Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Ulice v Palermu
Dvě auta zastaví naproti sobě v úzké uličce Palerma, a ani jeden z řidičů není ochotný pustit toho druhého dál. Celé sousedství se brzy začne sázet, kdo ustoupí jako první.
Profesoři zločinu
Pietro Zinni je vzdělaný, slušný, bezúhonný člověk univerzitní výzkumník, který naléhavě potřebuje prodloužit smlouvu, aby si mohl dovolit alespoň trochu slušný život… a novou myčku pro svou přítelkyni. Místo vyššího platu ale přijde tvrdá rána. Pietrovo místo je zrušené a brilantní neurobiolog stojí před těžkou volbou, co si počít se svízelnou životní situací. Není v ní zdaleka sám. A společně s propuštěnými kolegy z různých oborů se Pietro rozhodne k netradičnímu řešení: vynálezu chytré drogy, která není zakázaná italským právem.
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Loft
Pět nejlepších přátel, z nichž všichni jsou ženatí, se rozhodne společně obývat podkrovní byt. Sem si každý z nich za určitých podmínek může přivést milenku a nerušeně s ní trávit čas. Všechno se zdá být perfektní, až do jednoho rána, když se v podkroví najde tělo zavražděné neznámé mladé ženy. Skupina přátel se začíná navzájem podezřívat a brzy je jasné, že navzdory jejich dlouholetému přátelství vědí o sobě mnohem méně, než si původně mysleli.
Frankofonie
Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.
Loft
Pět nejlepších přátel, z nichž všichni jsou ženatí, se rozhodne společně obývat podkrovní byt. Sem si každý z nich za určitých podmínek může přivést milenku a nerušeně s ní trávit čas. Všechno se zdá být perfektní, až do jednoho rána, když se v podkroví najde tělo zavražděné neznámé mladé ženy. Skupina přátel se začíná navzájem podezřívat a brzy je jasné, že navzdory jejich dlouholetému přátelství vědí o sobě mnohem méně, než si původně mysleli.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:25
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 10:25
Ulice v Palermu
Dvě auta zastaví naproti sobě v úzké uličce Palerma, a ani jeden z řidičů není ochotný pustit toho druhého dál. Celé sousedství se brzy začne sázet, kdo ustoupí jako první.
Psí srdce
Dokumentární esej o vztahu člověka a psa, o proměnách moderního světa, o důležitosti intimity a snění. Nekonvenční vizuální esej slavné hudebnice a experimentátorky Laurie Anderson, která v sobě asociačně spojuje tak zdánlivě vzdálená témata, jakým je blízký vztah člověka a psa a vpád moci do soukromí amerických občanů po tragických událostech 11. září 2001. Svébytná vizuální složka je doprovázená hlasem vypravěčky, která spřádá nit myšlenek a dojmů. Tento křehký, bezmála beletristický celek podbarvuje Anderson vlastní působivou hudbou. Unikavý a niterný dokument pobízí diváka ke snění, k účtování s vlastními bolestmi i duchovním životem.
Sladké sny
Citlivé drama o vztahu syna a matky, které se rozprostírá na ploše čtyřiceti let. Příběh tajemství schovaného čtyřicet let v obálce. Příběh dítěte, které se stane dospělým a čelí největší myslitelné bolesti – ztrátě matky. Co ho ale zraňuje více: strach ze smrti, nebo strach ze života? Strhující drama renomovaného Marca Bellocchia se zabývá jedním z nejcitlivějších témat italské kinematografie, vztahem s matkou.
Muž, který zachránil Louvre
Muž, který zachránil Louvre e portrétem ředitele Musées Nationaux (Národní muzeum) Jacquesa Jaujarda v době 2. světové války. Film dokumentuje příběh muže, který zachránil mistrovská díla Louvru (mimo jiné také Monu Lisu) před nacistickým rabováním. Tento velký odbojář a vysoký státní funkcionář zorganizoval evakuaci více než čtyř tisíc uměleckých skvostů, čímž oklamal vládu vichistické Francie. Vyprávění v podání Mathieua Amalrica je plné jedinečných svědectví a archivních originálů. Snímek využívající animovaných sekvencí získal International Emmy Awards 2015 v kategorii dokumentárních filmů.
Potvora
Rasmus a Maria se poznají na party a prvotní flirt nabere rychlé grády. Maria se nastěhuje do Rasmusova bytu a po malých krůčcích si podmiňuje jeho životní prostor. Je to nevyrovnaný pár. Maria je cílevědomá, dominantní, Rasmus jako by tápal mezi pubertou a dospělostí. Christian Tafdrup v civilně natočeném dramatu zachycuje všední vztahové situace, z nichž se rýsuje přesný portrét dvou zcela rozdílných lidí, jejichž vzájemná přitažlivost má destruktivní následky.
O kuřatech a lidech
Černá komedie o shledání pětice bratrů na zapadlém ostrově, kde se nejde pro ránu a vejce daleko. Gabriel a Elias se u smrtelného lože svého otce dozví, že jsou adoptovaní. Jejich biologickým otcem je Evelio Thanatos, odborník na výzkum kmenových buněk. Po příjezdu na ostrov Ork bratři zjistí, že mají další tři sourozence – velmi neortodoxní sourozence. Jako zkultivovat trio neotesaných buranů, kteří chodí spát se slepicemi a pro ránu nejdou daleko? Uznávaný mistr černých severských komedií se po desetileté režijní pauze vrací s filmem o vejcích, která padla daleko od stromu.
Tranzit
Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?
Střípky paměti
Příběh mladého Londýňana, který po zasažení padajícím předmětem ztratí paměť. Poté, co dostane miliony jako odškodné, se vydává pátrat po tom jediném, co si za peníze koupit nelze – po své minulosti a někdejším nedotčeném já. Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.
Žena na válečné stezce
Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?
Střípky paměti
Příběh mladého Londýňana, který po zasažení padajícím předmětem ztratí paměť. Poté, co dostane miliony jako odškodné, se vydává pátrat po tom jediném, co si za peníze koupit nelze – po své minulosti a někdejším nedotčeném já. Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.
Žena na válečné stezce
Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?
