydávala za anonymního internetového autora Thomase Pauknera. Pod touto identitou zinscenovali rozhovor s ministrem zahraničí, nastražili do studia atrapy zbraní a následně zveřejnili video, jak Petr Macinka podcenil vlastní bezpečnost. „Není to chyba ochranné služby, pokud by z toho měli následky a potkal bych je, omluvím se jim. Uvědomovali jsme si, že pokud na atrapu výbušniny někdo přijde, tak to budeme asi vysvětlovat s právníkem. Ale ten risk je potřeba,“ dodává.
DVTV Story: Martin Horský
Když majitel odjede a firma se zastaví, je něco špatně. Šéf řeší někdy i toaletní papír, říká Horský z JPF. „Majitel vybuduje firmu do určité úrovně, pak ale narazí na strop a musí změnit systém řízení. V některých firmách šéf rozhoduje i o toaletním papíru. Organizační struktura je často plochá, všichni na něj čekají, ale ani on nemá víc než 24 hodin denně. Pokud odjede na dovolenou a firma se zastaví, je něco špatně,“ říká senior interim manažer JPF Czech Martin Horský. Interim manažeři do firem přicházejí ve chvíli, kdy společnosti potřebují zvládnout krizi, rychlý růst nebo generační obměnu. „Do firmy ale nepřicházím jako kat, nýbrž jako partner. Nehledám viníka, hledám řešení,“ dodává Horský. Jedním z největších problémů českých firem je podle něj chaos v odpovědnosti a nefunkční komunikace. Budoucí hrozbou je pak nedostatek zaměstnanců: „Pokud české firmy nezačnou automatizovat a digitalizovat, zemřou.“ Partnerský obsah DVTV. Rozhovor vznikl ve spolupráci se společností JPF Czech.
DVTV: Kateřina Fialová
Točí reportáže o ochraně přírody: Když se rýpeme v kauzách v menších městech, chodí výhrůžky. O to důležitější ta práce je. „V šesti letech jsem chtěla být jako David Attenborough. Příběhy vypráví dost pohádkovým způsobem. Od té doby, co jsem si řekla, že chci točit přírodovědné filmy, si jdu za svým,“ říká dokumentaristka Kateřina Fialová, která už od patnácti let režíruje reportáže o ochraně přírody v pořadu Nedej se! v České televizi. Při natáčení investigativních reportáží se dnes setkává s urážkami, výhrůžkami i útoky. „Když se rýpeme v kauzách v menších městech, odezva bývá veliká. O to důležitější ta práce je. Chceme rozvířit debatu,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci E.ON Ekofestivalu 2026 v Českých Budějovicích.
HusTalk: Zdravko Krstanov
Zdravko Krstanov: Hlášku „Na Česko dobrý“ nesnáším. Chci být palivo českého sebevědomí. Ve 28 letech převzal český Forbes a jak říká, stále má hlad po tom zjistit, kdo v Česku sedí na opravdu velkých penězích. Do nového HusTalku dorazil Zdravko Krstanov, šéfredaktor, který se vlastně za novináře ani moc nepovažuje, ale český byznys má v zmapovaný od garážových startupů až po miliardáře. Jak se člověk prokouše od svých prvních textů až na samotný vrchol mediální scény? Proč je podle něj důležité budovat si sociální kapitál? A co mají společného velcí hráči jako Křetínský, Tkáč nebo Strnad? Na to vše dostaneš v téhle epizodě odpověď.
