• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Fanny a Alexander

        Drama Švéd./Fr./N (1982). Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa. Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuty všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby. Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku. (182 min)

      • Odhalený přístav

        Drama Fin. (2012). Pertti se snaží na vlastní pěst zvítězit nad nadváhou a zvládnout výchovu svého syna. Šestnáctiletá Milla se chce stát celebritou. Aleksiho máma nerozumí tomu, jak důležitý je pro syna jeho pes. Američan Robert chce zažít skutečnou finskou zimu. Walter se musí vypořádat se šikanou ve škole a Marika zase s těžkou diagnózou. Aku Louhimies tu opět spřádá mozaiku příběhů, tentokrát však osudy protagonistů propojuje pouze společným prostorem příměstské čtvrti, ve které postavy žijí a čelí neustálým problémům s láskou. Režisér pomocí sugestivního snímání a minimalistického klavírního doprovodu ukazuje problematické mezilidské vztahy bez příkras, ale se špetkou naděje v pozadí. (119 min)

      • Komuna

        Komedie Dán. (2015). Komuna je svědectvím hrozícího konce rodiny, pospolitosti i celé jedné epochy v dánských dějinách. Thomas Vinterberg zasadil svůj film Komuna do poloviny 70. let, do prostředí akademického společenství na předměstí Kodaně. Hrdiny filmu jsou Erik (Ulrich Thomsen), Anna (Trine Dyrnholm) a jejich dcera Freja (Martha Sofie Wallstrom Hansen), kteří začnou uskutečňovat svůj sen o autentické komuně plné vzájemnosti a radovánek. Idea láskyplného a rodinného společenství pod střechou Erikova domu se ale začne rozpadat, když se do domu přistěhuje jeho milenka. Přežije ideál střet s realitou? (108 min)

      • Odhalený přístav

        Drama Fin. (2012). Pertti se snaží na vlastní pěst zvítězit nad nadváhou a zvládnout výchovu svého syna. Šestnáctiletá Milla se chce stát celebritou. Aleksiho máma nerozumí tomu, jak důležitý je pro syna jeho pes. Američan Robert chce zažít skutečnou finskou zimu. Walter se musí vypořádat se šikanou ve škole a Marika zase s těžkou diagnózou. Aku Louhimies tu opět spřádá mozaiku příběhů, tentokrát však osudy protagonistů propojuje pouze společným prostorem příměstské čtvrti, ve které postavy žijí a čelí neustálým problémům s láskou. Režisér pomocí sugestivního snímání a minimalistického klavírního doprovodu ukazuje problematické mezilidské vztahy bez příkras, ale se špetkou naděje v pozadí. (119 min)

      • Komuna

        Komedie Dán. (2015). Komuna je svědectvím hrozícího konce rodiny, pospolitosti i celé jedné epochy v dánských dějinách. Thomas Vinterberg zasadil svůj film Komuna do poloviny 70. let, do prostředí akademického společenství na předměstí Kodaně. Hrdiny filmu jsou Erik (Ulrich Thomsen), Anna (Trine Dyrnholm) a jejich dcera Freja (Martha Sofie Wallstrom Hansen), kteří začnou uskutečňovat svůj sen o autentické komuně plné vzájemnosti a radovánek. Idea láskyplného a rodinného společenství pod střechou Erikova domu se ale začne rozpadat, když se do domu přistěhuje jeho milenka. Přežije ideál střet s realitou? (108 min)

      • Smrt v Sarajevu

        Drama Fr. (2016). Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století. (81 min)

      • Persona

        Drama Švéd. (1966). Ve filmu, který vznikl v období Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se režisér dotkl závažné otázky pravdy v umění a identity umělce - konkrétně herečky Elisabeth Vogler, která odmítá nadále hrát falešné postavy na jevišti. Únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné úlohy. Příběh rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se na protest rozhodla mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda. Dvě ženy se společně vydají do odlehlého domu na ostrově, kde se má Elisabeth s Alminou pomocí zotavit. Alma svěřuje Elisabeth svá nejhlubší tajemství, touhy a sny. Ani si neuvědomí, že z její vlastní osobnosti se postupně stává pouze stín. Tato zvláštní konfrontace prověřuje vnitřní sílu obou žen, které jsou sice velmi odlišné, ale ve své podstatě i velmi podobné. (81 min)

