DVTV Extra
DVTV Extra od do
luciemin: Tuhle barvu už nemůžu nosit
VLOG | TUHLE BARVU UŽ NEMŮŽU NOSIT | REAL TALK & REALITA MÝCH DNŮ. Vítejte u nového videa, kamarádi. Vezmu vás v něm na barevnou typologii, abych zjistila, co mi vlastně nejvíc sluší a co si naopak už nikdy nemůžu koupit haha. Uděláme si 5-min cheesecake plný bílkovin, pokecáme si o jedné věci, kterou mám na srdci ohledně nás influencerů, rozbalíme si Oner Active balíček, trošku zařídíme domácnost a další.
DVTV: David Vencl
„Došla mi šťáva. Věděl jsem, že se buď vynořím na rekordu, nebo usnu.” Freediver Vencl nám ukázal nezveřejněné záběry z blackoutu. (26.04.2026) „Kyslík v krvi mi klesl na takovou úroveň, že jsem upadl do bezvědomí. Vytahovali mě lehce fialového, ale právě ta barva, která může děsit, je známkou zdravého fungování organismu,” popisuje freediver David Vencl následky svého neúspěšného pokusu vylepšit vlastní světový rekord v plavání pod ledem na 108 metrů. „Když se pokoušíte o něco, co ještě nikdo nikdy neudělal, víte, že jdete do jistého rizika. Pokus o světový rekord je ale z hlediska bezpečnosti nejvíce ošetřená věc, navíc mu předcházejí stovky a tisíce ponorů. Freediving je krásný a velmi bezpečný sport.”
DVTV: Vagabundi na cestách
Čtyři roky pěšky z Bali do Frenštátu: Spali jsme v ruinách, největší daň za cestu byly vztahy, říkají Vagabundi na cestách. (23.08.2026) „Planeta je menší, než jsme čekali. Když jsme viděli Frenštát, měli jsme slzy na krajíčku. Závěrečná etapa kolem hranic Česka byla dvouměsíční párty, je to tady hrozně malinké, ani jsme si to nestihli užít. Nepál jsme procházeli pět měsíců,“ říkají Lubomír Svoboda a Roman Vojvodík alias Luba a Banán, známí jako Vagabundi na cestách. „Zlou krev ani ponorku jsme mezi sebou neměli, ani jednou jsme se nepohádali. Někdy nám bylo až trapné, jak lidé musí žít. Člověk si uvědomí, že vyrůstal v tak krásné a dobré zemi. Život teď chceme mít barevnější než jen chodit. Další plán je rande,“ dodávají.
Neurazitelný podcast: Karel Pošíval
Policejní vyjednavač: Život často visí na jediném slovu! Na sebevraha řvali "Kdo neskáče, není Čech!". Co říct chlapovi, který drží manželce nůž pod krkem? Proč život často visí na jediném slovu? Co dělat, když na člověka, kterého chcete zachránit, pod mostem řvou "Kdo neskáče, není Čech!"? Jakou větou pomoci ženě, která chce skočit pod vlak? Jak zachovat klid, i když jde o život? Co je nejčastější chyba zásahovky? A jak vypadá pět hodin s člověkem, který může kdykoli zemřít? Nejen to objevíte ve 145. díle Neurazitelného podcastu! Karel Pošíval je bývalý policejní vyjednavač a lektor vyjednávacích dovedností.
Čecho-Ukrajinec Paša na frontě
„S násilně mobilizovanými soucítím,“ říká Čecho-Ukrajinec Pavel, který už čtvrtým rokem bojuje na Donbase, i když by nemusel. Kamarádům z legrace říká, že když začne válka mezi Ukrajinou a Českem, přeběhne na českou stranu. Zatím ale bojuje na Ukrajině, v místech, kde je to nejtěžší – na Donbase. Nemusel by. Když vypukla válka, žil už přes 25 let v Česku, kde má dceru. Nemusel se vracet na Ukrajinu, ale přesto to udělal a riskuje život pro zemi, kde se narodil. „Cítím se hodně svázaný s českou kulturou, s českými lidmi, hodně pomáhají, hodně,“ říká Pavel „Paša“ Zatulin. Bojuje s pěchotní brigádou v místech, kde byste nechtěli být ani den. „S těmi, co je násilně mobilizují, soucítím. Lžou jim, že budou někde v týlu, a zároveň straší Donbasem. Ano, je tady válka, ale pořád tu jsou i civilisté. Život nějak funguje,“ říká Paša. Podle něj nejsou lidé na Donbase proruští, jen unavení. „Ne že by chtěli pod Rusko, spíš je jim to jedno, některým. A nemají, kam jít. Stát se v podstatě nestará. Může je maximálně zadarmo odvézt z Doněcké oblasti, to je všechno. Je mi jich líto, že tu musí zůstat. Útoky na civilisty jsou terorismus – jak jinak to nazvat? Co Paša po letech válčení cítí k Rusům? „Nic. Dřív jsem cítil nenávist, teď už ne. Jsou to obelhaní lidé. Snad se někdy proberou, snad pochopí, že to je blbost, že to je celé zbytečné, že tu není, koho osvobozovat. Maximálně někoho osvobodit od života, nebo od elektřiny, od internetu…“ Ukrajině by přál, aby tahle válka pro ni byla ponaučením. „Proč na nás zaútočili? Protože jsme byli slabí, protože Ukrajina byla slabá, protože tu okrádali jeden druhého. Lidé by se měli probrat. Být poctivými, spravedlivými, prostě musí se změnit mentálně. Tak to přeji Ukrajině a ukrajinskému národu,“ přemítá Paša na okraji Kramatorsku za vytrvalého bzučení nepřátelského dronu hledajícího svůj cíl v okolí…
Co by kdyby?: USA
Konec amerického snu: Pochodeň svobody zhasla, Trump a jeho chaos a co bude teď s námi? Co kdyby nebyly USA? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o zemi, která se stala symbolem svobody i terčem kritiky. Proč od Ameriky očekáváme víc než od ostatních států? Co by se stalo s Evropou, kdyby se Spojené státy stáhly ze své role světové velmoci? Nebo se to už děje? A nabízí Donald Trump Americe nějakou budoucnost?
