Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Western
Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci.
Toni Erdmann
Komediální senzace z festivalu v Cannes o vztahu výstředního otce a ambiciózní dcery, která ohromuje kritiku i diváky. Život učitele Winfrieda Conradiho uplývá v naprosté rutině, kterou mohutný muž jen občas naruší svou pubertální vášní – drobným žertovným převlekem. Poté, co mu zemře jediný věrný druh, slepý pes, se Winfried rozhodne investovat veškerou pozornost do své dcery Ines, která vše podřídila kariéře. Po neúspěšném pokusu o kontakt mění Winfried strategii. Čeho nemůže dosáhnout jako neúspěšný otec, toho může docílit jeho neforemné alter-ego, německý ambasador a životní kouč Toni Erdmann.
Kandahár
Neobyčejná bajka Mohsena Makhmalbafa o lásce, utrpení a sebeobětování je příběhem Nafas. Mladá afghánská uprchlice žijící v Kanadě dostává zoufalý dopis od své mladší sestry, která jí píše, že se zabije v okamžiku dalšího zatmění Slunce. Nafas uprchla z Afghánistánu během občanské války se svým otcem, lékařem. Její sestra byla po vybuchnutí nášlapné miny příliš zraněná, než aby s nimi cestovala, a tak zůstala v Kandaháru. S velkými obtížemi se Nafas podaří dostat do Íránu, kde hledá pomoc. Zahalená, převlečená za venkovanku, je vedena přes válkou zpustošené, minami poseté pláně chlapcem, kterého potkala na hřbitově. Aby zachránila svou sestru, ať to stojí cokoliv, musí čelit nemocem, nelítostným banditům a pohraniční stráži, pokud má dojít do města jejího narození před zatměním…
Toni Erdmann
Komediální senzace z festivalu v Cannes o vztahu výstředního otce a ambiciózní dcery, která ohromuje kritiku i diváky. Život učitele Winfrieda Conradiho uplývá v naprosté rutině, kterou mohutný muž jen občas naruší svou pubertální vášní – drobným žertovným převlekem. Poté, co mu zemře jediný věrný druh, slepý pes, se Winfried rozhodne investovat veškerou pozornost do své dcery Ines, která vše podřídila kariéře. Po neúspěšném pokusu o kontakt mění Winfried strategii. Čeho nemůže dosáhnout jako neúspěšný otec, toho může docílit jeho neforemné alter-ego, německý ambasador a životní kouč Toni Erdmann.
Kandahár
Neobyčejná bajka Mohsena Makhmalbafa o lásce, utrpení a sebeobětování je příběhem Nafas. Mladá afghánská uprchlice žijící v Kanadě dostává zoufalý dopis od své mladší sestry, která jí píše, že se zabije v okamžiku dalšího zatmění Slunce. Nafas uprchla z Afghánistánu během občanské války se svým otcem, lékařem. Její sestra byla po vybuchnutí nášlapné miny příliš zraněná, než aby s nimi cestovala, a tak zůstala v Kandaháru. S velkými obtížemi se Nafas podaří dostat do Íránu, kde hledá pomoc. Zahalená, převlečená za venkovanku, je vedena přes válkou zpustošené, minami poseté pláně chlapcem, kterého potkala na hřbitově. Aby zachránila svou sestru, ať to stojí cokoliv, musí čelit nemocem, nelítostným banditům a pohraniční stráži, pokud má dojít do města jejího narození před zatměním…
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:45
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:45
Téměř perfektní
Anna už svoje hledání dokonalého partnera, který by vyhovoval jejímu spořádanému životnímu stylu, vzdala. Rozhodla se pro umělé oplodnění pečlivě vybraným dárcem spermatu. Až pozdě si však uvědomila, že dítě může zdědit i ne úplně lichotivé vlastnosti otce.