      • Obchod pro sebevrahy

        Komedie Belg./Kan./Fr. (2012). Představte si město, kde se žije tak smutně, že lidé ztratili veškerou chuť k životu. Představte si město, kde prosperuje jediný obchod - ten, který prodává jedy, provazy a další sebevražedné pomůcky. Majiteli tohoto obchodu se právě narodilo dítě, které je ztělesněním životního optimismu. Rozklad rodinné živnosti pomalu začíná. (77 min)

      • Na druhé straně kopců

        Drama Belg./Fr./Rum. (2012). Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko. (146 min)

      • Ženou z boží vůle

        Drama Švýc. (2017). Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat? (93 min)

      • Bezva chlap

        Komedie Nor. (2010). Ulrik je sympaťák. Asi byste do něj neřekli, že se právě vrátil z basy. Moc toho nenamluví, netrápí ho žádné zvláštní touhy a nic moc od okolí nevyžaduje. Chce jen v rámci možností vést spořádaný rodinný život. Není to ale jednoduché, když jeho bývalá manželka je svolná maximálně k jedné “rychlovce”, jeho už dospělý syn ho skoro nezná a navíc čeká dítě s ženou, která si myslí, že je dávno mrtvý. Jediní, kdo Ulrika bez debat vítají jsou jeho staří přátelé, gangsteři lokálního charakteru. Seženou mu první bydlení, práci i holku. Ulrik tak začíná nový život opravdu od nuly. Bydlí ve sklepě a kalhotky jeho první holky by nevzrušily ani chlapa, co dostal doživotí. Ulrik navíc řeší ještě jedno dilema: vyrovnání starých účtů. Měl by sprovodit ze světa člověka, který dostal Ulrika do kriminálu. Nebude ale svět nakonec lepším bez jeho gangsterských kámošů? (108 min)

      • Černá vdova

        Drama Belg./Fr. (2012). Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada, udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let. (101 min)

      • Navždy pannou

        Drama N/It./Švýc./Fr. (2015). Děj je zasazen do fascinující části albánské společnosti, kde genderová proměna z ženy na muže je tradicí starou jako zdejší sněhem zaváté Dinárské hory. Alba Rohrwacherová v hlavní roli působivě ztvárňuje venkovanku, která se po čtrnácti letech prožitých coby muž vydává na nejistou cestu za znovunabytím své původní identity. V rámci místního zvykového práva kanun se žena může zříci své ženské identity a pod podmínkou slibu čistoty pak vystupovat a žít jako muž. Může se tak vyvázat ze silně podřízené role, kterou jinak kanun ženám předepisuje – svou přísahou však v podstatě vyměňuje jeden soubor sexuálních omezení za jiný. (85 min)

      • Černá vdova

        Drama Belg./Fr. (2012). Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada, udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let. (101 min)

      • Navždy pannou

        Drama N/It./Švýc./Fr. (2015). Děj je zasazen do fascinující části albánské společnosti, kde genderová proměna z ženy na muže je tradicí starou jako zdejší sněhem zaváté Dinárské hory. Alba Rohrwacherová v hlavní roli působivě ztvárňuje venkovanku, která se po čtrnácti letech prožitých coby muž vydává na nejistou cestu za znovunabytím své původní identity. V rámci místního zvykového práva kanun se žena může zříci své ženské identity a pod podmínkou slibu čistoty pak vystupovat a žít jako muž. Může se tak vyvázat ze silně podřízené role, kterou jinak kanun ženám předepisuje – svou přísahou však v podstatě vyměňuje jeden soubor sexuálních omezení za jiný. (85 min)