Kubrt: Koupil luxusní auto na dálku
Koupil luxusní auto na dálku, ale lhali mu! Našli jsme chyby. Bude se vracet? Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
Čestmír Strakatý: Eva a Tereza Ryvoli
EVA A TEREZA RYVOLI. Opuštěný Sebastian, vlčí hlad a život s těžkou nemocí, dvě mámy jako „exponát“ a naděje na léčbu. „Teď ho víc zajímají vláčky než jídlo. Ale my víme, že to tak prostě nebude vždycky,“ říká Tereza Ryvoli o tříapůlletém Sebastianovi. Dnes je hravý, divoký a společenský kluk, běhá a na první pohled by na něm jeho nemoc možná nikdo nepoznal. Narodil se ale s Prader-Williho syndromem, vzácným genetickým onemocněním, které mimo jiné způsobuje svalovou slabost, zpomalený metabolismus a především poruchu pocitu sytosti. Člověk nemá jen chuť na jídlo, popisuje Eva Ryvoli, ale může prožívat hlad jako absolutní potřebu. U Sebastiana zatím nemoc naplno nepropukla, první náznaky už ale jeho mámy vidí. Jídlo dokáže během chvíle spořádat, dopíjí cizí sklenice a během krátkého zaváhání sní několik hrstí třešní i s peckami. To, co je dnes někdy ještě úsměvné, může za pár let zásadně určovat život celé rodiny. Sebastianův příběh začal tím, že ho biologičtí rodiče po zjištění diagnózy nechali v nemocnici. Eva tam tehdy pracovala a pamatuje si ho jako „hadrovou panenku“ - téměř se nehýbal a nikdo zpočátku nevěděl, co mu je. Když byl později převezen do dětského centra, nedokázala na něj přestat myslet. S partnerkou Terezou ho začaly navštěvovat a nakonec se rozhodly vzít si ho do pěstounské péče. Předcházely tomu pochybnosti, zda péči o nemocné dítě zvládnou psychicky, fyzicky i finančně. Po jeho příchodu domů se Sebastianem čtyřikrát denně cvičily Vojtovu metodu, absolvovaly rehabilitace i další terapie. Přestože původní odhady počítaly s tím, že začne chodit kolem čtyř let, rozchodil se ještě před druhými narozeninami. Teď se ale pravidla postupně obracejí. „Tak jsme vyhráli, zvládli jsme to, teď tady nám běhá po světě super kluk. A někde vzadu máte to, že se teď pravidla úplně změní,“ popisuje Tereza paradox nemoci. Z dítěte, které bylo potřeba intenzivně krmit, aby zesílilo, se může stát člověk, kterému bude nutné přístup k jídlu celý život omezovat. S nemocí se mohou pojit i psychické problémy, poruchy chování nebo sociální izolace. Naději proto Eva a Tereza Ryvoli vkládají do českého výzkumu a vývoje léčby. „Milujeme ho, dáváme mu pocit domova, pocit bezpečí, ale my na to sami nestačíme, aby mu pak opravdu bylo lépe,“ říká Eva. Na vývoj léčby pro lidi s PWS se snaží prostřednictvím sbírky získat 22 milionů korun. Přispět je možné na Donio. Eva a Tereza mluví i o tom, jaké je vychovávat dítě jako dvě ženy a proč musely před některými lidmi dokazovat, že jsou „normální“. Jedna sociální pracovnice jim dokonce rozmlouvala, aby si Sebastiana braly, protože jsou příliš aktivní a nemocné dítě je bude brzdit. Eva dnes říká, že debata o stejných rodičovských právech jí připadá absurdní: kritikům by doporučila podívat se, jak žijí děti, které rodinu nemají. Jak se žije s vědomím, že nejtěžší fáze nemoci vašeho dítěte možná teprve přijde? Co udělá permanentní boj o jídlo s dítětem i celou rodinou? Jaké předsudky musely dvě mámy překonat, aby mohly dát opuštěnému dítěti domov? A může český výzkum změnit Sebastianovu budoucnost? Poslechněte si celý rozhovor.
KETCHUP | Proč nás Slovinsko neohromilo?
KETCHUP | Proč nás Slovinsko neohromilo? Stejně jako loni jsme vyrazily s děvčátky pod stan, tentokrát do Slovinska. O tom, jak jsme ho vnímali se dozvíte v dnešní epizodě.
LUTN: Seznamka pro hokejisty
Seznamka pro hokejisty a Ferrari na baterku! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
DVTV: Rozárie Haškovcová
Motoristům jde o rozklad agendy životního prostředí. Téma klimatické krize nezmizí výrokem, že skončila, říká Haškovcová. „Data mluví jasně. K planetě se jako lidstvo nechováme dobře. Chci dát lidem do rukou nástroje, co s tím mohou dělat. Ne, aby to byla malá blbost jako sesbírání odpadků a tím se to vyřeší. Ale vyloženě pojďme volit, pojďme podepsat petici, aby se tady něco změnilo,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Motoristé nepřišli na Ministerstvo životního prostředí s vizí, spíš tam jde o rozklad agendy samotné. Kritizují klimatické šílenství a říkají, že chtějí chránit přírodu, ale nevidím nic, co by pro to dělali,“ dodává.
