DVTV Extra
DVTV Extra od do
U Kulatého stolu - Marian Jelínek
Marian Jelínek: Dnešní generaci chráníme až moc. Jednou za to zaplatíme. Marian Jelínek je trenér, pedagog a bývalý hokejový kouč, který se dlouhodobě věnuje psychické odolnosti, motivaci a lidské psychice. V rozhovoru jsme probrali, proč podle něj společnost ztrácí psychickou odolnost, jak nás změní umělá inteligence, proč je důležité vystupovat z komfortní zóny, jestli dnešní děti chráníme až příliš, proč lidé ztrácí smysl života v době blahobytu, jak funguje víra, sebepoznání a práce s vlastním egem, proč úspěch v práci neznamená úspěch v životě, jak přemýšlí Jaromír Jágr, proč sportovci po narození dítěte mění výkon i pohled na riziko a jak se naučit lépe poznat sám sebe.
Koťák Live: Xindl X
Xindl X: Anděl nebyl jen provokace. Zpěvák a autor mluví o vzniku Anděla, Comebacku, psaní pro jiné interprety, autorských právech, humoru na hraně i životě spíš plachého muzikanta.
DVTV: Naomi Adachi
Japonci se rychle opijí, proto tak často leží uprostřed ulic Tokia. S city se nesvěřují, moje česká půlka je tam smutná, říká Adachi. „Pokud pracujete ve firmě, tak váš šéf může zavelet, že se jde večer pít. A všichni musí jít. Opilé lidi na ulici nikdo neokrade, často leží s otevřeným notebookem a s telefonem v ruce,” líčí moderátorka a influencerka Naomi Adachi, která je po otci poloviční Japonka. „Je neslušné na někoho civět nebo se na člověka jen usmát. Narušujete tím jeho osobní prostor. Když jste tam chvilku, je to komfortní, ale po nějaké době to začne být depresivní. Japoncům chybí schopnost improvizovat a Čechům zase organizovanost.”
DVTV: Aleš Rozehnal
Čapí hnízdo? Babiš měl dle soudu vystupovat v roli organizátora trestného činu. Může mít do konce života imunitu, říká Rozehnal. (31.08.2026) „Trestný čin měly podle soudu spáchat dvě osoby: Andrej Babiš jako organizátor a Jana Nagyová jako osoba, která ho fakticky provedla. Soud nepostupoval nijak neobvykle, dokazování bylo relativně rozsáhlé a v některých případech i nadbytečné,“ komentuje případ Čapí hnízdo advokát Aleš Rozehnal. „Je to skoro dvacet let od skutku a takhle by to být nemělo, protože odložená spravedlnost se stává tak trochu nespravedlností. Trestní řízení je ostudně dlouhé,“ dodává.
luciemin: 30 dní na vibrační desce
STRÁVILA JSEM 30 DNÍ NA VIBRAČNÍ DESCE: pomůže na hubnutí a celulitidu? V posledních měsících zaplavily TikTok a Instagram videa s vibračními deskami, které prý pomáhají spalovat tuk, zlepšit postavu a dokonce i snížit celulitidu A tak jsem si řekla, že to prostě otestuju! 30 dní jsem na vibrační desku chodila každé ráno a během videa vám ukážu, jak jsem ji používala,, jestli jsem viděla nějaké změny a hlavně co na to říká věda! A tak vás vítám u takového upgradu mé série, kde testuji různé hacky a přístupy, protože nově se videu podíváme nejen na osobní zkušenost, ale i na to, co říká výzkum.
Buď Dobrá: Naty Taschlerová
"Online sprcha, že jsem moc tlustá." Krasobruslařka Naty Taschlerová o hejtech a tvrdé práci. Třpytivé šatečky, výrazný make-up, tance na ledě, skvělá hudba. Krasobruslení se zdá být opravdu sportem pro princezny. Jenže pod pokličkou? Ztráta menstruace, šikana ze strany trenérů, hejty na sítích a hlavně neskutečná dřina. To všechno jsme v podcastu Buď dobrá probraly s naší reprezentantkou v tancích na ledě Natálií Taschlerovou. Proč chce změnit prostředí krasobruslení? Jak se u ní projevil tlak na dokonale štíhlé tělo? Jaký má vztah se svým tanečním partnerem a zároveň bratrem Filipem? A jak se sourozenci vyrovnávali se smrtí milovaného táty? Díl z prostředí profesionálního sportu bez obalu. A jakkoli to zní pateticky, příběh Naty by fakt vydal na hollywoodský trhák o tom, jak si přes všechny překážky plnit sny a závodit na olympiádě.
