Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Zimní spánek
Aydin, bývalý herec, vlastní v centrální Anatolii malý hotel, kde žije se svou výrazně mladší ženou Nihal a sestrou Necla, která se právě zotavuje z nedávného rozvodu. Turistická sezóna pomalu končí a okolní krajina se začíná zahalovat do bílých sněhových závojů. Hotel se v tomto období stává úkrytem, ale i místem, ze kterého není úniku a které otevírá staré rány a podněcuje vzájemnou nevraživost jeho obyvatel.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Spavá nemoc
Již dvacet let žijí Ebbo Velten a jeho žena Vera v Kamerunu, kde se Ebbo angažuje v boji proti spavé nemoci. Zatímco on v Kamerunu zdomácněl, jeho ženě se stýská po rodném Německu a jejich dceři Heleně, která tam navštěvuje internátní školu. Až když se blíží návrat domů, uvědomí si Ebbo, jak mu na Kamerunu a jeho tamější práci záleží. Z pověření Světové zdravotnické organizace přijíždí po letech do Kamerunu lékař s africkými kořeny, Alex Nzila. Má zde vyhodnotit Ebbův projekt. I přes svůj africký původ se však narozdíl od svého předchůdce cítí v Africe jako cizinec. A Ebbo, který se nikdy nevrátil domů, se mu vyhýbá, jak to jen jde... Ulrichu Köhlerovi, jehož rodiče pracovali jako dobrovolníci v Kongu, se snímkem „Spavá nemoc“ podařil jak otevřený, tak rozpolcený film, který působivě portrétuje nejen oba muže, ale také celou zemi.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Spavá nemoc
Již dvacet let žijí Ebbo Velten a jeho žena Vera v Kamerunu, kde se Ebbo angažuje v boji proti spavé nemoci. Zatímco on v Kamerunu zdomácněl, jeho ženě se stýská po rodném Německu a jejich dceři Heleně, která tam navštěvuje internátní školu. Až když se blíží návrat domů, uvědomí si Ebbo, jak mu na Kamerunu a jeho tamější práci záleží. Z pověření Světové zdravotnické organizace přijíždí po letech do Kamerunu lékař s africkými kořeny, Alex Nzila. Má zde vyhodnotit Ebbův projekt. I přes svůj africký původ se však narozdíl od svého předchůdce cítí v Africe jako cizinec. A Ebbo, který se nikdy nevrátil domů, se mu vyhýbá, jak to jen jde... Ulrichu Köhlerovi, jehož rodiče pracovali jako dobrovolníci v Kongu, se snímkem „Spavá nemoc“ podařil jak otevřený, tak rozpolcený film, který působivě portrétuje nejen oba muže, ale také celou zemi.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:55
Akce Arktida
Tři sourozenci jsou zanecháni na neobydleném ostrově v arktické části Norska. Podaří se jim přežít tváří v tvář štiplavému mrazu, bouřím, hladovění a volně žijícím zvířatům? Ve snaze setkat se s otcem v jižním Norsku se třináctiletá Julia a její osmiletí sourozenci – dvojčata Ida a Sindre – schovají ve vrtulníku, který však musí náhle za letu změnit směr. Poté, co děti vystoupí a vrtulník odletí, všichni tři zjistí, že jsou zanecháni na neobydleném ostrově v arktické části Norska. Podaří se Julii tváří v tvář štiplavému mrazu, bouřím, hladovění a volně žijícím zvířatům zužitkovat svou vynalézavost k záchraně života svého i obou sourozenců?
Tramontane
Nečekaně hustou sítí polopravd, dezinformací a lží se musí při hledání vlastních kořenů napříč rodným Libanonem prodrat nevidomý mladík Rabih, nadaný hudebník a zpěvák. S jemnocitem zkomponovaný a něhou prostoupený debut talentovaného filmaře vybízí nenásilným způsobem k úvaze o identitě jedince, ale i společnosti a krajiny, jejichž je součástí.
Zeď
Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí.
Můj král
Emocionální drama vyprávěné v průběhu několika let zachycuje komplikovanou a destruktivní povahu vztahu mezi mužem a ženou. Tony je po vážné lyžařské nehodě přijata do rehabilitačního centra. Závislá na péči zdravotnického personálu a lécích proti bolesti, využívá nečekaně nabytého času k zpětnému pohledu na turbulentní románek s mužem jménem Georgio. Kdo vlastně je ten muž, kterého tak hluboce milovala? Jak mohla dovolit sama sobě propadnout takhle dusivé a destruktivní vášni? Před Tony stojí obtížný a dlouhý proces vnitřního i vnějšího hojení, jehož překvapivě osvobozující součástí může být fyzická práce…
Gösta Berling
Gösta Berling – odsvěcený kněz – je najat jako vychovatel Ebby Dohna, mladé urozené dívky. Ebba spolu s Elisabeth, italskou kráskou vdanou za movitého majitele pozemků, se do Gösty zamilují – ten je však následně nucen uprchnout.
Hledání
Čtyři osudy, které spojila válka a bizarní zvraty osudu. Mezi lety 1999 a 2000 během války v Čečensku se zdravotní sestra a členka nevládní organizace Carole ujme malého čečenského chlapce, jehož starší sestra Raisa po něm zoufale pátrá během exodu civilního obyvatelstva. A pak je tu dvacetiletý Kolja ?rekrut, kterého postupně ubíjí každodenní válečný režim. Humanistické dílo Michela Hazanaviciuse je inspirováno americko-švýcarským snímkem Poznamenaní, který v roce 1948 natočil Fred Zinnemann.
Druhá šance
Thriller o svědomí a křehké spravedlnosti, kterou v krajní situaci vezme do vlastních rukou zoufalý detektiv. Detektivové Andreas a Simon žijí zcela rozdílné životy. Andreas je spořádaný manžel, zatímco čerstvě rozvedenému Simonovi se všechno hroutí pod rukama. Situace se náhle změní poté, co jsou přivolání k brutální hádce mezi párem narkomanů. Když Andreas objeví jejich zanedbaného syna, rozhodne se porušit zákony, které má hájit, a kojence unese. Nyní je řada na Simonovi, aby znovu nastolil rovnováhu mezi dobrem a zlem.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Druhá šance
Thriller o svědomí a křehké spravedlnosti, kterou v krajní situaci vezme do vlastních rukou zoufalý detektiv. Detektivové Andreas a Simon žijí zcela rozdílné životy. Andreas je spořádaný manžel, zatímco čerstvě rozvedenému Simonovi se všechno hroutí pod rukama. Situace se náhle změní poté, co jsou přivolání k brutální hádce mezi párem narkomanů. Když Andreas objeví jejich zanedbaného syna, rozhodne se porušit zákony, které má hájit, a kojence unese. Nyní je řada na Simonovi, aby znovu nastolil rovnováhu mezi dobrem a zlem.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
