Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Odhalený přístav
Pertti se snaží na vlastní pěst zvítězit nad nadváhou a zvládnout výchovu svého syna. Šestnáctiletá Milla se chce stát celebritou. Aleksiho máma nerozumí tomu, jak důležitý je pro syna jeho pes. Američan Robert chce zažít skutečnou finskou zimu. Walter se musí vypořádat se šikanou ve škole a Marika zase s těžkou diagnózou. Aku Louhimies tu opět spřádá mozaiku příběhů, tentokrát však osudy protagonistů propojuje pouze společným prostorem příměstské čtvrti, ve které postavy žijí a čelí neustálým problémům s láskou. Režisér pomocí sugestivního snímání a minimalistického klavírního doprovodu ukazuje problematické mezilidské vztahy bez příkras, ale se špetkou naděje v pozadí.
Smrt v Sarajevu
Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století.
Na druhé straně kopců
Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko.
Smrt v Sarajevu
Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století.
Na druhé straně kopců
Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Pozdravy z Fukušimy
Marie cestuje jako dobrovolnice do Japonska, do prefektury Fukušima, kde chce pomáhat místním obyvatelům po jaderné katastrofě z roku 2011. Mladá žena, utíkající z Německa před bortícími se sny o vlastní budoucnosti, má pomoci přeživším, kteří i po letech žijí v nouzovém ubytování. Brzy ale poznává, že úkol není pro ni. Už je rozhodnuta vydat se znovu na útěk, ale potkává Satomi, svéhlavou ženu a poslední gejšu z Fukušimy, která se i přes zákaz rozhodla vrátit do svého zničeného domu v zakázané zóně. Začíná intimní setkání dvou rozdílných žen, z nichž se každá musí vyrovnat se svou minulostí.
Ženou z boží vůle
Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat?
Bezva chlap
Ulrik je sympaťák. Asi byste do něj neřekli, že se právě vrátil z basy. Moc toho nenamluví, netrápí ho žádné zvláštní touhy a nic moc od okolí nevyžaduje. Chce jen v rámci možností vést spořádaný rodinný život. Není to ale jednoduché, když jeho bývalá manželka je svolná maximálně k jedné “rychlovce”, jeho už dospělý syn ho skoro nezná a navíc čeká dítě s ženou, která si myslí, že je dávno mrtvý. Jediní, kdo Ulrika bez debat vítají jsou jeho staří přátelé, gangsteři lokálního charakteru. Seženou mu první bydlení, práci i holku. Ulrik tak začíná nový život opravdu od nuly. Bydlí ve sklepě a kalhotky jeho první holky by nevzrušily ani chlapa, co dostal doživotí. Ulrik navíc řeší ještě jedno dilema: vyrovnání starých účtů. Měl by sprovodit ze světa člověka, který dostal Ulrika do kriminálu. Nebude ale svět nakonec lepším bez jeho gangsterských kámošů?
Černá vdova
Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).
Schneider vs. Bax
Nájemný vrah Schneider dostává zakázku přesně v den svých narozenin. Jeho cílem je spisovatel Ramon Bax. Začíná festival lstí, absurdních náhod, špatných načasování a draze vykoupených omylů. Nájemný vrah Schneider dostává zakázku přesně v den svých narozenin. Jeho cílem je spisovatel Ramon Bax. Po ujištění, že bude z akce zpět ještě před polednem a stihne pomoci manželce s oslavou, Schneider přijímá. Začíná tak festival lstí, bizarních náhod, špatných načasování a draze vykoupených omylů. Warmerdamova temná komedie v duchu škodolibých filmů bratrů Coenových je brilantním stylistickým cvičením, které podvrací thrillerový žánr způsobem, jaký se hned tak nevidí.
Jimmyho tančírna
Před vypuknutím Irské občanské války otevřel oddaný a odvážný aktivista Jimmy Gralton na irském venkově taneční sál, kde se lidé mohli vzdělávat, bavit, diskutovat, sportovat a hlavně tancovat. Popularita Jimmyho tančírny rostla a postupně se stala místem revolučních myšlenek, rozvíjení talentů, svobody a splněných snů. Její volnomyšlenkářská reputace však upoutala pozornost státu a církve, což přinutilo Jimmyho utéct ze země a proslavenou tančírnu zavřít. Po deseti letech neustálého cestování se Jimmy vrací do rodného Irska, kde se však znovu střetává s chudobou, omezováním osobní svobody i kultury. S podporou své první lásky se rozhodne svou slavnou tančírnu znovu otevřít a opět dát lidem naději snít. Bez ohledu na to, co to může způsobit.
Vlna
Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí.
Neon Demon
Jesse je mladá, krásná a má onu tajemnou esenci, která ji vyčleňuje ze zástupu dokonalých krásek ucházejících se o svých pár let slávy na módních molech v Los Angeles. „Kdo by chtěl zkyslý mlíko, když může mít čerstvý maso“, utrousí na její adresu jedna ze závistivých kolegyň. Neonový puls fashion světa pohlcuje Jesse natolik, že přehlíží varovné signály. Za marnivými kulisami kultu krásy totiž dříme dávné zlo, které se živí nevinností.
Vlna
Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí.
Neon Demon
Jesse je mladá, krásná a má onu tajemnou esenci, která ji vyčleňuje ze zástupu dokonalých krásek ucházejících se o svých pár let slávy na módních molech v Los Angeles. „Kdo by chtěl zkyslý mlíko, když může mít čerstvý maso“, utrousí na její adresu jedna ze závistivých kolegyň. Neonový puls fashion světa pohlcuje Jesse natolik, že přehlíží varovné signály. Za marnivými kulisami kultu krásy totiž dříme dávné zlo, které se živí nevinností.
