Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Odhalený přístav
Pertti se snaží na vlastní pěst zvítězit nad nadváhou a zvládnout výchovu svého syna. Šestnáctiletá Milla se chce stát celebritou. Aleksiho máma nerozumí tomu, jak důležitý je pro syna jeho pes. Američan Robert chce zažít skutečnou finskou zimu. Walter se musí vypořádat se šikanou ve škole a Marika zase s těžkou diagnózou. Aku Louhimies tu opět spřádá mozaiku příběhů, tentokrát však osudy protagonistů propojuje pouze společným prostorem příměstské čtvrti, ve které postavy žijí a čelí neustálým problémům s láskou. Režisér pomocí sugestivního snímání a minimalistického klavírního doprovodu ukazuje problematické mezilidské vztahy bez příkras, ale se špetkou naděje v pozadí.
Teddy
Ve Francouzských Pyrenejích žije Teddy v náhradním domově a na částečný úvazek si přivydělává v masážním salonu. Rebecca, jeho přítelkyně, brzy promuje. Začíná spalující horké léto. Jednoho dne je Teddy napaden a poškrábaný neznámou bestií pravděpodobně vlkem, kterého mají na mušce všichni místní farmáři. O několik týdnů začne Teddy pociťovat neukojitelné zvířecí nutkání ...
Smrt v Sarajevu
Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století.
Teddy
Ve Francouzských Pyrenejích žije Teddy v náhradním domově a na částečný úvazek si přivydělává v masážním salonu. Rebecca, jeho přítelkyně, brzy promuje. Začíná spalující horké léto. Jednoho dne je Teddy napaden a poškrábaný neznámou bestií pravděpodobně vlkem, kterého mají na mušce všichni místní farmáři. O několik týdnů začne Teddy pociťovat neukojitelné zvířecí nutkání ...
Smrt v Sarajevu
Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Dilili v Paříži
Půvabný animovaný příběh Dilili v Paříži je dalším filmem z dílny uznávaného francouzského animátora Michela Ocelota. Skrze dobrodružství malého děvčátka přiblíží malým divákům dobu „Belle Époque“, tak zvané Krásné časy v dějinách Francie, známé z plakátů Alfonse Muchy. Odvážná Dilili spolu se svým kamarádem Orelem jde po stopách spolku, který stojí za únosy dívek v Paříži. Během svého pátrání navštíví mladí hrdinové mimo jiné i slavný kabaret Moulin Rouge a potkají řadu významných osobností té doby - od vědkyně Marie Curie, přes malíře Picassa, Moneta či Renoira až ke spisovateli Marcelu Proustovi. Každý z nich poskytne malým detektivům pomocnou ruku či nápovědu. Dostanou se na pozoruhodná místa, do tajemného případu se prolne magie, a na jeho konci se tradičně střetne dobro se silami temna.
Na druhé straně kopců
Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko.
Pozdravy z Fukušimy
Marie cestuje jako dobrovolnice do Japonska, do prefektury Fukušima, kde chce pomáhat místním obyvatelům po jaderné katastrofě z roku 2011. Mladá žena, utíkající z Německa před bortícími se sny o vlastní budoucnosti, má pomoci přeživším, kteří i po letech žijí v nouzovém ubytování. Brzy ale poznává, že úkol není pro ni. Už je rozhodnuta vydat se znovu na útěk, ale potkává Satomi, svéhlavou ženu a poslední gejšu z Fukušimy, která se i přes zákaz rozhodla vrátit do svého zničeného domu v zakázané zóně. Začíná intimní setkání dvou rozdílných žen, z nichž se každá musí vyrovnat se svou minulostí.
Ženou z boží vůle
Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat?
Muž s kinoaparátem
Film bez příběhu a herců sleduje muže cestujícího po městě s kamerou přehozenou přes rameno a dokumentuje městský život s oslňující invencí. Na začátku filmu Muž s filmovou kamerou vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města.
Bezva chlap
Ulrik je sympaťák. Asi byste do něj neřekli, že se právě vrátil z basy. Moc toho nenamluví, netrápí ho žádné zvláštní touhy a nic moc od okolí nevyžaduje. Chce jen v rámci možností vést spořádaný rodinný život. Není to ale jednoduché, když jeho bývalá manželka je svolná maximálně k jedné “rychlovce”, jeho už dospělý syn ho skoro nezná a navíc čeká dítě s ženou, která si myslí, že je dávno mrtvý. Jediní, kdo Ulrika bez debat vítají jsou jeho staří přátelé, gangsteři lokálního charakteru. Seženou mu první bydlení, práci i holku. Ulrik tak začíná nový život opravdu od nuly. Bydlí ve sklepě a kalhotky jeho první holky by nevzrušily ani chlapa, co dostal doživotí. Ulrik navíc řeší ještě jedno dilema: vyrovnání starých účtů. Měl by sprovodit ze světa člověka, který dostal Ulrika do kriminálu. Nebude ale svět nakonec lepším bez jeho gangsterských kámošů?
Černá vdova
Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).
Teddy
Ve Francouzských Pyrenejích žije Teddy v náhradním domově a na částečný úvazek si přivydělává v masážním salonu. Rebecca, jeho přítelkyně, brzy promuje. Začíná spalující horké léto. Jednoho dne je Teddy napaden a poškrábaný neznámou bestií pravděpodobně vlkem, kterého mají na mušce všichni místní farmáři. O několik týdnů začne Teddy pociťovat neukojitelné zvířecí nutkání ...
Černá vdova
Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).
Teddy
Ve Francouzských Pyrenejích žije Teddy v náhradním domově a na částečný úvazek si přivydělává v masážním salonu. Rebecca, jeho přítelkyně, brzy promuje. Začíná spalující horké léto. Jednoho dne je Teddy napaden a poškrábaný neznámou bestií pravděpodobně vlkem, kterého mají na mušce všichni místní farmáři. O několik týdnů začne Teddy pociťovat neukojitelné zvířecí nutkání ...
