Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Tenkrát na Phuketu
Sven, obyčejný švédský muž, znuzený a nespokojený se svým hektickým životem, se rozhodne odletět do Thajska. Potkává se tu množství zvláštních a komických postaviček, které ho naučí všechno možné o lásce, přátelství, ale i o sobě samotném.
Mortem
Během jedné noci se odehrává příběh mladé ženy, která bojuje se smrtí. Jena jako mnoho z nás žije, aniž by věděla o svém druhém životě. Bude schopna sebrat všechny síly a vzepřít se osudu? Výjimečný metafyzický thriller, který získal od svého uvedení více než 16 filmových ocenění, je výpovědí o tom, nakolik podléháme své duši, jakou má nad námi moc a zda jí dokážeme vzdorovat v otázkách života a smrti.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Policistova žena
Příběh mladého páru, který žije v malém městě se svou čtyřletou dcerou. Manžel, který pracuje u policie, je tak ponořen do své práce, že se postupně začne ženě a dceři odcizovat, ty dvě se naopak více sbližují při poznávání nového města. Je jen otázkou času, kde v rodině začnou vycházet najevo konflikty.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Policistova žena
Příběh mladého páru, který žije v malém městě se svou čtyřletou dcerou. Manžel, který pracuje u policie, je tak ponořen do své práce, že se postupně začne ženě a dceři odcizovat, ty dvě se naopak více sbližují při poznávání nového města. Je jen otázkou času, kde v rodině začnou vycházet najevo konflikty.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:25
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:25
Jo Nesbo: Doktor Proktor a vana času
Doktor Proktor se vydává do Paříže, aby znovu našel svou dávnou lásku, Julietu Margarínovou. Pomoci svého vynálezu, Vany Času, se vrátí do minulosti, aby zabránil její svatbě s padouchem. V minulosti však uvízne. Podaří se Líze a Bulíkovi doktora zachránit, aniž by narušili běh dějin?
Vážený občan
Spisovateli Danielu Mantovanimu leží svět u nohou. Právě získal Nobelovu cenu za literaturu, ale místo zadostiučinění se dostavila kocovina. Autor, který si vyslouží takové uznání, už dávno není provokatér, ale jen spořádaná položka v kánonu. Zhrzený Daniel se uzavře přede všemi, přestane psát a zatvrzele odmítá pozvání na prestižní akce, rozhovory i setkání. Cosi se v něm zlomí ve chvíli, kdy mezi přívalem oficiálních listů nalezne nenápadné psaní z rodného argentinského zapadákova, odkud kdysi utekl. Má mu být přidělen čestný titul váženého občana. Daniel Mantovani se rozhodne vrátit – ke vzpomínkám, dávným láskám, starým přátelstvím. Přijíždí do povědomých ulic jako velká hvězda a z jeho návštěvy se rychle stává groteska, která ale postupem času hořkne. Nejen úspěch se neodpouští. Daniel pomalu přichází na to, že nikdo neumí tak milovat a nenávidět jako lidé, kteří vás znají od dětství. Vrátí mu rodné město chuť psát, nebo jen posílí jeho samotářství?
Obávaný
Paříž, rok 1967. Jean-Luc Godard natáčí snímek La Chinoise s Anne Wiazemsky – ženou, se kterou se později ožení. Krize, kterou však vzápětí projde, ho zásadně promění: ze slavného filmaře se stává maoistický umělec, stejně nepochopený jako nepochopitelný.