Brain We Are: Tereza Matějčková
Filozofka o Odvaze Myslet | Sebe-vědomí & Proč musíme zpochybňovat vlastní svět? - Tereza Matějčková. Filozofie je pro každého. Je to nástroj svobody. V této epizodě mluvíme s filozofkou Terezou Matějčkovou o tom, proč skutečné myšlení vždy narušuje pohodlí, proč empatie bez nesouhlasu vede k stagnaci a proč odvaha myslet znamená přijmout i vlastní nedostatečnost. Filozofie podle ní není o odpovědích, ale o otázkách, které rozrušují naše jistoty. Je to schopnost ustát selhání, unést samotu a zpochybnit i vlastní kulturu, která nás formovala. V době přecitlivělosti, digitálního tlaku a strachu z ostrakizace je to radikálnější než kdy dřív. Tohle není epizoda o teorii. Je o tom, jak si uchovat vnitřní život, autenticitu a svobodu a to v čase, který miluje rychlé soudy a nenávidí nepohodlné otázky.
Kecy a politika 280
Kecy a politika 280: Měl by Petr Pavel mlčet? Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě. Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra. Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou. Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno. Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie. Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.
Koťák Live: Adéla Elbel
Adéla Elbel: Já nedělám vtipy, já si povídám s lidmi. Stand-up komička mluví o improvizaci s publikem, třech dětech, knihách, nizozemštině, Santiagu, romantice, politice a gay pohádce pro děti.
DVTV: Martina Eretová
Natáčí realitu českých věznic: Odsouzený dokáže spolknout břitvu i zapalovač. Absence empatie vrahů byla hrůzostrašná. (18.08.2026) „Doufám, že výpovědi doživotně odsouzených vrahů můžou působit preventivně. Říct dítěti, ať nechodí ven s cizím chlapem, je jedna věc. Mnohem přesvědčivější je děsivá syrovost toho, jak někteří muži o ženách mohou smýšlet a jak to může dopadnout. Rozhovor s Karlem Šťovíčkem dceři pustím, až bude starší,“ říká dokumentaristka Martina Eretová, která ve svých sériích mapuje české vězeňství. Osobně mluvila s doživotně odsouzenými pachateli nejhorších trestných činů, dokumentovala realitu policejní služby a natáčela život za mřížemi očima zaměstnanců vězeňské služby. „Zdravotní sestra z Valdic měla fascinující sbírku kuriozit, rentgenových snímků, co všechno do sebe odsouzení dokážou dostat. Byla tam třeba otevřená břitva nebo zapalovač,“ dodává.
DVTV: Vagabundi na cestách
Čtyři roky pěšky z Bali do Frenštátu: Spali jsme v ruinách, největší daň za cestu byly vztahy, říkají Vagabundi na cestách. (23.08.2026) „Planeta je menší, než jsme čekali. Když jsme viděli Frenštát, měli jsme slzy na krajíčku. Závěrečná etapa kolem hranic Česka byla dvouměsíční párty, je to tady hrozně malinké, ani jsme si to nestihli užít. Nepál jsme procházeli pět měsíců,“ říkají Lubomír Svoboda a Roman Vojvodík alias Luba a Banán, známí jako Vagabundi na cestách. „Zlou krev ani ponorku jsme mezi sebou neměli, ani jednou jsme se nepohádali. Někdy nám bylo až trapné, jak lidé musí žít. Člověk si uvědomí, že vyrůstal v tak krásné a dobré zemi. Život teď chceme mít barevnější než jen chodit. Další plán je rande,“ dodávají.
Neurazitelný podcast: Karel Pošíval
Policejní vyjednavač: Život často visí na jediném slovu! Na sebevraha řvali "Kdo neskáče, není Čech!". Co říct chlapovi, který drží manželce nůž pod krkem? Proč život často visí na jediném slovu? Co dělat, když na člověka, kterého chcete zachránit, pod mostem řvou "Kdo neskáče, není Čech!"? Jakou větou pomoci ženě, která chce skočit pod vlak? Jak zachovat klid, i když jde o život? Co je nejčastější chyba zásahovky? A jak vypadá pět hodin s člověkem, který může kdykoli zemřít? Nejen to objevíte ve 145. díle Neurazitelného podcastu! Karel Pošíval je bývalý policejní vyjednavač a lektor vyjednávacích dovedností.
