Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Na mléčné dráze
Emir Kusturica se po dlouhých letech vrací po boku Monicy Bellucci v hlučné a divoké komedií s prvky moderní pohádky. Kosťa vozí uprostřed válečné zóny mléko na oslu cestou necestou. Při jedné ze zastávek se seznámí s okouzlující ženou, která se ukrývá uprostřed země nikoho před svým zlověstným nápadníkem. Stačí chvilka a oba k sobě zahoří téměř pohádkovou náklonností. Kusturica natočil emotivní romanci, která připomíná, proč v devadesátých letech patřil k hvězdám evropského filmu. Lovestory Na mléčné dráze je nostalgickým ohlédnutím po předminulé dekádě a okouzluje příběhem o lásce v době, která jí nepřeje.
Tranzit
Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?
Route Irish
Route Irish je název nového snímku legendárního režiséra Kena Loache. Tvůrce, jenž se ve filmech zaměřuje na sociálně citlivá témata, si tentokrát zvolil problematiku války v Iráku a její komercializace. Dva bývalí britští vojáci podnikají na Blízkém východě jako zásobovatelé americké armády, jeden z nich ale nešťastnou náhodou zemře, což druhého podnítí k pátrání, zda kamarádova smrt nebyla připravená dopředu
Tranzit
Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?
Route Irish
Route Irish je název nového snímku legendárního režiséra Kena Loache. Tvůrce, jenž se ve filmech zaměřuje na sociálně citlivá témata, si tentokrát zvolil problematiku války v Iráku a její komercializace. Dva bývalí britští vojáci podnikají na Blízkém východě jako zásobovatelé americké armády, jeden z nich ale nešťastnou náhodou zemře, což druhého podnítí k pátrání, zda kamarádova smrt nebyla připravená dopředu
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:30
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:30
Podzimní sonáta
Jediný film, na kterém Ingmar Bergman spolupracoval s Ingrid Bergmanovou. Zároveň poslední, který herečka před svou smrtí natočila. Podzimní sonáta, oceněná Zlatým glóbem za Nejlepší cizojazyčný film (1979), je opětovným potvrzením mistrovské Bergmanovy režie a zároveň hereckým koncertem Liv Ullmanové a Ingrid Bergmanové. Eva, bývalá manželka vesnického pastora, pozve k sobě na návštěvu svou matku, světoznámou klavíristku Charlotte, se kterou se již roky neviděly. Namísto láskyplného a přátelského setkání však na povrch vyplouvají hluboko uložené křivdy a rozpory. Matka, která opustila rodinu, aby se mohla věnovat své hudební kariéře, stráví s dcerou několik dní, během nichž se obě snaží posbírat poslední kousky náklonnosti, které je mohou navzájem spojovat.
Nocturama
Ráno v Paříži. Několik mladých lidí z různých prostředí. Nezávisle na sobě začínají podivný balet v labyrintu metra a ulicích hlavního města. Zdá se, že je vede nějaký plán. Jejich pohyby jsou přesné, téměř nebezpečné. Stahují se k jednomu bodu, obchodnímu domu právě ve chvíli, kdy zavírá. Začíná noc.
Pyroman
Psychologický thriller inspirovaný skutečným případem nebezpečného pyromana, který sužoval jih Norska na konci 70. let. Nový film režiséra kultovního snímku Insomnie. Rok 1978. Kolem vesnice na jihu Norska začínají hořet lesy i opuštěné stavby. Devatenáctiletý syn náčelníka hasičů Dag se marně snaží zapadnout do komunity i do pracovního kolektivu. Toulá se po lesích s kanystrem benzínu a sirkami. Požár je pro něj jedinou událostí, kdy se cítí sebejistý. Drobné ohně na mýtinách záhy nestačí. Osamělého teenagera začnou lákat obydlená stavení. Mistr severského thrilleru Erik Skjoldbjarg přichází s mrazivým portrétem pyromana inspirovaným skutečnými událostmi.