DVTV: Vojtěch Pšenák
Pšenák: Nevím, zda mě Macinka poznal, ale že jde do pasti, nevěděl. Uznal, že to byl povedený trolling. Nemá být ministr ničeho. „Myslím, že Petr Macinka na mě nezanevřel. Uznal, že to byl povedený trolling, ale pořád tvrdí, že mě v tom studiu poznal. Nedokážu s jistotou říct, jestli lže. A je to vedlejší. Nejzávažnější mi přijde, že nevěděl, že jde do pasti. Poznat mě až ve chvíli vstupu do studia je na ministra pozdě,“ říká Vojtěch Pšenák z Detektivní party, která se vydávala za anonymního internetového autora Thomase Pauknera. Pod touto identitou zinscenovali rozhovor s ministrem zahraničí, nastražili do studia atrapy zbraní a následně zveřejnili video, jak Petr Macinka podcenil vlastní bezpečnost. „Není to chyba ochranné služby, pokud by z toho měli následky a potkal bych je, omluvím se jim. Uvědomovali jsme si, že pokud na atrapu výbušniny někdo přijde, tak to budeme asi vysvětlovat s právníkem. Ale ten risk je potřeba,“ dodává.
DVTV Story: Martin Horský
Když majitel odjede a firma se zastaví, je něco špatně. Šéf řeší někdy i toaletní papír, říká Horský z JPF. „Majitel vybuduje firmu do určité úrovně, pak ale narazí na strop a musí změnit systém řízení. V některých firmách šéf rozhoduje i o toaletním papíru. Organizační struktura je často plochá, všichni na něj čekají, ale ani on nemá víc než 24 hodin denně. Pokud odjede na dovolenou a firma se zastaví, je něco špatně,“ říká senior interim manažer JPF Czech Martin Horský. Interim manažeři do firem přicházejí ve chvíli, kdy společnosti potřebují zvládnout krizi, rychlý růst nebo generační obměnu. „Do firmy ale nepřicházím jako kat, nýbrž jako partner. Nehledám viníka, hledám řešení,“ dodává Horský. Jedním z největších problémů českých firem je podle něj chaos v odpovědnosti a nefunkční komunikace. Budoucí hrozbou je pak nedostatek zaměstnanců: „Pokud české firmy nezačnou automatizovat a digitalizovat, zemřou.“ Partnerský obsah DVTV. Rozhovor vznikl ve spolupráci se společností JPF Czech.
DVTV: Kateřina Fialová
Točí reportáže o ochraně přírody: Když se rýpeme v kauzách v menších městech, chodí výhrůžky. O to důležitější ta práce je. „V šesti letech jsem chtěla být jako David Attenborough. Příběhy vypráví dost pohádkovým způsobem. Od té doby, co jsem si řekla, že chci točit přírodovědné filmy, si jdu za svým,“ říká dokumentaristka Kateřina Fialová, která už od patnácti let režíruje reportáže o ochraně přírody v pořadu Nedej se! v České televizi. Při natáčení investigativních reportáží se dnes setkává s urážkami, výhrůžkami i útoky. „Když se rýpeme v kauzách v menších městech, odezva bývá veliká. O to důležitější ta práce je. Chceme rozvířit debatu,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci E.ON Ekofestivalu 2026 v Českých Budějovicích.
HusTalk: Zdravko Krstanov
Zdravko Krstanov: Hlášku „Na Česko dobrý“ nesnáším. Chci být palivo českého sebevědomí. Ve 28 letech převzal český Forbes a jak říká, stále má hlad po tom zjistit, kdo v Česku sedí na opravdu velkých penězích. Do nového HusTalku dorazil Zdravko Krstanov, šéfredaktor, který se vlastně za novináře ani moc nepovažuje, ale český byznys má v zmapovaný od garážových startupů až po miliardáře. Jak se člověk prokouše od svých prvních textů až na samotný vrchol mediální scény? Proč je podle něj důležité budovat si sociální kapitál? A co mají společného velcí hráči jako Křetínský, Tkáč nebo Strnad? Na to vše dostaneš v téhle epizodě odpověď.