Čecho-Ukrajinec Paša na frontě
„S násilně mobilizovanými soucítím,“ říká Čecho-Ukrajinec Pavel, který už čtvrtým rokem bojuje na Donbase, i když by nemusel. Kamarádům z legrace říká, že když začne válka mezi Ukrajinou a Českem, přeběhne na českou stranu. Zatím ale bojuje na Ukrajině, v místech, kde je to nejtěžší – na Donbase. Nemusel by. Když vypukla válka, žil už přes 25 let v Česku, kde má dceru. Nemusel se vracet na Ukrajinu, ale přesto to udělal a riskuje život pro zemi, kde se narodil. „Cítím se hodně svázaný s českou kulturou, s českými lidmi, hodně pomáhají, hodně,“ říká Pavel „Paša“ Zatulin. Bojuje s pěchotní brigádou v místech, kde byste nechtěli být ani den. „S těmi, co je násilně mobilizují, soucítím. Lžou jim, že budou někde v týlu, a zároveň straší Donbasem. Ano, je tady válka, ale pořád tu jsou i civilisté. Život nějak funguje,“ říká Paša. Podle něj nejsou lidé na Donbase proruští, jen unavení. „Ne že by chtěli pod Rusko, spíš je jim to jedno, některým. A nemají, kam jít. Stát se v podstatě nestará. Může je maximálně zadarmo odvézt z Doněcké oblasti, to je všechno. Je mi jich líto, že tu musí zůstat. Útoky na civilisty jsou terorismus – jak jinak to nazvat? Co Paša po letech válčení cítí k Rusům? „Nic. Dřív jsem cítil nenávist, teď už ne. Jsou to obelhaní lidé. Snad se někdy proberou, snad pochopí, že to je blbost, že to je celé zbytečné, že tu není, koho osvobozovat. Maximálně někoho osvobodit od života, nebo od elektřiny, od internetu…“ Ukrajině by přál, aby tahle válka pro ni byla ponaučením. „Proč na nás zaútočili? Protože jsme byli slabí, protože Ukrajina byla slabá, protože tu okrádali jeden druhého. Lidé by se měli probrat. Být poctivými, spravedlivými, prostě musí se změnit mentálně. Tak to přeji Ukrajině a ukrajinskému národu,“ přemítá Paša na okraji Kramatorsku za vytrvalého bzučení nepřátelského dronu hledajícího svůj cíl v okolí…
Co by kdyby?: USA
Konec amerického snu: Pochodeň svobody zhasla, Trump a jeho chaos a co bude teď s námi? Co kdyby nebyly USA? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o zemi, která se stala symbolem svobody i terčem kritiky. Proč od Ameriky očekáváme víc než od ostatních států? Co by se stalo s Evropou, kdyby se Spojené státy stáhly ze své role světové velmoci? Nebo se to už děje? A nabízí Donald Trump Americe nějakou budoucnost?
Brain We Are: Tereza Matějčková
Filozofka o Odvaze Myslet | Sebe-vědomí & Proč musíme zpochybňovat vlastní svět? - Tereza Matějčková. Filozofie je pro každého. Je to nástroj svobody. V této epizodě mluvíme s filozofkou Terezou Matějčkovou o tom, proč skutečné myšlení vždy narušuje pohodlí, proč empatie bez nesouhlasu vede k stagnaci a proč odvaha myslet znamená přijmout i vlastní nedostatečnost. Filozofie podle ní není o odpovědích, ale o otázkách, které rozrušují naše jistoty. Je to schopnost ustát selhání, unést samotu a zpochybnit i vlastní kulturu, která nás formovala. V době přecitlivělosti, digitálního tlaku a strachu z ostrakizace je to radikálnější než kdy dřív. Tohle není epizoda o teorii. Je o tom, jak si uchovat vnitřní život, autenticitu a svobodu a to v čase, který miluje rychlé soudy a nenávidí nepohodlné otázky.
Kecy a politika 280
Kecy a politika 280: Měl by Petr Pavel mlčet? Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě. Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra. Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou. Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno. Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie. Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.
Koťák Live: Adéla Elbel
Adéla Elbel: Já nedělám vtipy, já si povídám s lidmi. Stand-up komička mluví o improvizaci s publikem, třech dětech, knihách, nizozemštině, Santiagu, romantice, politice a gay pohádce pro děti.
DVTV: Martina Eretová
Natáčí realitu českých věznic: Odsouzený dokáže spolknout břitvu i zapalovač. Absence empatie vrahů byla hrůzostrašná. (18.08.2026) „Doufám, že výpovědi doživotně odsouzených vrahů můžou působit preventivně. Říct dítěti, ať nechodí ven s cizím chlapem, je jedna věc. Mnohem přesvědčivější je děsivá syrovost toho, jak někteří muži o ženách mohou smýšlet a jak to může dopadnout. Rozhovor s Karlem Šťovíčkem dceři pustím, až bude starší,“ říká dokumentaristka Martina Eretová, která ve svých sériích mapuje české vězeňství. Osobně mluvila s doživotně odsouzenými pachateli nejhorších trestných činů, dokumentovala realitu policejní služby a natáčela život za mřížemi očima zaměstnanců vězeňské služby. „Zdravotní sestra z Valdic měla fascinující sbírku kuriozit, rentgenových snímků, co všechno do sebe odsouzení dokážou dostat. Byla tam třeba otevřená břitva nebo zapalovač,“ dodává.
DVTV: Vagabundi na cestách
Čtyři roky pěšky z Bali do Frenštátu: Spali jsme v ruinách, největší daň za cestu byly vztahy, říkají Vagabundi na cestách. (23.08.2026) „Planeta je menší, než jsme čekali. Když jsme viděli Frenštát, měli jsme slzy na krajíčku. Závěrečná etapa kolem hranic Česka byla dvouměsíční párty, je to tady hrozně malinké, ani jsme si to nestihli užít. Nepál jsme procházeli pět měsíců,“ říkají Lubomír Svoboda a Roman Vojvodík alias Luba a Banán, známí jako Vagabundi na cestách. „Zlou krev ani ponorku jsme mezi sebou neměli, ani jednou jsme se nepohádali. Někdy nám bylo až trapné, jak lidé musí žít. Člověk si uvědomí, že vyrůstal v tak krásné a dobré zemi. Život teď chceme mít barevnější než jen chodit. Další plán je rande,“ dodávají.
