Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Sieranevada
Na ploše jednoho bytu provádí významný rumunský tvůrce brilantní a hlubokou analýzu jedné rodiny i celé postkomunistické společnosti. Tři dny po teroristických útocích na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo a čtyřicet dní po smrti otce přijíždí Lary, úspěšný lékař, do rodičovského bytu, aby tu strávil sobotu se zbytkem rodiny a uctil památku zesnulého. Vrcholem má být příchod kněze a zádušní hostina. Vše je naplánováno, ale nic nevychází. Program narušují drobné nehody, pozdní příchody, vpády nezvaných hostů, neustávající sled rozmíšek, které odhalují mnohé o samotných aktérech i společnosti, jíž jsou součástí.
Střípky paměti
Příběh mladého Londýňana, který po zasažení padajícím předmětem ztratí paměť. Poté, co dostane miliony jako odškodné, se vydává pátrat po tom jediném, co si za peníze koupit nelze – po své minulosti a někdejším nedotčeném já. Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.
Western
Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci.
Střípky paměti
Příběh mladého Londýňana, který po zasažení padajícím předmětem ztratí paměť. Poté, co dostane miliony jako odškodné, se vydává pátrat po tom jediném, co si za peníze koupit nelze – po své minulosti a někdejším nedotčeném já. Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.
Western
Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:55
Amatéři
Ospalé švédské městečko Lafors nutně potřebuje nakopnout. Postarat se o to má řetězec Superbilly. Aby město německý diskont přesvědčilo k investici, rozhodne se pořídit nabubřelé reklamní video, které vyzdvihne jeho klady. Proti se ale postaví Aida a Dana dvě dospívající dívky z imigrantských rodin. Vyzbrojené mobily a selfie tyčemi se rozhodnou dát hlas těm, kteří se do oficiální verze vyprávění o Laforsu nehodí.
Vlna
Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí.
Vidíš měsíc, Danieli
V roce 2013 došlo k jednomu z nejhorších únosů poslední doby. Dánský fotoreportér Daniel Rye byl zajat teroristickou organizací Islámský stát a držen jako rukojmí 398 dnů, spolu s několika dalšími rukojmími včetně amerického novináře Jamese Foleyho. Film sleduje Danielův boj o přežití v zajetí, jeho přátelství s Jamesem, i hrůzu, kterou prožívala Danielova rodina v Dánsku, snažící se vyrovnat se strachem, že už nikdy neuvidí svého syna naživu. Klíčovou osobou celé události je vyjednávač Arthur, který sehrál zásadní roli při zajišťování Danielova propuštění. Představitel Arthura, herec Anders W. Berthelsen, se podílel i na režii filmu.
Poslední král
Výpravné historické drama o dvojici mužů, kteří mají v rukou budoucnost norského království – malého dědice trůnu, kterého musí uchránit před nelítostnými vrahy. Píše se rok 1206 a Norsko je rozervané občanskou válkou. Ve víru intrik umírá král a těsně před svou smrtí odhaluje, že má nemanželského syna – Hakona Hakonsona, dědice trůnu. Začíná zuřivý souboj o život malého dítěte. Loajální služebníci trůnu Skjervald a Torstein se snaží svého budoucího krále udržet naživu ze všech sil. Stojí proti nim neúprosná příroda i dánští nájezdníci, kteří neznají slitování. Obstojí dvojice hrdinů v nerovném souboji a dostane následníka trůnu do bezpečí?
Tvář
Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova.
Můj táta je Baryšnikov
Moskva, 1986, vrcholí perestrojka. Borja je obyčejný nemotorný teenager, který je jako zázrakem přijat na legendární Bolšojskou baletní školu. Chlapec je přesvědčený, že se stane baletním tanečníkem jako jeho otec, Michail Baryšnikov. Je ale jeho otec skutečný nebo existuje pouze v jeho představách?
Marguerite a Julien
Julien a Marguerite de Ravalet, syn a dcera lorda z Tourlaville, se něžně milují už od dětství. Ale jak rostou a dospívají, jejich náklonnost se stáčí směrem k nenasytné vášni. Společnost, pobouřena jejich aférou, donutí dvojici neschopnou ovládat své city k útěku. Snímek vycházející z původního scénáře Jeana Gruaulta, který v roce 1971 málem zfilmoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, je moderní pohádkou o touze, naději, lásce a smrti. Nadčasovým příběhem mimo běžnou morálku.
Střípky paměti
Příběh mladého Londýňana, který po zasažení padajícím předmětem ztratí paměť. Poté, co dostane miliony jako odškodné, se vydává pátrat po tom jediném, co si za peníze koupit nelze – po své minulosti a někdejším nedotčeném já. Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.
Marguerite a Julien
Julien a Marguerite de Ravalet, syn a dcera lorda z Tourlaville, se něžně milují už od dětství. Ale jak rostou a dospívají, jejich náklonnost se stáčí směrem k nenasytné vášni. Společnost, pobouřena jejich aférou, donutí dvojici neschopnou ovládat své city k útěku. Snímek vycházející z původního scénáře Jeana Gruaulta, který v roce 1971 málem zfilmoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, je moderní pohádkou o touze, naději, lásce a smrti. Nadčasovým příběhem mimo běžnou morálku.
Střípky paměti
Příběh mladého Londýňana, který po zasažení padajícím předmětem ztratí paměť. Poté, co dostane miliony jako odškodné, se vydává pátrat po tom jediném, co si za peníze koupit nelze – po své minulosti a někdejším nedotčeném já. Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.
