• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Jeptiška

        Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.

      • Lekce

        Úsporné a intenzivní sociální drama o učitelce, jejíž život obrátí naruby manželův dluh. Naděžda pracuje jako učitelka na malém bulharském městě. Je nespokojená v práci i ve svém osobním životě. Když ve škole dojde k drobné krádeži, rozhodně se svým žákům dát malou lekci z morálky, v níž sama neotřesitelně věří. Její víru ale podrobí tvrdému testu dluh nezodpovědného manžela, který Naděždinu existenci změní v houževnatý zápas s jediným cílem – zachránit rodinu. Překážky jsou ale tak velké, že k jejich překonání bude nejspíš nutné morálku upozadit.

      • Čtverec

        Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.

      • Láska na první boj

        Zdá se, že Arnaud stráví pokojné léto v kruhu své rodiny, kolegů z práce a nejbližších přátel. Jednoho dne si však všimne krásné, ale drsné Madeleine, ztělesňující čistou energii a neustálý pohyb, která ho svým nevhodným a někdy násilným jednáním záhadně přitahuje. Mírumilovný Arnaud bere věci tak, jak jsou, naopak Madeleine neustále s něčím bojuje a překonává samu sebe. Jejím snem je podstoupit armádní výcvik a Arnaud se rozhodne ji v tom podporovat a chránit, čímž se jeho stereotypní život převrátí vzhůru nohama. Nic však nevyjde podle jejich plánu, protože vzájemně nepatří do svých rozdílných světů. Jediným východiskem je vytvořit si nový.

      • Čtverec

        Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.

      • Láska na první boj

        Zdá se, že Arnaud stráví pokojné léto v kruhu své rodiny, kolegů z práce a nejbližších přátel. Jednoho dne si však všimne krásné, ale drsné Madeleine, ztělesňující čistou energii a neustálý pohyb, která ho svým nevhodným a někdy násilným jednáním záhadně přitahuje. Mírumilovný Arnaud bere věci tak, jak jsou, naopak Madeleine neustále s něčím bojuje a překonává samu sebe. Jejím snem je podstoupit armádní výcvik a Arnaud se rozhodne ji v tom podporovat a chránit, čímž se jeho stereotypní život převrátí vzhůru nohama. Nic však nevyjde podle jejich plánu, protože vzájemně nepatří do svých rozdílných světů. Jediným východiskem je vytvořit si nový.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:20

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:20

      • Reality Show

        Luciano je majitelem prosperující rybárny v srdci staré Neapole, má hezkou ženu a spoustu příbuzných, je oblíbený, dobře tančí a rád se předvádí. Když ho děti přemluví, aby se přihlásil do konkurzu populární televizní reality show Velký bratr, a on postoupí do dalšího kola, upne se k představě, že bude slavný a bohatý, tak silně, až pozbude smysl pro skutečnost. Matteo Garrone už předem hlásil, že jeho nový film nebude o neapolské mafii, že dostal chuť natočit komedii. Jeho obraz malého světa lidové Neapole má nesporně společné rysy s filmy slavného období italské komedie, ale nová je tu přítomnost televize, formující vkus a myšlení lidí a ovlivňující jejich představu o úspěšnosti a štěstí. V úvodních záběrech svatebního kočáru a obludně kýčovité slavnosti, ale i v Lucianově postupném propadání magické přitažlivosti dryáčnických manýr komerční televize je přítomen duch Federika Felliniho

      • Nemilovaní

        Žeňa a Boris procházejí bolestným rozvodem. Pohromadě je drží už jen poslední starost, prodej bytu, jinak si oba zařídili nový život po svém. Žeňa si našla staršího bohatého muže, Boris čeká dítě s kolegyní z práce. Jejich dvanáctiletý syn Aljoša je spíš přítěží. Nestojí o něj ani jeden, jako by jim připomínal vlastní selhání. Neprojevují mu náklonnost, zdá se, že toho nejsou ani schopni. Všechno se změní ve chvíli, kdy Aljoša zmizí. Náhlý pocit prázdnoty dožene oba rodiče k pátrání nejen po vlastním synovi, ale i po kořenech vlastního emocionálního chladu. Andrej Zvjagincev přináší mistrovsky vystavěné drama o lidech, kteří jsou zamilovaní do vlastního odrazu v mobilních telefonech, ale jinak žijí ve skličujícím světě odcizení a nepochopení. Ruský filmař znovu obrací pozornost k ruské vyšší střední třídě, která stála v centru jeho staršího snímku Jelena. Nemilovaní jsou však podstatně pronikavějším a sugestivnějším obrazem života v sebeklamu.

