Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Mrzout
Mrzout je muž z minulosti. Ví, že lépe už bylo a nebude. Před vším moderním se zavírá, protože pro něj svět skončil rokem 1953. Z ulity ho vyžene až bolestivý úraz. Nutnost navštívit fyzioterapii v Helsinkách znamená pro starého muže celou řadu nepříjemných epizod – třeba jízdu autem, které řídí žena, nebo setkání se svým synem, ke kterému nikdy neměl příliš blízko. Mrzouta zkrátka čeká jeden velký mrzutý víkend. A jako obvykle se postará o to, aby bylo horko i všem ostatním.
Bojovnice slunce
Mladá právnička Bahar navštěvuje svou rodinu v Kurdistánu. Při útoku extremistů umírá její manžel a ona sama se společně se synem stává i s dalšími ženami a dětmi rukojmím islamistů. Několik měsíců po úspěšném útěku velí jednotce Bojovnic slunce. Jejím cílem je dobýt město, kde ji potkala tragická událost, a získat zpět svého syna. Při třídenní ofenzivě ji doprovází Mathilde, zkušená válečná reportérka, která se zabývá pohnutými osudy kurdských bojovnic a jejich pevnými sesterskými pouty. Film Bojovnice slunce je vtahujícím pohledem na hrdinství všedních lidí ve vyhrocené životní situaci.
Yao
Třináctiletý Yao žije ve vesnici na severu Senegalu a je ochotný udělat vše pro to, aby se mohl setkat se svým hrdinou, kterým je Seydou Tall, slavný francouzský herec. Seydou je pozvaný do Dakaru, aby tam představil svou novou knihu, a po prvé navštíví zemi, ze které pochází. Aby si mladý Yao splnil svůj sen, naplánuje útěk a sám překoná 387 kilometrů, které ho dělí od hlavního města. Herec je dojatý jeho odhodlaností a rozhodne se doprovodit chlapce zpět domů. Na prašných a nejistých senegalských cestách však Seydou pochopí, že se přibližuje nejen k chlapcově vesnici, ale zároveň ke svým kořenům...
Navždy pannou
Děj je zasazen do fascinující části albánské společnosti, kde genderová proměna z ženy na muže je tradicí starou jako zdejší sněhem zaváté Dinárské hory. Alba Rohrwacherová v hlavní roli působivě ztvárňuje venkovanku, která se po čtrnácti letech prožitých coby muž vydává na nejistou cestu za znovunabytím své původní identity. V rámci místního zvykového práva kanun se žena může zříci své ženské identity a pod podmínkou slibu čistoty pak vystupovat a žít jako muž. Může se tak vyvázat ze silně podřízené role, kterou jinak kanun ženám předepisuje – svou přísahou však v podstatě vyměňuje jeden soubor sexuálních omezení za jiný.
Yao
Třináctiletý Yao žije ve vesnici na severu Senegalu a je ochotný udělat vše pro to, aby se mohl setkat se svým hrdinou, kterým je Seydou Tall, slavný francouzský herec. Seydou je pozvaný do Dakaru, aby tam představil svou novou knihu, a po prvé navštíví zemi, ze které pochází. Aby si mladý Yao splnil svůj sen, naplánuje útěk a sám překoná 387 kilometrů, které ho dělí od hlavního města. Herec je dojatý jeho odhodlaností a rozhodne se doprovodit chlapce zpět domů. Na prašných a nejistých senegalských cestách však Seydou pochopí, že se přibližuje nejen k chlapcově vesnici, ale zároveň ke svým kořenům...
Navždy pannou
Děj je zasazen do fascinující části albánské společnosti, kde genderová proměna z ženy na muže je tradicí starou jako zdejší sněhem zaváté Dinárské hory. Alba Rohrwacherová v hlavní roli působivě ztvárňuje venkovanku, která se po čtrnácti letech prožitých coby muž vydává na nejistou cestu za znovunabytím své původní identity. V rámci místního zvykového práva kanun se žena může zříci své ženské identity a pod podmínkou slibu čistoty pak vystupovat a žít jako muž. Může se tak vyvázat ze silně podřízené role, kterou jinak kanun ženám předepisuje – svou přísahou však v podstatě vyměňuje jeden soubor sexuálních omezení za jiný.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:15
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:15
150 miligramů
Pneumoložka pracující v nemocnici v Brestu přijde na souvislost mezi nevyjasněnými úmrtími pacientů a podáváním léku Mediator, který je na trhu již 30 let. Má-li zvítězit pravda, musí Irene Frachon, jejímž skutečným příběhem se film inspiroval, svést boj Davida s Goliášem. Film ji sleduje od počátku, kdy je se svým tvrzením sama proti všem, až po vypuknutí mediální bouře, kterou její zjištění způsobí.
Smrt v Sarajevu
Danis Tanović na půdorysu jediné budovy kloubí filozoficko-historickou disputaci o konfliktech evropského kontinentu, civilní lidskou (tragi)komedii o jedné neúspěšné zaměstnanecké stávce a modelový příběh. Filmu dominují nápaditě koncipované dlouhé sledovací záběry napříč interiéry a symbolická hierarchie jednotlivých pater Hotelu Evropa. Politický thriller, provokativní drama, inovativní divadelní adaptace – myšlenkově podnětná sonda do principů nestálé „balkánské duše“ a třaskavého evropského století.
