Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Hra
Před několika lety okrádala v Göteborgu parta výrostků své vrstevníky – nepoužívala však ani násilí, ani natrénovanou zručnost, ale psychologický trik. Tato událost inspirovala režiséra Rubena Östlunda k psychologickému dramatu o tom, že motivace dětských zlodějů v tomto případě dost možná nespočívaly v nabývání majetku, ale v požitku z nadvlády a bezohledné manipulace. Vždyť jakákoli lidská interakce je do jisté míry hra. Propracovanému snímku se po celou dobu daří udržet divákův zájem, a zároveň i budovat hmatatelné napětí. Dětské hrdiny i jejich okolí ukazuje ve vší nejednoznačnosti, kterou ještě posilují různé situace, do nichž se dostávají. Vedle mimořádně vyvinuté schopnosti proniknout do chování postav disponuje snímek i silnou režijní vizí. Ta pracuje s jednoduchým snímáním situací, jež tak dostávají mimořádně autentický nádech, ale i se subtilním humorem a s přesným inscenováním, ne nepodobným stylu Roye Anderssona.
Blikající světla
Torkild ,vůdce gangu drobných, ale bezohledných kodaňských zlodějíčků, touží provést svůj poslední zločin, který mu zajistí bezstarostný život v cizině. Potká ho štěstí v podobě Muže z Fara , otrlého kriminálníka, který ho najme spolu se třemi kumpány, aby ukradli pytel se čtyřmi miliony dánských korun. Povedený čtyřlístek se rozhodne uprchnout do Barcelony. Cestou se jim ale rozbije auto, přičemž objeví opuštěný dům, jenž býval restaurací. Torkilda napadne ho zrekonstruovat. Anders Thomas Jensen, jenž napsal scénáře filmů V Číně jedí psy a Mifune, popisuje v sérii retrospektivních scén hrozné rodiny, v nichž čtveřice mužů vyrůstala. Život v partě jim nahrazuje život, který nikdy nepoznali. Gunnar Rehlin.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Blikající světla
Torkild ,vůdce gangu drobných, ale bezohledných kodaňských zlodějíčků, touží provést svůj poslední zločin, který mu zajistí bezstarostný život v cizině. Potká ho štěstí v podobě Muže z Fara , otrlého kriminálníka, který ho najme spolu se třemi kumpány, aby ukradli pytel se čtyřmi miliony dánských korun. Povedený čtyřlístek se rozhodne uprchnout do Barcelony. Cestou se jim ale rozbije auto, přičemž objeví opuštěný dům, jenž býval restaurací. Torkilda napadne ho zrekonstruovat. Anders Thomas Jensen, jenž napsal scénáře filmů V Číně jedí psy a Mifune, popisuje v sérii retrospektivních scén hrozné rodiny, v nichž čtveřice mužů vyrůstala. Život v partě jim nahrazuje život, který nikdy nepoznali. Gunnar Rehlin.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:40
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:40
Leviatan
Kolja žije v malém městě blízko Barentsova moře na severu Ruska. Hned vedle domu, kde žije se svou mladou ženou Liljou a synem z prvního manželství, má vlastní autoopravnu. Avšak starosta blízkého města, Vadim Šelevjat, ho chce o dům, pozemek i práci připravit. Kolja však odmítá ustoupit a vzdát se. Nejen majetku a vlastní půdy, ale i místa, kde vyrůstal. Bezskrupulózní Vadim však svůj nátlak stupňuje. V dramatu, které si z Cannes odneslo cenu za scénář, líčí Andrej Zvjagincev univerzální příběh střetu jedince a moci. Bez patosu a manipulací postihl trudný úděl člověk a rázovité prostředí odlehlé oblasti Ruska.
Lekce
Úsporné a intenzivní sociální drama o učitelce, jejíž život obrátí naruby manželův dluh. Naděžda pracuje jako učitelka na malém bulharském městě. Je nespokojená v práci i ve svém osobním životě. Když ve škole dojde k drobné krádeži, rozhodně se svým žákům dát malou lekci z morálky, v níž sama neotřesitelně věří. Její víru ale podrobí tvrdému testu dluh nezodpovědného manžela, který Naděždinu existenci změní v houževnatý zápas s jediným cílem – zachránit rodinu. Překážky jsou ale tak velké, že k jejich překonání bude nejspíš nutné morálku upozadit.
Láska na první boj
Zdá se, že Arnaud stráví pokojné léto v kruhu své rodiny, kolegů z práce a nejbližších přátel. Jednoho dne si však všimne krásné, ale drsné Madeleine, ztělesňující čistou energii a neustálý pohyb, která ho svým nevhodným a někdy násilným jednáním záhadně přitahuje. Mírumilovný Arnaud bere věci tak, jak jsou, naopak Madeleine neustále s něčím bojuje a překonává samu sebe. Jejím snem je podstoupit armádní výcvik a Arnaud se rozhodne ji v tom podporovat a chránit, čímž se jeho stereotypní život převrátí vzhůru nohama. Nic však nevyjde podle jejich plánu, protože vzájemně nepatří do svých rozdílných světů. Jediným východiskem je vytvořit si nový.
