Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Tina a Vore
Tina, podivínská a samotářská celní úřednice s ne právě přívětivým vzhledem, má podivný dar nepřirozeně vyvinutých čichových schopností. Na švédské hranici s Dánskem dokáže identifikovat kontraband tak, že u cestujících vycítí čichem strach, úzkost, provinění i jiné emoce. Ačkoli je v práci při odhalování pašeráků úspěšná, její soukromý život za moc nestojí. S povalečským přítelem žije prázdný „pro forma“ vztah ve skromné chatě u lesa, a z rodiny jí zůstal jen dementní otec v ústavu. Přitahuje ji příroda a mnohem více než s lidmi si rozumí s divokými zvířaty. Všechno se změní, když při své práci potká záhadného podezřelého vyvrhele, s podobně zvláštní tváří, jménem Vore. Oba jsou k sobě až záhadně silně přitahováni.
1001 gramů
Ve filmu 1001 gramů se Bent Hamer poprvé zaměřuje výhradně na křehký emocionální život ženské postavy, norské vědkyně Marie (Ane Dahl Torp), který koresponduje s jejím odborným zaměřením. Marie je jedním z pověřených strážců prototypu národního kilogramu, předmětu tvořeného z 90% platinou a z 10% iridiem. V podobně křehké rovnováze se nachází i Mariin citový život, který ve filmu projde hned několika zkouškami. 1001 gramů v duchu typického Hamerova minimalismu zkoumá komorní nuance osamělé a příliš organizované postavy. Opět se tu ozývá nenápadný refrén Hamerovy tvorby: právě nejvšednější události mají často tu největší váhu.
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Sex a filozofie
V den svých čtyřicátých narozenin se muž rozhodne podnítit revoluci proti sobě samému. Začne tím, že navzájem seznámí své milenky, kterých je opravdu mnoho…
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Sex a filozofie
V den svých čtyřicátých narozenin se muž rozhodne podnítit revoluci proti sobě samému. Začne tím, že navzájem seznámí své milenky, kterých je opravdu mnoho…
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:20
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 11:20
Nesmysl
V Bollersville jsou všichni průměrní. A to je důvod, proč jsou místní obyvatelé pokusnými králíky pro testování nových produktů před tím, než se dostanou na trh. Na svoji průměrnost jsou hrdí a dělají vše pro to, aby tak zůstali! A mají-li kvůli zachování statistické průměrnosti umístit starší obyvatele do domova důchodců, tak ať! Děti z města však odmítají být pokusnými králíky. S pomocí prášků na spaní vyřadí ze hry dospělé a začnou pracovat na plánu dosáhnout nového světového rekordu. Výsledkem je však naprostý chaos! Prarodiče utečou z domova a přesvědčí dospělé, že ne všechno, co vypadá staré a rozbité, takové skutečně je. Dětem se podaří naplnit bazén mléčným koktejlem a světový rekord je tu! Zkoušeči produktů naštvaně opouštějí Bollersville. Od té chvíle pracují staří i mladí společně a vymýšlejí nové světové rekordy.
Florencino knihkupectví
Film oslavující lásku ke knihám je adaptací slavného románu Penelope Fitzgeraldové z roku 1978, odehrávající se v ospalém anglickém městečku 50. let. Právě tady se Florence Greenová rozhodne otevřít knihkupectví s progresivní moderní literaturou, aby se po smrti manžela jen neutápěla v žalu. Tiché městečko Hardborough, nedotčené sociální či sexuální revolucí, které probíhají ve vzdálených velkoměstech, ale není na provokativní díla současné literatury připraveno. Když Florence začne propagovat klasická díla soudobé prózy, jakými jsou například Nabokovova Lolita nebo 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho, v místních maloměšťácích probudí dlouho potlačované emoce. Navíc svými činy rozhněvá manipulativní a pomstychtivou doyenku místní společnosti Violet Gamartovou, v níž změny prosazované hlavní hrdinkou vzbudí žárlivost pramenící z uražené ješitnosti, a rozhodne se Florence její plán překazit…
Tak pravil Bůh
Jízlivý, sarkastický a dojemný rodinný portrét inspirovaný slavnou biografií dánského dramatika Jense Blendstrupa je zasazený do druhé poloviny 80. let, do doby, kdy explodoval Černobyl. Zachycuje nevšední rodinu, kterou pevnou rukou řídí podivínský psychiatr Uffe, muž mnoha podivných zálib. Patří mezi ně domácí pitky s pacienty i rázovitá výchova synů. Uffe se doma cítí být bohem. Ale bohové nemusí být dvakrát laskaví. Nevšední tragikomedie o podivné lásce, odpuštění a polévce ze šnapsu.
