• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Na druhé straně kopců

        Drama Belg./Fr./Rum. (2012). Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko. (146 min)

      • Jezero

        Drama Fr. (2008). Příběh zakázané incestní lásky v mrazivé horské krajině obsahuje minimum dialogů, ale mnoho vizuálně silných scén. V jedné z hlavních rolí Natálie Řehořová. Francouz Philippe Grandrieux uzavřel svůj třetí celovečerní film do blíže neurčené zasněžené krajiny u jezera obklopeného hlubokými lesy. Bezútěšně mrazivou přírodou jsou tam obklíčeni všichni hrdinové: především Alexi, trpící epileptickými záchvaty i příliš úzkým vztahem ke své sestře Hege. Film je zaměřen na fyzičnost těla, předmětů a krajiny, které ohmatává expresivními jízdami kamery. Silný dojem si diváci odnášejí ze sekvence nočního pátrání po ztraceném chlapci nebo z ohromující scény epileptického záchvatu uprostřed zasněžených plání. Grandrieuxův snímek není jednoznačně temný – připomíná spíše noční romantické nálady poutníka, procházejícího měsíční krajinou. Jezero ukazuje, jak lze také rozjímat bez nutnosti psychologizovat. (85 min)

      • Free Range - Balada o přijetí světa

        Drama Eston. (2013). Příběh o mladém, nadějném muži s úžasnými kariérními možnostmi a rýsující se manželskou blažeností je pozoruhodným pohledem do světa dnešní kultury a filmu. Podmračený, neustále zkouřený a zpitý Fred si žije ve svém vlastním světě, který je na hony vzdálen od toho běžného, dospělého, který se mu příčí a protiví. Když je kvůli nepříznivé recenzi propuštěn z práce a přítelkyně mu oznámí, že čeká dítě, mladý rebel čelí těžkému rozhodnutí – přijmout či nepřijmout zodpovědnost a jak vůbec naložit se svým životem. Filmem Free Range režisér Veiko Ounpuu pokračuje ve své typické tvorbě vyznačující se vysokou filmovou kvalitou, příjemným cynickým tónem, skvělým retro soundtrackem a nadčasovým tématem hledání svobody a volnosti. (100 min)

      • Bezva chlap

        Komedie Nor. (2010). Ulrik je sympaťák. Asi byste do něj neřekli, že se právě vrátil z basy. Moc toho nenamluví, netrápí ho žádné zvláštní touhy a nic moc od okolí nevyžaduje. Chce jen v rámci možností vést spořádaný rodinný život. Není to ale jednoduché, když jeho bývalá manželka je svolná maximálně k jedné “rychlovce”, jeho už dospělý syn ho skoro nezná a navíc čeká dítě s ženou, která si myslí, že je dávno mrtvý. Jediní, kdo Ulrika bez debat vítají jsou jeho staří přátelé, gangsteři lokálního charakteru. Seženou mu první bydlení, práci i holku. Ulrik tak začíná nový život opravdu od nuly. Bydlí ve sklepě a kalhotky jeho první holky by nevzrušily ani chlapa, co dostal doživotí. Ulrik navíc řeší ještě jedno dilema: vyrovnání starých účtů. Měl by sprovodit ze světa člověka, který dostal Ulrika do kriminálu. Nebude ale svět nakonec lepším bez jeho gangsterských kámošů? (108 min)

      • Free Range - Balada o přijetí světa

        Drama Eston. (2013). Příběh o mladém, nadějném muži s úžasnými kariérními možnostmi a rýsující se manželskou blažeností je pozoruhodným pohledem do světa dnešní kultury a filmu. Podmračený, neustále zkouřený a zpitý Fred si žije ve svém vlastním světě, který je na hony vzdálen od toho běžného, dospělého, který se mu příčí a protiví. Když je kvůli nepříznivé recenzi propuštěn z práce a přítelkyně mu oznámí, že čeká dítě, mladý rebel čelí těžkému rozhodnutí – přijmout či nepřijmout zodpovědnost a jak vůbec naložit se svým životem. Filmem Free Range režisér Veiko Ounpuu pokračuje ve své typické tvorbě vyznačující se vysokou filmovou kvalitou, příjemným cynickým tónem, skvělým retro soundtrackem a nadčasovým tématem hledání svobody a volnosti. (100 min)