Turistika beze stop: Pavel Přílepek
34 let maluje turistické značky: Jde o to užít si přírodu a ne koukat do mobilu. Bezohlednost a nepořádek mě dokáže naštvat. „Turistické značky maluju od 1992, vždy mě bavila turistika. Ta činnost mě uvolňuje od pracovního celotýdenního stresu,“ říká Pavel Přílepek, šéf značkařů a zároveň nový předseda Klubu českých turistů. „Myslím, že jsem označkoval asi 700 km tras, na Táborsky neexistuje trasa, kde jsem nebyl. To značení je tam pro turisty, aby se na nás mohli spolehnout. Nejde přece o to jít do přírody a užít si to hezké, za čím jsme se tam vydali, a ne koukat do mobilu,“ dodává. KČT také spolupracuje na projektu Turistika beze stop. „Za mě je důležité, abychom se na trasách chovali s respektem jeden k druhému. Bezohlednost a nepořádek mě dokáže hodně naštvat.“ Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.
Gebrian: Pavilon Grébovka
Park Grébovka. Jak úžasně může vypadat staré vedle nového. V areálu parku Grébovka v pražských Havlíčkových Sadech se v roce 2010 rekostruoval historický pavilon a zároveň u něj vzniklo i jedno současné křídlo. Spojení starého a nového tu funguje úplně hladce a my se s Adamem Gebrianem podíváme, proč tomu tak je a jak obstojí okolní svět ve srovnání s kultivovaně spravovaným parkem.Grébovka je park inspirovaný italskou renesancí s fontánou a vodní kaskádou, jezírkem, pavilony, sochami a okouzlující umělou jeskyní nabízí kromě unikátních výhledů na Prahu i posezení v půvabné vinárně Viniční altán uprostřed rozsáhlých vinic či v zahradní kavárně Pavilon Grébovka s unikátní replikou původní historické kuželkové dráhy ze 70. let 19. století.(Zdroj: prague.eu)
Gebrian: Moskevská ulice
Ulice po rekonstrukci. Takhle by to mohlo vypadat úplně všude. V Moskevské ulici došlo před 6ti lety k rekonstrukci veřejného prostoru, což změnilo celé fungování ulice. Co všechno je tady teď dobře a kde jsou ještě rezervy?
Petra Going Places - Dolomity, den 3.
Nejhezčí vyhlídka v Dolomitech? Ráno jsem si na parkovišti u Tre Cime počkala, abych se dostala do první řady, a pak jsem si hodně dlouho užívala ranní kafíčko a výhledy z dodávky. Na odpoledne jsem si naplánovala vyhlídku Cadini di Misurina a okruh okolo Tre Cime a domů jsem to stihla zase tip ťop před setměním.
TH TEST: Merida Dirt
Kolo typu DIRT: Když si chcete užít pumptracky a naučit se skákat. Dirt bike je kolo určené na pumptracky a skoky. Oblíbené je pochopitelně hlavně mezi mladými, ale ve videu uvidíte, jak si na něm zajezdí i čtyřicátník. Na věku nezáleží! Pokud se chcete naučit na kole správně pumpovat, skákat a dělat triky, je dirt dobrou pomůckou. Působí sice jako malé, vratké a tvrdé kolo, ale díky tomu se jej rychle a přesně naučíte ovládat. Nabyté dovednosti pak zužitkujete i na větším kole někde na trialu. Ve videu byly využity kola Merida Dirt 500 a Merida Dirt 700.
Příběhy z Gastra: FARMAŘIT se dá
FARMAŘIT se dá, ale KUPUJE to někdo? Farma! Zní to krásně, co? Ale co to všechno obnáší vést rodinnou farmu na Vysočině, nasadit do procesu celou rodinu a prodávat věci trochu dráž, než je obvyklé. Máme tu další epický díl Příběhů z gastra z Farmy Poříčí kde mimochodem dělají i slavnou kapří paštiku Najdete je nedaleko Pelhřimova na Vysočině. My se tam rádi stavujeme na kafe a sladké po cestě, občas i na jídlo, ale zjistíte, že toho dělají mnohem víc. My jsme rádi, že jsme tam mohli natáčet v době, kdy byl výlov rybníka. Protože rybník je ten důvod proč tohle místo kdysi vzniklo!
Daniel Kotula: Český vs americký makléř
Je lepší český, nebo americký realitní makléř? Co je pravdy na tom, že američtí realitní makléři jsou světovou špičkou, jíž ti čeští nesahají ani po kotníky? Odpověď najdete v tomto videu! Pravda nejspíš není tak černobílá, jak by se mohlo zdát – alespoň to vyplývá z největší americké realitní konference, která se konala v Malibu. Jak tedy čeští makléři obstojí ve srovnání s těmi z USA?
