
Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Velmistr
Režisér Wong Kar-wai vnímá legendárního čínského mistra bojových umění Yip Mana jako osobnost, která svým životem a činy vyjadřuje filozofii i čirou fyzickou eleganci kung-fu. Vizuálně opulentní snímek je tak příběhem o ztraceném světě posledních velmistrů, který spojuje precizně odpozorované prvky klasických kung-fu filmů s artovou poetikou, příznačnou pro režisérovy předchozí snímky. Hlavních rolí se ujali Tony Leung a Zhang Ziyi.
Světelný rok
Rose touží vidět matku, ale nikdo ji nevezme.
Pouze přátelé
Francis a Claudia jsou dobří přátelé. On je právník, ona veterinářka. Nemají mezi sebou žádná tajemství, ale jen do té doby, než se objeví John a Claudia se rozhodne si ho vzít. Francis si uvědomí, že přátelství mezi muži a ženami jsou komplikovanější, než si myslel.
Dirch
Dánský režisér Martin P. Zandvliet, který si získal mezinárodní uznání filmových kritiků i diváků již za svou prvotinu Potlesk (2009), tentokrát do našich kin přichází se svým druhým celovečerním hraným filmem, představujícím životopisný příběh dánského komedianta Dirche Passera. Dirch (18. květen 1926 – 3. září1980) byl uznávaným a oblíbeným dánským hercem. Proslavil se především svými improvizačními schopnostmi a díky bohaté filmografii, která se skládá z 90 titulů, byl jedním z nejvýraznějších osob Dánska. Snímek ale odkrývá jeho věčnou samotu, která se skrývá pod rouškou nablýskané slávy, a sebezničující posedlost úspěchem u kritiků a zároveň u diváků.
Pouze přátelé
Francis a Claudia jsou dobří přátelé. On je právník, ona veterinářka. Nemají mezi sebou žádná tajemství, ale jen do té doby, než se objeví John a Claudia se rozhodne si ho vzít. Francis si uvědomí, že přátelství mezi muži a ženami jsou komplikovanější, než si myslel.
Dirch
Dánský režisér Martin P. Zandvliet, který si získal mezinárodní uznání filmových kritiků i diváků již za svou prvotinu Potlesk (2009), tentokrát do našich kin přichází se svým druhým celovečerním hraným filmem, představujícím životopisný příběh dánského komedianta Dirche Passera. Dirch (18. květen 1926 – 3. září1980) byl uznávaným a oblíbeným dánským hercem. Proslavil se především svými improvizačními schopnostmi a díky bohaté filmografii, která se skládá z 90 titulů, byl jedním z nejvýraznějších osob Dánska. Snímek ale odkrývá jeho věčnou samotu, která se skrývá pod rouškou nablýskané slávy, a sebezničující posedlost úspěchem u kritiků a zároveň u diváků.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:20
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:20
Květ pouště
Film Květ pouště vznikl podle stejnojmenné autobiografické knihy autorky Waris Dirie, která vyrůstala do svých třinácti let v Somálsku a po útěku do Londýna se stala jednou z nejznámějších světových topmodelek. Když se kniha v roce 1998 objevila na pultech knihkupectví, svět byl šokován. Bývalá modelka vypráví dechberoucí životní příběh, v němž popisuje svou neuvěřitelnou cestu od kočovného života v somálské poušti na nejznámější světová přehlídková mola. Byl to sen a noční můra zároveň. V New Yorku, na vrcholu své kariéry, poprvé v rozhovoru otevřeně promluvila o problému ženské obřízky, kterou sama vytrpěla, když jí bylo teprve 5 let. Krátce po rozhovoru se rozhodla, že skončí s kariérou modelky a zasvětí život boji proti tomuto starobylému rituálu. Od roku 1997 je Velvyslankyní UNFPA (United Nations Population Fund) pro odstranění problému ženské obřízky ve světě.
Idealista
Whistleblower se pokouší odhalit tajemství ukryté za katastrofou, k níž došlo v čase nejtužší studené války. V roce 1968 se u dánské základny Thule v Grónsku zřítil americký bombardér se čtyřmi jadernými bombami. Byla následná operace zaměřená jen na minimalizaci a odstranění škod?
Vyplnit prázdnotu
Osmnáctiletá Shira vyrostla v ortodoxní chasidské rodině v Tel Avivu. Má před svatbou se svým vyvoleným. Po nečekané smrti starší sestry při porodu však rodina rozhodne, že by si měla vzít spíš vdovce Yochaye... Ve svém působivém, křehce civilním režijním debutu nabízí Rama Burshteinová originální paralelu k příběhům Jane Austenové.
Hannah Arendt
Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí".
Cirkus Columbia
Téma své rodné země zpracoval režisér Danis Tanović před lety v oceňovaném debutu Země nikoho (2001) a v aktuálním snímku se k němu opět vrací. Jugoslávský emigrant Divko se po dvaceti letech v zahraničí vrací do rodné vesnice, kde zanechal ženu a dítě. Komunismus právě padl a Divko si ze západu přiváží balík marek, ale také mladou snoubenku. Musí se však nejprve vyrovnat s minulostí a teprve pak začít nový život. Netuší, že mu plány naruší občanská válka. Kdo se chce zachránit, musí utéct. Divko byl ale na útěku už dvacet let. Film vyniká atmosférou postkomunistické doby ve vesnici, kde žijí příslušníci starého i nového režimu.
První krásná věc
První krásná věc je vtipná, něžná a podmanivá tragikomedie odehrávající se na pozadí provinční Itálie, jeho maloměstské mentality, kterou ztělesňují muži, očarovaní smyslností jedné ženy, avšak neschopní ji oslovit. Tajemství po tajemství se odhalují, což vede k nečekanému smíření. Lekce v lásce a životě ztělesněná v nekonvenční, odvážné a neodolatelné matce.
Greta
Příběh dospívající aktivistky Grety Thunbergové je vyprávěn prostřednictvím působivých, dosud nevídaných záběrů. Počínaje školní stávkou jednoho člověka pro klima před Švédským Parlamentem, režisér Grossman sleduje Gretu – stydlivou školačku s Aspergerovým syndromem – v jejím vzestupu k výjimečnosti a jejím podněcování povědomí o globálního dopadu tím, že podněcuje školní stávky po celém světě. Film vrcholí úžasnou větrnou cestou přes Atlantský oceán, aby promluvila na summitu OSN.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Greta
Příběh dospívající aktivistky Grety Thunbergové je vyprávěn prostřednictvím působivých, dosud nevídaných záběrů. Počínaje školní stávkou jednoho člověka pro klima před Švédským Parlamentem, režisér Grossman sleduje Gretu – stydlivou školačku s Aspergerovým syndromem – v jejím vzestupu k výjimečnosti a jejím podněcování povědomí o globálního dopadu tím, že podněcuje školní stávky po celém světě. Film vrcholí úžasnou větrnou cestou přes Atlantský oceán, aby promluvila na summitu OSN.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.