Kubrt: Koupil luxusní auto na dálku
Koupil luxusní auto na dálku, ale lhali mu! Našli jsme chyby. Bude se vracet? Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
Čestmír Strakatý: Eva a Tereza Ryvoli
EVA A TEREZA RYVOLI. Opuštěný Sebastian, vlčí hlad a život s těžkou nemocí, dvě mámy jako „exponát“ a naděje na léčbu. „Teď ho víc zajímají vláčky než jídlo. Ale my víme, že to tak prostě nebude vždycky,“ říká Tereza Ryvoli o tříapůlletém Sebastianovi. Dnes je hravý, divoký a společenský kluk, běhá a na první pohled by na něm jeho nemoc možná nikdo nepoznal. Narodil se ale s Prader-Williho syndromem, vzácným genetickým onemocněním, které mimo jiné způsobuje svalovou slabost, zpomalený metabolismus a především poruchu pocitu sytosti. Člověk nemá jen chuť na jídlo, popisuje Eva Ryvoli, ale může prožívat hlad jako absolutní potřebu. U Sebastiana zatím nemoc naplno nepropukla, první náznaky už ale jeho mámy vidí. Jídlo dokáže během chvíle spořádat, dopíjí cizí sklenice a během krátkého zaváhání sní několik hrstí třešní i s peckami. To, co je dnes někdy ještě úsměvné, může za pár let zásadně určovat život celé rodiny. Sebastianův příběh začal tím, že ho biologičtí rodiče po zjištění diagnózy nechali v nemocnici. Eva tam tehdy pracovala a pamatuje si ho jako „hadrovou panenku“ - téměř se nehýbal a nikdo zpočátku nevěděl, co mu je. Když byl později převezen do dětského centra, nedokázala na něj přestat myslet. S partnerkou Terezou ho začaly navštěvovat a nakonec se rozhodly vzít si ho do pěstounské péče. Předcházely tomu pochybnosti, zda péči o nemocné dítě zvládnou psychicky, fyzicky i finančně. Po jeho příchodu domů se Sebastianem čtyřikrát denně cvičily Vojtovu metodu, absolvovaly rehabilitace i další terapie. Přestože původní odhady počítaly s tím, že začne chodit kolem čtyř let, rozchodil se ještě před druhými narozeninami. Teď se ale pravidla postupně obracejí. „Tak jsme vyhráli, zvládli jsme to, teď tady nám běhá po světě super kluk. A někde vzadu máte to, že se teď pravidla úplně změní,“ popisuje Tereza paradox nemoci. Z dítěte, které bylo potřeba intenzivně krmit, aby zesílilo, se může stát člověk, kterému bude nutné přístup k jídlu celý život omezovat. S nemocí se mohou pojit i psychické problémy, poruchy chování nebo sociální izolace. Naději proto Eva a Tereza Ryvoli vkládají do českého výzkumu a vývoje léčby. „Milujeme ho, dáváme mu pocit domova, pocit bezpečí, ale my na to sami nestačíme, aby mu pak opravdu bylo lépe,“ říká Eva. Na vývoj léčby pro lidi s PWS se snaží prostřednictvím sbírky získat 22 milionů korun. Přispět je možné na Donio. Eva a Tereza mluví i o tom, jaké je vychovávat dítě jako dvě ženy a proč musely před některými lidmi dokazovat, že jsou „normální“. Jedna sociální pracovnice jim dokonce rozmlouvala, aby si Sebastiana braly, protože jsou příliš aktivní a nemocné dítě je bude brzdit. Eva dnes říká, že debata o stejných rodičovských právech jí připadá absurdní: kritikům by doporučila podívat se, jak žijí děti, které rodinu nemají. Jak se žije s vědomím, že nejtěžší fáze nemoci vašeho dítěte možná teprve přijde? Co udělá permanentní boj o jídlo s dítětem i celou rodinou? Jaké předsudky musely dvě mámy překonat, aby mohly dát opuštěnému dítěti domov? A může český výzkum změnit Sebastianovu budoucnost? Poslechněte si celý rozhovor.
KETCHUP | Proč nás Slovinsko neohromilo?
KETCHUP | Proč nás Slovinsko neohromilo? Stejně jako loni jsme vyrazily s děvčátky pod stan, tentokrát do Slovinska. O tom, jak jsme ho vnímali se dozvíte v dnešní epizodě.