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
Čecho-Ukrajinec Paša na frontě
„S násilně mobilizovanými soucítím,“ říká Čecho-Ukrajinec Pavel, který už čtvrtým rokem bojuje na Donbase, i když by nemusel. Kamarádům z legrace říká, že když začne válka mezi Ukrajinou a Českem, přeběhne na českou stranu. Zatím ale bojuje na Ukrajině, v místech, kde je to nejtěžší – na Donbase. Nemusel by. Když vypukla válka, žil už přes 25 let v Česku, kde má dceru. Nemusel se vracet na Ukrajinu, ale přesto to udělal a riskuje život pro zemi, kde se narodil. „Cítím se hodně svázaný s českou kulturou, s českými lidmi, hodně pomáhají, hodně,“ říká Pavel „Paša“ Zatulin. Bojuje s pěchotní brigádou v místech, kde byste nechtěli být ani den. „S těmi, co je násilně mobilizují, soucítím. Lžou jim, že budou někde v týlu, a zároveň straší Donbasem. Ano, je tady válka, ale pořád tu jsou i civilisté. Život nějak funguje,“ říká Paša. Podle něj nejsou lidé na Donbase proruští, jen unavení. „Ne že by chtěli pod Rusko, spíš je jim to jedno, některým. A nemají, kam jít. Stát se v podstatě nestará. Může je maximálně zadarmo odvézt z Doněcké oblasti, to je všechno. Je mi jich líto, že tu musí zůstat. Útoky na civilisty jsou terorismus – jak jinak to nazvat? Co Paša po letech válčení cítí k Rusům? „Nic. Dřív jsem cítil nenávist, teď už ne. Jsou to obelhaní lidé. Snad se někdy proberou, snad pochopí, že to je blbost, že to je celé zbytečné, že tu není, koho osvobozovat. Maximálně někoho osvobodit od života, nebo od elektřiny, od internetu…“ Ukrajině by přál, aby tahle válka pro ni byla ponaučením. „Proč na nás zaútočili? Protože jsme byli slabí, protože Ukrajina byla slabá, protože tu okrádali jeden druhého. Lidé by se měli probrat. Být poctivými, spravedlivými, prostě musí se změnit mentálně. Tak to přeji Ukrajině a ukrajinskému národu,“ přemítá Paša na okraji Kramatorsku za vytrvalého bzučení nepřátelského dronu hledajícího svůj cíl v okolí…
TunaVersus: Masakr z KFC!
Masakr z KFC! Co se doopravdy skrývá za údajnou novou kapitolou. Lži a polopravdy. Nová reportáž. Tohle si dejte ještě předtím, než Vás AmRest zmasakruje reklamní kampaní za desítky nebo spíš stovky milionů, která v naší zemi nemá obdoby. Výraz čistého zoufalství, jak nás zákazníky, kteří jim po tom všem, co stále předvádějí, už ani náhodou nemůžeme věřit, dostat zpět. Respektive jak si zase sáhnout na naše peníze. A neštítí se u toho ani prokazatelných lži! Aktuální velká reportáž o tom, co se skrývá za údajným restartem. Za obrovskou reklamní a PR kampaní, zaplacenými médii a influencery.
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej, nerob túto chybu. Keď máš pocit, že si stratený, ďalšie hľadanie odpovedí často len zvyšuje tlak a chaos. Toto video nie je o tom, kam ísť ďalej – ale o tom, prečo sa najprv zastaviť, uvoľniť nervový systém a znovu cítiť vnútorný kompas.
Kecy a politika 280
Kecy a politika 280: Měl by Petr Pavel mlčet? Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě. Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra. Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou. Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno. Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie. Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.
DVTV: Alena Mornštajnová
Kde se bere zlo, nevíme. Nikdo není jen dobrý, nebo špatný, do svých postav vkládám obojí. Další Hanu nenapíšu, říká Mornštajnová. (08.08.2026) „Lidé by chtěli, abych psala Hanu, Hanu, Hanu, ale tato témata jsem opustila. Chci, aby každá moje kniha byla jiná. Když píšu knihu, žiju s postavami a jsem součástí jejich světa. Všechny moje postavy mají společné to, že hledají spokojený život. Kde se v lidech bere zlo, nevíme,“ říká spisovatelka Alena Mornštajnová. Loni na podzim překonala hranici milionu prodaných knih a momentálně pracuje na dalším románu. „Byla doba, kdy jsem si myslela, že všichni lidé uvažují stejně jako já. I knihy mi pomohly pochopit, že každý jsme úplně jiný a každý máme svůj vlastní svět. Vnímáme ho každý jinak a právě to v knihách vidím. Nedokážu si bez nich svůj život představit,“ dodává.