Královna Kristýna
Příběh švédské královny Kristýny, která nastoupila na trůn ve věku šesti let, je portrétem extravagantní mladé ženy, jež se vzpírala tradici i konvencím a mimoděk změnila běh dějin. Mladá žena vzdorující konzervativním silám bránícím pokroku je rozkročena mezi rozumem a citem, mezi kvalitním moderním vzděláním a anachronickým světem státnických povinností – mezi brilancí své mysli a nesrozumitelnými touhami svého těla.
Rodinka Beliérových
Jednoho dne učitel hudby mladé teenagerky (Louane Emera) objeví pěvecký talent této dívky a doporučí jí účast na soutěži Radio France. Háček je ale v tom, že Paula je dcerou neslyšících rodičů, kteří jsou takřka závislí na jejích překladech. K tomu si připočtěme mladého spolužáka, do kterého je Paula zamilovaná a dilema je na světě! Opustit rodinu, která je na jejích překladech do znakového jazyka téměř závislá, a vydat se za vlastním snem, nebo plnit úkol vděčné dcery a opustit vlastní sny? Cesta ke splnění snu je náročná, avšak nikoli nemožná...
Sůl života
Od chvíle, kdy šel do penze, funguje Gianni ve své domácnosti tak trochu jako děvče pro všechno: žena ho posílá nakupovat a kontroluje, kolik utratil, dcera a její přítel vyžadují nejrůznější služby, nikoho nezajímá jeho názor na cokoli. Stará a silně egocentrická matka tráví dny hraním pokeru s přítelkyněmi ve své vile z lepších časů a rozhazuje synovy peníze za pečovatelku a za šampaňské. Gianni všechno trpně snáší, chodí na procházky se psem a rezignovaně přijímá stárnutí. Až mu jednoho dne stejně staří kamarádi prozradí, že život důchodce může mít netušené půvaby. Ukáže se, že oba mají mladé milenky a že erotický život není ani v tomto věku nedostupný. Gianni trochu naivně poslouchá rady a přijímá pomoc přátel, ale i přes jejich dobré známosti v kruzích přístupných žen se mu nedaří být stejně úspěšný jako oni. Nicméně není všem dnům konec…
Zdaleka
Netradiční romance o dvojici mužů, které rozděluje propast věku, společenského postavení i životních zkušeností. Zavedený padesátník Armando si na ulici vyhlédne Eldera, problémového mladíka, který se obtížně protlouká na okraji společnosti. Co začne jako pouliční prostituce, se záhy změní v málomluvný a nevyrovnaný vztah, v němž se oba aktéři snaží překonat prvotní distanci a jizvy z vlastní minulosti. Lorenzo Vigas ve svém debutu pracuje s důslednou distancovaností, výpustkovým vyprávěním a působivými kulisami caracaské periferie. Bouřlivý vztah se tak mění ve zneklidňující sled nedořečených útržků, jejichž síla spočívá právě ve vzdálenosti, kterou tvůrce od svých postav udržuje.
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Zdaleka
Netradiční romance o dvojici mužů, které rozděluje propast věku, společenského postavení i životních zkušeností. Zavedený padesátník Armando si na ulici vyhlédne Eldera, problémového mladíka, který se obtížně protlouká na okraji společnosti. Co začne jako pouliční prostituce, se záhy změní v málomluvný a nevyrovnaný vztah, v němž se oba aktéři snaží překonat prvotní distanci a jizvy z vlastní minulosti. Lorenzo Vigas ve svém debutu pracuje s důslednou distancovaností, výpustkovým vyprávěním a působivými kulisami caracaské periferie. Bouřlivý vztah se tak mění ve zneklidňující sled nedořečených útržků, jejichž síla spočívá právě ve vzdálenosti, kterou tvůrce od svých postav udržuje.
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