Humorista
Borise Arkadije živí humor v době, kdy vás smích může existenčně zlikvidovat. Polovina 80. let. Brežněv zemřel, Andropov zemřel a o Černěnkovi se šeptá, že to má taky za pár. Boris vystupuje s neškodným skečem o opičce a žije život prominenta, komika režimem nejen tolerovaného, ale i podporovaného. Pod povrchem se ale dusí. Humor je z podstaty svobodný a pohrdá hloupostí mocných. V Borisovi zuří vnitřní boj mezi konformistou a buřičem. A to vše v době, kdy humor může zabíjet. Tragikomedie Michaila Idova (scénář k filmu Léto) pojednává o možnostech svobody v nesvobodné době, o srážce lidské kreativity s tupostí moci.
Obchod pro sebevrahy
Představte si město, kde se žije tak smutně, že lidé ztratili veškerou chuť k životu. Představte si město, kde prosperuje jediný obchod - ten, který prodává jedy, provazy a další sebevražedné pomůcky. Majiteli tohoto obchodu se právě narodilo dítě, které je ztělesněním životního optimismu. Rozklad rodinné živnosti pomalu začíná.
Rozbitý svět
Skunk je 11 let, je diabetička a je dost cool. Letní prázdniny právě začaly a její dny jsou plné bezstarostných nadějí. Pak ale pan Oswald, hnusný chlápek, který žije přes ulici, zbije Ricka, milého, ale labilního kluka odvedle, a Skunk začne ztrácet svou nevinnost takovou rychlostí a takovým způsobem, že se jí to vymyká z rukou. Její domov, její okolí i její škola se stávají místy zrady, kde se šťastné jistoty dětství začnou ztrácet před pochybnostmi plnými strachu, a složitý, rozbitý svět naplňuje její budoucnost. Skunk hledá záchranu na tom posledním místě, které jí zbývá a kde ví, že ji může najít – v nevysloveném přátelství s milým, zraněným Rickem – a upadne do zmatku, který jí nečekaně a vesele znovu nabídne možnost volby. Možnost volby zůstat na místě, které jí nikdy nepatřilo, anebo ho navždy opustit – žít, nebo zemřít.
Žena na válečné stezce
Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?
Kandahár
Neobyčejná bajka Mohsena Makhmalbafa o lásce, utrpení a sebeobětování je příběhem Nafas. Mladá afghánská uprchlice žijící v Kanadě dostává zoufalý dopis od své mladší sestry, která jí píše, že se zabije v okamžiku dalšího zatmění Slunce. Nafas uprchla z Afghánistánu během občanské války se svým otcem, lékařem. Její sestra byla po vybuchnutí nášlapné miny příliš zraněná, než aby s nimi cestovala, a tak zůstala v Kandaháru. S velkými obtížemi se Nafas podaří dostat do Íránu, kde hledá pomoc. Zahalená, převlečená za venkovanku, je vedena přes válkou zpustošené, minami poseté pláně chlapcem, kterého potkala na hřbitově. Aby zachránila svou sestru, ať to stojí cokoliv, musí čelit nemocem, nelítostným banditům a pohraniční stráži, pokud má dojít do města jejího narození před zatměním…
Žena na válečné stezce
Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?
Kandahár
Neobyčejná bajka Mohsena Makhmalbafa o lásce, utrpení a sebeobětování je příběhem Nafas. Mladá afghánská uprchlice žijící v Kanadě dostává zoufalý dopis od své mladší sestry, která jí píše, že se zabije v okamžiku dalšího zatmění Slunce. Nafas uprchla z Afghánistánu během občanské války se svým otcem, lékařem. Její sestra byla po vybuchnutí nášlapné miny příliš zraněná, než aby s nimi cestovala, a tak zůstala v Kandaháru. S velkými obtížemi se Nafas podaří dostat do Íránu, kde hledá pomoc. Zahalená, převlečená za venkovanku, je vedena přes válkou zpustošené, minami poseté pláně chlapcem, kterého potkala na hřbitově. Aby zachránila svou sestru, ať to stojí cokoliv, musí čelit nemocem, nelítostným banditům a pohraniční stráži, pokud má dojít do města jejího narození před zatměním…