DVTV: Aleš Rozehnal
Čapí hnízdo? Babiš měl dle soudu vystupovat v roli organizátora trestného činu. Může mít do konce života imunitu, říká Rozehnal. (31.08.2026) „Trestný čin měly podle soudu spáchat dvě osoby: Andrej Babiš jako organizátor a Jana Nagyová jako osoba, která ho fakticky provedla. Soud nepostupoval nijak neobvykle, dokazování bylo relativně rozsáhlé a v některých případech i nadbytečné,“ komentuje případ Čapí hnízdo advokát Aleš Rozehnal. „Je to skoro dvacet let od skutku a takhle by to být nemělo, protože odložená spravedlnost se stává tak trochu nespravedlností. Trestní řízení je ostudně dlouhé,“ dodává.
luciemin: 30 dní na vibrační desce
STRÁVILA JSEM 30 DNÍ NA VIBRAČNÍ DESCE: pomůže na hubnutí a celulitidu? V posledních měsících zaplavily TikTok a Instagram videa s vibračními deskami, které prý pomáhají spalovat tuk, zlepšit postavu a dokonce i snížit celulitidu A tak jsem si řekla, že to prostě otestuju! 30 dní jsem na vibrační desku chodila každé ráno a během videa vám ukážu, jak jsem ji používala,, jestli jsem viděla nějaké změny a hlavně co na to říká věda! A tak vás vítám u takového upgradu mé série, kde testuji různé hacky a přístupy, protože nově se videu podíváme nejen na osobní zkušenost, ale i na to, co říká výzkum.
Buď Dobrá: Naty Taschlerová
"Online sprcha, že jsem moc tlustá." Krasobruslařka Naty Taschlerová o hejtech a tvrdé práci. Třpytivé šatečky, výrazný make-up, tance na ledě, skvělá hudba. Krasobruslení se zdá být opravdu sportem pro princezny. Jenže pod pokličkou? Ztráta menstruace, šikana ze strany trenérů, hejty na sítích a hlavně neskutečná dřina. To všechno jsme v podcastu Buď dobrá probraly s naší reprezentantkou v tancích na ledě Natálií Taschlerovou. Proč chce změnit prostředí krasobruslení? Jak se u ní projevil tlak na dokonale štíhlé tělo? Jaký má vztah se svým tanečním partnerem a zároveň bratrem Filipem? A jak se sourozenci vyrovnávali se smrtí milovaného táty? Díl z prostředí profesionálního sportu bez obalu. A jakkoli to zní pateticky, příběh Naty by fakt vydal na hollywoodský trhák o tom, jak si přes všechny překážky plnit sny a závodit na olympiádě.
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
Čecho-Ukrajinec Paša na frontě
„S násilně mobilizovanými soucítím,“ říká Čecho-Ukrajinec Pavel, který už čtvrtým rokem bojuje na Donbase, i když by nemusel. Kamarádům z legrace říká, že když začne válka mezi Ukrajinou a Českem, přeběhne na českou stranu. Zatím ale bojuje na Ukrajině, v místech, kde je to nejtěžší – na Donbase. Nemusel by. Když vypukla válka, žil už přes 25 let v Česku, kde má dceru. Nemusel se vracet na Ukrajinu, ale přesto to udělal a riskuje život pro zemi, kde se narodil. „Cítím se hodně svázaný s českou kulturou, s českými lidmi, hodně pomáhají, hodně,“ říká Pavel „Paša“ Zatulin. Bojuje s pěchotní brigádou v místech, kde byste nechtěli být ani den. „S těmi, co je násilně mobilizují, soucítím. Lžou jim, že budou někde v týlu, a zároveň straší Donbasem. Ano, je tady válka, ale pořád tu jsou i civilisté. Život nějak funguje,“ říká Paša. Podle něj nejsou lidé na Donbase proruští, jen unavení. „Ne že by chtěli pod Rusko, spíš je jim to jedno, některým. A nemají, kam jít. Stát se v podstatě nestará. Může je maximálně zadarmo odvézt z Doněcké oblasti, to je všechno. Je mi jich líto, že tu musí zůstat. Útoky na civilisty jsou terorismus – jak jinak to nazvat? Co Paša po letech válčení cítí k Rusům? „Nic. Dřív jsem cítil nenávist, teď už ne. Jsou to obelhaní lidé. Snad se někdy proberou, snad pochopí, že to je blbost, že to je celé zbytečné, že tu není, koho osvobozovat. Maximálně někoho osvobodit od života, nebo od elektřiny, od internetu…“ Ukrajině by přál, aby tahle válka pro ni byla ponaučením. „Proč na nás zaútočili? Protože jsme byli slabí, protože Ukrajina byla slabá, protože tu okrádali jeden druhého. Lidé by se měli probrat. Být poctivými, spravedlivými, prostě musí se změnit mentálně. Tak to přeji Ukrajině a ukrajinskému národu,“ přemítá Paša na okraji Kramatorsku za vytrvalého bzučení nepřátelského dronu hledajícího svůj cíl v okolí…
TunaVersus: Masakr z KFC!