LUTN: Seznamka pro hokejisty
Seznamka pro hokejisty a Ferrari na baterku! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
DVTV: Rozárie Haškovcová
Motoristům jde o rozklad agendy životního prostředí. Téma klimatické krize nezmizí výrokem, že skončila, říká Haškovcová. „Data mluví jasně. K planetě se jako lidstvo nechováme dobře. Chci dát lidem do rukou nástroje, co s tím mohou dělat. Ne, aby to byla malá blbost jako sesbírání odpadků a tím se to vyřeší. Ale vyloženě pojďme volit, pojďme podepsat petici, aby se tady něco změnilo,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Motoristé nepřišli na Ministerstvo životního prostředí s vizí, spíš tam jde o rozklad agendy samotné. Kritizují klimatické šílenství a říkají, že chtějí chránit přírodu, ale nevidím nic, co by pro to dělali,“ dodává.
DVTV: Miroslav Kalousek
Kalousek: Vládní politika ohrožuje úplně všechny. To není budování budoucnosti, ale projídací spirála. Já bych z vlády odešel. (07.09.2026) „Usmívám se nad snahou dvou menších koaličních stran. Protože vyšší výdaje osm měsíců schvalovali. Jako kdybych si celý večer objednával v hospodě a najednou se vyděsil, když mi přinesou účet. Není poctivé říkat, že si budeme půjčovat každý rok 350 miliard a vyrosteme z toho. Nevyrosteme, zkrachujeme,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Těžko se mladé generaci říká: My jsme si dali dobrý oběd na dluh a vy ho po nás zaplaťte. A tam je problém toho rozpočtu. Ne v investicích, ale v každodenním provozu, který nejsme schopní pokrýt svými příjmy,“ dodává.
Ten Smlsal - Co vás štve na cestě vlakem
Ten Smlsal - Co vás štve na cestě vlakem. Stojíme na trati a kolem nás sviští vlaky. Nástupiště ohlásili na poslední chvíli. Vypadává internet. Vlak má zpoždění... Vybral jsem 8 věcí, které nás štvou při cestování vlakem, a nechal si od Správy železnic a Českých drah vysvětlit, proč se dějí.
Cest Čínou: Opustil som Šanghaj
Opustil som Šanghaj, neviem kedy sa vrátim. Lanzhou je fascinujúce mesto. Bol som tu niekoľkokrát, popravde, nikdy som z neho nemal až tak dobrý pocit. Môžem však povedať, že tentokrát sa toho vo mne veľa zmenilo. Lanzhou je super!
Nemalé - S01E04 - Armwrestling
Nemalé - S01E04 - Armwrestling. Další návrat k první sezóně podcastu Nemalé nás zavede tentokrát do 4. dílu. a to znamená ke stolům, kde bojují silní muži i ženy ve sportu s názvem Armwrestling. Český překlad je "páka" a čeští "přetláčeči" vozí vcelku pravidelně medaile z evropských i světových šampionátů. Vše o tomto zajímavém sportu vám představí sám prezident armwrestlingové asociace, Viktor Kerel. A je to vážně zajímavé povídání.
DVTV: Stojednička – Petros Michopulos
STOJEDNIČKA: Turek se chová jako Pepek Vyskoč. Motoristé jsou impotentní a ve vládě nejsou schopní nic řešit, říká Michopulos. „Můžeme Turkovi říkat třeba Filip Fosgen, jinak už nevím, jakou srandu si z toho člověka dělat. Vždyť je evidentní, že je úplně nekompetentní. Na věci, které jsou pro Babiše důležité, nemůžou Motoristé ani pomyslet,” říká v nové epizodě Stojedničky komentátor Petros Michopulos. Co stojí za náhle odkrytou kauzou zamořené půdy na Šumavě? Uchlácholí voliče SPD a Motoristů jejich snaha snížit schodek rozpočtu? A je Tomio Okamura nejúspěšnějším politickým podnikatelem v Česku?
U Kulatého stolu: Petr Uhlík
Petr Uhlík: Role intersexuální atletky byla nejtěžší v životě. Teď hledám, kdo jsem já. Petr Uhlík je herec oceněný Českým lvem. S Petrem jsme probírali přípravu na roli intersexuální atletky Zdeny Koubkové, atletický trénink, radikální změny kvůli herecké roli, plat herců v divadle a u filmu, život v Sudetech, roli vraha Hojera ze seriálu Metoda Markovič a otázku, kolik je pohlaví.
Koťák Live: Nykki
Nykki: 5Angels možná měly zůstat v Česku. Influencerka a bývalá členka 5Angels mluví o dětském showbyznysu, Anglii, životě v Americe, vztahu s hokejistou NHL, hudbě a sociálních sítích.