Amatéři
Ospalé švédské městečko Lafors nutně potřebuje nakopnout. Postarat se o to má řetězec Superbilly. Aby město německý diskont přesvědčilo k investici, rozhodne se pořídit nabubřelé reklamní video, které vyzdvihne jeho klady. Proti se ale postaví Aida a Dana dvě dospívající dívky z imigrantských rodin. Vyzbrojené mobily a selfie tyčemi se rozhodnou dát hlas těm, kteří se do oficiální verze vyprávění o Laforsu nehodí.
Vlna
Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí.
Lily Lane
Novinka Lily Lane maďarského režiséra Benceho Fliegaufa je enigmatickou vycházkou do hlubin dětství a paměti, v jejímž epicentru stojí Rebeka a její malý syn Dani. Motivy rozvodu, úmrtí a shledání mají v tomto evokativním filmu stejně důležitou funkci jako strašidelná vyprávění a neobvyklé ponuré fantazie, v nichž se čas a prostor stékají dohromady. Lily Lane je asociativní klaustrofobické drama o tom, jak dítě skutečně naslouchá a aktivně přetváří to, co mu dospělí vyprávějí.
Vidíš měsíc, Danieli
V roce 2013 došlo k jednomu z nejhorších únosů poslední doby. Dánský fotoreportér Daniel Rye byl zajat teroristickou organizací Islámský stát a držen jako rukojmí 398 dnů, spolu s několika dalšími rukojmími včetně amerického novináře Jamese Foleyho. Film sleduje Danielův boj o přežití v zajetí, jeho přátelství s Jamesem, i hrůzu, kterou prožívala Danielova rodina v Dánsku, snažící se vyrovnat se strachem, že už nikdy neuvidí svého syna naživu. Klíčovou osobou celé události je vyjednávač Arthur, který sehrál zásadní roli při zajišťování Danielova propuštění. Představitel Arthura, herec Anders W. Berthelsen, se podílel i na režii filmu.
Poslední král
Výpravné historické drama o dvojici mužů, kteří mají v rukou budoucnost norského království – malého dědice trůnu, kterého musí uchránit před nelítostnými vrahy. Píše se rok 1206 a Norsko je rozervané občanskou válkou. Ve víru intrik umírá král a těsně před svou smrtí odhaluje, že má nemanželského syna – Hakona Hakonsona, dědice trůnu. Začíná zuřivý souboj o život malého dítěte. Loajální služebníci trůnu Skjervald a Torstein se snaží svého budoucího krále udržet naživu ze všech sil. Stojí proti nim neúprosná příroda i dánští nájezdníci, kteří neznají slitování. Obstojí dvojice hrdinů v nerovném souboji a dostane následníka trůnu do bezpečí?
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Ta, která odešla
V roce 1997, poté, co strávila třicet let ve vězení, vstupuje Horácia do krajně odcizeného světa: její manžel zemřel a ačkoli se znovu spojila se svou dcerou, nemůže najít svého syna. Brzy však rozpozná, co se nezměnilo – moc a výsady elit. Ironií zůstává, že Horáciin bývalý aristokratický milenec Rodrigo, který zosnoval její uvěznění, je nyní sám lapen ve své zlaté kleci: stejně jako jeho bohatí přátelé, i on přestal vycházet z domu kvůli eskalaci únosů zaměřených na movité. Horácia se rozhodne této hysterie využít a připravuje pomstu. Filmový solitér Lav Diaz znovu rozvíjí téma filipínských dějin s vyčerpávající klinickou přesností a odhaluje temné proudy, které dodnes formují jeho zemi. Snímek Ta, která odešla, je pronikavou studií o propasti mezi chudými a bohatými, mezi minulostí a přítomností – Diaz zachycuje v těch nejmenších gestech zakotvenou historii institucionálních privilegií, spoluviny a arogance, které přispěly k propastným rozdílům v dnešní filipínské společnosti. Filmařská virtuozita a pečlivě artikulovaný „tichý vztek“ dělají z Diazovy novinky jeden z jeho nejlepších a nejsoucitnějších titulů.
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