Masakr z KFC! Co se doopravdy skrývá za údajnou novou kapitolou. Lži a polopravdy. Nová reportáž. Tohle si dejte ještě předtím, než Vás AmRest zmasakruje reklamní kampaní za desítky nebo spíš stovky milionů, která v naší zemi nemá obdoby. Výraz čistého zoufalství, jak nás zákazníky, kteří jim po tom všem, co stále předvádějí, už ani náhodou nemůžeme věřit, dostat zpět. Respektive jak si zase sáhnout na naše peníze. A neštítí se u toho ani prokazatelných lži! Aktuální velká reportáž o tom, co se skrývá za údajným restartem. Za obrovskou reklamní a PR kampaní, zaplacenými médii a influencery.
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej, nerob túto chybu. Keď máš pocit, že si stratený, ďalšie hľadanie odpovedí často len zvyšuje tlak a chaos. Toto video nie je o tom, kam ísť ďalej – ale o tom, prečo sa najprv zastaviť, uvoľniť nervový systém a znovu cítiť vnútorný kompas.
DVTV: Alena Mornštajnová
Kde se bere zlo, nevíme. Nikdo není jen dobrý, nebo špatný, do svých postav vkládám obojí. Další Hanu nenapíšu, říká Mornštajnová. (08.08.2026) „Lidé by chtěli, abych psala Hanu, Hanu, Hanu, ale tato témata jsem opustila. Chci, aby každá moje kniha byla jiná. Když píšu knihu, žiju s postavami a jsem součástí jejich světa. Všechny moje postavy mají společné to, že hledají spokojený život. Kde se v lidech bere zlo, nevíme,“ říká spisovatelka Alena Mornštajnová. Loni na podzim překonala hranici milionu prodaných knih a momentálně pracuje na dalším románu. „Byla doba, kdy jsem si myslela, že všichni lidé uvažují stejně jako já. I knihy mi pomohly pochopit, že každý jsme úplně jiný a každý máme svůj vlastní svět. Vnímáme ho každý jinak a právě to v knihách vidím. Nedokážu si bez nich svůj život představit,“ dodává.
DVTV: Aleš Rozehnal
Čapí hnízdo? Babiš měl dle soudu vystupovat v roli organizátora trestného činu. Může mít do konce života imunitu, říká Rozehnal. (31.08.2026) „Trestný čin měly podle soudu spáchat dvě osoby: Andrej Babiš jako organizátor a Jana Nagyová jako osoba, která ho fakticky provedla. Soud nepostupoval nijak neobvykle, dokazování bylo relativně rozsáhlé a v některých případech i nadbytečné,“ komentuje případ Čapí hnízdo advokát Aleš Rozehnal. „Je to skoro dvacet let od skutku a takhle by to být nemělo, protože odložená spravedlnost se stává tak trochu nespravedlností. Trestní řízení je ostudně dlouhé,“ dodává.
luciemin: 30 dní na vibrační desce
STRÁVILA JSEM 30 DNÍ NA VIBRAČNÍ DESCE: pomůže na hubnutí a celulitidu? V posledních měsících zaplavily TikTok a Instagram videa s vibračními deskami, které prý pomáhají spalovat tuk, zlepšit postavu a dokonce i snížit celulitidu A tak jsem si řekla, že to prostě otestuju! 30 dní jsem na vibrační desku chodila každé ráno a během videa vám ukážu, jak jsem ji používala,, jestli jsem viděla nějaké změny a hlavně co na to říká věda! A tak vás vítám u takového upgradu mé série, kde testuji různé hacky a přístupy, protože nově se videu podíváme nejen na osobní zkušenost, ale i na to, co říká výzkum.