      • Sámská krev

        Čtrnáctiletá Elle Marja je Sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným.

      • 1001 gramů

        Ve filmu 1001 gramů se Bent Hamer poprvé zaměřuje výhradně na křehký emocionální život ženské postavy, norské vědkyně Marie (Ane Dahl Torp), který koresponduje s jejím odborným zaměřením. Marie je jedním z pověřených strážců prototypu národního kilogramu, předmětu tvořeného z 90% platinou a z 10% iridiem. V podobně křehké rovnováze se nachází i Mariin citový život, který ve filmu projde hned několika zkouškami. 1001 gramů v duchu typického Hamerova minimalismu zkoumá komorní nuance osamělé a příliš organizované postavy. Opět se tu ozývá nenápadný refrén Hamerovy tvorby: právě nejvšednější události mají často tu největší váhu.

      • Florencino knihkupectví

        Film oslavující lásku ke knihám je adaptací slavného románu Penelope Fitzgeraldové z roku 1978, odehrávající se v ospalém anglickém městečku 50. let. Právě tady se Florence Greenová rozhodne otevřít knihkupectví s progresivní moderní literaturou, aby se po smrti manžela jen neutápěla v žalu. Tiché městečko Hardborough, nedotčené sociální či sexuální revolucí, které probíhají ve vzdálených velkoměstech, ale není na provokativní díla současné literatury připraveno. Když Florence začne propagovat klasická díla soudobé prózy, jakými jsou například Nabokovova Lolita nebo 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho, v místních maloměšťácích probudí dlouho potlačované emoce. Navíc svými činy rozhněvá manipulativní a pomstychtivou doyenku místní společnosti Violet Gamartovou, v níž změny prosazované hlavní hrdinkou vzbudí žárlivost pramenící z uražené ješitnosti, a rozhodne se Florence její plán překazit…

      • Čas, který zbývá

        Intimní, částečně biografický portrét Palestinců žijících jako menšina ve své vlasti od roku 1948 po současnost od uznávaného režiséra Božího zásahu.

      • Tvář

        Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.

      • Tina a Vore

        Tina, podivínská a samotářská celní úřednice s ne právě přívětivým vzhledem, má podivný dar nepřirozeně vyvinutých čichových schopností. Na švédské hranici s Dánskem dokáže identifikovat kontraband tak, že u cestujících vycítí čichem strach, úzkost, provinění i jiné emoce. Ačkoli je v práci při odhalování pašeráků úspěšná, její soukromý život za moc nestojí. S povalečským přítelem žije prázdný „pro forma“ vztah ve skromné chatě u lesa, a z rodiny jí zůstal jen dementní otec v ústavu. Přitahuje ji příroda a mnohem více než s lidmi si rozumí s divokými zvířaty. Všechno se změní, když při své práci potká záhadného podezřelého vyvrhele, s podobně zvláštní tváří, jménem Vore. Oba jsou k sobě až záhadně silně přitahováni.

      • Tvář

        Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.

      • Tina a Vore

        Tina, podivínská a samotářská celní úřednice s ne právě přívětivým vzhledem, má podivný dar nepřirozeně vyvinutých čichových schopností. Na švédské hranici s Dánskem dokáže identifikovat kontraband tak, že u cestujících vycítí čichem strach, úzkost, provinění i jiné emoce. Ačkoli je v práci při odhalování pašeráků úspěšná, její soukromý život za moc nestojí. S povalečským přítelem žije prázdný „pro forma“ vztah ve skromné chatě u lesa, a z rodiny jí zůstal jen dementní otec v ústavu. Přitahuje ji příroda a mnohem více než s lidmi si rozumí s divokými zvířaty. Všechno se změní, když při své práci potká záhadného podezřelého vyvrhele, s podobně zvláštní tváří, jménem Vore. Oba jsou k sobě až záhadně silně přitahováni.