Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Hodný syn
Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější.
Téměř perfektní
Anna už svoje hledání dokonalého partnera, který by vyhovoval jejímu spořádanému životnímu stylu, vzdala. Rozhodla se pro umělé oplodnění pečlivě vybraným dárcem spermatu. Až pozdě si však uvědomila, že dítě může zdědit i ne úplně lichotivé vlastnosti otce.
Sieranevada
Na ploše jednoho bytu provádí významný rumunský tvůrce brilantní a hlubokou analýzu jedné rodiny i celé postkomunistické společnosti. Tři dny po teroristických útocích na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo a čtyřicet dní po smrti otce přijíždí Lary, úspěšný lékař, do rodičovského bytu, aby tu strávil sobotu se zbytkem rodiny a uctil památku zesnulého. Vrcholem má být příchod kněze a zádušní hostina. Vše je naplánováno, ale nic nevychází. Program narušují drobné nehody, pozdní příchody, vpády nezvaných hostů, neustávající sled rozmíšek, které odhalují mnohé o samotných aktérech i společnosti, jíž jsou součástí.
Western
Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci.
Sieranevada
Na ploše jednoho bytu provádí významný rumunský tvůrce brilantní a hlubokou analýzu jedné rodiny i celé postkomunistické společnosti. Tři dny po teroristických útocích na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo a čtyřicet dní po smrti otce přijíždí Lary, úspěšný lékař, do rodičovského bytu, aby tu strávil sobotu se zbytkem rodiny a uctil památku zesnulého. Vrcholem má být příchod kněze a zádušní hostina. Vše je naplánováno, ale nic nevychází. Program narušují drobné nehody, pozdní příchody, vpády nezvaných hostů, neustávající sled rozmíšek, které odhalují mnohé o samotných aktérech i společnosti, jíž jsou součástí.
Western
Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Amatéři
Ospalé švédské městečko Lafors nutně potřebuje nakopnout. Postarat se o to má řetězec Superbilly. Aby město německý diskont přesvědčilo k investici, rozhodne se pořídit nabubřelé reklamní video, které vyzdvihne jeho klady. Proti se ale postaví Aida a Dana dvě dospívající dívky z imigrantských rodin. Vyzbrojené mobily a selfie tyčemi se rozhodnou dát hlas těm, kteří se do oficiální verze vyprávění o Laforsu nehodí.
Vlna
Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí.
Lily Lane
Novinka Lily Lane maďarského režiséra Benceho Fliegaufa je enigmatickou vycházkou do hlubin dětství a paměti, v jejímž epicentru stojí Rebeka a její malý syn Dani. Motivy rozvodu, úmrtí a shledání mají v tomto evokativním filmu stejně důležitou funkci jako strašidelná vyprávění a neobvyklé ponuré fantazie, v nichž se čas a prostor stékají dohromady. Lily Lane je asociativní klaustrofobické drama o tom, jak dítě skutečně naslouchá a aktivně přetváří to, co mu dospělí vyprávějí.
Vidíš měsíc, Danieli
V roce 2013 došlo k jednomu z nejhorších únosů poslední doby. Dánský fotoreportér Daniel Rye byl zajat teroristickou organizací Islámský stát a držen jako rukojmí 398 dnů, spolu s několika dalšími rukojmími včetně amerického novináře Jamese Foleyho. Film sleduje Danielův boj o přežití v zajetí, jeho přátelství s Jamesem, i hrůzu, kterou prožívala Danielova rodina v Dánsku, snažící se vyrovnat se strachem, že už nikdy neuvidí svého syna naživu. Klíčovou osobou celé události je vyjednávač Arthur, který sehrál zásadní roli při zajišťování Danielova propuštění. Představitel Arthura, herec Anders W. Berthelsen, se podílel i na režii filmu.
Poslední král
Výpravné historické drama o dvojici mužů, kteří mají v rukou budoucnost norského království – malého dědice trůnu, kterého musí uchránit před nelítostnými vrahy. Píše se rok 1206 a Norsko je rozervané občanskou válkou. Ve víru intrik umírá král a těsně před svou smrtí odhaluje, že má nemanželského syna – Hakona Hakonsona, dědice trůnu. Začíná zuřivý souboj o život malého dítěte. Loajální služebníci trůnu Skjervald a Torstein se snaží svého budoucího krále udržet naživu ze všech sil. Stojí proti nim neúprosná příroda i dánští nájezdníci, kteří neznají slitování. Obstojí dvojice hrdinů v nerovném souboji a dostane následníka trůnu do bezpečí?
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Jeptiška
Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.
Město Bohů
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje ve žhavě dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky. Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix.
Jeptiška
Suzanne Simonina ve svých dopisech retrospektivně popisuje svůj život plný utrpení. Jako mladá žena byla poslána do kláštera proti své vůli. Vzhledem k tomu, že její rodiče si nemohou dovolit dát jí bohaté věno potřebné na uzavření manželství, rozhodnou se, že namísto vdavek ji dají do kláštera. Matka představená jí s porozuměním pomáhá přiučit se každodenní rutině klášterního konventu. Suzannina touha po svobodě však nadále přetrvává. Když laskavá Matka představená zemře, Suzanne musí čelit destruktivním opatřením. Jako ve zlém snu čelí ponižování, obtěžování ze strany nové abatyše a ostatních sester. Suzanne je tak podrobena utrpení a náboženskému fanatismu.