SPECIÁL Matěj Marek
SPECIÁL Matěj Marek: Rusové jdou. Vypukne v Evropě válka? O válce v Evropě se naposledy mluvilo před 45 lety. Tehdy se zostřil spor mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem a oba bloky začaly proti sobě v Evropě rozmisťovat rakety. Rusové už pár let předtím v zemích bývalého sovětského bloku nasadili novou generaci pozemních raket středního doletu SS-20 a země NATO odpověděly novými americkými raketami Pershing II. Tehdy vznikla reálná atmosféra, že válka v Evropě je možná. Prezidenti Reagan a Gorbačov v roce 1987 smlouvou INF tuto kategorii pozemních raket s doletem do 5 tisíc km odstranili. Od té doby se Evropě úvahy o válce vyhýbaly. Až nyní. V posledních měsících se v západních médiích a analytických centrech stále více mluví o tom, že ukrajinská válka by mohla přejít do širšího válečného konfliktu. Někteří analytici soudí, že řada ruských provokací v evropských městech je vlastně příznakem této nevyhlášené války. Do studia Kecy a politika jsme proto pozvali bezpečnostního analytika Matěje Marka, který prošel českou armádou, byl na stážích v Polsku a Izraeli a v posledních dvou letech strávil pět měsíců na Ukrajině, kde se pohyboval v rámci projektu Reportérky.cz. To, co dnes úvahám o celém konfliktu chybí, je globální pohled. Jaký je charakter války? Jak se bude dál vyvíjet? Do jaké míry Rusy vyčerpává jejich chřadnoucí ekonomika a jak se to promítá do jejich snahy ukončit válku? Jaká je ukrajinská a ruská vize míru a protínají se vůbec někde? O těchto a dalších otázkách v nejnovějším speciálu.
Opravdové zločiny: Monstra 21 tváří
Monstra 21 tváří. Monstra 21 tváří - kdo stál za největší záhadou Japonské historie?
Opravdové zločiny: Todd Chance
Todd Chance. Todd uvěřil, že láska hory přenáší a stálo ho to život.
DVTV: Volby – Tomáš Portlík
VOLBY | V koalici s Piráty jsme se vydírali. Teď mám pár cílů a přes ty nepojede vlak, nechci kompromisy, říká Portlík. (03.09.2026) „Nejbližší koaliční partner je pro mě STAN. Pokud bych měl Prahu řídit s hnutím ANO skrze prostředníka, kterému bude velet pan premiér, tak nebudu cítit svobodu dělat věci tak, jak bych chtěl,” říká 1. místopředseda ODS a kandidát na primátora za koalici Spolu pro Prahu Tomáš Portlík v prvním ze série rozhovorů s lídry. „Nemám rád argumenty, že jsme mohli regulovat cenu bydlení, kdybychom měli 70 % bytového fondu. Naopak jsem pyšný na to, že tu máme 70 % soukromých vlastníků, nemáme tu ghetta a no-go zóny a že jsme v tom unikátní.”
DVTV: Miroslav Kalousek
Kalousek: Vládní politika ohrožuje úplně všechny. To není budování budoucnosti, ale projídací spirála. Já bych z vlády odešel. (07.09.2026) „Usmívám se nad snahou dvou menších koaličních stran. Protože vyšší výdaje osm měsíců schvalovali. Jako kdybych si celý večer objednával v hospodě a najednou se vyděsil, když mi přinesou účet. Není poctivé říkat, že si budeme půjčovat každý rok 350 miliard a vyrosteme z toho. Nevyrosteme, zkrachujeme,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Těžko se mladé generaci říká: My jsme si dali dobrý oběd na dluh a vy ho po nás zaplaťte. A tam je problém toho rozpočtu. Ne v investicích, ale v každodenním provozu, který nejsme schopní pokrýt svými příjmy,“ dodává.
Ten Smlsal - Co vás štve na cestě vlakem
Ten Smlsal - Co vás štve na cestě vlakem. Stojíme na trati a kolem nás sviští vlaky. Nástupiště ohlásili na poslední chvíli. Vypadává internet. Vlak má zpoždění... Vybral jsem 8 věcí, které nás štvou při cestování vlakem, a nechal si od Správy železnic a Českých drah vysvětlit, proč se dějí.
