• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Dějiny lásky

        Co kdyby kniha napsaná před Druhou světovou válkou v malé vesnici ve východní Evropě mohla protnout roky, přejít kontinenty a přežít násilné konflikty, aby vedla cestu tří generací? Tato kniha má název Dějiny lásky. New York, 21. století. Leo, starý polský židovský přistěhovalec, žije vzpomínkami na lásku svého života. Navzdory své bolestné historii vesele naviguje životní vzestupy a pády svým neúnavným bláznivým humorem po boku nejlepšího přítele Bruna. Přes celé město, v Brooklynu, je dospívající Alma odhodlaná najít ideálního muže pro svou matku. I když má svůj život pod kontrolou, ohromí ji, když se sama zamiluje do spolužáka Mishy a poprvé tak pocítí lásku. Zdá se, že nic nespojuje starého Lea a mladou Almu. A přesto... Z Polska 30. let 20. století na Ellisův ostrov, z Chile do Central Parku, rukopis „nejmilovanější ženy na světě“ cestuje časem, aby spojil jejich osudy. Po filmu Koncert se Radu Mihaileanu vrací s radostnou, něžnou a hluboce dojemnou ságou.

      • Jeptiška

        Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.

      • Dobrý zrádce

        Píše se rok 1939 a Henrik Kauffmann slouží jako dánský velvyslanec v americkém Washingtonu. S okázalým životním stylem a přístupem ke zlatým národním rezervám si Kauffmann v Americe žije na vysoké noze, chráněn svým šarmem a politickým postavením. Když německá vojska vtrhnou do jeho rodné země a obsadí ji, Kauffmann se prohlásí za jediného skutečného představitele svobodného Dánska v opozici vůči nacistům. Tváří v tvář rostoucím hrozbám a obviněním ze zrady ze strany „oficiální“ dánské vlády se Kauffmann pokouší získat důvěru amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta – a aby odolal nacistické okupaci, musí riskovat vlastní pověst, rodinu i důvěru svého národa.

      • Jeptiška

        Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.

      • Dobrý zrádce

        Píše se rok 1939 a Henrik Kauffmann slouží jako dánský velvyslanec v americkém Washingtonu. S okázalým životním stylem a přístupem ke zlatým národním rezervám si Kauffmann v Americe žije na vysoké noze, chráněn svým šarmem a politickým postavením. Když německá vojska vtrhnou do jeho rodné země a obsadí ji, Kauffmann se prohlásí za jediného skutečného představitele svobodného Dánska v opozici vůči nacistům. Tváří v tvář rostoucím hrozbám a obviněním ze zrady ze strany „oficiální“ dánské vlády se Kauffmann pokouší získat důvěru amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta – a aby odolal nacistické okupaci, musí riskovat vlastní pověst, rodinu i důvěru svého národa.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:05

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:05

      • Křik mravenců

        Věřící žena se zamiluje do ateisty. Rozhodnou se strávit líbánky v Indii. Jejich dobrodružství začíná.

      • 24 týdnů

        Příběh televizní komičky Astrid, která se svým přítelem čeká dítě s Downovým syndromem s vážnou srdeční vadou a zvažuje, zda si jej navzdory obtížné lékařské prognóze ponechá, či ne.

      • Můj táta je Baryšnikov

        Moskva, 1986, vrcholí perestrojka. Borja je obyčejný nemotorný teenager, který je jako zázrakem přijat na legendární Bolšojskou baletní školu. Chlapec je přesvědčený, že se stane baletním tanečníkem jako jeho otec, Michail Baryšnikov. Je ale jeho otec skutečný nebo existuje pouze v jeho představách?

      • Polib mě ještě

        Italský snímek o pětici přátel třicátníků a jejich vztahových peripetiích navazuje na film Poslední polibek z roku 2001. Carlo a Giulia se po letech odluky rozvádějí, a přestože už každý žije svým životem, Paolo na Giuliu nedokáže zapomenout. Paul je v depresi a závislý na lécích, přesto si začne románek s Livií, ženou bývalého drogového dealera, který se právě vrátil z vězení. Marco se zdá být šťastně ženatý s Veronikou, zpráva o očekávání potomka ho ale vykolejí. Alberto, který se na konci prvního filmu vrátil ze společného výletu, se stále chce zbavit všeho, co má pocit, že ho drtí…

      • Páte kolo od vozu

        Ernesto je obyčejný mladík, který se snaží naplňovat své ambice, aniž by ztratil ze zřetele skutečné hodnoty života. Spolu s jeho nejlepším přítelem Giacintem prožívají klíčové fáze italské historie od 70. let 20. století do současnosti. S vždy opatrným a ironickým pohledem na zlozvyky a ctnosti Itálie a Italů nám Giovanni Veronesi nabízí citlivou komedii zaměřenou na běžné a zároveň výjimečné peripetie hrdinu naší doby.

      • Téměř chlap

        Pětatřicátník Erik se plánuje usadit v novém bytě se svou těhotnou přítelkyní a najít si novou práci. Henrik má ale dost dětinské kamarády, se kterými nechce přerušit kontakt. Je Henrik připravený zříct se nezodpovědných radovánek a vyrůst z chlapce v muže?

      • Čtverec

        Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.

      • Jeptiška

        Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.

      • Čtverec

        Christian je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný, atraktivní, rozvedený otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava konceptuálního umění, které vévodí instalace čtverce 4 x 4 metry ve veřejném prostoru čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném a roztěkaném prostředí, které žije především virálními událostmi? Zatímco „hip“ marketingoví experti vymýšlejí různé strategie, Christianovi kdosi ukradne mobilní telefon. A ve snaze získat ho zpět roztočí kurátor nevědomky spirálu událostí, které zpochybní nejen jeho osobní kvality a výstavu, ale i postavení instituce, kterou reprezentuje. Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“ s potměšilostí sobě vlastní zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností, které čelí zmatení jazyků, symbolů a hodnot.