• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Frank

        Komedie VB (2014). Uznávaný irský režisér Lenny Abrahamson navazuje na své oceněné snímky originální komedií o rádoby muzikantovi Jonovi, který zjistí, že si ukousl větší sousto, než na jaké stačí, když se přidá k avantgardní popové kapele vedené tajemným a záhadným Frankem, hudebním géniem, který se schovává za obří umělou hlavu, a jeho děsivou kolegyní Clarou. (92 min)

      • Lepší svět

        Drama Švéd./Dán. (2010). Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Může v dnešním světě ještě obstát ideál, že pomsta neřeší konflikt, a že odpuštění je počátkem naděje? Film dánské režisérky Susanne Bierové, autorky snímku Po svatbě, je emočně bohatým a upřímným dramatem současného člověka. Snímek získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (114 min)

      • Houština

        Drama Maď. (2003). Celovečerní debut jednoho z nejvýraznějších představitelů současného maďarského filmu Bence Fliegaufa je věnován předčasně zemřelému režisérovi Györgyi Fehérovi - Szürkület, 1990, Vášeň, 1998 . Fliegauf již ve své prvotině volí oddramatizované pomalé mluvení a dlouhé záběry, poukazující na vyprázdněnost vztahů ve společnosti, které se staly příznačnými znaky i jeho pozdější filmové tvorby. Sledujeme dlouhé monologické a dialogické pasáže, které jsou vytrženy z nějakého smysluplnějšího kontextu. Z vyprávění postav je zjevné, že si nerozumí navzájem, ani sami sobě. Lovasiho kamera zaznamenává jednotlivé postavy v těsné blízkosti, ale nedovolí nám proniknout hlouběji do jejich nitra. Film s tak originální kombinací zmíněných narativních postupů a stylistických prostředků navozuje u diváka pocity všudypřítomného odcizení a vykořeněnosti. Za svůj originální snímek si tehdy ještě začínající režisér odnesl kromě Ceny zahraničních kritiků Genea Moskowitz - Gene Moskowitz-díj a Ceny Sándora Simone - Simó Sándor elsőfilmes-díj za nejlepší hraný debut z filmového festivalu Maďarský filmový týden - Magyar Filmszemle i Cenu Wolfganga Staudteho z MFF Berlín 2003. (89 min)

      • Avalon

        Thriller Švéd. (2011). Švédský režisér Axel Petersén ve svém hraném debutu přináší nekonvenční portrét stárnoucích lidí, ocitajících se někde mezi společenskou elitou a zločinem, kteří unikají z reality do iluzivního světa bezstarostné zábavy a krátkodobých rozkoší. Lehkovážný život šedesátníka Janneho, vlastníka nově založeného nočního klubu Avalon, se však zkomplikuje nečekanými událostmi s katastrofálními následky. (79 min)

      • Houština

        Drama Maď. (2003). Celovečerní debut jednoho z nejvýraznějších představitelů současného maďarského filmu Bence Fliegaufa je věnován předčasně zemřelému režisérovi Györgyi Fehérovi - Szürkület, 1990, Vášeň, 1998 . Fliegauf již ve své prvotině volí oddramatizované pomalé mluvení a dlouhé záběry, poukazující na vyprázdněnost vztahů ve společnosti, které se staly příznačnými znaky i jeho pozdější filmové tvorby. Sledujeme dlouhé monologické a dialogické pasáže, které jsou vytrženy z nějakého smysluplnějšího kontextu. Z vyprávění postav je zjevné, že si nerozumí navzájem, ani sami sobě. Lovasiho kamera zaznamenává jednotlivé postavy v těsné blízkosti, ale nedovolí nám proniknout hlouběji do jejich nitra. Film s tak originální kombinací zmíněných narativních postupů a stylistických prostředků navozuje u diváka pocity všudypřítomného odcizení a vykořeněnosti. Za svůj originální snímek si tehdy ještě začínající režisér odnesl kromě Ceny zahraničních kritiků Genea Moskowitz - Gene Moskowitz-díj a Ceny Sándora Simone - Simó Sándor elsőfilmes-díj za nejlepší hraný debut z filmového festivalu Maďarský filmový týden - Magyar Filmszemle i Cenu Wolfganga Staudteho z MFF Berlín 2003. (89 min)

      • Avalon

        Thriller Švéd. (2011). Švédský režisér Axel Petersén ve svém hraném debutu přináší nekonvenční portrét stárnoucích lidí, ocitajících se někde mezi společenskou elitou a zločinem, kteří unikají z reality do iluzivního světa bezstarostné zábavy a krátkodobých rozkoší. Lehkovážný život šedesátníka Janneho, vlastníka nově založeného nočního klubu Avalon, se však zkomplikuje nečekanými událostmi s katastrofálními následky. (79 min)

      • Tango libre

        Drama Belg./Luc./Fr. (2012). Jean-Christophe je rozpačitý, trochu nešťastný a velmi osamělý vězeňský dozorce a člověk bez historie i bez vyhlídek do budoucnosti. Jeho jedinou radostí je účast na tanečním kurzu argentinského tanga, na který chodívá jednou do týdne. Jednoho dne pozná nováčka kurzu – Alice . Setkají se i mimo hodiny tanga, když Alice navštíví svého manžela ve vězení, kde Jean-Christophe pracuje. JC je nepozorovaně vtažen do jejího složitého romantického života a nakonec pod vlivem nového citu porušuje všechny zásady a nepsaná pravidla, kterými se doposud v životě řídil. (93 min)

