Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Ulice v Palermu
Dvě auta zastaví naproti sobě v úzké uličce Palerma, a ani jeden z řidičů není ochotný pustit toho druhého dál. Celé sousedství se brzy začne sázet, kdo ustoupí jako první.
Profesoři zločinu
Pietro Zinni je vzdělaný, slušný, bezúhonný člověk univerzitní výzkumník, který naléhavě potřebuje prodloužit smlouvu, aby si mohl dovolit alespoň trochu slušný život… a novou myčku pro svou přítelkyni. Místo vyššího platu ale přijde tvrdá rána. Pietrovo místo je zrušené a brilantní neurobiolog stojí před těžkou volbou, co si počít se svízelnou životní situací. Není v ní zdaleka sám. A společně s propuštěnými kolegy z různých oborů se Pietro rozhodne k netradičnímu řešení: vynálezu chytré drogy, která není zakázaná italským právem.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Jeptiška
Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Jeptiška
Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 12:20
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 12:20
Ulice v Palermu
Dvě auta zastaví naproti sobě v úzké uličce Palerma, a ani jeden z řidičů není ochotný pustit toho druhého dál. Celé sousedství se brzy začne sázet, kdo ustoupí jako první.
Psí srdce
Dokumentární esej o vztahu člověka a psa, o proměnách moderního světa, o důležitosti intimity a snění. Nekonvenční vizuální esej slavné hudebnice a experimentátorky Laurie Anderson, která v sobě asociačně spojuje tak zdánlivě vzdálená témata, jakým je blízký vztah člověka a psa a vpád moci do soukromí amerických občanů po tragických událostech 11. září 2001. Svébytná vizuální složka je doprovázená hlasem vypravěčky, která spřádá nit myšlenek a dojmů. Tento křehký, bezmála beletristický celek podbarvuje Anderson vlastní působivou hudbou. Unikavý a niterný dokument pobízí diváka ke snění, k účtování s vlastními bolestmi i duchovním životem.
Vyšší moc
Čtyřčlenná švédská rodina cestuje do francouzských Alp, aby si při lyžování oddychla a nerušeně spolu strávila pár vzácných volných dní. Dovolenkovou idylu s hřejivým sluncem a zasněženými velkolepými horami však naruší mohutná lavina, řítící se během oběda na otevřenou restauraci na terase. Ebba chrání své vyděšené děti a zoufale volá na svého manžela Tomase, který však v panickém strachu utíká do bezpečí. Lavinová katastrofa se nakonec nekoná, avšak ze vzniklé sněžné mlhy se postupně vynořuje zahanbení, nejistota a výsměch. Manželství Tomase a Ebby i pokojný život rodiny visí na vlásku a Tomas vnitřně bojuje s vlastním selháním a všemožně se snaží obnovit svou napjatou úlohu otce.
Muž, který zachránil Louvre
Muž, který zachránil Louvre e portrétem ředitele Musées Nationaux (Národní muzeum) Jacquesa Jaujarda v době 2. světové války. Film dokumentuje příběh muže, který zachránil mistrovská díla Louvru (mimo jiné také Monu Lisu) před nacistickým rabováním. Tento velký odbojář a vysoký státní funkcionář zorganizoval evakuaci více než čtyř tisíc uměleckých skvostů, čímž oklamal vládu vichistické Francie. Vyprávění v podání Mathieua Amalrica je plné jedinečných svědectví a archivních originálů. Snímek využívající animovaných sekvencí získal International Emmy Awards 2015 v kategorii dokumentárních filmů.
Potvora
Rasmus a Maria se poznají na party a prvotní flirt nabere rychlé grády. Maria se nastěhuje do Rasmusova bytu a po malých krůčcích si podmiňuje jeho životní prostor. Je to nevyrovnaný pár. Maria je cílevědomá, dominantní, Rasmus jako by tápal mezi pubertou a dospělostí. Christian Tafdrup v civilně natočeném dramatu zachycuje všední vztahové situace, z nichž se rýsuje přesný portrét dvou zcela rozdílných lidí, jejichž vzájemná přitažlivost má destruktivní následky.
O kuřatech a lidech
Černá komedie o shledání pětice bratrů na zapadlém ostrově, kde se nejde pro ránu a vejce daleko. Gabriel a Elias se u smrtelného lože svého otce dozví, že jsou adoptovaní. Jejich biologickým otcem je Evelio Thanatos, odborník na výzkum kmenových buněk. Po příjezdu na ostrov Ork bratři zjistí, že mají další tři sourozence – velmi neortodoxní sourozence. Jako zkultivovat trio neotesaných buranů, kteří chodí spát se slepicemi a pro ránu nejdou daleko? Uznávaný mistr černých severských komedií se po desetileté režijní pauze vrací s filmem o vejcích, která padla daleko od stromu.
Tranzit
Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?
Žena na válečné stezce
Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?
Tranzit
Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?
Žena na válečné stezce
Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?