Brain We Are: Tereza Matějčková
Filozofka o Odvaze Myslet | Sebe-vědomí & Proč musíme zpochybňovat vlastní svět? - Tereza Matějčková. Filozofie je pro každého. Je to nástroj svobody. V této epizodě mluvíme s filozofkou Terezou Matějčkovou o tom, proč skutečné myšlení vždy narušuje pohodlí, proč empatie bez nesouhlasu vede k stagnaci a proč odvaha myslet znamená přijmout i vlastní nedostatečnost. Filozofie podle ní není o odpovědích, ale o otázkách, které rozrušují naše jistoty. Je to schopnost ustát selhání, unést samotu a zpochybnit i vlastní kulturu, která nás formovala. V době přecitlivělosti, digitálního tlaku a strachu z ostrakizace je to radikálnější než kdy dřív. Tohle není epizoda o teorii. Je o tom, jak si uchovat vnitřní život, autenticitu a svobodu a to v čase, který miluje rychlé soudy a nenávidí nepohodlné otázky.
Vedrooooo!!! Co nám pomáhá ho přežít?
SUMMER ESSENTIALS | Jak zvládnout vlnu veder? Vedrooooo!!! Co nám pomáhá ho přežít? A jaké máme plány na léto? Spoiler: Bude velký hledání lásky!
Koťák Live: Adéla Elbel
Adéla Elbel: Já nedělám vtipy, já si povídám s lidmi. Stand-up komička mluví o improvizaci s publikem, třech dětech, knihách, nizozemštině, Santiagu, romantice, politice a gay pohádce pro děti.
Neurazitelný podcast: Karel Pošíval
Policejní vyjednavač: Život často visí na jediném slovu! Na sebevraha řvali "Kdo neskáče, není Čech!". Co říct chlapovi, který drží manželce nůž pod krkem? Proč život často visí na jediném slovu? Co dělat, když na člověka, kterého chcete zachránit, pod mostem řvou "Kdo neskáče, není Čech!"? Jakou větou pomoci ženě, která chce skočit pod vlak? Jak zachovat klid, i když jde o život? Co je nejčastější chyba zásahovky? A jak vypadá pět hodin s člověkem, který může kdykoli zemřít? Nejen to objevíte ve 145. díle Neurazitelného podcastu! Karel Pošíval je bývalý policejní vyjednavač a lektor vyjednávacích dovedností.
Čecho-Ukrajinec Paša na frontě
„S násilně mobilizovanými soucítím,“ říká Čecho-Ukrajinec Pavel, který už čtvrtým rokem bojuje na Donbase, i když by nemusel. Kamarádům z legrace říká, že když začne válka mezi Ukrajinou a Českem, přeběhne na českou stranu. Zatím ale bojuje na Ukrajině, v místech, kde je to nejtěžší – na Donbase. Nemusel by. Když vypukla válka, žil už přes 25 let v Česku, kde má dceru. Nemusel se vracet na Ukrajinu, ale přesto to udělal a riskuje život pro zemi, kde se narodil. „Cítím se hodně svázaný s českou kulturou, s českými lidmi, hodně pomáhají, hodně,“ říká Pavel „Paša“ Zatulin. Bojuje s pěchotní brigádou v místech, kde byste nechtěli být ani den. „S těmi, co je násilně mobilizují, soucítím. Lžou jim, že budou někde v týlu, a zároveň straší Donbasem. Ano, je tady válka, ale pořád tu jsou i civilisté. Život nějak funguje,“ říká Paša. Podle něj nejsou lidé na Donbase proruští, jen unavení. „Ne že by chtěli pod Rusko, spíš je jim to jedno, některým. A nemají, kam jít. Stát se v podstatě nestará. Může je maximálně zadarmo odvézt z Doněcké oblasti, to je všechno. Je mi jich líto, že tu musí zůstat. Útoky na civilisty jsou terorismus – jak jinak to nazvat? Co Paša po letech válčení cítí k Rusům? „Nic. Dřív jsem cítil nenávist, teď už ne. Jsou to obelhaní lidé. Snad se někdy proberou, snad pochopí, že to je blbost, že to je celé zbytečné, že tu není, koho osvobozovat. Maximálně někoho osvobodit od života, nebo od elektřiny, od internetu…“ Ukrajině by přál, aby tahle válka pro ni byla ponaučením. „Proč na nás zaútočili? Protože jsme byli slabí, protože Ukrajina byla slabá, protože tu okrádali jeden druhého. Lidé by se měli probrat. Být poctivými, spravedlivými, prostě musí se změnit mentálně. Tak to přeji Ukrajině a ukrajinskému národu,“ přemítá Paša na okraji Kramatorsku za vytrvalého bzučení nepřátelského dronu hledajícího svůj cíl v okolí…
Co by kdyby?: USA
Konec amerického snu: Pochodeň svobody zhasla, Trump a jeho chaos a co bude teď s námi? Co kdyby nebyly USA? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o zemi, která se stala symbolem svobody i terčem kritiky. Proč od Ameriky očekáváme víc než od ostatních států? Co by se stalo s Evropou, kdyby se Spojené státy stáhly ze své role světové velmoci? Nebo se to už děje? A nabízí Donald Trump Americe nějakou budoucnost?
DVTV: Martina Eretová
Natáčí realitu českých věznic: Odsouzený dokáže spolknout břitvu i zapalovač. Absence empatie vrahů byla hrůzostrašná. (18.08.2026) „Doufám, že výpovědi doživotně odsouzených vrahů můžou působit preventivně. Říct dítěti, ať nechodí ven s cizím chlapem, je jedna věc. Mnohem přesvědčivější je děsivá syrovost toho, jak někteří muži o ženách mohou smýšlet a jak to může dopadnout. Rozhovor s Karlem Šťovíčkem dceři pustím, až bude starší,“ říká dokumentaristka Martina Eretová, která ve svých sériích mapuje české vězeňství. Osobně mluvila s doživotně odsouzenými pachateli nejhorších trestných činů, dokumentovala realitu policejní služby a natáčela život za mřížemi očima zaměstnanců vězeňské služby. „Zdravotní sestra z Valdic měla fascinující sbírku kuriozit, rentgenových snímků, co všechno do sebe odsouzení dokážou dostat. Byla tam třeba otevřená břitva nebo zapalovač,“ dodává.
