Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Hledání
Čtyři osudy, které spojila válka a bizarní zvraty osudu. Mezi lety 1999 a 2000 během války v Čečensku se zdravotní sestra a členka nevládní organizace Carole ujme malého čečenského chlapce, jehož starší sestra Raisa po něm zoufale pátrá během exodu civilního obyvatelstva. A pak je tu dvacetiletý Kolja ?rekrut, kterého postupně ubíjí každodenní válečný režim. Humanistické dílo Michela Hazanaviciuse je inspirováno americko-švýcarským snímkem Poznamenaní, který v roce 1948 natočil Fred Zinnemann.
Druhá šance
Thriller o svědomí a křehké spravedlnosti, kterou v krajní situaci vezme do vlastních rukou zoufalý detektiv. Detektivové Andreas a Simon žijí zcela rozdílné životy. Andreas je spořádaný manžel, zatímco čerstvě rozvedenému Simonovi se všechno hroutí pod rukama. Situace se náhle změní poté, co jsou přivolání k brutální hádce mezi párem narkomanů. Když Andreas objeví jejich zanedbaného syna, rozhodne se porušit zákony, které má hájit, a kojence unese. Nyní je řada na Simonovi, aby znovu nastolil rovnováhu mezi dobrem a zlem.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Druhá šance
Thriller o svědomí a křehké spravedlnosti, kterou v krajní situaci vezme do vlastních rukou zoufalý detektiv. Detektivové Andreas a Simon žijí zcela rozdílné životy. Andreas je spořádaný manžel, zatímco čerstvě rozvedenému Simonovi se všechno hroutí pod rukama. Situace se náhle změní poté, co jsou přivolání k brutální hádce mezi párem narkomanů. Když Andreas objeví jejich zanedbaného syna, rozhodne se porušit zákony, které má hájit, a kojence unese. Nyní je řada na Simonovi, aby znovu nastolil rovnováhu mezi dobrem a zlem.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:55
Gösta Berling
Gösta Berling – odsvěcený kněz – je najat jako vychovatel Ebby Dohna, mladé urozené dívky. Ebba spolu s Elisabeth, italskou kráskou vdanou za movitého majitele pozemků, se do Gösty zamilují – ten je však následně nucen uprchnout.
Leviatan
Kolja žije v malém městě blízko Barentsova moře na severu Ruska. Hned vedle domu, kde žije se svou mladou ženou Liljou a synem z prvního manželství, má vlastní autoopravnu. Avšak starosta blízkého města, Vadim Šelevjat, ho chce o dům, pozemek i práci připravit. Kolja však odmítá ustoupit a vzdát se. Nejen majetku a vlastní půdy, ale i místa, kde vyrůstal. Bezskrupulózní Vadim však svůj nátlak stupňuje. V dramatu, které si z Cannes odneslo cenu za scénář, líčí Andrej Zvjagincev univerzální příběh střetu jedince a moci. Bez patosu a manipulací postihl trudný úděl člověk a rázovité prostředí odlehlé oblasti Ruska.
Hra
Před několika lety okrádala v Göteborgu parta výrostků své vrstevníky – nepoužívala však ani násilí, ani natrénovanou zručnost, ale psychologický trik. Tato událost inspirovala režiséra Rubena Östlunda k psychologickému dramatu o tom, že motivace dětských zlodějů v tomto případě dost možná nespočívaly v nabývání majetku, ale v požitku z nadvlády a bezohledné manipulace. Vždyť jakákoli lidská interakce je do jisté míry hra. Propracovanému snímku se po celou dobu daří udržet divákův zájem, a zároveň i budovat hmatatelné napětí. Dětské hrdiny i jejich okolí ukazuje ve vší nejednoznačnosti, kterou ještě posilují různé situace, do nichž se dostávají. Vedle mimořádně vyvinuté schopnosti proniknout do chování postav disponuje snímek i silnou režijní vizí. Ta pracuje s jednoduchým snímáním situací, jež tak dostávají mimořádně autentický nádech, ale i se subtilním humorem a s přesným inscenováním, ne nepodobným stylu Roye Anderssona.
Perleťový knoflík
Patricio Guzmán křísí zapomenuté hlasy historie, které se zrcadlí v širých vodních plochách Chile. Perleťový knoflík je druhou dokumentární esejí, v nichž Patricio Guzmán rozjímá o historii své země prostřednictvím fenoménu, jenž výrazně určuje její ráz. V Nostalgia de la luz (2010) to bylo světlo z hvězd, které filmaře provázelo na cestě za traumatickým dědictvím pinochetovského režimu, v Perleťovém knoflíku si zvolil vodu. Zlomky vzpomínek, strhující scenérie a vizionářské pohledy do hlubin kosmu se ve filmu skládají v podmanivý celek, podbarvený autorovým emotivním komentářem.
Jeptiška
Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.
Lekce
Úsporné a intenzivní sociální drama o učitelce, jejíž život obrátí naruby manželův dluh. Naděžda pracuje jako učitelka na malém bulharském městě. Je nespokojená v práci i ve svém osobním životě. Když ve škole dojde k drobné krádeži, rozhodně se svým žákům dát malou lekci z morálky, v níž sama neotřesitelně věří. Její víru ale podrobí tvrdému testu dluh nezodpovědného manžela, který Naděždinu existenci změní v houževnatý zápas s jediným cílem – zachránit rodinu. Překážky jsou ale tak velké, že k jejich překonání bude nejspíš nutné morálku upozadit.
Čtverec
Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.
Láska na první boj
Zdá se, že Arnaud stráví pokojné léto v kruhu své rodiny, kolegů z práce a nejbližších přátel. Jednoho dne si však všimne krásné, ale drsné Madeleine, ztělesňující čistou energii a neustálý pohyb, která ho svým nevhodným a někdy násilným jednáním záhadně přitahuje. Mírumilovný Arnaud bere věci tak, jak jsou, naopak Madeleine neustále s něčím bojuje a překonává samu sebe. Jejím snem je podstoupit armádní výcvik a Arnaud se rozhodne ji v tom podporovat a chránit, čímž se jeho stereotypní život převrátí vzhůru nohama. Nic však nevyjde podle jejich plánu, protože vzájemně nepatří do svých rozdílných světů. Jediným východiskem je vytvořit si nový.
Čtverec
Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.