      • Z prezidentské kuchyně

        Komedie Fr. (2012). Francouzský režisér Christian Vincent vypráví ve svém nejnovějším filmu Z prezidentské kuchyně příběh neobyčejné ženy Hortense, která naslouchá svému srdci a co si umíní, to i dosáhne. Všechny její dobrodružství jsou svázané s vařením a jedno z nich je přímo neuvěřitelné – dva roky vařila přímo pro francouzského prezidenta Françoise Mitteranda v Elysejském paláci a pronikla do zákulisního politického světa nejmocnějšího muže v zemi. Christian Vincent ve filmu paralelně rozvíjí dvě příběhové linie. V první z nich se ocitáme na Antarktidě, kde Hortense určitou dobu působila, a prostřednictvím mladé dokumentaristky se vracíme zpět do dob její náročné, i když prestižní práce v prezidentském paláci. Postupně tak poznáváme obdivuhodnou ženu, která v sobě spojuje smysl pro tradice i modernitu, ambicióznost i pokoru, razantnost i křehkost zároveň. (91 min)

      • Soul Kitchen

        Komedie N/It./Fr. (2009). Zinos, mladý majiteľ reštaurácie, nemá práve veľa šťastia. Jeho priateľka Nadine sa odsťahovala do Šanghaja, zákazníci jeho reštaurácie Soul Kitchen začali bojkotovať nového šéfkuchára, a Zinos má ešte k tomu problémy s chrbticou! Veci sa začnú obracať k lepšiemu, keď ľudia prichádzajú na chuť jeho novej kulinárskej koncepcii. To však nestačí na to, aby Zinos našiel pokoj v duši. Rozhodne sa preto odletieť za Nadine do Číny a dať všetko do poriadku. Reštauráciu nechá na starosti svojmu nespoľahlivému bratovi Illiasovi. Oba kroky sa ukážu ako katastrofické: Illias vďaka pochybnému realitnému agentovi príde o reštauráciu a Nadine už má nového milenca! Zostáva mu ešte posledná šanca, aby spolu s bratom Illiasom získali späť Soul Kitchen. Na to by však museli prestať s hádkami a začať pracovať ako tím. Akinovi se podařilo soustředit před kamerou ty nejlepší herce ze svých předchozích filmů – Adama Bousdoukose, Moritze Bleibtreue a Birola Ünela, a výsledkem je svěží komedie o rodině a přátelích, lásce, důvěře a loajalitě, i o boji za vlast. (96 min)

      • U nich doma

        Komedie Fr. (2012). Šestnáctiletý chlapec dochází do domu svého spolužáka a vše, čeho je tam svědkem, pak popisuje ve svých slohových pracích učiteli francouzštiny. Toho začne díky tomuto talentovanému žákovi vyučování zase bavit, ale vzniklá situace spustí celou řadu nekontrolovatelných událostí... (101 min)

      • Deník komorné

        Drama Belg./Fr. (2014). Ambiciózní a krásná pokojská Célestine přijíždí na přelomu 19. a 20. století pracovat na francouzský venkov pro zámožnou rodinu Lanlairových. Musí se vyrovnat jak se sexuálními návrhy svého pána, tak i s nevrlou paní domu, která vládne v domácnosti pevnou rukou. Zároveň je ale fascinována Josephem ? tajuplným zahradníkem se sklony k antisemitismu. Po Jeanu Renoirovi a Luisu Buňuelovi je Benoît Jacquot už třetím režisérem, který zfilmoval slavný román Octava Mirbeaua Deník komorné. (93 min)

      • Mia madre

        Komedie Fr./It. (2015). Intimní rodinné drama s prvky komedie o přijetí smrti a pochyb, inspirované režisérovými vlastními zážitky. Margherita je režisérka, která se právě nachází uprostřed natáčení poněkud neoriginálního sociálního dramatu o vzpouře v továrně. Vedle trablů s herci, především nesnesitelně sebestřednou hvězdou Barry Hugginsem, prožívá Margherita i těžkou osobní krizi – její matka umírá a filmařka svádí vnitřní souboj nejen s režií filmu, ale především s režií vlastního života. Nakonec pochybuje o všem, o všech a především sama o sobě. Dohánějí ji následky vlastních sobeckých rozhodnutí? (103 min)

      • Ženy a Bergman

        Dokument Švéd. (2008). Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry. (29 min)

      • Jako bych tam nebyla

        Válečné drama Irs./BiH (2010). Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelí neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním záchvěvu odvahy nebo šílenství se rozhodne ještě jednou vzepřít a být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než jen zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. V roce 2011 film získal významné filmové ocenění v kategoriích Nejlepší film a Nejlepší režie na mezinárodních filmových festivalech v Irsku, Phoenixu, Istanbulu a Palm Springs. (106 min)

      • Ženy a Bergman

        Dokument Švéd. (2008). Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry. (29 min)

      • Jako bych tam nebyla

        Válečné drama Irs./BiH (2010). Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelí neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním záchvěvu odvahy nebo šílenství se rozhodne ještě jednou vzepřít a být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než jen zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. V roce 2011 film získal významné filmové ocenění v kategoriích Nejlepší film a Nejlepší režie na mezinárodních filmových festivalech v Irsku, Phoenixu, Istanbulu a Palm Springs. (106 min)