DVTV: Vagabundi na cestách
Čtyři roky pěšky z Bali do Frenštátu: Spali jsme v ruinách, největší daň za cestu byly vztahy, říkají Vagabundi na cestách. (23.08.2026) „Planeta je menší, než jsme čekali. Když jsme viděli Frenštát, měli jsme slzy na krajíčku. Závěrečná etapa kolem hranic Česka byla dvouměsíční párty, je to tady hrozně malinké, ani jsme si to nestihli užít. Nepál jsme procházeli pět měsíců,“ říkají Lubomír Svoboda a Roman Vojvodík alias Luba a Banán, známí jako Vagabundi na cestách. „Zlou krev ani ponorku jsme mezi sebou neměli, ani jednou jsme se nepohádali. Někdy nám bylo až trapné, jak lidé musí žít. Člověk si uvědomí, že vyrůstal v tak krásné a dobré zemi. Život teď chceme mít barevnější než jen chodit. Další plán je rande,“ dodávají.
Turistika beze stop: Pavel Přílepek
34 let maluje turistické značky: Jde o to užít si přírodu a ne koukat do mobilu. Bezohlednost a nepořádek mě dokáže naštvat. „Turistické značky maluju od 1992, vždy mě bavila turistika. Ta činnost mě uvolňuje od pracovního celotýdenního stresu,“ říká Pavel Přílepek, šéf značkařů a zároveň nový předseda Klubu českých turistů. „Myslím, že jsem označkoval asi 700 km tras, na Táborsky neexistuje trasa, kde jsem nebyl. To značení je tam pro turisty, aby se na nás mohli spolehnout. Nejde přece o to jít do přírody a užít si to hezké, za čím jsme se tam vydali, a ne koukat do mobilu,“ dodává. KČT také spolupracuje na projektu Turistika beze stop. „Za mě je důležité, abychom se na trasách chovali s respektem jeden k druhému. Bezohlednost a nepořádek mě dokáže hodně naštvat.“ Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.
Gebrian: Pavilon Grébovka
Park Grébovka. Jak úžasně může vypadat staré vedle nového. V areálu parku Grébovka v pražských Havlíčkových Sadech se v roce 2010 rekostruoval historický pavilon a zároveň u něj vzniklo i jedno současné křídlo. Spojení starého a nového tu funguje úplně hladce a my se s Adamem Gebrianem podíváme, proč tomu tak je a jak obstojí okolní svět ve srovnání s kultivovaně spravovaným parkem.Grébovka je park inspirovaný italskou renesancí s fontánou a vodní kaskádou, jezírkem, pavilony, sochami a okouzlující umělou jeskyní nabízí kromě unikátních výhledů na Prahu i posezení v půvabné vinárně Viniční altán uprostřed rozsáhlých vinic či v zahradní kavárně Pavilon Grébovka s unikátní replikou původní historické kuželkové dráhy ze 70. let 19. století.(Zdroj: prague.eu)
Gebrian: Moskevská ulice
Ulice po rekonstrukci. Takhle by to mohlo vypadat úplně všude. V Moskevské ulici došlo před 6ti lety k rekonstrukci veřejného prostoru, což změnilo celé fungování ulice. Co všechno je tady teď dobře a kde jsou ještě rezervy?
Petra Going Places - Dolomity, den 3.
Nejhezčí vyhlídka v Dolomitech? Ráno jsem si na parkovišti u Tre Cime počkala, abych se dostala do první řady, a pak jsem si hodně dlouho užívala ranní kafíčko a výhledy z dodávky. Na odpoledne jsem si naplánovala vyhlídku Cadini di Misurina a okruh okolo Tre Cime a domů jsem to stihla zase tip ťop před setměním.
TH TEST: Merida Dirt
Kolo typu DIRT: Když si chcete užít pumptracky a naučit se skákat. Dirt bike je kolo určené na pumptracky a skoky. Oblíbené je pochopitelně hlavně mezi mladými, ale ve videu uvidíte, jak si na něm zajezdí i čtyřicátník. Na věku nezáleží! Pokud se chcete naučit na kole správně pumpovat, skákat a dělat triky, je dirt dobrou pomůckou. Působí sice jako malé, vratké a tvrdé kolo, ale díky tomu se jej rychle a přesně naučíte ovládat. Nabyté dovednosti pak zužitkujete i na větším kole někde na trialu. Ve videu byly využity kola Merida Dirt 500 a Merida Dirt 700.
Příběhy z Gastra: FARMAŘIT se dá
FARMAŘIT se dá, ale KUPUJE to někdo? Farma! Zní to krásně, co? Ale co to všechno obnáší vést rodinnou farmu na Vysočině, nasadit do procesu celou rodinu a prodávat věci trochu dráž, než je obvyklé. Máme tu další epický díl Příběhů z gastra z Farmy Poříčí kde mimochodem dělají i slavnou kapří paštiku Najdete je nedaleko Pelhřimova na Vysočině. My se tam rádi stavujeme na kafe a sladké po cestě, občas i na jídlo, ale zjistíte, že toho dělají mnohem víc. My jsme rádi, že jsme tam mohli natáčet v době, kdy byl výlov rybníka. Protože rybník je ten důvod proč tohle místo kdysi vzniklo!