      • Bezva chlap

        Komedie Nor. (2010). Ulrik je sympaťák. Asi byste do něj neřekli, že se právě vrátil z basy. Moc toho nenamluví, netrápí ho žádné zvláštní touhy a nic moc od okolí nevyžaduje. Chce jen v rámci možností vést spořádaný rodinný život. Není to ale jednoduché, když jeho bývalá manželka je svolná maximálně k jedné “rychlovce”, jeho už dospělý syn ho skoro nezná a navíc čeká dítě s ženou, která si myslí, že je dávno mrtvý. Jediní, kdo Ulrika bez debat vítají jsou jeho staří přátelé, gangsteři lokálního charakteru. Seženou mu první bydlení, práci i holku. Ulrik tak začíná nový život opravdu od nuly. Bydlí ve sklepě a kalhotky jeho první holky by nevzrušily ani chlapa, co dostal doživotí. Ulrik navíc řeší ještě jedno dilema: vyrovnání starých účtů. Měl by sprovodit ze světa člověka, který dostal Ulrika do kriminálu. Nebude ale svět nakonec lepším bez jeho gangsterských kámošů? (108 min)

      • Michel Petrucciani

        Dokument Fr./N/It. (2011). Francouz sicilského původu M.Petrucciani (1962 až 1999) osudem a hlavně uměním patří i se svou 99 centimetrů malou postavou k velikánům jazzu XX.století. Ve čtyřech letech uslyšel v televizi Ellingtona a zatoužil po instrumentu, na který Duke hrál. Obdržel piánko a vzápětí je rozbil. Byl od otce poprvé a naposledy bit. Dostal pianino, z jehož kláves měl nejprve strach. V patnácti už hrál s trumpetistou Clarkem Terrym, brzy nato realizoval otevřené dialogy s altsaxofonistou Lee Konitzem. S kvartetem saxofonisty Charlese Lloyda zbrousil půl světa. Sedm alb nahrál pro společnost Blue Note, pak přešel k francouzskému labelu Dreyfus. V roce 1994, kdy se smyčcovým kvartetem koncertoval ve Dvořákově síni Rudolfina, obdržel v Paříži titul Rytíř Čestné legie. Stylově navazoval na Herbieho Hancocka a hlavně na Billa Evanse, ale byl se svou nesentimentální romantičností naprosto originální. Například v záznamu stuttgartského koncertu z roku 1997 Petrucciani exceluje spolu s baskytaristou Anthonym Jacksonem a hráčem na bicí Stevem Gaddem. Přestože se mohl pohybovat jen těžce o dvou francouzských hůlkách, jeho hudební projev disponoval roztančenou lehkostí. Svým jedinečným stylem prokazoval, že jazz může být rafinované komponování ve strhující spontánní improvizaci. (100 min)

      • Caesar musí zemřít

        Drama It. (2012). V římské věznici Rebibbia předstupuje před publikum skupina vězňů, aby zde odehrála klasickou tragédii Williama Shakespeara Julius Caesar. Aplaus publika zní jako otevírání brány, ale tito herci se po stažení opony musí vrátit do svých cel odpykat své mimořádné tresty. Bratři Tavianiové, matadoři světové kinematografie - Padre padrone, Noc svatého Vavřince , strávili šest měsíců v jedné z nejtvrdších italských věznic, aby zaznamenali, jak se několik mužů pokouší proniknout do zdánlivě vzdálených rolí a skrze ně alespoň částečně překročit stín věznice. Film Caesar musí zemřít není pouhým filmovým záznamem divadelní inscenace. V autentickém prostředí věznice – v tmavých celách, v úzkých chodbách a mezi dobře střeženými zdmi – se díky univerzálnímu Shakespearovu jazyku prolínají dávné intriky, výhodné koalice i opravdová přátelství s životem místních vězňů, kteří si v mnoha případech zadali se samotnou italskou mafií. Film Caesar musí zemřít, vítěz berlínského Zlatého medvěda, byl speciálně uveden na Nové scéně Národního divadla 11. září 2012. Unikátně se tak protnula multižánrová pražská divadelní scéna s formátem filmového doku-drama odehrávajícím se v autentické římské věznici. (74 min)

      • Deník francouzského reportéra

        Dokument Fr. (2012). Je to deník, cestování časem. On fotografuje Francii, ona hledá kousky nevydaných filmů, které si on pečlivě schovává: jeho začátky za kamerou, reportáže z celého světa, útržky z jejich vzpomínek, naší historie... (97 min)

      • Kluci

        Drama Švéd. (2015). Kim, Momo a Bella jsou kamarádky, které se potýkají se školní šikanou. Útočištěm se jim stane zahradní skleník, kde se jednoho dne dostanou k semínku, z něhož přes noc vyroste tajemná květina. Když se rozhodnou ochutnat nektar z jejích bobulí, ještě netuší, že je kouzelná rostlina dokáže proměnit v kluky. Kouzlo však může trvat jen jednu noc… Magická gender pohádka nápaditě aktualizuje příběh o dospívání a ukazuje, jak může moment sebeuvědomění náhle obrátit náš život vzhůru nohama. (102 min)