Buď Dobrá: Naty Taschlerová
"Online sprcha, že jsem moc tlustá." Krasobruslařka Naty Taschlerová o hejtech a tvrdé práci. Třpytivé šatečky, výrazný make-up, tance na ledě, skvělá hudba. Krasobruslení se zdá být opravdu sportem pro princezny. Jenže pod pokličkou? Ztráta menstruace, šikana ze strany trenérů, hejty na sítích a hlavně neskutečná dřina. To všechno jsme v podcastu Buď dobrá probraly s naší reprezentantkou v tancích na ledě Natálií Taschlerovou. Proč chce změnit prostředí krasobruslení? Jak se u ní projevil tlak na dokonale štíhlé tělo? Jaký má vztah se svým tanečním partnerem a zároveň bratrem Filipem? A jak se sourozenci vyrovnávali se smrtí milovaného táty? Díl z prostředí profesionálního sportu bez obalu. A jakkoli to zní pateticky, příběh Naty by fakt vydal na hollywoodský trhák o tom, jak si přes všechny překážky plnit sny a závodit na olympiádě.
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej, nerob túto chybu. Keď máš pocit, že si stratený, ďalšie hľadanie odpovedí často len zvyšuje tlak a chaos. Toto video nie je o tom, kam ísť ďalej – ale o tom, prečo sa najprv zastaviť, uvoľniť nervový systém a znovu cítiť vnútorný kompas.
DVTV: Alena Mornštajnová
Kde se bere zlo, nevíme. Nikdo není jen dobrý, nebo špatný, do svých postav vkládám obojí. Další Hanu nenapíšu, říká Mornštajnová. (08.08.2026) „Lidé by chtěli, abych psala Hanu, Hanu, Hanu, ale tato témata jsem opustila. Chci, aby každá moje kniha byla jiná. Když píšu knihu, žiju s postavami a jsem součástí jejich světa. Všechny moje postavy mají společné to, že hledají spokojený život. Kde se v lidech bere zlo, nevíme,“ říká spisovatelka Alena Mornštajnová. Loni na podzim překonala hranici milionu prodaných knih a momentálně pracuje na dalším románu. „Byla doba, kdy jsem si myslela, že všichni lidé uvažují stejně jako já. I knihy mi pomohly pochopit, že každý jsme úplně jiný a každý máme svůj vlastní svět. Vnímáme ho každý jinak a právě to v knihách vidím. Nedokážu si bez nich svůj život představit,“ dodává.
DVTV: Aleš Rozehnal
Čapí hnízdo? Babiš měl dle soudu vystupovat v roli organizátora trestného činu. Může mít do konce života imunitu, říká Rozehnal. (31.08.2026) „Trestný čin měly podle soudu spáchat dvě osoby: Andrej Babiš jako organizátor a Jana Nagyová jako osoba, která ho fakticky provedla. Soud nepostupoval nijak neobvykle, dokazování bylo relativně rozsáhlé a v některých případech i nadbytečné,“ komentuje případ Čapí hnízdo advokát Aleš Rozehnal. „Je to skoro dvacet let od skutku a takhle by to být nemělo, protože odložená spravedlnost se stává tak trochu nespravedlností. Trestní řízení je ostudně dlouhé,“ dodává.
luciemin: 30 dní na vibrační desce
STRÁVILA JSEM 30 DNÍ NA VIBRAČNÍ DESCE: pomůže na hubnutí a celulitidu? V posledních měsících zaplavily TikTok a Instagram videa s vibračními deskami, které prý pomáhají spalovat tuk, zlepšit postavu a dokonce i snížit celulitidu A tak jsem si řekla, že to prostě otestuju! 30 dní jsem na vibrační desku chodila každé ráno a během videa vám ukážu, jak jsem ji používala,, jestli jsem viděla nějaké změny a hlavně co na to říká věda! A tak vás vítám u takového upgradu mé série, kde testuji různé hacky a přístupy, protože nově se videu podíváme nejen na osobní zkušenost, ale i na to, co říká výzkum.
Buď Dobrá: Naty Taschlerová
"Online sprcha, že jsem moc tlustá." Krasobruslařka Naty Taschlerová o hejtech a tvrdé práci. Třpytivé šatečky, výrazný make-up, tance na ledě, skvělá hudba. Krasobruslení se zdá být opravdu sportem pro princezny. Jenže pod pokličkou? Ztráta menstruace, šikana ze strany trenérů, hejty na sítích a hlavně neskutečná dřina. To všechno jsme v podcastu Buď dobrá probraly s naší reprezentantkou v tancích na ledě Natálií Taschlerovou. Proč chce změnit prostředí krasobruslení? Jak se u ní projevil tlak na dokonale štíhlé tělo? Jaký má vztah se svým tanečním partnerem a zároveň bratrem Filipem? A jak se sourozenci vyrovnávali se smrtí milovaného táty? Díl z prostředí profesionálního sportu bez obalu. A jakkoli to zní pateticky, příběh Naty by fakt vydal na hollywoodský trhák o tom, jak si přes všechny překážky plnit sny a závodit na olympiádě.