Daniel Kotula: Český vs americký makléř
Je lepší český, nebo americký realitní makléř? Co je pravdy na tom, že američtí realitní makléři jsou světovou špičkou, jíž ti čeští nesahají ani po kotníky? Odpověď najdete v tomto videu! Pravda nejspíš není tak černobílá, jak by se mohlo zdát – alespoň to vyplývá z největší americké realitní konference, která se konala v Malibu. Jak tedy čeští makléři obstojí ve srovnání s těmi z USA?
Kubrt: Tohle je auto v bezvadném stavu?
Mě snad švihne. Tohle je auto v bezvadném stavu? Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
Čecho-Ukrajinec Paša na frontě
„S násilně mobilizovanými soucítím,“ říká Čecho-Ukrajinec Pavel, který už čtvrtým rokem bojuje na Donbase, i když by nemusel. Kamarádům z legrace říká, že když začne válka mezi Ukrajinou a Českem, přeběhne na českou stranu. Zatím ale bojuje na Ukrajině, v místech, kde je to nejtěžší – na Donbase. Nemusel by. Když vypukla válka, žil už přes 25 let v Česku, kde má dceru. Nemusel se vracet na Ukrajinu, ale přesto to udělal a riskuje život pro zemi, kde se narodil. „Cítím se hodně svázaný s českou kulturou, s českými lidmi, hodně pomáhají, hodně,“ říká Pavel „Paša“ Zatulin. Bojuje s pěchotní brigádou v místech, kde byste nechtěli být ani den. „S těmi, co je násilně mobilizují, soucítím. Lžou jim, že budou někde v týlu, a zároveň straší Donbasem. Ano, je tady válka, ale pořád tu jsou i civilisté. Život nějak funguje,“ říká Paša. Podle něj nejsou lidé na Donbase proruští, jen unavení. „Ne že by chtěli pod Rusko, spíš je jim to jedno, některým. A nemají, kam jít. Stát se v podstatě nestará. Může je maximálně zadarmo odvézt z Doněcké oblasti, to je všechno. Je mi jich líto, že tu musí zůstat. Útoky na civilisty jsou terorismus – jak jinak to nazvat? Co Paša po letech válčení cítí k Rusům? „Nic. Dřív jsem cítil nenávist, teď už ne. Jsou to obelhaní lidé. Snad se někdy proberou, snad pochopí, že to je blbost, že to je celé zbytečné, že tu není, koho osvobozovat. Maximálně někoho osvobodit od života, nebo od elektřiny, od internetu…“ Ukrajině by přál, aby tahle válka pro ni byla ponaučením. „Proč na nás zaútočili? Protože jsme byli slabí, protože Ukrajina byla slabá, protože tu okrádali jeden druhého. Lidé by se měli probrat. Být poctivými, spravedlivými, prostě musí se změnit mentálně. Tak to přeji Ukrajině a ukrajinskému národu,“ přemítá Paša na okraji Kramatorsku za vytrvalého bzučení nepřátelského dronu hledajícího svůj cíl v okolí…
Co by kdyby?: USA
Konec amerického snu: Pochodeň svobody zhasla, Trump a jeho chaos a co bude teď s námi? Co kdyby nebyly USA? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o zemi, která se stala symbolem svobody i terčem kritiky. Proč od Ameriky očekáváme víc než od ostatních států? Co by se stalo s Evropou, kdyby se Spojené státy stáhly ze své role světové velmoci? Nebo se to už děje? A nabízí Donald Trump Americe nějakou budoucnost?
DVTV: Martina Eretová
Natáčí realitu českých věznic: Odsouzený dokáže spolknout břitvu i zapalovač. Absence empatie vrahů byla hrůzostrašná. (18.08.2026) „Doufám, že výpovědi doživotně odsouzených vrahů můžou působit preventivně. Říct dítěti, ať nechodí ven s cizím chlapem, je jedna věc. Mnohem přesvědčivější je děsivá syrovost toho, jak někteří muži o ženách mohou smýšlet a jak to může dopadnout. Rozhovor s Karlem Šťovíčkem dceři pustím, až bude starší,“ říká dokumentaristka Martina Eretová, která ve svých sériích mapuje české vězeňství. Osobně mluvila s doživotně odsouzenými pachateli nejhorších trestných činů, dokumentovala realitu policejní služby a natáčela život za mřížemi očima zaměstnanců vězeňské služby. „Zdravotní sestra z Valdic měla fascinující sbírku kuriozit, rentgenových snímků, co všechno do sebe odsouzení dokážou dostat. Byla tam třeba otevřená břitva nebo zapalovač,“ dodává.
DVTV: Havel 90 – Daniel Kaiser
HAVEL 90 | Prezidentem chtěl být Havel víc, než dával najevo. Nevraživost mezi ním a Klausem přerostla až v nenávist, říká Kaiser. „To, že šel Havel do politiky, nebyla oběť. Chtěl to. Jeho důležitý vklad do veřejného života byl v tom, že absolutně nebyl pomstychtivý. Uvědomoval si, že početnou část společnosti, která si zadala s režimem, nemá cenu tahat blátem,” říká v pokračování série k 90. výročí narození Václava Havla autor jeho životopisu Daniel Kaiser. „Václav Klaus se k Havlovi v roce 1992 zachoval velkoryse. Kdyby řekl, že prezidentem nebude, tak by se jím nestal. I když jejich vztah později přerostl až v nenávist, dokázali spolu úplně normálně mluvit. To, co se děje dnes, by tehdy možné nebylo.”
