Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Čas, který zbývá
Intimní, částečně biografický portrét Palestinců žijících jako menšina ve své vlasti od roku 1948 po současnost od uznávaného režiséra Božího zásahu.
Tina a Vore
Tina, podivínská a samotářská celní úřednice s ne právě přívětivým vzhledem, má podivný dar nepřirozeně vyvinutých čichových schopností. Na švédské hranici s Dánskem dokáže identifikovat kontraband tak, že u cestujících vycítí čichem strach, úzkost, provinění i jiné emoce. Ačkoli je v práci při odhalování pašeráků úspěšná, její soukromý život za moc nestojí. S povalečským přítelem žije prázdný „pro forma“ vztah ve skromné chatě u lesa, a z rodiny jí zůstal jen dementní otec v ústavu. Přitahuje ji příroda a mnohem více než s lidmi si rozumí s divokými zvířaty. Všechno se změní, když při své práci potká záhadného podezřelého vyvrhele, s podobně zvláštní tváří, jménem Vore. Oba jsou k sobě až záhadně silně přitahováni.
Čtverec
Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.
Short Skin
Slibný (a částečně autobiografický) debut Short Skin talentovaného italského režiséra Duccia Chiariniho je důvtipnou kombinací rodinného dramatu, klasického příběhu o dospívání a originální letní love story. Hrdinou snímku je sedmnáctiletý citlivý mladík Edoardo, který má, jak už název napovídá, problém s fimózou (zúžením předkožky). Tato skutečnost ho výrazně limituje v sexuálních dobrodružstvích, která ho momentálně zajímají zdaleka nejvíc. Režisérův inteligentní mix humoru a dramatu těží z civilního, realistického scénáře a znamenitě vystihuje mužskou zranitelnost. Shor Skin nabízí vylehčenou prázdninovou zábavu, ale zároveň nás učí cosi podstatného o odvaze, improvizaci a překonávání vlastní nejistoty.
Čtverec
Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.
Short Skin
Slibný (a částečně autobiografický) debut Short Skin talentovaného italského režiséra Duccia Chiariniho je důvtipnou kombinací rodinného dramatu, klasického příběhu o dospívání a originální letní love story. Hrdinou snímku je sedmnáctiletý citlivý mladík Edoardo, který má, jak už název napovídá, problém s fimózou (zúžením předkožky). Tato skutečnost ho výrazně limituje v sexuálních dobrodružstvích, která ho momentálně zajímají zdaleka nejvíc. Režisérův inteligentní mix humoru a dramatu těží z civilního, realistického scénáře a znamenitě vystihuje mužskou zranitelnost. Shor Skin nabízí vylehčenou prázdninovou zábavu, ale zároveň nás učí cosi podstatného o odvaze, improvizaci a překonávání vlastní nejistoty.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:50
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:50
Čas, který zbývá
Intimní, částečně biografický portrét Palestinců žijících jako menšina ve své vlasti od roku 1948 po současnost od uznávaného režiséra Božího zásahu.
1001 gramů
Ve filmu 1001 gramů se Bent Hamer poprvé zaměřuje výhradně na křehký emocionální život ženské postavy, norské vědkyně Marie (Ane Dahl Torp), který koresponduje s jejím odborným zaměřením. Marie je jedním z pověřených strážců prototypu národního kilogramu, předmětu tvořeného z 90% platinou a z 10% iridiem. V podobně křehké rovnováze se nachází i Mariin citový život, který ve filmu projde hned několika zkouškami. 1001 gramů v duchu typického Hamerova minimalismu zkoumá komorní nuance osamělé a příliš organizované postavy. Opět se tu ozývá nenápadný refrén Hamerovy tvorby: právě nejvšednější události mají často tu největší váhu.
Florencino knihkupectví
Film oslavující lásku ke knihám je adaptací slavného románu Penelope Fitzgeraldové z roku 1978, odehrávající se v ospalém anglickém městečku 50. let. Právě tady se Florence Greenová rozhodne otevřít knihkupectví s progresivní moderní literaturou, aby se po smrti manžela jen neutápěla v žalu. Tiché městečko Hardborough, nedotčené sociální či sexuální revolucí, které probíhají ve vzdálených velkoměstech, ale není na provokativní díla současné literatury připraveno. Když Florence začne propagovat klasická díla soudobé prózy, jakými jsou například Nabokovova Lolita nebo 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho, v místních maloměšťácích probudí dlouho potlačované emoce. Navíc svými činy rozhněvá manipulativní a pomstychtivou doyenku místní společnosti Violet Gamartovou, v níž změny prosazované hlavní hrdinkou vzbudí žárlivost pramenící z uražené ješitnosti, a rozhodne se Florence její plán překazit…
Sex a filozofie
V den svých čtyřicátých narozenin se muž rozhodne podnítit revoluci proti sobě samému. Začne tím, že navzájem seznámí své milenky, kterých je opravdu mnoho…
Tak pravil Bůh
Jízlivý, sarkastický a dojemný rodinný portrét inspirovaný slavnou biografií dánského dramatika Jense Blendstrupa je zasazený do druhé poloviny 80. let, do doby, kdy explodoval Černobyl. Zachycuje nevšední rodinu, kterou pevnou rukou řídí podivínský psychiatr Uffe, muž mnoha podivných zálib. Patří mezi ně domácí pitky s pacienty i rázovitá výchova synů. Uffe se doma cítí být bohem. Ale bohové nemusí být dvakrát laskaví. Nevšední tragikomedie o podivné lásce, odpuštění a polévce ze šnapsu.
Královna Kristýna
Příběh švédské královny Kristýny, která nastoupila na trůn ve věku šesti let, je portrétem extravagantní mladé ženy, jež se vzpírala tradici i konvencím a mimoděk změnila běh dějin. Mladá žena vzdorující konzervativním silám bránícím pokroku je rozkročena mezi rozumem a citem, mezi kvalitním moderním vzděláním a anachronickým světem státnických povinností – mezi brilancí své mysli a nesrozumitelnými touhami svého těla.
Rodinka Beliérových
Jednoho dne učitel hudby mladé teenagerky (Louane Emera) objeví pěvecký talent této dívky a doporučí jí účast na soutěži Radio France. Háček je ale v tom, že Paula je dcerou neslyšících rodičů, kteří jsou takřka závislí na jejích překladech. K tomu si připočtěme mladého spolužáka, do kterého je Paula zamilovaná a dilema je na světě! Opustit rodinu, která je na jejích překladech do znakového jazyka téměř závislá, a vydat se za vlastním snem, nebo plnit úkol vděčné dcery a opustit vlastní sny? Cesta ke splnění snu je náročná, avšak nikoli nemožná...
Město Bohů
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje ve žhavě dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky. Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix.
Rodinka Beliérových
Jednoho dne učitel hudby mladé teenagerky (Louane Emera) objeví pěvecký talent této dívky a doporučí jí účast na soutěži Radio France. Háček je ale v tom, že Paula je dcerou neslyšících rodičů, kteří jsou takřka závislí na jejích překladech. K tomu si připočtěme mladého spolužáka, do kterého je Paula zamilovaná a dilema je na světě! Opustit rodinu, která je na jejích překladech do znakového jazyka téměř závislá, a vydat se za vlastním snem, nebo plnit úkol vděčné dcery a opustit vlastní sny? Cesta ke splnění snu je náročná, avšak nikoli nemožná...
Město Bohů
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje ve žhavě dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky. Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix.