Čestmír Strakatý: Marek Adamczyk
MAREK ADAMCZYK. Spokojený život, otcovství bez iluzí, dědečkův odkaz i hranice hereckého aktivismu. „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.
TunaVersus: Masakr z KFC!
Masakr z KFC! Co se doopravdy skrývá za údajnou novou kapitolou. Lži a polopravdy. Nová reportáž. Tohle si dejte ještě předtím, než Vás AmRest zmasakruje reklamní kampaní za desítky nebo spíš stovky milionů, která v naší zemi nemá obdoby. Výraz čistého zoufalství, jak nás zákazníky, kteří jim po tom všem, co stále předvádějí, už ani náhodou nemůžeme věřit, dostat zpět. Respektive jak si zase sáhnout na naše peníze. A neštítí se u toho ani prokazatelných lži! Aktuální velká reportáž o tom, co se skrývá za údajným restartem. Za obrovskou reklamní a PR kampaní, zaplacenými médii a influencery.
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej
Vlado Roško: Ak nevieš, ako ďalej, nerob túto chybu. Keď máš pocit, že si stratený, ďalšie hľadanie odpovedí často len zvyšuje tlak a chaos. Toto video nie je o tom, kam ísť ďalej – ale o tom, prečo sa najprv zastaviť, uvoľniť nervový systém a znovu cítiť vnútorný kompas.
DVTV: Alena Mornštajnová
Kde se bere zlo, nevíme. Nikdo není jen dobrý, nebo špatný, do svých postav vkládám obojí. Další Hanu nenapíšu, říká Mornštajnová. (08.08.2026) „Lidé by chtěli, abych psala Hanu, Hanu, Hanu, ale tato témata jsem opustila. Chci, aby každá moje kniha byla jiná. Když píšu knihu, žiju s postavami a jsem součástí jejich světa. Všechny moje postavy mají společné to, že hledají spokojený život. Kde se v lidech bere zlo, nevíme,“ říká spisovatelka Alena Mornštajnová. Loni na podzim překonala hranici milionu prodaných knih a momentálně pracuje na dalším románu. „Byla doba, kdy jsem si myslela, že všichni lidé uvažují stejně jako já. I knihy mi pomohly pochopit, že každý jsme úplně jiný a každý máme svůj vlastní svět. Vnímáme ho každý jinak a právě to v knihách vidím. Nedokážu si bez nich svůj život představit,“ dodává.
DVTV: Iva Holmerová
Nelegální domovy pro seniory? Téměř kriminální praxe, stát selhává. Je tady zoufalá poptávka zoufalých lidí. „Slýchám o této praxi více než deset let. Bohužel se to neřeší, stát v tomto selhává. Kdybyste jel jako řidič bez řidičáku, tak se stát postará, abyste byl potrestán, a považovalo by se to za nemravné. Ale že lidé bez kompetence, vzdělání a oprávnění poskytují služby, tak to najednou tolerujeme,“ říká gerontoložka Iva Holmerová o byznysu s neregistrovanými domovy pro seniory. V některých z těchto zařízení laičtí pečovatelé podávají léky bez předpisu nebo trápí seniory hladem. „Je to vrchol ledovce systému péče o seniory v naší zemi. To, že jsme nesoběstační v určitém ohledu, by ještě nemělo být poukázkou na umístění do zařízení, ústavu,“ dodává.
Daniel Kotula: Český vs americký makléř
Je lepší český, nebo americký realitní makléř? Co je pravdy na tom, že američtí realitní makléři jsou světovou špičkou, jíž ti čeští nesahají ani po kotníky? Odpověď najdete v tomto videu! Pravda nejspíš není tak černobílá, jak by se mohlo zdát – alespoň to vyplývá z největší americké realitní konference, která se konala v Malibu. Jak tedy čeští makléři obstojí ve srovnání s těmi z USA?
Petra Going Places - Dolomity, den 3.
Nejhezčí vyhlídka v Dolomitech? Ráno jsem si na parkovišti u Tre Cime počkala, abych se dostala do první řady, a pak jsem si hodně dlouho užívala ranní kafíčko a výhledy z dodávky. Na odpoledne jsem si naplánovala vyhlídku Cadini di Misurina a okruh okolo Tre Cime a domů jsem to stihla zase tip ťop před setměním.