      • Rodinný přítel

        Drama Fr./It. (2006). Geremia je starý, ohyzdný, ale bohatý. Jeho vztah k penězům je přímo chorobný. Geremia půjčuje nešťastníkům, kteří to nutně potřebují, a pak krutě, cynicky a s ironickou úlisností vymáhá půjčené peníze i s vysokými úroky. Moc, kterou má nad svými oběťmi, mu ale nepřináší štěstí, po němž prahne. Cítí se osamělý, navíc jeho matka, upoutaná na lůžko, není nikdy spokojená se synovými výsledky. Ještěže je tady Gino, který se stylizuje do kovboje a se kterým Geremia chodí občas na ryby, aniž ho považuje za přítele. Jednoho dne mu Gino přivede jako novou potenciální oběť Saveria, který si chce půjčit, aby mohl vystrojit svatbu své dceři. Ukáže se, že Rosalba je krásná, ale nikoliv sentimentální, a zdá se, že Geremia si s ní bude rozumět jako pravý rodinný přítel. Groteskně stylizovaný film, natočený s velkým důrazem na estetickou stránku, je teprve třetím celovečerním dílem Paola Sorrentina, ale už podruhé v krátkém rozpětí se tomuto neapolskému rodákovi podařilo dostat se do soutěže v Cannes. Postavu lichváře Geremii vytvořil s pozoruhodným smyslem pro autorův záměr Giacomo Rizzo, další rodák z Neapole, který vytvořil řadu filmových a televizních rolí, ale který se věnuje především divadlu. (100 min)

      • Adrienna Pálová

        Drama Rak./Fr./Niz./Maď. (2010). Piroska, která pracuje jako paliativní sestra v zařízení pro umírající starce, je zcela pohlcena fádním a nudným životem, v němž si užívá jedinou věc – přejídání. Když se ale v práci objeví pacientka se jménem Adrienna Pálová, vzpomene si na spolužačku ze školy a rozhodne se ji vypátrat. Krok po kroku se Piroska probouzí z celkové duševní letargie. Neobvyklá pěší road movie s detektivním nádechem vyniká především kamerou Ádáma Fillenze, jenž svými kompozicemi dává nahlédnout do vnitřní proměny postavy. (137 min)

      • Borgman

        Thriller Belg./Dán./Niz. (2013). Co byste udělali, kdyby jednoho rána u vaší luxusní vily zazvonil bezdomovec, tvrdil, že dobře zná vaší ženu a chtěl se vykoupat? Richard mu pořádně nandá. Jeho ženě Marině je to ale trapné, a bezdomovce, který se představuje jako Borgman, pustí dovnitř. A tak to celé začne. Příběh filmu Borgman je krutý, přímočarý a optimální pro milovníky černého humoru. Jenže kromě toho pokládá i řadu otázek a nechává divákům prostor, aby si ho přebrali po svém. V mnohém připomene postupy české nové vlny, v mnohem zas ironická a přesná severská dramata. (109 min)

      • Faust

        Drama Rus. (2011). Film slavného a experimentátorského ruského režiséra Alexandra Sokurova, který diváka vtáhne do světa dávno minulých dob, je strhující poutí plnou poetických i drsných záběrů. Sokurovův zvláštní film naléhavě poukazuje na lidské slabosti a chyby a znovu objevuje "Fausta" jako hluboký lidský příběh. Snímek zaujme nevšedními hereckými výkony Johannese Zeiler, Hanny Schygully a Antona Adasinjského (frontmana divadelního seskupení DEREVO). Jakkoli se nechal Sokurov volně inspirovat Goetheho příběhem, známý mýtus o zaprodání duše ďáblovi radikálně reinterpretuje. Faust je myslitelem a rebelem, avšak zároveň anonymním člověkem z masa a kostí, který je ovládán vnitřními pudy, chamtivostí a chtíčem. (134 min)

      • Borgman

        Thriller Belg./Dán./Niz. (2013). Co byste udělali, kdyby jednoho rána u vaší luxusní vily zazvonil bezdomovec, tvrdil, že dobře zná vaší ženu a chtěl se vykoupat? Richard mu pořádně nandá. Jeho ženě Marině je to ale trapné, a bezdomovce, který se představuje jako Borgman, pustí dovnitř. A tak to celé začne. Příběh filmu Borgman je krutý, přímočarý a optimální pro milovníky černého humoru. Jenže kromě toho pokládá i řadu otázek a nechává divákům prostor, aby si ho přebrali po svém. V mnohém připomene postupy české nové vlny, v mnohem zas ironická a přesná severská dramata. (109 min)