
Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Deník komorné
Drama Belg./Fr. (2014). Ambiciózní a krásná pokojská Célestine přijíždí na přelomu 19. a 20. století pracovat na francouzský venkov pro zámožnou rodinu Lanlairových. Musí se vyrovnat jak se sexuálními návrhy svého pána, tak i s nevrlou paní domu, která vládne v domácnosti pevnou rukou. Zároveň je ale fascinována Josephem ? tajuplným zahradníkem se sklony k antisemitismu. Po Jeanu Renoirovi a Luisu Buňuelovi je Benoît Jacquot už třetím režisérem, který zfilmoval slavný román Octava Mirbeaua Deník komorné. (93 min)
Mia madre
Komedie Fr./It. (2015). Intimní rodinné drama s prvky komedie o přijetí smrti a pochyb, inspirované režisérovými vlastními zážitky. Margherita je režisérka, která se právě nachází uprostřed natáčení poněkud neoriginálního sociálního dramatu o vzpouře v továrně. Vedle trablů s herci, především nesnesitelně sebestřednou hvězdou Barry Hugginsem, prožívá Margherita i těžkou osobní krizi – její matka umírá a filmařka svádí vnitřní souboj nejen s režií filmu, ale především s režií vlastního života. Nakonec pochybuje o všem, o všech a především sama o sobě. Dohánějí ji následky vlastních sobeckých rozhodnutí? (103 min)
Ženy a Bergman
Dokument Švéd. (2008). Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry. (29 min)
Jako bych tam nebyla
Válečné drama Irs./BiH (2010). Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelí neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním záchvěvu odvahy nebo šílenství se rozhodne ještě jednou vzepřít a být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než jen zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. V roce 2011 film získal významné filmové ocenění v kategoriích Nejlepší film a Nejlepší režie na mezinárodních filmových festivalech v Irsku, Phoenixu, Istanbulu a Palm Springs. (106 min)
Ženy a Bergman
Dokument Švéd. (2008). Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry. (29 min)
Jako bych tam nebyla
Válečné drama Irs./BiH (2010). Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelí neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním záchvěvu odvahy nebo šílenství se rozhodne ještě jednou vzepřít a být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než jen zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. V roce 2011 film získal významné filmové ocenění v kategoriích Nejlepší film a Nejlepší režie na mezinárodních filmových festivalech v Irsku, Phoenixu, Istanbulu a Palm Springs. (106 min)
Špekoun
Komedie Fr. (2014). Hořká komedie o klukovi, který hledá mužský vzor. A způsob, jak zapadnout, i když mu pěkných pár kilo přebývá. Kevinovi je dvanáct, vyrůstá s matkou a dvěma sestrami. Váží 101 kilo. Akvagymnastika nezabírá. Nezabírají ani setkání s vrstevnicí Alicí, která se ze všeho nejvíc touží zabít. A když se od Kevina odvrátí i jediný přítel Moukoumbi, zdá se, že jeho život bude už jen plný ústrků a posměšků. Pak se ale objeví mužský vzor. Výrostek Patrick pracuje v bezpečnostní agentuře, má ostrého psa a spoustu historek o tom, jak sloužil u speciálních jednotek. A i když Kevinovi neřekne jinak než Špekoun, alespoň z něj hodlá vychovat elitního vojáka. Vyhraje Kevin válku se samotou a obezitou? (81 min)
Velká nádhera
Komedie Fr./It. (2013). Vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí “třpytivé” vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepenosti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i komplikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledujeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve víru nekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. Již v úvodu filmu nás Biggazziho obrazové kompozice, závratné uhly záběrů a snové změny velikosti záběrů vtáhnou do slunečného svůdného Říma, kde se nám zpod majestátních děl římských a světových dějin umění odkrývají drobné postavy lidí, působících bizarně až exoticky. Dvojpólovost života a umění a hledání skutečné krásy jsou klíčovými motivy Sorrentinova snímku, poukazující na to, že pod nablýskaným, ale i ne příliš vábným povrchem se může skrývat oslnivá krása. (136 min)
Zde Harold
Komedie Nor./Švéd. (2014). Čerstvě zkrachovalý podnikatel v oblasti prodeje nábytku Harold vyráží do Švédska unést toho, kdo podle něj zapříčinil jeho bankrot – samotného zakladatele IKEA Ingvara Kamprada. Po čtyřiceti letech úspěšného podnikání v oblasti prodeje nábytku Haroldova firma zkrachuje, jelikož je v těsné blízkosti postaven obchodní dům IKEA. V aktu zoufalství a zlosti se Harold rozhodne odjet do Švédska a unést toho, kdo podle něj zapříčinil jeho bankrot – samotného zakladatele IKEA Ingvara Kamprada. Jaké je ale Haroldovo rozčarování, když zjistí, že Kamprad nachází ve vlastím únosu značné potěšení… (85 min)
Princezna
Drama Fin. (2010). Halonenův snímek Princezna, natočený podle skutečné události, vypráví dojemný příběh Anny Lappalainenové, kabaretní tanečnice a masérky, která věřila, že je z urozeného rodu, že je „princezna“. 50 let ale strávila jako pacientka psychiatrické kliniky Kellokoski, kde vyprávěla svůj neobyčejný příběh ženy, které se matka v dětství zřekla. Jejím jediným domovem byl ústav a psychiatrická klinika, kde lidem okolo sebe díky své roztomilé osobnosti neustále rozdávala naději a radost. To všechno Anna jen předstírá? Je opravdu duševně nemocná? Anebo je to všechno úplně jinak? (98 min)
Largo Winch 2: Spiknutí v Barmě
Thriller Belg./N/Fr. (2011). Jakožto hlava společnosti W po smrti svého adoptivního otce se Largo Winch rozhodne, k překvapení všech, že ji prodá a výtěžek dá na vytvoření ambiciózní humanitární nadace. Avšak v ten samý den je obviněn ze zločinů proti lidskosti neznámým svědkem. Aby dokázal svou nevinu, musí Largo po stopách svého dosavadního života, a to až do samého srdce barmské džungle. (114 min)
Zimní spánek
Drama Fr./N/Tur. (2014). Aydin, bývalý herec, vlastní v centrální Anatolii malý hotel, kde žije se svou výrazně mladší ženou Nihal a sestrou Necla, která se právě zotavuje z nedávného rozvodu. Turistická sezóna pomalu končí a okolní krajina se začíná zahalovat do bílých sněhových závojů. Hotel se v tomto období stává úkrytem, ale i místem, ze kterého není úniku a které otevírá staré rány a podněcuje vzájemnou nevraživost jeho obyvatel. (189 min)
Alpy
Drama Řec./USA/Fr./Kan. (2011). Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi. (90 min)
Ženy a Bergman
Dokument Švéd. (2008). Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry. (29 min)
Alpy
Drama Řec./USA/Fr./Kan. (2011). Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi. (90 min)
Ženy a Bergman
Dokument Švéd. (2008). Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry. (29 min)