V moci davu
Dvě rozkošné, ale poněkud afektované blondýnky spolu tlachají o ničem, trestají jednu skleničku za druhou a přitom se fotí. Skupinka mladíků se věnuje vzájemným sexuálním experimentům. Mladá učitelka se pokouší vyřešit případ šikany, které se na jednom z žáků dopouští její kolega učitel. Malý chlapec je během oslavy svých narozenin zraněn, ale bojí se o tom někomu říct. A i málo stačí k tomu, aby se řidič rozhodl udělat si ze svých cestujících vězně. A co tyto příběhy pojí? Skoro nic. Snad jen to, že se všechny odehrávají ve Švédsku. Ale stejně tak bychom mohli být jejich svědky kdekoli na světě, protože patrně nikde na planetě neexistuje místo, kde by lidé nepodléhali stádnímu chování, ale stejně tak neměli touhu se z davu a masovosti vymanit a překračovat společenská tabu. Formálně originální a svým vyzněním pozoruhodné i alarmující švédské drama s prvky černého humoru, které uspělo také na tuzemském filmovém festivalu v Karlových Varech, natočil v roce 2008 renomovaný skandinávský režisér Ruben Östlund.
Victoria
Strhující jednozáběrový úprk berlínskou nocí, která všechno změní. Victoria (Laia Costa) je mladá číšnice z Madridu, která do Berlína přijíždí pracovat a užívat si noční život. Na konci jedné party potká mile vypadajícího Sonneho (Frederick Lau) a jeho trojlístek kamarádů z mokré čtvrti. Namísto mátožného opileckého rána ale mladou Španělku čeká adrenalinová jízda metropolí, namísto kocoviny boj o holý život. Sonne a jeho parta jsou totiž okolnostmi donuceni provést narychlo bankovní loupež. A Victoria se ocitne za volantem auta, kterým prchají.
Gauguin
Nekompromisní vizionář Paul Gauguin opouští Paříž, rodinu i přátele a v roce 1891 se usazuje na exotickém ostrově Tahiti, aby zde načerpal inspiraci pro své obrazy v divoké a neposkvrněné přírodě. Zdánlivý ráj se ale mění v místo samoty a chudoby, na němž Paul zápolí s podlomeným zdravím, odmítnutím i pochybami. Poznává zde ale takové domorodou krásku Tehuru, která se stává jeho ženou i múzou. Film Edouarda Deluca je výpravnou, přitom ale meditativní sondou do duše vášnivého a problematického génia. Dominuje jí naprosto strhující, intenzivní výkon Vincenta Cassela.
Nocturama
Ráno v Paříži. Několik mladých lidí z různých prostředí. Nezávisle na sobě začínají podivný balet v labyrintu metra a ulicích hlavního města. Zdá se, že je vede nějaký plán. Jejich pohyby jsou přesné, téměř nebezpečné. Stahují se k jednomu bodu, obchodnímu domu právě ve chvíli, kdy zavírá. Začíná noc.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
Nocturama
Ráno v Paříži. Několik mladých lidí z různých prostředí. Nezávisle na sobě začínají podivný balet v labyrintu metra a ulicích hlavního města. Zdá se, že je vede nějaký plán. Jejich pohyby jsou přesné, téměř nebezpečné. Stahují se k jednomu bodu, obchodnímu domu právě ve chvíli, kdy zavírá. Začíná noc.
Alpy
Existuje patnáct pravidel pro členy skupiny Alps: například musí vyplněním formuláře dopředu přiznat věci, které nejsou ochotni dělat (líbání, zvedání činek, cestování apod.), nebo naopak skutečnosti, v nichž jsou dobří (tanec, vodní lyžování, diskutování…), je nutné, aby měli základní znalosti psychologie a sociologie, a tak dále. To vše je pečlivě sestaveno do patnácti pravidel, která vymyslel vůdce skupiny Alps Mont Blanc, a jimi se musí řídit každý člen, jenž se rozhodne do skupiny vstoupit. Stejně jako ve Špičáku je i ve třetím celovečerním filmu Jiorgose Lanthimose základním stavebním prvkem absurdní a černý humor a i zde se režisér noří do světa závislostí, lidských citových ztrát a soubojů o přízeň. Stylizovanost Špičáku je nahrazena mnohem realističtější a autentičtější kamerou. Přesto režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi.