Reality Show
Luciano je majitelem prosperující rybárny v srdci staré Neapole, má hezkou ženu a spoustu příbuzných, je oblíbený, dobře tančí a rád se předvádí. Když ho děti přemluví, aby se přihlásil do konkurzu populární televizní reality show Velký bratr, a on postoupí do dalšího kola, upne se k představě, že bude slavný a bohatý, tak silně, až pozbude smysl pro skutečnost. Matteo Garrone už předem hlásil, že jeho nový film nebude o neapolské mafii, že dostal chuť natočit komedii. Jeho obraz malého světa lidové Neapole má nesporně společné rysy s filmy slavného období italské komedie, ale nová je tu přítomnost televize, formující vkus a myšlení lidí a ovlivňující jejich představu o úspěšnosti a štěstí. V úvodních záběrech svatebního kočáru a obludně kýčovité slavnosti, ale i v Lucianově postupném propadání magické přitažlivosti dryáčnických manýr komerční televize je přítomen duch Federika Felliniho
Nemilovaní
Žeňa a Boris procházejí bolestným rozvodem. Pohromadě je drží už jen poslední starost, prodej bytu, jinak si oba zařídili nový život po svém. Žeňa si našla staršího bohatého muže, Boris čeká dítě s kolegyní z práce. Jejich dvanáctiletý syn Aljoša je spíš přítěží. Nestojí o něj ani jeden, jako by jim připomínal vlastní selhání. Neprojevují mu náklonnost, zdá se, že toho nejsou ani schopni. Všechno se změní ve chvíli, kdy Aljoša zmizí. Náhlý pocit prázdnoty dožene oba rodiče k pátrání nejen po vlastním synovi, ale i po kořenech vlastního emocionálního chladu. Andrej Zvjagincev přináší mistrovsky vystavěné drama o lidech, kteří jsou zamilovaní do vlastního odrazu v mobilních telefonech, ale jinak žijí ve skličujícím světě odcizení a nepochopení. Ruský filmař znovu obrací pozornost k ruské vyšší střední třídě, která stála v centru jeho staršího snímku Jelena. Nemilovaní jsou však podstatně pronikavějším a sugestivnějším obrazem života v sebeklamu.
Sámská krev
Čtrnáctiletá Elle Marja je Sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným.
Čas, který zbývá
Intimní, částečně biografický portrét Palestinců žijících jako menšina ve své vlasti od roku 1948 po současnost od uznávaného režiséra Božího zásahu.
Tina a Vore
Tina, podivínská a samotářská celní úřednice s ne právě přívětivým vzhledem, má podivný dar nepřirozeně vyvinutých čichových schopností. Na švédské hranici s Dánskem dokáže identifikovat kontraband tak, že u cestujících vycítí čichem strach, úzkost, provinění i jiné emoce. Ačkoli je v práci při odhalování pašeráků úspěšná, její soukromý život za moc nestojí. S povalečským přítelem žije prázdný „pro forma“ vztah ve skromné chatě u lesa, a z rodiny jí zůstal jen dementní otec v ústavu. Přitahuje ji příroda a mnohem více než s lidmi si rozumí s divokými zvířaty. Všechno se změní, když při své práci potká záhadného podezřelého vyvrhele, s podobně zvláštní tváří, jménem Vore. Oba jsou k sobě až záhadně silně přitahováni.
Čas, který zbývá
Intimní, částečně biografický portrét Palestinců žijících jako menšina ve své vlasti od roku 1948 po současnost od uznávaného režiséra Božího zásahu.
Tina a Vore
Tina, podivínská a samotářská celní úřednice s ne právě přívětivým vzhledem, má podivný dar nepřirozeně vyvinutých čichových schopností. Na švédské hranici s Dánskem dokáže identifikovat kontraband tak, že u cestujících vycítí čichem strach, úzkost, provinění i jiné emoce. Ačkoli je v práci při odhalování pašeráků úspěšná, její soukromý život za moc nestojí. S povalečským přítelem žije prázdný „pro forma“ vztah ve skromné chatě u lesa, a z rodiny jí zůstal jen dementní otec v ústavu. Přitahuje ji příroda a mnohem více než s lidmi si rozumí s divokými zvířaty. Všechno se změní, když při své práci potká záhadného podezřelého vyvrhele, s podobně zvláštní tváří, jménem Vore. Oba jsou k sobě až záhadně silně přitahováni.