TH TEST: Merida Dirt
Kolo typu DIRT: Když si chcete užít pumptracky a naučit se skákat. Dirt bike je kolo určené na pumptracky a skoky. Oblíbené je pochopitelně hlavně mezi mladými, ale ve videu uvidíte, jak si na něm zajezdí i čtyřicátník. Na věku nezáleží! Pokud se chcete naučit na kole správně pumpovat, skákat a dělat triky, je dirt dobrou pomůckou. Působí sice jako malé, vratké a tvrdé kolo, ale díky tomu se jej rychle a přesně naučíte ovládat. Nabyté dovednosti pak zužitkujete i na větším kole někde na trialu. Ve videu byly využity kola Merida Dirt 500 a Merida Dirt 700.
Příběhy z Gastra: FARMAŘIT se dá
FARMAŘIT se dá, ale KUPUJE to někdo? Farma! Zní to krásně, co? Ale co to všechno obnáší vést rodinnou farmu na Vysočině, nasadit do procesu celou rodinu a prodávat věci trochu dráž, než je obvyklé. Máme tu další epický díl Příběhů z gastra z Farmy Poříčí kde mimochodem dělají i slavnou kapří paštiku Najdete je nedaleko Pelhřimova na Vysočině. My se tam rádi stavujeme na kafe a sladké po cestě, občas i na jídlo, ale zjistíte, že toho dělají mnohem víc. My jsme rádi, že jsme tam mohli natáčet v době, kdy byl výlov rybníka. Protože rybník je ten důvod proč tohle místo kdysi vzniklo!
DVTV: Veselovský & Staněk #22
Veselovský & Staněk #22: Pravý Macinka u nepravého Pauknera, vítězství Okamurova nevkusu a ublížená Konečná. „Že se Petr Macinka v rámci svého trollení občas chová trochu nesvéprávně, to víme. Nechápu ale, že kolem něj není nikdo, kdo by řekl, že na rozhovor do sklepa nemá chodit,” diví se Luděk Staněk v nové epizodě talk show DVTV. Proč je rád, že SPD vyhrála soud kvůli billboardům? Na co si stěžuje komunistka Konečná? A proč jedna z kandidátek do pražského zastupitelstva slibuje více holubníků?
GS Talks: Jakub Horák
GS Talks Jakub Horák: Při nákupu oblečení potřebuju, aby trpěla zvířata. Tašky vždy igelitové! Wikipedia ho označuje jako spisovatele, producenta a satirika. On sám se cítí být primárně spisovatelem a rád by se definoval jako básník. Zní to podle něj líp než influencer. Jakub Horák je jeden z nejvlivnějších lidí na českých sociálních sítích, politický marketér a zakladatel pražského Eccentric Clubu. Tajného klubu, kde přednáší české i světové špičky svých oborů, ať už jde o umění, vědu, novinařinu, historii, lékařství nebo třeba filozofii, a který je kromě toho proslaven i excentrickými drinky, infuzovanými giny, dokonalými „old fashioned’s“ nebo výběrem hodně nevšedních destilátů.
U Kulatého stolu - Michal Suchánek
Michal Suchánek: V patnácti jsem veksloval na Václaváku a falšoval doklady. Michal Suchánek je herec, režisér a scenárista, nově také dědeček. V rozhovoru jsme probrali jeho reakci na výzvu Mikýře k zápasu v MMA, proč ho naštvalo tvrzení, že nikdy nesportoval, nabídku milionu korun za zápas v kleci, jeho sportovní minulost, rvačky a dospívání na Václavském náměstí, falešné průkazky, veksláky, prodej bot, triček a svetrů Pierre Cardin, skořápky a trik za dvanáct tisíc, černé burzy za komunismu, bizarní přenosný záchod do auta, posedlost technologickými vychytávkami, novou roli dědečka, podnikání s komparzem i plán na psí hotel, proč mu dodnes nechodí peníze z repríz Tele Tele, vznik muzikálu Andělé s Petrem Kolečkem, peníze z divadla, problémy při obsazování herců i to, proč chce mít při režii poslední slovo a nést za výsledek plnou odpovědnost. Probrali jsme i přátelství s Petrem Redlem a historky s Radovanem Krejčířem a na konec rozhovoru jsme mu dokonce zavolali přímo do JAR.
Family Business: Ako povedať nie
Family Business: Nebojte sa povedať nie! Ako sa naučiť povedať nie? Prečo s tým majú ženy väčší problém ako ženy? A prečo to hneď automaticky neznamená, že niekoho odmietate?