Na druhé straně kopců
Alina se vrací z Německa, kam odešla za prací, s nadějí, že si zpátky odvede Voičitu, jedinou bytost, kterou kdy milovala a která kdy milovala ji. Jenomže v době, kdy tu Alina nebyla, našla Voičita Boha, a to je v lásce soupeř, nad nímž se těžko vyhrává. Cristian Mungiu, který si z Cannes odvezl Zlatou palmu v roce 2007, opět zvolil jako ústřední postavy dvě mladé ženy. Kdysi spolu vyrůstaly v sirotčinci a po delším odloučení se shledávají v klášterní osadě v kopcích. Zatímco pro jednu z nich se staly chatrče kolem kostelíka domovem, druhá touží utéci z místa, kde vládne přísný řád diktovaný knězem, jehož komunita slepě poslouchá. Není těžké objevit paralely s nedávnou historií autorovy vlasti, třebaže interpretace složitého a nejednoznačně vyznívajícího příběhu je ponechána na divákovi. Poslední záběry ovšem výmluvně vyjadřují autorův pohled na současné Rumunsko.
Pozdravy z Fukušimy
Marie cestuje jako dobrovolnice do Japonska, do prefektury Fukušima, kde chce pomáhat místním obyvatelům po jaderné katastrofě z roku 2011. Mladá žena, utíkající z Německa před bortícími se sny o vlastní budoucnosti, má pomoci přeživším, kteří i po letech žijí v nouzovém ubytování. Brzy ale poznává, že úkol není pro ni. Už je rozhodnuta vydat se znovu na útěk, ale potkává Satomi, svéhlavou ženu a poslední gejšu z Fukušimy, která se i přes zákaz rozhodla vrátit do svého zničeného domu v zakázané zóně. Začíná intimní setkání dvou rozdílných žen, z nichž se každá musí vyrovnat se svou minulostí.
Ženou z boží vůle
Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat?
Černá vdova
Filmová adaptace mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena. Koprodukčnímu snímku se v roce 2012 na MFF v San Sebastianu dostalo Speciálního uznání poroty a zároveň získal cenu TVE Otra Mirada (Jiný pohled), udělovanou za originální vykreslení problémů diskriminace, hranic a sociálních nerovností s cílem poukázat na jejich potřebné odstranění ve společnosti. Doueiriho snímek získal i hlavní cenu Golden Star na MFF v Marakéši 2012 v kategorii nejlepší film. Zajímavostí je, že Ziad Doueiri začínal jako asistent kamery v Los Angeles a spolupodílel se na tvorbě filmů Quentina Tarantina z 90. let (Gauneři, Pulp Fiction, Jackie Brown).
Short Skin
Slibný (a částečně autobiografický) debut Short Skin talentovaného italského režiséra Duccia Chiariniho je důvtipnou kombinací rodinného dramatu, klasického příběhu o dospívání a originální letní love story. Hrdinou snímku je sedmnáctiletý citlivý mladík Edoardo, který má, jak už název napovídá, problém s fimózou (zúžením předkožky). Tato skutečnost ho výrazně limituje v sexuálních dobrodružstvích, která ho momentálně zajímají zdaleka nejvíc. Režisérův inteligentní mix humoru a dramatu těží z civilního, realistického scénáře a znamenitě vystihuje mužskou zranitelnost. Shor Skin nabízí vylehčenou prázdninovou zábavu, ale zároveň nás učí cosi podstatného o odvaze, improvizaci a překonávání vlastní nejistoty.
Blikající světla
Torkild ,vůdce gangu drobných, ale bezohledných kodaňských zlodějíčků, touží provést svůj poslední zločin, který mu zajistí bezstarostný život v cizině. Potká ho štěstí v podobě Muže z Fara , otrlého kriminálníka, který ho najme spolu se třemi kumpány, aby ukradli pytel se čtyřmi miliony dánských korun. Povedený čtyřlístek se rozhodne uprchnout do Barcelony. Cestou se jim ale rozbije auto, přičemž objeví opuštěný dům, jenž býval restaurací. Torkilda napadne ho zrekonstruovat. Anders Thomas Jensen, jenž napsal scénáře filmů V Číně jedí psy a Mifune, popisuje v sérii retrospektivních scén hrozné rodiny, v nichž čtveřice mužů vyrůstala. Život v partě jim nahrazuje život, který nikdy nepoznali. Gunnar Rehlin.
Short Skin
Slibný (a částečně autobiografický) debut Short Skin talentovaného italského režiséra Duccia Chiariniho je důvtipnou kombinací rodinného dramatu, klasického příběhu o dospívání a originální letní love story. Hrdinou snímku je sedmnáctiletý citlivý mladík Edoardo, který má, jak už název napovídá, problém s fimózou (zúžením předkožky). Tato skutečnost ho výrazně limituje v sexuálních dobrodružstvích, která ho momentálně zajímají zdaleka nejvíc. Režisérův inteligentní mix humoru a dramatu těží z civilního, realistického scénáře a znamenitě vystihuje mužskou zranitelnost. Shor Skin nabízí vylehčenou prázdninovou zábavu, ale zároveň nás učí cosi podstatného o odvaze, improvizaci a překonávání vlastní nejistoty.
Blikající světla
Torkild ,vůdce gangu drobných, ale bezohledných kodaňských zlodějíčků, touží provést svůj poslední zločin, který mu zajistí bezstarostný život v cizině. Potká ho štěstí v podobě Muže z Fara , otrlého kriminálníka, který ho najme spolu se třemi kumpány, aby ukradli pytel se čtyřmi miliony dánských korun. Povedený čtyřlístek se rozhodne uprchnout do Barcelony. Cestou se jim ale rozbije auto, přičemž objeví opuštěný dům, jenž býval restaurací. Torkilda napadne ho zrekonstruovat. Anders Thomas Jensen, jenž napsal scénáře filmů V Číně jedí psy a Mifune, popisuje v sérii retrospektivních scén hrozné rodiny, v nichž čtveřice mužů vyrůstala. Život v partě jim nahrazuje život, který nikdy nepoznali. Gunnar Rehlin.