Lubo Smid: Chci přejet Ameriku na kole.
Lubo Smid: Chci přejet Ameriku na kole. V technologickém světě se dlouhodobě plánovat nedá. Neúnavná legenda české technologické scény a člověk, který se do značné míry zasloužil o to, že Češi znají slovo startup. Do druhé epizody HusTalku dorazil samotný Lubo Smid, zakladatel a CEO STRV. Těšit se můžeš na téměř hodinu a půl povídání o byznysu, osobní značce i o tom, jak se z number #1 party osobnosti Karlína stal biohacker a lovec longevity trendů.
Kubrt: Tohle je auto v bezvadném stavu?
Mě snad švihne. Tohle je auto v bezvadném stavu? Vozím lidem ojetá auta z Německa na zakázku. Mám více než 30leté zkušenosti s nákupem aut. Ze svých cest mám tolik zážitků, že mně přijde škoda se o ně s vámi nepodělit. Můj život je prostě jedna velká SHOW!
LUTN: Muzeum kuřecího porozumění
Muzeum kuřecího porozumění, veselý kotlík a Zdeňkova romance s mostem! Pohlreich & Pokorný bez filtru. Pohlreich & Pokorný bez filtru
Čestmír Strakatý: Aneta Krejčíková
ANETA KREJČÍKOVÁ. „Nedomazlené“ dětství, sexistické poznámky, herecké škatulky a nekomfort jako cesta k zocelení. „Už nechci ztrácet čas tím, že budu něco předstírat nebo trpět,“ říká herečka Aneta Krejčíková. K téhle otevřenosti ale podle ní vedla dlouhá cesta. Narodila se za dramatických okolností, první týdny života tak strávila oddělená od matky a dnes svůj začátek vnímá hlavně jejíma očima. Mateřství jí zároveň otevřelo vlastní dětství a věci, které se v rodinách předávají z generace na generaci. S matkou měla dlouho komplikovaný vztah, sama sebe označuje za „nedomazlenou“ a u svých dětí se snaží některé vzorce vědomě neopakovat. „Nechci jim způsobit, aby měli ten stejný deficit lásky,“ říká o tom, co se snaží ve vlastní rodině změnit. Před kamerou stojí od čtrnácti. Ulice jí dala první velkou příležitost i obrovskou školu, po letech ji ale začala svazovat jistotou a pohodlím. Jedním z důvodů odchodu proto byla potřeba znovu se vystavit nekomfortu. Už jako dospívající herečka přitom poslouchala sexistické poznámky výrazně starších kolegů, které tehdy brala jako běžnou součást prostředí. Dnes říká, že si svou prací dokázala, že „není jenom kus masa“. Sebevědomí je ale stále vrtkavé. „Někdy mám fakt pocit, že bych se na to měla vykašlat a dělat úplně něco jiného,“ přiznává. Potřeba hrát je ale vždycky silnější. Na terapii se poprvé dostala v sedmnácti po těžkém rozchodu a schopnost mluvit pravdivě považuje za jednu z nejdůležitějších věcí, které se naučila. Promítá se to i do vlastních vztahů a rodičovství. Nechtěla, aby její děti vyrůstaly v rodině, kde se rodiče kvůli nim jen tváří, že je všechno v pořádku. Sama totiž kolem sebe viděla ženy, které podle ní doma nebyly šťastné. Silnou rodinnou stopu v sobě nesly také její porody. Po těžkých zkušenostech žen kolem sebe si Krejčíková řekla, že „zlomí kletbu“ a vlastní příběh prožije jinak - druhou dceru nakonec porodila doma s porodní asistentkou a porodním týmem. Co se snaží ve své rodině nepředat další generaci? Proč si myslí, že určitá míra nekomfortu člověka zoceluje? Jak se vyrovnala s objektivizací, kterou zažívala už jako čtrnáctiletá? Proč odešla z Ulice, co ji láká na Maryše a jakou postavu hraje ve Vraždách v Kutné Hoře? A proč ji dodnes mrzí, že nezkusila herectví v zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor.
Vedrooooo!!! Co nám pomáhá ho přežít?
SUMMER ESSENTIALS | Jak zvládnout vlnu veder? Vedrooooo!!! Co nám pomáhá ho přežít? A jaké máme plány na léto? Spoiler: Bude velký hledání lásky!
DVTV: Kamil Rain
Umřete tisíckrát za den. V klinické depresi prožíváte peklo. Duševní nemoc není vidět, ale není kvůli tomu lehčí, říká Rain. „Nebyl jsem schopen nalít si vodu nebo se obléknout. Trvalo mi tři týdny, než jsem v nejtěžší depresi vyslovil první slova. Nebýt hospitalizace, už tu nejsem,” líčí Kamil Rain, který otevřeně mluví i o schizofrenii. Dnes pracuje jako peer terapeut, tedy člověk, který prošel duševním onemocněním a po zotavení pomáhá lidem v podobné situaci. „Jsem vděčný za péči, které se mi dostalo, a teď ji vracím. Můj příběh je velmi těžký, ale většina těch, se kterými jsem mluvil, měla mnohem horší podmínky a traumat extrémní množství. Musíte pro ně najít alespoň střípek naděje.”