Mozgová atletika – Rozhovor Milan Dubec
Mozgová atletika – Rozhovor s Milanom Dubcom. Slovenský sen je zlý sen – Väčšina ľudí si kúpi byt, býva v ňom, a tým ich finančný príbeh končí. Prečo je to chyba a ako to robiť úplne inak?
DVTV: Karel Dobrý
Chlast je démon, pro všechny to bylo peklo. Pil jsem kvůli studu, celý život musím předstírat, že jsem extrovert, říká Dobrý. (10.08.2026) „Svého času byl alkohol benzínem pro mou práci. Ani jsem nechodil domů, v divadle jsem i nocoval. Člověku se to vymyká a ztrácí kontrolu. A doznívalo to ještě hodně let poté. Herectví bolí, když se vám do toho nechce a stejně musíte. A poslední roky v divadle to bolelo pořád,” říká ve velmi otevřeném rozhovoru herec Karel Dobrý. Jak se ze závislosti dostal? Jak to doopravdy bylo s malíčkem na ruce, o který přišel? A jak vzpomíná na klukovská léta prožitá v syrském Homsu, kde musel přísahat na Alláha a dvakrát ho unesli?
DVTV: Iva Holmerová
Nelegální domovy pro seniory? Téměř kriminální praxe, stát selhává. Je tady zoufalá poptávka zoufalých lidí. „Slýchám o této praxi více než deset let. Bohužel se to neřeší, stát v tomto selhává. Kdybyste jel jako řidič bez řidičáku, tak se stát postará, abyste byl potrestán, a považovalo by se to za nemravné. Ale že lidé bez kompetence, vzdělání a oprávnění poskytují služby, tak to najednou tolerujeme,“ říká gerontoložka Iva Holmerová o byznysu s neregistrovanými domovy pro seniory. V některých z těchto zařízení laičtí pečovatelé podávají léky bez předpisu nebo trápí seniory hladem. „Je to vrchol ledovce systému péče o seniory v naší zemi. To, že jsme nesoběstační v určitém ohledu, by ještě nemělo být poukázkou na umístění do zařízení, ústavu,“ dodává.
Daniel Kotula: Český vs americký makléř
Je lepší český, nebo americký realitní makléř? Co je pravdy na tom, že američtí realitní makléři jsou světovou špičkou, jíž ti čeští nesahají ani po kotníky? Odpověď najdete v tomto videu! Pravda nejspíš není tak černobílá, jak by se mohlo zdát – alespoň to vyplývá z největší americké realitní konference, která se konala v Malibu. Jak tedy čeští makléři obstojí ve srovnání s těmi z USA?
Petra Going Places - Dolomity, den 3.
Nejhezčí vyhlídka v Dolomitech? Ráno jsem si na parkovišti u Tre Cime počkala, abych se dostala do první řady, a pak jsem si hodně dlouho užívala ranní kafíčko a výhledy z dodávky. Na odpoledne jsem si naplánovala vyhlídku Cadini di Misurina a okruh okolo Tre Cime a domů jsem to stihla zase tip ťop před setměním.
TH TEST: Merida Dirt
Kolo typu DIRT: Když si chcete užít pumptracky a naučit se skákat. Dirt bike je kolo určené na pumptracky a skoky. Oblíbené je pochopitelně hlavně mezi mladými, ale ve videu uvidíte, jak si na něm zajezdí i čtyřicátník. Na věku nezáleží! Pokud se chcete naučit na kole správně pumpovat, skákat a dělat triky, je dirt dobrou pomůckou. Působí sice jako malé, vratké a tvrdé kolo, ale díky tomu se jej rychle a přesně naučíte ovládat. Nabyté dovednosti pak zužitkujete i na větším kole někde na trialu. Ve videu byly využity kola Merida Dirt 500 a Merida Dirt 700.
Příběhy z Gastra: FARMAŘIT se dá
FARMAŘIT se dá, ale KUPUJE to někdo? Farma! Zní to krásně, co? Ale co to všechno obnáší vést rodinnou farmu na Vysočině, nasadit do procesu celou rodinu a prodávat věci trochu dráž, než je obvyklé. Máme tu další epický díl Příběhů z gastra z Farmy Poříčí kde mimochodem dělají i slavnou kapří paštiku Najdete je nedaleko Pelhřimova na Vysočině. My se tam rádi stavujeme na kafe a sladké po cestě, občas i na jídlo, ale zjistíte, že toho dělají mnohem víc. My jsme rádi, že jsme tam mohli natáčet v době, kdy byl výlov rybníka. Protože rybník je ten důvod proč tohle místo kdysi vzniklo!
